Planeta Věda
-
00:00:25
Dobrý den, vítám vás u další
exkurze do světa vědy. -
00:00:30
Američtí vědci zveřejnili
na začátku března výsledky studie - 00:00:33 o kvalitě pitné vody.
-
00:00:35
Podle jejich zjištění je voda,
která vytéká z kohoutků -
00:00:38
v amerických domácnostech,
znečištěna látkami - 00:00:41 z nejrůznějších léčivých přípravků.
-
00:00:44
Najdete v ní třeba stopy
antikoncepčních pilulek, - 00:00:47 antidepresiv či léků proti bolesti.
-
00:00:49
A podle všeho to není
problém jen USA. -
00:00:52
Podobným studiím se v českém
prostředí věnuje i náš dnešní host, -
00:00:56
kterým je Stanislav Smrček
z Přírodovědecké fakulty - 00:00:59 Univerzity Karlovy.
-
00:01:01
Pane docente, překvapily vás
výsledky té americké studie? -
00:01:08
Výsledky americké studie
nejsou nikterak překvapivé. -
00:01:11
Podobné výzkumy byly prováděny
v řadě dalších zemí i u nás - 00:01:15 s obdobnými výsledky.
-
00:01:17
Možná pouze ty biologické dopady
jsou poněkud nadhodnocené. -
00:01:21
Asi vás zajímá, jak se takové látky
do vody dostávají. - 00:01:24 To se dozvíte v první reportáži.
-
00:01:28
Ibuprofeny, antikoncepční pilulky,
antidepresiva, léky -
00:01:31
na vysoký krevní tlak - spotřeba
léčiv roste na celém světě. -
00:01:35
Jenže cesta účinné látky
z přípravku spolknutím pilulky -
00:01:38
nekončí, organizmus látku využije,
zpracuje ji svým metabolismem - 00:01:42 a pak ji vyloučí.
-
00:01:44
Ta se z kanalizace dostává
do čističky, která ji většinou -
00:01:48
nedokáže zachytit,
a tak putuje dál do řeky. -
00:01:53
Jsou to jednak klasická farmaka
a jejich metabolity, -
00:01:56
které odcházejí močí do komunálních
odpadních vod, a tím pádem - 00:02:00 kontaminují ekosystém.
-
00:02:02
A kromě toho jsou to látky
z pracích prášků i třeba z takové -
00:02:06
té osobní hygieny, z různých
sprejů, zubních past. -
00:02:10
Měření, které provedla
před pěti lety Česká geologická -
00:02:14
služba, zaznamenalo zvýšenou
koncentraci ženských hormonů -
00:02:18
estrogenů ve Vltavě,
pod čističkou v Praze-Tróji. -
00:02:21
A podobné informace přicházejí
z celého světa. -
00:02:25
Zdá se, že farmaceutické látky
pomalu zaujímají místo průmyslového -
00:02:29
a zemědělského znečištění,
které se od 90. let 20. století -
00:02:33
podařilo postupně omezit. Jenže
tyhle nové látky se neprojeví hned. - 00:02:37 O to těžší je s nimi bojovat.
-
00:02:41
Všechno jsou to látky,
které se dostávají do ekosystému -
00:02:45
a jsou poměrně dlouho
v tom ekosystému udržovány. -
00:02:49
Navíc je kontinuální
přísun těchto látek. -
00:02:53
Do žebříčků hlavních kontaminantů
se léčiva začala dostávat teprve -
00:02:57
nedávno. O působení většiny z nich
v přírodě se proto zatím moc neví. -
00:03:02
Jsou jenom dvě skupiny,
o kterých se ví, jak fungují. -
00:03:08
Jsou to hormony neboli endokrinní
disruptory, ale to nejsou jenom -
00:03:12
ty tzv. dámské prášky, to způsobují
i látky, které jsou v různých -
00:03:16
čistících prostředcích apod.,
které také přicházejí do vody. -
00:03:20
To co byl kdysi fosfor z pracích
prášků, to je pohádka proti tomu, -
00:03:25
co všechno se do čistících
prostředků dává dneska. -
00:03:28
No a potom jsou to antibiotika -
humánní a veterinární. -
00:03:31
To způsobuje asi nějakou rezistenci,
o které toho moc nevíme. -
00:03:35
Nejlíp zmapované je v současnosti
působení hormonálních přípravků, -
00:03:39
které se do přírody dostávají
hlavně z ženské antikoncepce. -
00:03:43
Tu dnes užívá téměř každá
čtvrtá žena mezi 15. a 45. rokem. -
00:03:47
Ty syntetické estrogeny, třeba ten
klasický 17-alfa-ethinylestradiol, -
00:03:54
ten je odbouráván velice pomalu
a dostává se do vodních toků. -
00:03:59
Tam může kontaminovat vodní
organizmy a může se rozšiřovat - 00:04:04 dál do celého ekosystému.
-
00:04:08
Tato látka působí podobně
jako ženský hormon estrogen. -
00:04:11
Ve vodním prostředí proto může
působit na rozmnožování - 00:04:14 nebo pohlavní dospívání ryb.
-
00:04:16
Navíc by mohla teoreticky
kontaminovat i zdroje pitné vody. -
00:04:20
Jenže o jejím vlivu na lidské
zdraví se zatím moc neví. -
00:04:23
V tabulce teď uvidíte přehled
nejrozšířenějších látek ve vodách -
00:04:28
v roce 1990, jsou to hlavně látky
z průmyslu a zemědělství: -
00:04:31
pesticidy a polycyklické
aromatické uhlovodíky. -
00:04:35
Druhý přehled pochází z roku 2005,
kdy se do popředí dostávají látky -
00:04:39
jiné, což jsou např. mošusy,
které jsou v pracích prášcích, - 00:04:43 anebo právě léčiva.
-
00:04:45
Pane docente, kdy se objevila
nutnost sledovat tyto látky a proč? -
00:04:50
Tyto látky a jejich vstup
do životního prostředí souvisí -
00:04:57
s postupnou chemizací
života člověka - 00:05:00 od poloviny minulého století.
-
00:05:02
Trošičku problémem bylo to, že tyto
látky se začaly používat bez toho, -
00:05:07
aniž by byl znám jejich
osud v ekosystému. -
00:05:10
V té první fázi to byly látky,
které souvisí s průmyslem, - 00:05:13 souvisí se zemědělstvím.
-
00:05:15
Byly to látky, které přinesly
významný přínos kvalitě -
00:05:19
ať už průmyslové nebo zemědělské
produkce, ale bohužel se časem -
00:05:23
ukázalo, že měly negativní dopad
na životní prostředí. -
00:05:27
Některé z nich byly později
ve svém používání omezeny. -
00:05:30
Ty poslední kontaminanty,
které byly uvedeny, to už jsou -
00:05:34
kontaminanty, které jsou přítomny
v ekosystému ve velice malých -
00:05:39
koncentracích a jejich analýza
je poměrně složitá. -
00:05:42
O to závažnější by však mohly být
případně po určitém čase akumulace - 00:05:47 jejich důsledky.
-
00:05:48
Jakým způsobem se dají
tyhle látky sledovat? -
00:05:51
Je to asi složitější než u těch
klasických kontaminantů. -
00:05:55
Sledování těchto látek ve velmi
nízkých koncentracích vyžaduje -
00:05:59
moderní analytické instrumentální
metody spojené s předpřípravou - 00:06:04 vzorků se zakoncentrováním.
-
00:06:06
Jsou to všechno metody, které se
v současné době postupně vyvíjejí, -
00:06:11
tak abychom mohli dosáhnout limitů,
které by nám mohly pomoci -
00:06:15
monitorovat tyto látky
v životním prostředí. -
00:06:19
V naší další reportáži se podíváme,
co všechno mohou hormony v životním - 00:06:23 prostředí způsobit.
-
00:06:25
První takové studie byly provedeny
na rybách v Kanadě a v USA. -
00:06:30
Zdá se, že hormonální antikoncepce
ohrožuje biodiverzitu. -
00:06:35
Látka, která v ženském organizmu
zabraňuje početí dítěte, může -
00:06:39
nastartovat u vodních živočichů
sérii neuvěřitelných změn. -
00:06:43
Na jejím konci stojí populace
neschopná rozmnožování - 00:06:46 a odsouzená k zániku.
-
00:06:48
Je známo z 90. let zcela bezpečně,
že když vezmete malé rybičky, -
00:06:54
dáte je do klece a dáte je
pod čistírnu odpadních vod, - 00:06:57 všechny začnou produkovat jikry.
-
00:07:00
Ryby občas jsou schopny změnit
pohlaví, to prostě není něco, - 00:07:04 co bychom nebyli schopni pochopit.
-
00:07:06
Koncentrace hormonů v přírodě
jsou mnohem nižší než koncentrace - 00:07:10 u výpustí čističek. I to ale stačí.
-
00:07:12
Vědci z Kanady a z USA provedli
7-letý pokus na izolovaném jezeře - 00:07:17 v Kanadské provincii Ontario.
-
00:07:19
Do vody tady přidávali umělý hormon
z antikoncepčních přípravků. -
00:07:23
Jeho koncentrace dosahovala
asi 5 nanogramů na litr. -
00:07:27
Pro srovnání: čistírna
v Praze-Tróji vypouští vodu -
00:07:30
s koncentrací estrogenu
72 - 100 nanogramů na litr. -
00:07:36
V průběhu mnoha měsíců bylo díky
permanentní expozici rybí populace -
00:07:40
těmto estrogenům pozorováno,
že docházelo ke změnám pohlaví. -
00:07:45
Samci těchto druhů ryb tvořili
specifické proteiny, -
00:07:49
které se tvoří pouze u samic
v průběhu vyzrávání vajíček. -
00:07:59
Tyto rybí populace nebyly schopny
dále fungovat a docházelo - 00:08:03 k jejich postupnému vymírání.
-
00:08:05
Hormony poznamenaly i pohlavní
vývoj samic, u kterých vědci - 00:08:09 prokázali sníženou plodnost.
-
00:08:11
Už po dvou letech trvání pokusu
výrazně klesl počet střevlí -
00:08:15
v jezeře. Nové rybky se nerodily
a staré pomalu vymíraly. -
00:08:19
Další studie se zase věnovaly
látkám z čistících prostředků. -
00:08:23
Ukázalo se, že mohou komplikovat
komunikaci mezi rybami -
00:08:27
a v podstatě tak přispívat
k rozpadu společenstev. -
00:08:30
Zkuste si představit,
jak funguje regulace v přírodě. -
00:08:36
Máme teplotu, roční cyklus,
délku dne, různé vůně květin. -
00:08:39
Když postavíte špačkovi u hnízda
lampu, tak bude mít problémy, - 00:08:43 protože nepozná, který je měsíc.
-
00:08:45
A pravděpodobně tohle všechno
jsou takovéhle signály, -
00:08:48
které vysíláme do řek a podle nich
se orientují ty organizmy, - 00:08:52 tedy kromě teploty a průtoku.
-
00:08:54
V loňském roce provedli podobnou
studii i vědci v Brně. -
00:08:57
Týkala se raků, u kterých se rovněž
prokázaly časté změny pohlaví. -
00:09:01
V tomto případě ale vědci vyloučili
přímý vliv hormonální antikoncepce, -
00:09:06
protože raci měnili pohlaví
i v místech, kam netečou odpadní - 00:09:09 vody z měst a obcí.
-
00:09:11
Domnívají se spíše, že říční bahno
se působením různých chemikálií - 00:09:15 stalo hormonálně aktivní.
-
00:09:18
V tabulce teď uvidíte seznam
nejčastěji užívaných léků v ČR - 00:09:22 podle počtu prodaných balení.
-
00:09:40
Pane docente, které z těchto látek
se dají předpokládat v té vodě, -
00:09:45
kterou vypouštějí čistírny
odpadních vod, a které považujete - 00:09:49 za nejnebezpečnější?
-
00:09:53
Z léků v tabulce se běžně
ve vodách nachází ibuprofen, -
00:09:56
respektive i jeho přeměněné formy
v organizmu, tedy metabolity. -
00:10:00
Kromě této látky je řada dalších,
zřejmě mnohem nebezpečnějších - 00:10:05 pro životní prostředí.
-
00:10:08
Mohou to být např. syntetické
estrogeny z kontraceptivních -
00:10:12
preparátů, mohou to být rezidua
antibiotik, která vytváří určitý -
00:10:16
antibiotický tlak na organizmy
v přírodě, a tím můžou - 00:10:20 způsobit rezistenci.
-
00:10:23
Kromě toho se zjistila i řada
zajímavých faktů, které jsou -
00:10:29
například v tom, že i látky, které
působí třeba jako antidepresiva, -
00:10:36
nakonec ve svém důsledku na některé
organizmy mají vliv z hlediska - 00:10:41 estrogenní aktivity.
-
00:10:45
My jsme v té předchozí reportáži
mluvili hlavně o rybách. -
00:10:49
Je ale nějaká možnost, že by se
těmi látkami kontaminovaly -
00:10:53
i suchozemské organizmy, třeba
prostřednictvím potravního řetězce? - 00:10:57 Samozřejmě.
-
00:10:59
Voda, která přechází do okolí řeky,
tak je zdrojem vody pro rostliny, -
00:11:04
ty rostliny zase jsou
potravou pro živočichy. -
00:11:08
Živočichové mohou vlastně svým
pohybem roznášet tuto kontaminaci - 00:11:13 po dalším ekosystému.
-
00:11:17
Součástí potravního řetězce
je i člověk, i on pije vodu, - 00:11:21 která může být znečištěná.
-
00:11:23
Žádné průkazné studie v tomto směru
sice provedeny nebyly, -
00:11:26
i přesto obavy existují.
Víc uvidíte v další reportáži. -
00:11:29
Stejně jako rybám, škodí
kontaminovaná voda i člověku. - 00:11:34 Působení se projeví po delší době.
-
00:11:37
Už dnes ale odborníci vědí,
že estrogeny nabité -
00:11:40
životní prostředí možná způsobuje
neplodnost u mužů, -
00:11:43
která se v posledních letech
stala celosvětovým trendem. -
00:11:48
Pozorujeme třeba, že se velmi
dramaticky snižuje schopnost -
00:11:52
produkovat spermie ve velkém
množství a jejich oplodňující - 00:11:56 schopnost dramaticky klesá.
-
00:11:59
Hormony, které se do přírody
dostávají např. díky stoupající -
00:12:03
oblibě antikoncepčních pilulek,
totiž působí na muže - 00:12:06 stejně jako na rybí samce.
-
00:12:08
Umělé ženské hormony ty mužské
potlačují, a to produkci spermií - 00:12:12 rozhodně neprospívá.
-
00:12:14
A jestli se vám zdá, že vaše děti
jsou ve třinácti mnohem vyspělejší, -
00:12:19
než jste byli vy,
tak ani to se neděje náhodou. -
00:12:22
Pozorujeme, že nástup puberty
nastává mnohem dřív než v minulých -
00:12:26
stoletích, a tohle všechno může být
i důsledkem tlaku prostředí. -
00:12:31
Estrogeny si v organizmu dělají
co chtějí i s některými typy tkání. -
00:12:36
Ty ztratí nad sebou kontrolu,
začínají růst a mění se v nádory. -
00:12:42
Vidíme výrazný nárůst incidence
hormonálně podmíněných nádorů, -
00:12:46
to znamená nádorů tkání, které
reagují na stimulaci estrogeny. -
00:12:52
Příkladem může být třeba soubor
onemocnění nádorů prsu. -
00:13:01
Nebo vzniká mnohem více nádorových
onemocnění varlat. -
00:13:06
Látky, obsažené v antikoncepci,
ale i v saponátech, pracích -
00:13:09
prášcích či barvivech, mají
podle vědců z Missourské univerzity - 00:13:13 na svědomí i obezitu.
-
00:13:15
Od ní je pak už jen krůček
k cukrovce, vysokému krevnímu tlaku - 00:13:19 či kardiovaskulárním problémům.
-
00:13:21
Hledání nových způsobů,
jak tyto látky z vody odstranit, -
00:13:24
se tak možná už za pár měsíců
stane vědeckým tématem číslo jedna. -
00:13:29
Pane docente, mohly by být
nějakým způsobem kontaminovány - 00:13:32 i zdroje pitné vody v ČR?
-
00:13:35
Já myslím, že není
zvláštní důvod k obavám. -
00:13:42
U nás jsou zdroje pitné vody
jednak na horních tocích řek, -
00:13:47
před čistírnami
a velkými městskými aglomeracemi. -
00:13:51
Hodně se používají podzemní vody,
takže není tady - 00:13:54 to nebezpečí veliké.
-
00:13:56
Samozřejmě je dobré mít
možnost kontaminace na vědomí -
00:14:00
a nějakým způsobem se snažit
té kontaminaci předejít. -
00:14:05
Možná vás napadne, proč si
se zbytky farmaceutických látek - 00:14:08 neporadí čistírny odpadních vod.
-
00:14:10
Odpověď najdete v naší poslední
reportáži a taky vám ukážeme, -
00:14:14
kudy možná povede cesta.
Řešení hledají i vědecké týmy z ČR. -
00:14:18
Špína, odpadky, saponáty,
chemikálie, léky a vůbec vše, -
00:14:23
co odchází z domácností a továren,
putuje v tom lepším případě -
00:14:27
do kanálů. Ty například jen v Praze
měří zhruba 4 500 km. -
00:14:31
95 % splašků, které vyprodukuje
hlavní město, končí tady, -
00:14:35
v čistírně odpadních vod
na Císařském ostrově. -
00:14:39
Každou vteřinu sem přitečou zhruba
4 metry kubické znečištěné vody. -
00:14:45
Mechanicky se nejdřív z odpadní
vody odstraní pomocí sedimentace -
00:14:49
a cezení ty nejhrubší nečistoty,
to je ten mechanický stupeň. -
00:14:53
Následuje biologický stupeň, kde se
využívá činnosti mikroorganizmů, -
00:14:58
které "vyžerouŞ to rozpuštěné
znečištění z odpadních vod. -
00:15:07
Potom se zase prostou sedimentací
musí oddělit ta čistá voda - 00:15:12 od biologického kalu.
-
00:15:16
Po mechanickém a chemickém
vyčištění může voda opět - 00:15:20 do nejbližší řeky nebo jezera.
-
00:15:22
A kupodivu se v ní hned daří
i některým živočichům. - 00:15:25 Jenže podívejme se pod mikroskop.
-
00:15:28
Voda, která vytéká z čistíren,
mění ryby v řekách - 00:15:31 na biologické mutanty.
-
00:15:33
Pokud vezmeme vzorek odpadní vody
na odtoku a budeme ho chemicky -
00:15:37
zkoumat, tak když budeme mít
dostatečně citlivé přístroje, -
00:15:41
tak tam možná najdeme celou
Mendělejevovu soustavu prvků. - 00:15:45 Důležité jsou právě ty koncentrace.
-
00:15:49
Dnes musí čistírny podle
vodohospodářského zákona -
00:15:53
ze špinavé vody odstranit
několik základních látek. -
00:15:57
Na ostatní jsou zatím
dnešní mikrobi a bakterie, -
00:16:00
které v obrovských bazénech
požírají nečistoty, krátké. -
00:16:04
Látky, které se do odpadní vody
dostanou, jako třeba zbytky léků -
00:16:10
nebo některé polutanty
z průmyslového znečištění, - 00:16:14 se musí čistit speciálními procesy.
-
00:16:18
Komunální čistírny odpadních vod
ale na tyto věci nejsou stavěné. -
00:16:26
Ta účinnost pro některé látky
může být kolem 90 %, -
00:16:32
pro některé ale může být
klidně jenom kolem 40 %. - 00:16:35 Pomohly by nové technologie.
-
00:16:37
Ty jsou ale zatím známy
a vylepšovány pouze za dveřmi -
00:16:40
chemických nebo biochemických
laboratoří. -
00:16:43
Způsob, jak dostat z vody dnes
tolik zmiňované léky či hormony, -
00:16:47
hledají např. i vědci na Katedře
organické a jaderné chemie v Praze. -
00:16:51
Jedná se o metodu fytoextrakce,
což je metoda, která využívá -
00:16:56
schopnosti rostlin přijmout látky
z média, popřípadě pokud je to - 00:17:01 v přírodě, tak z půdy nebo z vody.
-
00:17:04
Rostliny jsou schopné tyto látky
potom transportovat - 00:17:08 do nadzemních částí.
-
00:17:10
Nejdřív museli vědci zjistit,
které z vodních nebo suchozemských -
00:17:14
rostlin si dovedou
s léky poradit nejlépe. -
00:17:17
V půdě to jde nejlíp kromě pelušky
i obyčejné kukuřici. -
00:17:21
Tady např. vidíte,
jak si poradila s Diclofenacem. -
00:17:26
Můžeme vidět, že vlastně po prvním
dnu poklesne koncentrace - 00:17:30 na 35 % výchozí koncentrace.
-
00:17:32
Po těch pěti dnech už se dostáváme
pod detekční limit, takže -
00:17:36
našimi metodami už je koncentrace
tohoto léčiva nezjistitelná. -
00:17:40
Z vodních rostlin se jako
nejúčinnější lapač farmak -
00:17:44
vědcům jeví mor kanadský, vodní
rostlina, kterou znáte z akvárií. - 00:17:48 Osvědčily se i vodní řasy a rákosí.
-
00:17:51
V oblasti Evropy - bez ohledu
na jižní či severní část - -
00:17:56
je to rákosí schopné
velice slušného růstu. -
00:17:59
Jeho metabolický systém
je schopen organické látky - 00:18:03 rozkládat poměrně efektivně.
-
00:18:05
Aby se vědci v budoucnu rozhodli
pro konkrétní rostlinu, -
00:18:09
musí také zjistit, kde se v ní
nebezpečná látka ukládá. -
00:18:12
Nejlepší je, pokud zůstane
jenom v kořenech. -
00:18:15
V listech nebo plodech by se totiž
mohla stát potravou zvířat. -
00:18:21
Látku, kterou se snažíme sledovat,
označíme radioaktivním prvkem, třeba -
00:18:25
uhlíkem 14 C, a pak můžeme určit
procentuální zastoupení rozložení - 00:18:29 té látky v rostlině.
-
00:18:30
Cílem těchto experimentů je zjistit
osud cizorodých látek ve vodních - 00:18:34 nebo suchozemských rostlinách.
-
00:18:36
I když už vědci mají několik
favoritů, od základního výzkumu - 00:18:40 do praxe je ještě dlouhá cesta.
-
00:18:42
Představu, jak by mohly vypadat
čistírny odpadních vod - 00:18:46 v budoucnosti, ale odborníci mají.
-
00:18:50
U řas samotných není problém udělat
nějaký reaktor, kde by byly přímo - 00:18:54 řasy v nějaké velké nádobě.
-
00:18:58
Ideální čistička by měla
být vždy kombinací. -
00:19:01
A ta kombinace velice záleží
na konkrétním případu. -
00:19:04
Čistírny budoucnosti
tak pravděpodobně budou mít -
00:19:07
kromě sít a hladových mikrobů
někde na konci i obří vodní nádrže - 00:19:11 plné vodních či bahenních rostlin.
-
00:19:13
Jestli si ale dovedou poradit
s celou periodickou soustavou -
00:19:17
prvků, která dnes z čistíren
odtéká, zatím nikdo neví. -
00:19:20
Pane docente, ten výzkum, o kterém
jsme mluvili, to je váš výzkum. -
00:19:24
Kdy myslíte, že by mohl
být uveden do praxe? -
00:19:28
My se v současné době snažíme
nejdříve zjistit, -
00:19:33
jak které druhy rostlin jsou
schopny extrahovat škodlivé látky - 00:19:37 nebo rezidua léčiv do svých tkání.
-
00:19:39
Ale zároveň se snažíme zjistit to,
jak jsou tyto látky v té rostlině - 00:19:44 přeměňovány nebo ukládány.
-
00:19:47
To může mít zcela zásadní význam
z hlediska toho, že by mohly -
00:19:51
vznikat třeba i mnohem toxičtější
metabolity, které by byly velmi - 00:19:55 škodlivé pro životní prostředí.
-
00:19:58
Součástí toho je vlastně i výzkum
rostlinných druhů, které mohou být -
00:20:03
pěstovány na půdách nebo v nějakých
hydroponických systémech, -
00:20:10
které by byly kontaminovány
těmito látkami a nebyly by schopny -
00:20:15
extrahovat organické sloučeniny
z toho živného média. - 00:20:23 A do praxe je to ještě jak daleko?
-
00:20:25
Do praxe je ještě možná 5 - 10 let,
těžko říct. -
00:20:29
Ale rozhodně už některé
první vlaštovky tady jsou, -
00:20:32
používají se tzv. mokřadové systémy
nebo kořenové čistírny, -
00:20:38
ale je potřeba ještě udělat
ten dostatečný teoretický základ. -
00:20:46
Naším průvodcem byl Stanislav
Smrček z Přírodovědecké fakulty UK. -
00:20:50
Děkuji za pomoc s přípravou pořadu.
Teď se podíváme na naše soutěže. -
00:20:54
Minule jsme se vás ptali, který
organizmus je původcem malárie. -
00:20:58
Správná odpověď je PLASMODIUM.
Jméno výherce vidíte na titulku. - 00:21:03 Otázka nová zní:
-
00:21:05
Která látka způsobuje u vodních
živočichů přeměny samců na samice? -
00:21:10
Odpovědi posílejte na adresu
planetaveda@ceskatelevize.cz. -
00:21:14
Příště se podíváme na pyly pohledem
archeologů, botaniků i lékařů. - 00:21:18 Na shledanou.
-
00:21:20
Skryté titulky: Alena Kardová,
Česká televize 2008