iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 4. 2008
19:31 na ČT24

1 2 3 4 5

41 hlasů
5504
zhlédnutí

Planeta Věda

Znečištěná voda v USA. A co v Česku?

21 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:25 Dobrý den, vítám vás u další
    exkurze do světa vědy.
  • 00:00:30 Američtí vědci zveřejnili
    na začátku března výsledky studie
  • 00:00:33 o kvalitě pitné vody.
  • 00:00:35 Podle jejich zjištění je voda,
    která vytéká z kohoutků
  • 00:00:38 v amerických domácnostech,
    znečištěna látkami
  • 00:00:41 z nejrůznějších léčivých přípravků.
  • 00:00:44 Najdete v ní třeba stopy
    antikoncepčních pilulek,
  • 00:00:47 antidepresiv či léků proti bolesti.
  • 00:00:49 A podle všeho to není
    problém jen USA.
  • 00:00:52 Podobným studiím se v českém
    prostředí věnuje i náš dnešní host,
  • 00:00:56 kterým je Stanislav Smrček
    z Přírodovědecké fakulty
  • 00:00:59 Univerzity Karlovy.
  • 00:01:01 Pane docente, překvapily vás
    výsledky té americké studie?
  • 00:01:08 Výsledky americké studie
    nejsou nikterak překvapivé.
  • 00:01:11 Podobné výzkumy byly prováděny
    v řadě dalších zemí i u nás
  • 00:01:15 s obdobnými výsledky.
  • 00:01:17 Možná pouze ty biologické dopady
    jsou poněkud nadhodnocené.
  • 00:01:21 Asi vás zajímá, jak se takové látky
    do vody dostávají.
  • 00:01:24 To se dozvíte v první reportáži.
  • 00:01:28 Ibuprofeny, antikoncepční pilulky,
    antidepresiva, léky
  • 00:01:31 na vysoký krevní tlak - spotřeba
    léčiv roste na celém světě.
  • 00:01:35 Jenže cesta účinné látky
    z přípravku spolknutím pilulky
  • 00:01:38 nekončí, organizmus látku využije,
    zpracuje ji svým metabolismem
  • 00:01:42 a pak ji vyloučí.
  • 00:01:44 Ta se z kanalizace dostává
    do čističky, která ji většinou
  • 00:01:48 nedokáže zachytit,
    a tak putuje dál do řeky.
  • 00:01:53 Jsou to jednak klasická farmaka
    a jejich metabolity,
  • 00:01:56 které odcházejí močí do komunálních
    odpadních vod, a tím pádem
  • 00:02:00 kontaminují ekosystém.
  • 00:02:02 A kromě toho jsou to látky
    z pracích prášků i třeba z takové
  • 00:02:06 té osobní hygieny, z různých
    sprejů, zubních past.
  • 00:02:10 Měření, které provedla
    před pěti lety Česká geologická
  • 00:02:14 služba, zaznamenalo zvýšenou
    koncentraci ženských hormonů
  • 00:02:18 estrogenů ve Vltavě,
    pod čističkou v Praze-Tróji.
  • 00:02:21 A podobné informace přicházejí
    z celého světa.
  • 00:02:25 Zdá se, že farmaceutické látky
    pomalu zaujímají místo průmyslového
  • 00:02:29 a zemědělského znečištění,
    které se od 90. let 20. století
  • 00:02:33 podařilo postupně omezit. Jenže
    tyhle nové látky se neprojeví hned.
  • 00:02:37 O to těžší je s nimi bojovat.
  • 00:02:41 Všechno jsou to látky,
    které se dostávají do ekosystému
  • 00:02:45 a jsou poměrně dlouho
    v tom ekosystému udržovány.
  • 00:02:49 Navíc je kontinuální
    přísun těchto látek.
  • 00:02:53 Do žebříčků hlavních kontaminantů
    se léčiva začala dostávat teprve
  • 00:02:57 nedávno. O působení většiny z nich
    v přírodě se proto zatím moc neví.
  • 00:03:02 Jsou jenom dvě skupiny,
    o kterých se ví, jak fungují.
  • 00:03:08 Jsou to hormony neboli endokrinní
    disruptory, ale to nejsou jenom
  • 00:03:12 ty tzv. dámské prášky, to způsobují
    i látky, které jsou v různých
  • 00:03:16 čistících prostředcích apod.,
    které také přicházejí do vody.
  • 00:03:20 To co byl kdysi fosfor z pracích
    prášků, to je pohádka proti tomu,
  • 00:03:25 co všechno se do čistících
    prostředků dává dneska.
  • 00:03:28 No a potom jsou to antibiotika -
    humánní a veterinární.
  • 00:03:31 To způsobuje asi nějakou rezistenci,
    o které toho moc nevíme.
  • 00:03:35 Nejlíp zmapované je v současnosti
    působení hormonálních přípravků,
  • 00:03:39 které se do přírody dostávají
    hlavně z ženské antikoncepce.
  • 00:03:43 Tu dnes užívá téměř každá
    čtvrtá žena mezi 15. a 45. rokem.
  • 00:03:47 Ty syntetické estrogeny, třeba ten
    klasický 17-alfa-ethinylestradiol,
  • 00:03:54 ten je odbouráván velice pomalu
    a dostává se do vodních toků.
  • 00:03:59 Tam může kontaminovat vodní
    organizmy a může se rozšiřovat
  • 00:04:04 dál do celého ekosystému.
  • 00:04:08 Tato látka působí podobně
    jako ženský hormon estrogen.
  • 00:04:11 Ve vodním prostředí proto může
    působit na rozmnožování
  • 00:04:14 nebo pohlavní dospívání ryb.
  • 00:04:16 Navíc by mohla teoreticky
    kontaminovat i zdroje pitné vody.
  • 00:04:20 Jenže o jejím vlivu na lidské
    zdraví se zatím moc neví.
  • 00:04:23 V tabulce teď uvidíte přehled
    nejrozšířenějších látek ve vodách
  • 00:04:28 v roce 1990, jsou to hlavně látky
    z průmyslu a zemědělství:
  • 00:04:31 pesticidy a polycyklické
    aromatické uhlovodíky.
  • 00:04:35 Druhý přehled pochází z roku 2005,
    kdy se do popředí dostávají látky
  • 00:04:39 jiné, což jsou např. mošusy,
    které jsou v pracích prášcích,
  • 00:04:43 anebo právě léčiva.
  • 00:04:45 Pane docente, kdy se objevila
    nutnost sledovat tyto látky a proč?
  • 00:04:50 Tyto látky a jejich vstup
    do životního prostředí souvisí
  • 00:04:57 s postupnou chemizací
    života člověka
  • 00:05:00 od poloviny minulého století.
  • 00:05:02 Trošičku problémem bylo to, že tyto
    látky se začaly používat bez toho,
  • 00:05:07 aniž by byl znám jejich
    osud v ekosystému.
  • 00:05:10 V té první fázi to byly látky,
    které souvisí s průmyslem,
  • 00:05:13 souvisí se zemědělstvím.
  • 00:05:15 Byly to látky, které přinesly
    významný přínos kvalitě
  • 00:05:19 ať už průmyslové nebo zemědělské
    produkce, ale bohužel se časem
  • 00:05:23 ukázalo, že měly negativní dopad
    na životní prostředí.
  • 00:05:27 Některé z nich byly později
    ve svém používání omezeny.
  • 00:05:30 Ty poslední kontaminanty,
    které byly uvedeny, to už jsou
  • 00:05:34 kontaminanty, které jsou přítomny
    v ekosystému ve velice malých
  • 00:05:39 koncentracích a jejich analýza
    je poměrně složitá.
  • 00:05:42 O to závažnější by však mohly být
    případně po určitém čase akumulace
  • 00:05:47 jejich důsledky.
  • 00:05:48 Jakým způsobem se dají
    tyhle látky sledovat?
  • 00:05:51 Je to asi složitější než u těch
    klasických kontaminantů.
  • 00:05:55 Sledování těchto látek ve velmi
    nízkých koncentracích vyžaduje
  • 00:05:59 moderní analytické instrumentální
    metody spojené s předpřípravou
  • 00:06:04 vzorků se zakoncentrováním.
  • 00:06:06 Jsou to všechno metody, které se
    v současné době postupně vyvíjejí,
  • 00:06:11 tak abychom mohli dosáhnout limitů,
    které by nám mohly pomoci
  • 00:06:15 monitorovat tyto látky
    v životním prostředí.
  • 00:06:19 V naší další reportáži se podíváme,
    co všechno mohou hormony v životním
  • 00:06:23 prostředí způsobit.
  • 00:06:25 První takové studie byly provedeny
    na rybách v Kanadě a v USA.
  • 00:06:30 Zdá se, že hormonální antikoncepce
    ohrožuje biodiverzitu.
  • 00:06:35 Látka, která v ženském organizmu
    zabraňuje početí dítěte, může
  • 00:06:39 nastartovat u vodních živočichů
    sérii neuvěřitelných změn.
  • 00:06:43 Na jejím konci stojí populace
    neschopná rozmnožování
  • 00:06:46 a odsouzená k zániku.
  • 00:06:48 Je známo z 90. let zcela bezpečně,
    že když vezmete malé rybičky,
  • 00:06:54 dáte je do klece a dáte je
    pod čistírnu odpadních vod,
  • 00:06:57 všechny začnou produkovat jikry.
  • 00:07:00 Ryby občas jsou schopny změnit
    pohlaví, to prostě není něco,
  • 00:07:04 co bychom nebyli schopni pochopit.
  • 00:07:06 Koncentrace hormonů v přírodě
    jsou mnohem nižší než koncentrace
  • 00:07:10 u výpustí čističek. I to ale stačí.
  • 00:07:12 Vědci z Kanady a z USA provedli
    7-letý pokus na izolovaném jezeře
  • 00:07:17 v Kanadské provincii Ontario.
  • 00:07:19 Do vody tady přidávali umělý hormon
    z antikoncepčních přípravků.
  • 00:07:23 Jeho koncentrace dosahovala
    asi 5 nanogramů na litr.
  • 00:07:27 Pro srovnání: čistírna
    v Praze-Tróji vypouští vodu
  • 00:07:30 s koncentrací estrogenu
    72 - 100 nanogramů na litr.
  • 00:07:36 V průběhu mnoha měsíců bylo díky
    permanentní expozici rybí populace
  • 00:07:40 těmto estrogenům pozorováno,
    že docházelo ke změnám pohlaví.
  • 00:07:45 Samci těchto druhů ryb tvořili
    specifické proteiny,
  • 00:07:49 které se tvoří pouze u samic
    v průběhu vyzrávání vajíček.
  • 00:07:59 Tyto rybí populace nebyly schopny
    dále fungovat a docházelo
  • 00:08:03 k jejich postupnému vymírání.
  • 00:08:05 Hormony poznamenaly i pohlavní
    vývoj samic, u kterých vědci
  • 00:08:09 prokázali sníženou plodnost.
  • 00:08:11 Už po dvou letech trvání pokusu
    výrazně klesl počet střevlí
  • 00:08:15 v jezeře. Nové rybky se nerodily
    a staré pomalu vymíraly.
  • 00:08:19 Další studie se zase věnovaly
    látkám z čistících prostředků.
  • 00:08:23 Ukázalo se, že mohou komplikovat
    komunikaci mezi rybami
  • 00:08:27 a v podstatě tak přispívat
    k rozpadu společenstev.
  • 00:08:30 Zkuste si představit,
    jak funguje regulace v přírodě.
  • 00:08:36 Máme teplotu, roční cyklus,
    délku dne, různé vůně květin.
  • 00:08:39 Když postavíte špačkovi u hnízda
    lampu, tak bude mít problémy,
  • 00:08:43 protože nepozná, který je měsíc.
  • 00:08:45 A pravděpodobně tohle všechno
    jsou takovéhle signály,
  • 00:08:48 které vysíláme do řek a podle nich
    se orientují ty organizmy,
  • 00:08:52 tedy kromě teploty a průtoku.
  • 00:08:54 V loňském roce provedli podobnou
    studii i vědci v Brně.
  • 00:08:57 Týkala se raků, u kterých se rovněž
    prokázaly časté změny pohlaví.
  • 00:09:01 V tomto případě ale vědci vyloučili
    přímý vliv hormonální antikoncepce,
  • 00:09:06 protože raci měnili pohlaví
    i v místech, kam netečou odpadní
  • 00:09:09 vody z měst a obcí.
  • 00:09:11 Domnívají se spíše, že říční bahno
    se působením různých chemikálií
  • 00:09:15 stalo hormonálně aktivní.
  • 00:09:18 V tabulce teď uvidíte seznam
    nejčastěji užívaných léků v ČR
  • 00:09:22 podle počtu prodaných balení.
  • 00:09:40 Pane docente, které z těchto látek
    se dají předpokládat v té vodě,
  • 00:09:45 kterou vypouštějí čistírny
    odpadních vod, a které považujete
  • 00:09:49 za nejnebezpečnější?
  • 00:09:53 Z léků v tabulce se běžně
    ve vodách nachází ibuprofen,
  • 00:09:56 respektive i jeho přeměněné formy
    v organizmu, tedy metabolity.
  • 00:10:00 Kromě této látky je řada dalších,
    zřejmě mnohem nebezpečnějších
  • 00:10:05 pro životní prostředí.
  • 00:10:08 Mohou to být např. syntetické
    estrogeny z kontraceptivních
  • 00:10:12 preparátů, mohou to být rezidua
    antibiotik, která vytváří určitý
  • 00:10:16 antibiotický tlak na organizmy
    v přírodě, a tím můžou
  • 00:10:20 způsobit rezistenci.
  • 00:10:23 Kromě toho se zjistila i řada
    zajímavých faktů, které jsou
  • 00:10:29 například v tom, že i látky, které
    působí třeba jako antidepresiva,
  • 00:10:36 nakonec ve svém důsledku na některé
    organizmy mají vliv z hlediska
  • 00:10:41 estrogenní aktivity.
  • 00:10:45 My jsme v té předchozí reportáži
    mluvili hlavně o rybách.
  • 00:10:49 Je ale nějaká možnost, že by se
    těmi látkami kontaminovaly
  • 00:10:53 i suchozemské organizmy, třeba
    prostřednictvím potravního řetězce?
  • 00:10:57 Samozřejmě.
  • 00:10:59 Voda, která přechází do okolí řeky,
    tak je zdrojem vody pro rostliny,
  • 00:11:04 ty rostliny zase jsou
    potravou pro živočichy.
  • 00:11:08 Živočichové mohou vlastně svým
    pohybem roznášet tuto kontaminaci
  • 00:11:13 po dalším ekosystému.
  • 00:11:17 Součástí potravního řetězce
    je i člověk, i on pije vodu,
  • 00:11:21 která může být znečištěná.
  • 00:11:23 Žádné průkazné studie v tomto směru
    sice provedeny nebyly,
  • 00:11:26 i přesto obavy existují.
    Víc uvidíte v další reportáži.
  • 00:11:29 Stejně jako rybám, škodí
    kontaminovaná voda i člověku.
  • 00:11:34 Působení se projeví po delší době.
  • 00:11:37 Už dnes ale odborníci vědí,
    že estrogeny nabité
  • 00:11:40 životní prostředí možná způsobuje
    neplodnost u mužů,
  • 00:11:43 která se v posledních letech
    stala celosvětovým trendem.
  • 00:11:48 Pozorujeme třeba, že se velmi
    dramaticky snižuje schopnost
  • 00:11:52 produkovat spermie ve velkém
    množství a jejich oplodňující
  • 00:11:56 schopnost dramaticky klesá.
  • 00:11:59 Hormony, které se do přírody
    dostávají např. díky stoupající
  • 00:12:03 oblibě antikoncepčních pilulek,
    totiž působí na muže
  • 00:12:06 stejně jako na rybí samce.
  • 00:12:08 Umělé ženské hormony ty mužské
    potlačují, a to produkci spermií
  • 00:12:12 rozhodně neprospívá.
  • 00:12:14 A jestli se vám zdá, že vaše děti
    jsou ve třinácti mnohem vyspělejší,
  • 00:12:19 než jste byli vy,
    tak ani to se neděje náhodou.
  • 00:12:22 Pozorujeme, že nástup puberty
    nastává mnohem dřív než v minulých
  • 00:12:26 stoletích, a tohle všechno může být
    i důsledkem tlaku prostředí.
  • 00:12:31 Estrogeny si v organizmu dělají
    co chtějí i s některými typy tkání.
  • 00:12:36 Ty ztratí nad sebou kontrolu,
    začínají růst a mění se v nádory.
  • 00:12:42 Vidíme výrazný nárůst incidence
    hormonálně podmíněných nádorů,
  • 00:12:46 to znamená nádorů tkání, které
    reagují na stimulaci estrogeny.
  • 00:12:52 Příkladem může být třeba soubor
    onemocnění nádorů prsu.
  • 00:13:01 Nebo vzniká mnohem více nádorových
    onemocnění varlat.
  • 00:13:06 Látky, obsažené v antikoncepci,
    ale i v saponátech, pracích
  • 00:13:09 prášcích či barvivech, mají
    podle vědců z Missourské univerzity
  • 00:13:13 na svědomí i obezitu.
  • 00:13:15 Od ní je pak už jen krůček
    k cukrovce, vysokému krevnímu tlaku
  • 00:13:19 či kardiovaskulárním problémům.
  • 00:13:21 Hledání nových způsobů,
    jak tyto látky z vody odstranit,
  • 00:13:24 se tak možná už za pár měsíců
    stane vědeckým tématem číslo jedna.
  • 00:13:29 Pane docente, mohly by být
    nějakým způsobem kontaminovány
  • 00:13:32 i zdroje pitné vody v ČR?
  • 00:13:35 Já myslím, že není
    zvláštní důvod k obavám.
  • 00:13:42 U nás jsou zdroje pitné vody
    jednak na horních tocích řek,
  • 00:13:47 před čistírnami
    a velkými městskými aglomeracemi.
  • 00:13:51 Hodně se používají podzemní vody,
    takže není tady
  • 00:13:54 to nebezpečí veliké.
  • 00:13:56 Samozřejmě je dobré mít
    možnost kontaminace na vědomí
  • 00:14:00 a nějakým způsobem se snažit
    té kontaminaci předejít.
  • 00:14:05 Možná vás napadne, proč si
    se zbytky farmaceutických látek
  • 00:14:08 neporadí čistírny odpadních vod.
  • 00:14:10 Odpověď najdete v naší poslední
    reportáži a taky vám ukážeme,
  • 00:14:14 kudy možná povede cesta.
    Řešení hledají i vědecké týmy z ČR.
  • 00:14:18 Špína, odpadky, saponáty,
    chemikálie, léky a vůbec vše,
  • 00:14:23 co odchází z domácností a továren,
    putuje v tom lepším případě
  • 00:14:27 do kanálů. Ty například jen v Praze
    měří zhruba 4 500 km.
  • 00:14:31 95 % splašků, které vyprodukuje
    hlavní město, končí tady,
  • 00:14:35 v čistírně odpadních vod
    na Císařském ostrově.
  • 00:14:39 Každou vteřinu sem přitečou zhruba
    4 metry kubické znečištěné vody.
  • 00:14:45 Mechanicky se nejdřív z odpadní
    vody odstraní pomocí sedimentace
  • 00:14:49 a cezení ty nejhrubší nečistoty,
    to je ten mechanický stupeň.
  • 00:14:53 Následuje biologický stupeň, kde se
    využívá činnosti mikroorganizmů,
  • 00:14:58 které "vyžerouŞ to rozpuštěné
    znečištění z odpadních vod.
  • 00:15:07 Potom se zase prostou sedimentací
    musí oddělit ta čistá voda
  • 00:15:12 od biologického kalu.
  • 00:15:16 Po mechanickém a chemickém
    vyčištění může voda opět
  • 00:15:20 do nejbližší řeky nebo jezera.
  • 00:15:22 A kupodivu se v ní hned daří
    i některým živočichům.
  • 00:15:25 Jenže podívejme se pod mikroskop.
  • 00:15:28 Voda, která vytéká z čistíren,
    mění ryby v řekách
  • 00:15:31 na biologické mutanty.
  • 00:15:33 Pokud vezmeme vzorek odpadní vody
    na odtoku a budeme ho chemicky
  • 00:15:37 zkoumat, tak když budeme mít
    dostatečně citlivé přístroje,
  • 00:15:41 tak tam možná najdeme celou
    Mendělejevovu soustavu prvků.
  • 00:15:45 Důležité jsou právě ty koncentrace.
  • 00:15:49 Dnes musí čistírny podle
    vodohospodářského zákona
  • 00:15:53 ze špinavé vody odstranit
    několik základních látek.
  • 00:15:57 Na ostatní jsou zatím
    dnešní mikrobi a bakterie,
  • 00:16:00 které v obrovských bazénech
    požírají nečistoty, krátké.
  • 00:16:04 Látky, které se do odpadní vody
    dostanou, jako třeba zbytky léků
  • 00:16:10 nebo některé polutanty
    z průmyslového znečištění,
  • 00:16:14 se musí čistit speciálními procesy.
  • 00:16:18 Komunální čistírny odpadních vod
    ale na tyto věci nejsou stavěné.
  • 00:16:26 Ta účinnost pro některé látky
    může být kolem 90 %,
  • 00:16:32 pro některé ale může být
    klidně jenom kolem 40 %.
  • 00:16:35 Pomohly by nové technologie.
  • 00:16:37 Ty jsou ale zatím známy
    a vylepšovány pouze za dveřmi
  • 00:16:40 chemických nebo biochemických
    laboratoří.
  • 00:16:43 Způsob, jak dostat z vody dnes
    tolik zmiňované léky či hormony,
  • 00:16:47 hledají např. i vědci na Katedře
    organické a jaderné chemie v Praze.
  • 00:16:51 Jedná se o metodu fytoextrakce,
    což je metoda, která využívá
  • 00:16:56 schopnosti rostlin přijmout látky
    z média, popřípadě pokud je to
  • 00:17:01 v přírodě, tak z půdy nebo z vody.
  • 00:17:04 Rostliny jsou schopné tyto látky
    potom transportovat
  • 00:17:08 do nadzemních částí.
  • 00:17:10 Nejdřív museli vědci zjistit,
    které z vodních nebo suchozemských
  • 00:17:14 rostlin si dovedou
    s léky poradit nejlépe.
  • 00:17:17 V půdě to jde nejlíp kromě pelušky
    i obyčejné kukuřici.
  • 00:17:21 Tady např. vidíte,
    jak si poradila s Diclofenacem.
  • 00:17:26 Můžeme vidět, že vlastně po prvním
    dnu poklesne koncentrace
  • 00:17:30 na 35 % výchozí koncentrace.
  • 00:17:32 Po těch pěti dnech už se dostáváme
    pod detekční limit, takže
  • 00:17:36 našimi metodami už je koncentrace
    tohoto léčiva nezjistitelná.
  • 00:17:40 Z vodních rostlin se jako
    nejúčinnější lapač farmak
  • 00:17:44 vědcům jeví mor kanadský, vodní
    rostlina, kterou znáte z akvárií.
  • 00:17:48 Osvědčily se i vodní řasy a rákosí.
  • 00:17:51 V oblasti Evropy - bez ohledu
    na jižní či severní část -
  • 00:17:56 je to rákosí schopné
    velice slušného růstu.
  • 00:17:59 Jeho metabolický systém
    je schopen organické látky
  • 00:18:03 rozkládat poměrně efektivně.
  • 00:18:05 Aby se vědci v budoucnu rozhodli
    pro konkrétní rostlinu,
  • 00:18:09 musí také zjistit, kde se v ní
    nebezpečná látka ukládá.
  • 00:18:12 Nejlepší je, pokud zůstane
    jenom v kořenech.
  • 00:18:15 V listech nebo plodech by se totiž
    mohla stát potravou zvířat.
  • 00:18:21 Látku, kterou se snažíme sledovat,
    označíme radioaktivním prvkem, třeba
  • 00:18:25 uhlíkem 14 C, a pak můžeme určit
    procentuální zastoupení rozložení
  • 00:18:29 té látky v rostlině.
  • 00:18:30 Cílem těchto experimentů je zjistit
    osud cizorodých látek ve vodních
  • 00:18:34 nebo suchozemských rostlinách.
  • 00:18:36 I když už vědci mají několik
    favoritů, od základního výzkumu
  • 00:18:40 do praxe je ještě dlouhá cesta.
  • 00:18:42 Představu, jak by mohly vypadat
    čistírny odpadních vod
  • 00:18:46 v budoucnosti, ale odborníci mají.
  • 00:18:50 U řas samotných není problém udělat
    nějaký reaktor, kde by byly přímo
  • 00:18:54 řasy v nějaké velké nádobě.
  • 00:18:58 Ideální čistička by měla
    být vždy kombinací.
  • 00:19:01 A ta kombinace velice záleží
    na konkrétním případu.
  • 00:19:04 Čistírny budoucnosti
    tak pravděpodobně budou mít
  • 00:19:07 kromě sít a hladových mikrobů
    někde na konci i obří vodní nádrže
  • 00:19:11 plné vodních či bahenních rostlin.
  • 00:19:13 Jestli si ale dovedou poradit
    s celou periodickou soustavou
  • 00:19:17 prvků, která dnes z čistíren
    odtéká, zatím nikdo neví.
  • 00:19:20 Pane docente, ten výzkum, o kterém
    jsme mluvili, to je váš výzkum.
  • 00:19:24 Kdy myslíte, že by mohl
    být uveden do praxe?
  • 00:19:28 My se v současné době snažíme
    nejdříve zjistit,
  • 00:19:33 jak které druhy rostlin jsou
    schopny extrahovat škodlivé látky
  • 00:19:37 nebo rezidua léčiv do svých tkání.
  • 00:19:39 Ale zároveň se snažíme zjistit to,
    jak jsou tyto látky v té rostlině
  • 00:19:44 přeměňovány nebo ukládány.
  • 00:19:47 To může mít zcela zásadní význam
    z hlediska toho, že by mohly
  • 00:19:51 vznikat třeba i mnohem toxičtější
    metabolity, které by byly velmi
  • 00:19:55 škodlivé pro životní prostředí.
  • 00:19:58 Součástí toho je vlastně i výzkum
    rostlinných druhů, které mohou být
  • 00:20:03 pěstovány na půdách nebo v nějakých
    hydroponických systémech,
  • 00:20:10 které by byly kontaminovány
    těmito látkami a nebyly by schopny
  • 00:20:15 extrahovat organické sloučeniny
    z toho živného média.
  • 00:20:23 A do praxe je to ještě jak daleko?
  • 00:20:25 Do praxe je ještě možná 5 - 10 let,
    těžko říct.
  • 00:20:29 Ale rozhodně už některé
    první vlaštovky tady jsou,
  • 00:20:32 používají se tzv. mokřadové systémy
    nebo kořenové čistírny,
  • 00:20:38 ale je potřeba ještě udělat
    ten dostatečný teoretický základ.
  • 00:20:46 Naším průvodcem byl Stanislav
    Smrček z Přírodovědecké fakulty UK.
  • 00:20:50 Děkuji za pomoc s přípravou pořadu.
    Teď se podíváme na naše soutěže.
  • 00:20:54 Minule jsme se vás ptali, který
    organizmus je původcem malárie.
  • 00:20:58 Správná odpověď je PLASMODIUM.
    Jméno výherce vidíte na titulku.
  • 00:21:03 Otázka nová zní:
  • 00:21:05 Která látka způsobuje u vodních
    živočichů přeměny samců na samice?
  • 00:21:10 Odpovědi posílejte na adresu
    planetaveda@ceskatelevize.cz.
  • 00:21:14 Příště se podíváme na pyly pohledem
    archeologů, botaniků i lékařů.
  • 00:21:18 Na shledanou.
  • 00:21:20 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2008

Související