iVysílání

Planeta Věda

• 00:00:25 Dobrý den, vítám vás u další
  exkurze do světa vědy.
• 00:00:30 Američtí vědci zveřejnili
  na začátku března výsledky studie
• 00:00:33 o kvalitě pitné vody.
• 00:00:35 Podle jejich zjištění je voda,
  která vytéká z kohoutků
• 00:00:38 v amerických domácnostech,
  znečištěna látkami
• 00:00:41 z nejrůznějších léčivých přípravků.
• 00:00:44 Najdete v ní třeba stopy
  antikoncepčních pilulek,
• 00:00:47 antidepresiv či léků proti bolesti.
• 00:00:49 A podle všeho to není
  problém jen USA.
• 00:00:52 Podobným studiím se v českém
  prostředí věnuje i náš dnešní host,
• 00:00:56 kterým je Stanislav Smrček
  z Přírodovědecké fakulty
• 00:00:59 Univerzity Karlovy.
• 00:01:01 Pane docente, překvapily vás
  výsledky té americké studie?
• 00:01:08 Výsledky americké studie
  nejsou nikterak překvapivé.
• 00:01:11 Podobné výzkumy byly prováděny
  v řadě dalších zemí i u nás
• 00:01:15 s obdobnými výsledky.
• 00:01:17 Možná pouze ty biologické dopady
  jsou poněkud nadhodnocené.
• 00:01:21 Asi vás zajímá, jak se takové látky
  do vody dostávají.
• 00:01:24 To se dozvíte v první reportáži.
• 00:01:28 Ibuprofeny, antikoncepční pilulky,
  antidepresiva, léky
• 00:01:31 na vysoký krevní tlak - spotřeba
  léčiv roste na celém světě.
• 00:01:35 Jenže cesta účinné látky
  z přípravku spolknutím pilulky
• 00:01:38 nekončí, organizmus látku využije,
  zpracuje ji svým metabolismem
• 00:01:42 a pak ji vyloučí.
• 00:01:44 Ta se z kanalizace dostává
  do čističky, která ji většinou
• 00:01:48 nedokáže zachytit,
  a tak putuje dál do řeky.
• 00:01:53 Jsou to jednak klasická farmaka
  a jejich metabolity,
• 00:01:56 které odcházejí močí do komunálních
  odpadních vod, a tím pádem
• 00:02:00 kontaminují ekosystém.
• 00:02:02 A kromě toho jsou to látky
  z pracích prášků i třeba z takové
• 00:02:06 té osobní hygieny, z různých
  sprejů, zubních past.
• 00:02:10 Měření, které provedla
  před pěti lety Česká geologická
• 00:02:14 služba, zaznamenalo zvýšenou
  koncentraci ženských hormonů
• 00:02:18 estrogenů ve Vltavě,
  pod čističkou v Praze-Tróji.
• 00:02:21 A podobné informace přicházejí
  z celého světa.
• 00:02:25 Zdá se, že farmaceutické látky
  pomalu zaujímají místo průmyslového
• 00:02:29 a zemědělského znečištění,
  které se od 90. let 20. století
• 00:02:33 podařilo postupně omezit. Jenže
  tyhle nové látky se neprojeví hned.
• 00:02:37 O to těžší je s nimi bojovat.
• 00:02:41 Všechno jsou to látky,
  které se dostávají do ekosystému
• 00:02:45 a jsou poměrně dlouho
  v tom ekosystému udržovány.
• 00:02:49 Navíc je kontinuální
  přísun těchto látek.
• 00:02:53 Do žebříčků hlavních kontaminantů
  se léčiva začala dostávat teprve
• 00:02:57 nedávno. O působení většiny z nich
  v přírodě se proto zatím moc neví.
• 00:03:02 Jsou jenom dvě skupiny,
  o kterých se ví, jak fungují.
• 00:03:08 Jsou to hormony neboli endokrinní
  disruptory, ale to nejsou jenom
• 00:03:12 ty tzv. dámské prášky, to způsobují
  i látky, které jsou v různých
• 00:03:16 čistících prostředcích apod.,
  které také přicházejí do vody.
• 00:03:20 To co byl kdysi fosfor z pracích
  prášků, to je pohádka proti tomu,
• 00:03:25 co všechno se do čistících
  prostředků dává dneska.
• 00:03:28 No a potom jsou to antibiotika -
  humánní a veterinární.
• 00:03:31 To způsobuje asi nějakou rezistenci,
  o které toho moc nevíme.
• 00:03:35 Nejlíp zmapované je v současnosti
  působení hormonálních přípravků,
• 00:03:39 které se do přírody dostávají
  hlavně z ženské antikoncepce.
• 00:03:43 Tu dnes užívá téměř každá
  čtvrtá žena mezi 15. a 45. rokem.
• 00:03:47 Ty syntetické estrogeny, třeba ten
  klasický 17-alfa-ethinylestradiol,
• 00:03:54 ten je odbouráván velice pomalu
  a dostává se do vodních toků.
• 00:03:59 Tam může kontaminovat vodní
  organizmy a může se rozšiřovat
• 00:04:04 dál do celého ekosystému.
• 00:04:08 Tato látka působí podobně
  jako ženský hormon estrogen.
• 00:04:11 Ve vodním prostředí proto může
  působit na rozmnožování
• 00:04:14 nebo pohlavní dospívání ryb.
• 00:04:16 Navíc by mohla teoreticky
  kontaminovat i zdroje pitné vody.
• 00:04:20 Jenže o jejím vlivu na lidské
  zdraví se zatím moc neví.
• 00:04:23 V tabulce teď uvidíte přehled
  nejrozšířenějších látek ve vodách
• 00:04:28 v roce 1990, jsou to hlavně látky
  z průmyslu a zemědělství:
• 00:04:31 pesticidy a polycyklické
  aromatické uhlovodíky.
• 00:04:35 Druhý přehled pochází z roku 2005,
  kdy se do popředí dostávají látky
• 00:04:39 jiné, což jsou např. mošusy,
  které jsou v pracích prášcích,
• 00:04:43 anebo právě léčiva.
• 00:04:45 Pane docente, kdy se objevila
  nutnost sledovat tyto látky a proč?
• 00:04:50 Tyto látky a jejich vstup
  do životního prostředí souvisí
• 00:04:57 s postupnou chemizací
  života člověka
• 00:05:00 od poloviny minulého století.
• 00:05:02 Trošičku problémem bylo to, že tyto
  látky se začaly používat bez toho,
• 00:05:07 aniž by byl znám jejich
  osud v ekosystému.
• 00:05:10 V té první fázi to byly látky,
  které souvisí s průmyslem,
• 00:05:13 souvisí se zemědělstvím.
• 00:05:15 Byly to látky, které přinesly
  významný přínos kvalitě
• 00:05:19 ať už průmyslové nebo zemědělské
  produkce, ale bohužel se časem
• 00:05:23 ukázalo, že měly negativní dopad
  na životní prostředí.
• 00:05:27 Některé z nich byly později
  ve svém používání omezeny.
• 00:05:30 Ty poslední kontaminanty,
  které byly uvedeny, to už jsou
• 00:05:34 kontaminanty, které jsou přítomny
  v ekosystému ve velice malých
• 00:05:39 koncentracích a jejich analýza
  je poměrně složitá.
• 00:05:42 O to závažnější by však mohly být
  případně po určitém čase akumulace
• 00:05:47 jejich důsledky.
• 00:05:48 Jakým způsobem se dají
  tyhle látky sledovat?
• 00:05:51 Je to asi složitější než u těch
  klasických kontaminantů.
• 00:05:55 Sledování těchto látek ve velmi
  nízkých koncentracích vyžaduje
• 00:05:59 moderní analytické instrumentální
  metody spojené s předpřípravou
• 00:06:04 vzorků se zakoncentrováním.
• 00:06:06 Jsou to všechno metody, které se
  v současné době postupně vyvíjejí,
• 00:06:11 tak abychom mohli dosáhnout limitů,
  které by nám mohly pomoci
• 00:06:15 monitorovat tyto látky
  v životním prostředí.
• 00:06:19 V naší další reportáži se podíváme,
  co všechno mohou hormony v životním
• 00:06:23 prostředí způsobit.
• 00:06:25 První takové studie byly provedeny
  na rybách v Kanadě a v USA.
• 00:06:30 Zdá se, že hormonální antikoncepce
  ohrožuje biodiverzitu.
• 00:06:35 Látka, která v ženském organizmu
  zabraňuje početí dítěte, může
• 00:06:39 nastartovat u vodních živočichů
  sérii neuvěřitelných změn.
• 00:06:43 Na jejím konci stojí populace
  neschopná rozmnožování
• 00:06:46 a odsouzená k zániku.
• 00:06:48 Je známo z 90. let zcela bezpečně,
  že když vezmete malé rybičky,
• 00:06:54 dáte je do klece a dáte je
  pod čistírnu odpadních vod,
• 00:06:57 všechny začnou produkovat jikry.
• 00:07:00 Ryby občas jsou schopny změnit
  pohlaví, to prostě není něco,
• 00:07:04 co bychom nebyli schopni pochopit.
• 00:07:06 Koncentrace hormonů v přírodě
  jsou mnohem nižší než koncentrace
• 00:07:10 u výpustí čističek. I to ale stačí.
• 00:07:12 Vědci z Kanady a z USA provedli
  7-letý pokus na izolovaném jezeře
• 00:07:17 v Kanadské provincii Ontario.
• 00:07:19 Do vody tady přidávali umělý hormon
  z antikoncepčních přípravků.
• 00:07:23 Jeho koncentrace dosahovala
  asi 5 nanogramů na litr.
• 00:07:27 Pro srovnání: čistírna
  v Praze-Tróji vypouští vodu
• 00:07:30 s koncentrací estrogenu
  72 - 100 nanogramů na litr.
• 00:07:36 V průběhu mnoha měsíců bylo díky
  permanentní expozici rybí populace
• 00:07:40 těmto estrogenům pozorováno,
  že docházelo ke změnám pohlaví.
• 00:07:45 Samci těchto druhů ryb tvořili
  specifické proteiny,
• 00:07:49 které se tvoří pouze u samic
  v průběhu vyzrávání vajíček.
• 00:07:59 Tyto rybí populace nebyly schopny
  dále fungovat a docházelo
• 00:08:03 k jejich postupnému vymírání.
• 00:08:05 Hormony poznamenaly i pohlavní
  vývoj samic, u kterých vědci
• 00:08:09 prokázali sníženou plodnost.
• 00:08:11 Už po dvou letech trvání pokusu
  výrazně klesl počet střevlí
• 00:08:15 v jezeře. Nové rybky se nerodily
  a staré pomalu vymíraly.
• 00:08:19 Další studie se zase věnovaly
  látkám z čistících prostředků.
• 00:08:23 Ukázalo se, že mohou komplikovat
  komunikaci mezi rybami
• 00:08:27 a v podstatě tak přispívat
  k rozpadu společenstev.
• 00:08:30 Zkuste si představit,
  jak funguje regulace v přírodě.
• 00:08:36 Máme teplotu, roční cyklus,
  délku dne, různé vůně květin.
• 00:08:39 Když postavíte špačkovi u hnízda
  lampu, tak bude mít problémy,
• 00:08:43 protože nepozná, který je měsíc.
• 00:08:45 A pravděpodobně tohle všechno
  jsou takovéhle signály,
• 00:08:48 které vysíláme do řek a podle nich
  se orientují ty organizmy,
• 00:08:52 tedy kromě teploty a průtoku.
• 00:08:54 V loňském roce provedli podobnou
  studii i vědci v Brně.
• 00:08:57 Týkala se raků, u kterých se rovněž
  prokázaly časté změny pohlaví.
• 00:09:01 V tomto případě ale vědci vyloučili
  přímý vliv hormonální antikoncepce,
• 00:09:06 protože raci měnili pohlaví
  i v místech, kam netečou odpadní
• 00:09:09 vody z měst a obcí.
• 00:09:11 Domnívají se spíše, že říční bahno
  se působením různých chemikálií
• 00:09:15 stalo hormonálně aktivní.
• 00:09:18 V tabulce teď uvidíte seznam
  nejčastěji užívaných léků v ČR
• 00:09:22 podle počtu prodaných balení.
• 00:09:40 Pane docente, které z těchto látek
  se dají předpokládat v té vodě,
• 00:09:45 kterou vypouštějí čistírny
  odpadních vod, a které považujete
• 00:09:49 za nejnebezpečnější?
• 00:09:53 Z léků v tabulce se běžně
  ve vodách nachází ibuprofen,
• 00:09:56 respektive i jeho přeměněné formy
  v organizmu, tedy metabolity.
• 00:10:00 Kromě této látky je řada dalších,
  zřejmě mnohem nebezpečnějších
• 00:10:05 pro životní prostředí.
• 00:10:08 Mohou to být např. syntetické
  estrogeny z kontraceptivních
• 00:10:12 preparátů, mohou to být rezidua
  antibiotik, která vytváří určitý
• 00:10:16 antibiotický tlak na organizmy
  v přírodě, a tím můžou
• 00:10:20 způsobit rezistenci.
• 00:10:23 Kromě toho se zjistila i řada
  zajímavých faktů, které jsou
• 00:10:29 například v tom, že i látky, které
  působí třeba jako antidepresiva,
• 00:10:36 nakonec ve svém důsledku na některé
  organizmy mají vliv z hlediska
• 00:10:41 estrogenní aktivity.
• 00:10:45 My jsme v té předchozí reportáži
  mluvili hlavně o rybách.
• 00:10:49 Je ale nějaká možnost, že by se
  těmi látkami kontaminovaly
• 00:10:53 i suchozemské organizmy, třeba
  prostřednictvím potravního řetězce?
• 00:10:57 Samozřejmě.
• 00:10:59 Voda, která přechází do okolí řeky,
  tak je zdrojem vody pro rostliny,
• 00:11:04 ty rostliny zase jsou
  potravou pro živočichy.
• 00:11:08 Živočichové mohou vlastně svým
  pohybem roznášet tuto kontaminaci
• 00:11:13 po dalším ekosystému.
• 00:11:17 Součástí potravního řetězce
  je i člověk, i on pije vodu,
• 00:11:21 která může být znečištěná.
• 00:11:23 Žádné průkazné studie v tomto směru
  sice provedeny nebyly,
• 00:11:26 i přesto obavy existují.
  Víc uvidíte v další reportáži.
• 00:11:29 Stejně jako rybám, škodí
  kontaminovaná voda i člověku.
• 00:11:34 Působení se projeví po delší době.
• 00:11:37 Už dnes ale odborníci vědí,
  že estrogeny nabité
• 00:11:40 životní prostředí možná způsobuje
  neplodnost u mužů,
• 00:11:43 která se v posledních letech
  stala celosvětovým trendem.
• 00:11:48 Pozorujeme třeba, že se velmi
  dramaticky snižuje schopnost
• 00:11:52 produkovat spermie ve velkém
  množství a jejich oplodňující
• 00:11:56 schopnost dramaticky klesá.
• 00:11:59 Hormony, které se do přírody
  dostávají např. díky stoupající
• 00:12:03 oblibě antikoncepčních pilulek,
  totiž působí na muže
• 00:12:06 stejně jako na rybí samce.
• 00:12:08 Umělé ženské hormony ty mužské
  potlačují, a to produkci spermií
• 00:12:12 rozhodně neprospívá.
• 00:12:14 A jestli se vám zdá, že vaše děti
  jsou ve třinácti mnohem vyspělejší,
• 00:12:19 než jste byli vy,
  tak ani to se neděje náhodou.
• 00:12:22 Pozorujeme, že nástup puberty
  nastává mnohem dřív než v minulých
• 00:12:26 stoletích, a tohle všechno může být
  i důsledkem tlaku prostředí.
• 00:12:31 Estrogeny si v organizmu dělají
  co chtějí i s některými typy tkání.
• 00:12:36 Ty ztratí nad sebou kontrolu,
  začínají růst a mění se v nádory.
• 00:12:42 Vidíme výrazný nárůst incidence
  hormonálně podmíněných nádorů,
• 00:12:46 to znamená nádorů tkání, které
  reagují na stimulaci estrogeny.
• 00:12:52 Příkladem může být třeba soubor
  onemocnění nádorů prsu.
• 00:13:01 Nebo vzniká mnohem více nádorových
  onemocnění varlat.
• 00:13:06 Látky, obsažené v antikoncepci,
  ale i v saponátech, pracích
• 00:13:09 prášcích či barvivech, mají
  podle vědců z Missourské univerzity
• 00:13:13 na svědomí i obezitu.
• 00:13:15 Od ní je pak už jen krůček
  k cukrovce, vysokému krevnímu tlaku
• 00:13:19 či kardiovaskulárním problémům.
• 00:13:21 Hledání nových způsobů,
  jak tyto látky z vody odstranit,
• 00:13:24 se tak možná už za pár měsíců
  stane vědeckým tématem číslo jedna.
• 00:13:29 Pane docente, mohly by být
  nějakým způsobem kontaminovány
• 00:13:32 i zdroje pitné vody v ČR?
• 00:13:35 Já myslím, že není
  zvláštní důvod k obavám.
• 00:13:42 U nás jsou zdroje pitné vody
  jednak na horních tocích řek,
• 00:13:47 před čistírnami
  a velkými městskými aglomeracemi.
• 00:13:51 Hodně se používají podzemní vody,
  takže není tady
• 00:13:54 to nebezpečí veliké.
• 00:13:56 Samozřejmě je dobré mít
  možnost kontaminace na vědomí
• 00:14:00 a nějakým způsobem se snažit
  té kontaminaci předejít.
• 00:14:05 Možná vás napadne, proč si
  se zbytky farmaceutických látek
• 00:14:08 neporadí čistírny odpadních vod.
• 00:14:10 Odpověď najdete v naší poslední
  reportáži a taky vám ukážeme,
• 00:14:14 kudy možná povede cesta.
  Řešení hledají i vědecké týmy z ČR.
• 00:14:18 Špína, odpadky, saponáty,
  chemikálie, léky a vůbec vše,
• 00:14:23 co odchází z domácností a továren,
  putuje v tom lepším případě
• 00:14:27 do kanálů. Ty například jen v Praze
  měří zhruba 4 500 km.
• 00:14:31 95 % splašků, které vyprodukuje
  hlavní město, končí tady,
• 00:14:35 v čistírně odpadních vod
  na Císařském ostrově.
• 00:14:39 Každou vteřinu sem přitečou zhruba
  4 metry kubické znečištěné vody.
• 00:14:45 Mechanicky se nejdřív z odpadní
  vody odstraní pomocí sedimentace
• 00:14:49 a cezení ty nejhrubší nečistoty,
  to je ten mechanický stupeň.
• 00:14:53 Následuje biologický stupeň, kde se
  využívá činnosti mikroorganizmů,
• 00:14:58 které "vyžerouŞ to rozpuštěné
  znečištění z odpadních vod.
• 00:15:07 Potom se zase prostou sedimentací
  musí oddělit ta čistá voda
• 00:15:12 od biologického kalu.
• 00:15:16 Po mechanickém a chemickém
  vyčištění může voda opět
• 00:15:20 do nejbližší řeky nebo jezera.
• 00:15:22 A kupodivu se v ní hned daří
  i některým živočichům.
• 00:15:25 Jenže podívejme se pod mikroskop.
• 00:15:28 Voda, která vytéká z čistíren,
  mění ryby v řekách
• 00:15:31 na biologické mutanty.
• 00:15:33 Pokud vezmeme vzorek odpadní vody
  na odtoku a budeme ho chemicky
• 00:15:37 zkoumat, tak když budeme mít
  dostatečně citlivé přístroje,
• 00:15:41 tak tam možná najdeme celou
  Mendělejevovu soustavu prvků.
• 00:15:45 Důležité jsou právě ty koncentrace.
• 00:15:49 Dnes musí čistírny podle
  vodohospodářského zákona
• 00:15:53 ze špinavé vody odstranit
  několik základních látek.
• 00:15:57 Na ostatní jsou zatím
  dnešní mikrobi a bakterie,
• 00:16:00 které v obrovských bazénech
  požírají nečistoty, krátké.
• 00:16:04 Látky, které se do odpadní vody
  dostanou, jako třeba zbytky léků
• 00:16:10 nebo některé polutanty
  z průmyslového znečištění,
• 00:16:14 se musí čistit speciálními procesy.
• 00:16:18 Komunální čistírny odpadních vod
  ale na tyto věci nejsou stavěné.
• 00:16:26 Ta účinnost pro některé látky
  může být kolem 90 %,
• 00:16:32 pro některé ale může být
  klidně jenom kolem 40 %.
• 00:16:35 Pomohly by nové technologie.
• 00:16:37 Ty jsou ale zatím známy
  a vylepšovány pouze za dveřmi
• 00:16:40 chemických nebo biochemických
  laboratoří.
• 00:16:43 Způsob, jak dostat z vody dnes
  tolik zmiňované léky či hormony,
• 00:16:47 hledají např. i vědci na Katedře
  organické a jaderné chemie v Praze.
• 00:16:51 Jedná se o metodu fytoextrakce,
  což je metoda, která využívá
• 00:16:56 schopnosti rostlin přijmout látky
  z média, popřípadě pokud je to
• 00:17:01 v přírodě, tak z půdy nebo z vody.
• 00:17:04 Rostliny jsou schopné tyto látky
  potom transportovat
• 00:17:08 do nadzemních částí.
• 00:17:10 Nejdřív museli vědci zjistit,
  které z vodních nebo suchozemských
• 00:17:14 rostlin si dovedou
  s léky poradit nejlépe.
• 00:17:17 V půdě to jde nejlíp kromě pelušky
  i obyčejné kukuřici.
• 00:17:21 Tady např. vidíte,
  jak si poradila s Diclofenacem.
• 00:17:26 Můžeme vidět, že vlastně po prvním
  dnu poklesne koncentrace
• 00:17:30 na 35 % výchozí koncentrace.
• 00:17:32 Po těch pěti dnech už se dostáváme
  pod detekční limit, takže
• 00:17:36 našimi metodami už je koncentrace
  tohoto léčiva nezjistitelná.
• 00:17:40 Z vodních rostlin se jako
  nejúčinnější lapač farmak
• 00:17:44 vědcům jeví mor kanadský, vodní
  rostlina, kterou znáte z akvárií.
• 00:17:48 Osvědčily se i vodní řasy a rákosí.
• 00:17:51 V oblasti Evropy - bez ohledu
  na jižní či severní část -
• 00:17:56 je to rákosí schopné
  velice slušného růstu.
• 00:17:59 Jeho metabolický systém
  je schopen organické látky
• 00:18:03 rozkládat poměrně efektivně.
• 00:18:05 Aby se vědci v budoucnu rozhodli
  pro konkrétní rostlinu,
• 00:18:09 musí také zjistit, kde se v ní
  nebezpečná látka ukládá.
• 00:18:12 Nejlepší je, pokud zůstane
  jenom v kořenech.
• 00:18:15 V listech nebo plodech by se totiž
  mohla stát potravou zvířat.
• 00:18:21 Látku, kterou se snažíme sledovat,
  označíme radioaktivním prvkem, třeba
• 00:18:25 uhlíkem 14 C, a pak můžeme určit
  procentuální zastoupení rozložení
• 00:18:29 té látky v rostlině.
• 00:18:30 Cílem těchto experimentů je zjistit
  osud cizorodých látek ve vodních
• 00:18:34 nebo suchozemských rostlinách.
• 00:18:36 I když už vědci mají několik
  favoritů, od základního výzkumu
• 00:18:40 do praxe je ještě dlouhá cesta.
• 00:18:42 Představu, jak by mohly vypadat
  čistírny odpadních vod
• 00:18:46 v budoucnosti, ale odborníci mají.
• 00:18:50 U řas samotných není problém udělat
  nějaký reaktor, kde by byly přímo
• 00:18:54 řasy v nějaké velké nádobě.
• 00:18:58 Ideální čistička by měla
  být vždy kombinací.
• 00:19:01 A ta kombinace velice záleží
  na konkrétním případu.
• 00:19:04 Čistírny budoucnosti
  tak pravděpodobně budou mít
• 00:19:07 kromě sít a hladových mikrobů
  někde na konci i obří vodní nádrže
• 00:19:11 plné vodních či bahenních rostlin.
• 00:19:13 Jestli si ale dovedou poradit
  s celou periodickou soustavou
• 00:19:17 prvků, která dnes z čistíren
  odtéká, zatím nikdo neví.
• 00:19:20 Pane docente, ten výzkum, o kterém
  jsme mluvili, to je váš výzkum.
• 00:19:24 Kdy myslíte, že by mohl
  být uveden do praxe?
• 00:19:28 My se v současné době snažíme
  nejdříve zjistit,
• 00:19:33 jak které druhy rostlin jsou
  schopny extrahovat škodlivé látky
• 00:19:37 nebo rezidua léčiv do svých tkání.
• 00:19:39 Ale zároveň se snažíme zjistit to,
  jak jsou tyto látky v té rostlině
• 00:19:44 přeměňovány nebo ukládány.
• 00:19:47 To může mít zcela zásadní význam
  z hlediska toho, že by mohly
• 00:19:51 vznikat třeba i mnohem toxičtější
  metabolity, které by byly velmi
• 00:19:55 škodlivé pro životní prostředí.
• 00:19:58 Součástí toho je vlastně i výzkum
  rostlinných druhů, které mohou být
• 00:20:03 pěstovány na půdách nebo v nějakých
  hydroponických systémech,
• 00:20:10 které by byly kontaminovány
  těmito látkami a nebyly by schopny
• 00:20:15 extrahovat organické sloučeniny
  z toho živného média.
• 00:20:23 A do praxe je to ještě jak daleko?
• 00:20:25 Do praxe je ještě možná 5 - 10 let,
  těžko říct.
• 00:20:29 Ale rozhodně už některé
  první vlaštovky tady jsou,
• 00:20:32 používají se tzv. mokřadové systémy
  nebo kořenové čistírny,
• 00:20:38 ale je potřeba ještě udělat
  ten dostatečný teoretický základ.
• 00:20:46 Naším průvodcem byl Stanislav
  Smrček z Přírodovědecké fakulty UK.
• 00:20:50 Děkuji za pomoc s přípravou pořadu.
  Teď se podíváme na naše soutěže.
• 00:20:54 Minule jsme se vás ptali, který
  organizmus je původcem malárie.
• 00:20:58 Správná odpověď je PLASMODIUM.
  Jméno výherce vidíte na titulku.
• 00:21:03 Otázka nová zní:
• 00:21:05 Která látka způsobuje u vodních
  živočichů přeměny samců na samice?
• 00:21:10 Odpovědi posílejte na adresu
  planetaveda@ceskatelevize.cz.
• 00:21:14 Příště se podíváme na pyly pohledem
  archeologů, botaniků i lékařů.
• 00:21:18 Na shledanou.
• 00:21:20 Skryté titulky: Alena Kardová,
  Česká televize 2008