iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 3. 2008
17:31 na ČT24

1 2 3 4 5

108 hlasů
7712
zhlédnutí

Planeta Věda

Genobanka rostlin na Špicberkách

22 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:25 Dobrý den.
    Začíná další PLANETA VĚDA.
  • 00:00:29 Když Bůh seslal na neposlušné
    lidstvo potopu,
  • 00:00:32 zachránil se jenom Noe s rodinou
    a s nimi na obří lodi jeden pár
  • 00:00:36 od každého druhu zvířat.
  • 00:00:38 Bůh sice slíbil, že podobnou
    katastrofu už na svět nesešle,
  • 00:00:42 vědci se ale v současnosti obávají,
    že něco podobného by se klidně
  • 00:00:46 mohlo stát. A proto je lepší
    se předem připravit.
  • 00:00:49 Na špatné časy se nebudou
    zachraňovat zvířata, ale rostliny.
  • 00:00:52 Mezinárodní společenství na konci
    února otevřelo na Špicberkách
  • 00:00:55 obří genobanku, která má přečkat
    i atomový výbuch.
  • 00:00:59 Pojďte s námi do světa Noemovy
    archy rostlin.
  • 00:01:02 Semínko -
    přirozená schránka života.
  • 00:01:07 Stačí několik teplých dní
    a několik kapek vody,
  • 00:01:10 život se probudí do milionů podob.
  • 00:01:12 Na rostlinách je závislé
    celé lidstvo.
  • 00:01:15 Mezinárodní společenství se proto
    rozhodlo semena nejpotřebnějších
  • 00:01:19 rostlin uchránit na špatné časy.
  • 00:01:22 Je to pojistka proti důsledkům
    klimatických změn, přírodních
  • 00:01:26 katastrof a dalších sil, které
    můžou semena ničit, a ohrožují tak
  • 00:01:29 biodiverzitu planety.
  • 00:01:31 Pohybujeme se v oblasti věčně
    zmrzlé půdy, teplota v podzemním
  • 00:01:34 skaldu bude -18ëC.
  • 00:01:38 Vzorky se v mrazu zakonzervují
    na stovky až tisíce let.
  • 00:01:42 Semenný bunkr je hluboko pod zemí
    a přečkat má i jaderný výbuch.
  • 00:01:45 Co se bude takhle pečlivě chránit?
  • 00:01:50 Přednost mají dostat druhy významné
    pro výživu a zemědělství.
  • 00:01:54 To vyplývá z mezinárodních dohod.
  • 00:01:56 Jsou to druhy, které jsou
    nejvýznamnější pro výživu lidstva.
  • 00:02:00 V obřích ledových halách na ostrově
    Svalbard bude uchováno
  • 00:02:04 na 4,5 milionu vzorků.
    Půjde o jakousi banku.
  • 00:02:06 Místo peněz se tu budou
    ale uchovávat geny, v přirozené
  • 00:02:10 formě milionů nejrůznějších odrůd
    zemědělských plodin.
  • 00:02:13 Jak šlechtění, tak biotechnologie
    nezbytně potřebují zdroje genů
  • 00:02:18 pro genetické zlepšování,
    pro vytváření nových odrůd.
  • 00:02:21 A právě genofondy nejen
    na Špicberkách, ale i národní
  • 00:02:25 genofondy v jednotlivých zemích
    a v dalších mezinárodních
  • 00:02:28 organizacích jsou
    zdrojem těchto genů.
  • 00:02:31 Geny pak odborníci můžou využívat
    k zakládání nových odrůd,
  • 00:02:35 které v budoucnu možná pomohou
    odvrátit potravinovou krizi.
  • 00:02:38 Nové odrůdy totiž
    nevznikají jen tak.
  • 00:02:41 Představte si např., že by na světě
    existoval pouze jeden druh pšenice
  • 00:02:45 a příroda by proti němu
    postavila účinného škůdce.
  • 00:02:48 Miliony lidí by možná
    najednou neměly co jíst.
  • 00:02:53 To je právě otázka biologické
    rozmanitosti, která je předpokladem
  • 00:02:57 stability a setrvalosti
    zemědělského systému.
  • 00:03:00 A koneckonců je cestou,
    jak nahradit intenzivní vstupy
  • 00:03:04 chemikálií, pesticidů
    do zemědělství tím, že získáme
  • 00:03:07 odrůdy, které efektivně přijímají
    živiny, např. jsou rezistentní
  • 00:03:11 k chorobám nebo škůdcům.
  • 00:03:13 A to všechno jim dávají
    tyto genové zdroje.
  • 00:03:16 A k dispozici v arktickém podzemí
    budou i české geny, díváte se
  • 00:03:20 na jednoho z nadějných kandidátů.
  • 00:03:22 Jedná se o starou českou pšenici,
    je to česká přesívka.
  • 00:03:27 V hlubokém mrazu vydrží zmražená
    semena v průměru 2 000 let.
  • 00:03:31 Absolutním rekordmanem
    na Špicberkách je ale čirok.
  • 00:03:35 Tato plodina podle expertů totiž
    přečká v mrazu až 20 000 let.
  • 00:03:39 A já už ve studiu vítám našeho
    dnešního hosta, je jím pan
  • 00:03:42 Ladislav Dotlačil z Výzkumného
    ústavu rostlinné výroby,
  • 00:03:46 koordinátor českého programu
    na ochranu genetických
  • 00:03:49 zdrojů rostlin. Dobrý den.
  • 00:03:51 Pane Dotlačile, banka
    na Špicberkách, to je produkt
  • 00:03:55 mezinárodní spolupráce. Kdy vlastně
    ta myšlenka vznikla a proč?
  • 00:04:02 Ta myšlenka vznikla
    před 30 - 40 lety, skladovat semena
  • 00:04:05 v permafrostu, což by ušetřilo
    energii na jejich ochlazování,
  • 00:04:09 ale realizovala
    se až v současné době.
  • 00:04:13 Bylo to díky nabídce norské vlády
    tento projekt financovat
  • 00:04:17 a ochotě Světového společenství
    umístit do této genové banky
  • 00:04:21 nejcennější světové materiály.
  • 00:04:25 V únoru se tam objevily první
    vzorky, bylo jich zatím málo.
  • 00:04:29 Kdy by se tam měly objevit nějaké
    české rostliny a jaké rostliny
  • 00:04:33 to vlastně budou?
  • 00:04:35 Naše vzorky se tam objeví spolu
    s dalšími evropskými vzorky.
  • 00:04:39 Bude to koordinováno v rámci
    Evropského programu spolupráce
  • 00:04:43 na uchování a využívání
    genetických zdrojů.
  • 00:04:47 Počítám, že to bude během 1 - 2 let
    a budou vybírány ty nejcennější
  • 00:04:52 materiály tak, aby tam byly
    materiály originální z jednotlivých
  • 00:04:56 států, které reprezentují
    to nejcennější, co existuje
  • 00:05:00 v evropských kolekcích.
  • 00:05:04 Banka na Špicberkách, to je jen
    jakási záloha pro největší nouzi.
  • 00:05:08 Jsou tam ty nejvýznamnější plodiny,
    které ochraňují ve svých programech
  • 00:05:13 i jednotlivé státy. V reportáži
    se podíváme do české genobanky.
  • 00:05:17 Obilí, zelenina, ovocné stromy
    a desítky dalších druhů
  • 00:05:21 hospodářsky významných rostlin.
  • 00:05:23 Celkem je v mrazácích české
    genobanky semen uloženo
  • 00:05:27 přes 50 000 vzorků nejrůznějších
    odrůd zemědělských plodin.
  • 00:05:31 Od každé asi 7 000 - 12 000 semen.
  • 00:05:34 V případě obilovin se celý vzorek
    vejde do jedné zavařovací sklenice.
  • 00:05:41 Naše genová banka je vlastně
    zodpovědná za uchování genetických
  • 00:05:45 zdrojů rostlin, které se využívají
    pro další šlechtění
  • 00:05:48 a případně výzkum.
  • 00:05:50 Tato genová banka shromažďuje
    semenné vzorky
  • 00:05:53 ze spolupracujících pracovišť.
  • 00:05:55 Posláním banky je chránit hlavně
    tradiční krajové odrůdy.
  • 00:05:59 Například ve středověku rozšířenou
    pšenici dvojzrnku najdete
  • 00:06:03 dnes už jenom v genobance.
  • 00:06:05 Před stovkami let ji vytlačila
    plodnější pšenice setá.
  • 00:06:09 Některé tradiční odrůdy
    se ale vrací, například díky
  • 00:06:12 ekologickému zemědělství.
  • 00:06:16 Pšenice je nejrozsáhlejší kolekcí,
    která má kolem 12 000 položek.
  • 00:06:21 Je to samozřejmě jarní i ozimá
    pšenice, ale máme i velmi zajímavou
  • 00:06:25 sbírku planých příbuzných druhů.
  • 00:06:27 Tam jsou plané druhy, z kterých
    je možné do té pšenice přenést
  • 00:06:31 využitelné geny ve šlechtění.
  • 00:06:33 Všechny vzorky v bance
    se třídí podle množství znaků
  • 00:06:37 a údaje o nich se zapisují
    do centrální databáze.
  • 00:06:40 Důležité je, například jak rychle
    odrůda roste, jaký tvar mají listy
  • 00:06:44 nebo jaké složení chemických
    látek je v plodech.
  • 00:06:47 Šlechtitelé si podle databáze
    najdou přesně takové odrůdy,
  • 00:06:51 které například dobře snáší sucho,
    jsou odolné proti škůdcům nebo mají
  • 00:06:55 výhodné potravinářské vlastnosti.
  • 00:07:00 Ta databáze zahrnuje veškeré
    genetické zdroje rostlin,
  • 00:07:03 které jsou v ČR dostupné.
    Nyní je to téměř 50 000 položek.
  • 00:07:07 Než se semena uloží
    do obřích mrazáků,
  • 00:07:10 musí být pečlivě připravena.
  • 00:07:13 Laboranti se snaží co nejvíc
    snížit jejich vlhkost,
  • 00:07:16 aby je mráz -18ëC nepoškodil.
    Důležité je udržet klíčivost semen.
  • 00:07:20 Semínko, které nevyklíčí, je mrtvé
    a pro budoucnost nemá cenu.
  • 00:07:24 To snížení vody neboli vlhkosti
    semen je relativně značné.
  • 00:07:29 Standardně například u obilí
    je vlhkost 14 % a my tady
  • 00:07:33 redukujeme vlhkost na 5 - 6 %.
  • 00:07:40 To je jeden z faktorů,
    který zpomaluje pochody
  • 00:07:44 v tom semeni a tedy jeho stárnutí.
  • 00:07:47 Další stárnutí semen zpomalí
    právě nízká teplota.
  • 00:07:51 Při -18ëC vydrží semena v pořádku
    minimálně desítky let.
  • 00:07:55 Naše genová banka byla uvedena
    v tomto systému
  • 00:08:00 do činnosti v roce 1988.
  • 00:08:03 Od té doby tam máme v těchto
    regulovaných podmínkách skladovaná
  • 00:08:08 semena a máme zatím velmi
    malé problémy s klíčivostí.
  • 00:08:12 Česká genobanka semen
    je už z 80 % zaplněná
  • 00:08:15 a bude se muset zřejmě dostavět.
  • 00:08:18 Ještě pořád se totiž
    objevují nové odrůdy.
  • 00:08:23 Pane Dotlačile, tohle mě zaujalo.
    Kde se ty nové odrůdy berou?
  • 00:08:27 Jsou to nově vyšlechtěné rostliny,
    nebo hledáte třeba i nějaké starší,
  • 00:08:32 už zapomenuté odrůdy?
  • 00:08:38 Tak samozřejmě, že jsou to nově
    šlechtěné odrůdy, které
  • 00:08:42 po restringci, tzn. po ukončení
    jejich praktického pěstování,
  • 00:08:46 pokud by je nepřevzala genobanka,
    by zmizely.
  • 00:08:49 Ale zdrojem nových materiálů
    jsou např. i sběrové expedice.
  • 00:08:53 V nich se snažíme shromáždit nějaké
    ty krajové odrůdy, jak jste
  • 00:08:56 zmiňoval, nebo plané příbuzné
    druhy, které mohou být zdrojem
  • 00:09:00 velmi cenných genů pro budoucnost.
  • 00:09:03 Pane Dotlačile, jsou také nějaké
    druhy, které se do vaší genobanky
  • 00:09:07 nemají šanci dostat?
  • 00:09:09 Jsou to duplicitní materiály,
    které již máme.
  • 00:09:13 Duplicity, to je velký problém
    genových bank,
  • 00:09:16 odhalit je a neschraňovat
    zbytečně rozsáhlé materiály.
  • 00:09:20 A pak jsme vázáni mandátem,
    který naše genová banka má,
  • 00:09:24 tzn. chránit materiály, které jsou
    významné pro výživu a zemědělství.
  • 00:09:30 Když se podíváme na to skladování,
    tak samozřejmě semínka.
  • 00:09:34 Je nabíledni, že tahle cesta je
    asi u většiny rostlin využitelná,
  • 00:09:38 ale asi ne u všech.
  • 00:09:41 U kterých se musejí hledat
    jiné cesty zachování genofondu?
  • 00:09:47 Je to u těch rostlin,
    které se nemnoží semeny,
  • 00:09:50 které se množí vegetativně.
  • 00:09:53 U nás je to asi 18 000 položek,
    v našich kolekcích.
  • 00:09:57 A ty se uchovávají buď v polních
    kolekcích nebo v tkáňových nebo
  • 00:10:01 meristémových kulturách a nejnověji
    s využitím kryokonzervace.
  • 00:10:07 V další reportáži jednu
    takovou banku navštívíme.
  • 00:10:10 Podíváme se do Havlíčkova Brodu,
    kde mají opravdu úctyhodnou
  • 00:10:14 sbírku brambor.
  • 00:10:16 A potom vám ukážeme, že je možné
    rostliny zmrazit na -200ëC
  • 00:10:19 a pak je znovu přivést k životu.
  • 00:10:22 Miniaturní brambory ve zkumavkách.
  • 00:10:27 Místo hektarů pole tak stačí
    jediná chlazená místnost, ve které
  • 00:10:30 se dá uchovat přes 1 000 odrůd.
  • 00:10:33 Čeští bramboráři tu mají
    přes 2 000 vzorků.
  • 00:10:38 Odrůd zde máme asi přes 1 000
    a z toho zde uchováváme
  • 00:10:41 asi 117 odrůd českého šlechtění.
  • 00:10:43 Genová banka vlastně zaručuje
    uchovávání odrůd,
  • 00:10:47 které se již nepěstují.
  • 00:10:50 Jsou zde především uchovávány
    odrůdy, které jsou restringované,
  • 00:10:54 které bychom v současné době
    již nikde nenalezli.
  • 00:10:57 Brambory se v zemědělství
    rozmnožují především hlízami.
  • 00:11:01 Tomu odpovídá i způsob
    uchování vzorků.
  • 00:11:04 Genové zdroje bramborů
    se v Havlíčkově Brodě hodnotí
  • 00:11:08 nepřetržitě už od roku 1952.
  • 00:11:10 Původní kolekce bramborů byly
    pěstovány tím, že se vzorky
  • 00:11:16 každoročně vysazovaly na pole.
  • 00:11:19 Brambory jsou známé tím, že jsou
    velmi náchylné k virovým chorobám,
  • 00:11:23 proto vzorky postupně degenerovaly.
  • 00:11:26 Virové choroby se zvyšovaly a mnoho
    vzorků se z tohoto důvodu
  • 00:11:29 i z kolekce ztratilo.
  • 00:11:31 V 80. letech proto vědci postupně
    začali celou sbírku převádět
  • 00:11:35 do podoby miniaturních
    rostlinek ve zkumavkách.
  • 00:11:39 Klíčky nebo výhonky stonků se musí
    nejdřív dokonale sterilizovat,
  • 00:11:43 aby se do zkumavky nedostaly
    zárodky plísní nebo bakteriální
  • 00:11:47 nákazy. Práce na jednom vzorku
    zabere i 2 - 3 měsíce.
  • 00:11:50 Rostlinky jsou pěstovány
    ve zkumavkách na živných půdách,
  • 00:11:57 živných médiích ztužených agarem.
    Agar nahrazuje v podstatě půdu.
  • 00:12:01 Zkumavky se vzorky se uchovávají
    v místnosti s teplotou 10ëC.
  • 00:12:05 Díky chladu a speciálnímu
    světelnému režimu se daří
  • 00:12:09 výrazně zpomalit proces klíčení.
  • 00:12:11 I přesto se vzorky musí
    pravidelně obnovovat.
  • 00:12:14 Ve zkumavkách se po určitém čase
    na rostlinách začnou vytvářet
  • 00:12:18 malé hlízky, mikrohlízky.
  • 00:12:21 Tyto hlízky vznikají zhruba
    po půlroce pěstování na živné půdě
  • 00:12:25 a vydrží v té zkumavce
    ještě minimálně další rok.
  • 00:12:33 Z hlízek postupně začnou vyrůstat
    nové výhonky, které vědci používají
  • 00:12:37 k obnovení vzorku.
  • 00:12:39 Podobně jako brambory se uchovává
    například česnek,
  • 00:12:42 vinná réva nebo chmel.
  • 00:12:44 Ve srovnání se semennými rostlinami
    je příprava a skladování
  • 00:12:48 těchto plodin mnohem náročnější.
  • 00:12:51 Navíc jeden vzorek vydrží
    jen asi rok nebo dva.
  • 00:12:54 Vědci proto hledali cestu, jak je
    pro jistotu zazálohovat natrvalo.
  • 00:12:58 Vybrané vzorky proto putují
    do Prahy, kde se zmrazí
  • 00:13:01 tekutým dusíkem na teplotu -190ëC.
  • 00:13:03 Při této teplotě dochází k omezení
    veškerých procesů ve skladovaném
  • 00:13:10 materiálu, a tudíž se dá říci,
    že tento materiál lze uchovávat
  • 00:13:13 po neomezeně dlouhou dobu.
  • 00:13:15 Rostliny se do hluboce zmraženého
    stavu převádějí složitým postupem.
  • 00:13:19 Důležité přitom je zmenšit podíl
    vody v tkáních a zamezit tomu,
  • 00:13:23 aby v nich vznikaly krystalky ledu.
  • 00:13:26 V takovém případě by se rostlinu
    už pravděpodobně nepodařilo
  • 00:13:29 znovu přivést k životu.
  • 00:13:31 Některé rostliny jsou mrazuvzdorné,
    tzn. vydrží mráz,
  • 00:13:35 některé dokonce ani mráz nevydrží,
    např. zmíněné brambory.
  • 00:13:39 Většina lidí ví, že když přijde
    mráz a na poli máme brambory,
  • 00:13:43 takže nám zmrznou.
  • 00:13:44 Musíme je tedy ovlivnit takovým
    způsobem, navodit takový stav,
  • 00:13:49 aby toho byly schopné.
  • 00:13:51 Principem té metody je to,
    že uchovávaný materiál
  • 00:13:54 je v takzvaném skelném stavu.
  • 00:13:56 Vědcům pro zamražení stačí jen
    vrcholové části stonků nebo pupeny.
  • 00:14:00 Ty se důkladně vysuší
    nad silikagelem a pak rychle ponoří
  • 00:14:04 do tekutého dusíku. Teplota klesá
    rychle, asi o 10ëC za vteřinu.
  • 00:14:08 Většina poškození,
    ke kterým dochází u těch rostlin
  • 00:14:13 nebo u materiálu, který zamrazíme,
    tak dochází v těchto procesech,
  • 00:14:18 při ochlazování toho materiálu
    nebo při ohřevu materiálu.
  • 00:14:21 Další teplotní šok následuje
    při probouzení.
  • 00:14:24 Rostlina se ponoří do destilované
    vody, kde znovu dosáhne
  • 00:14:28 přirozené teploty.
  • 00:14:30 Např. v případě brambor se podaří
    probudit asi čtvrtinu rostlin.
  • 00:14:34 Potom se vrcholy vysadí
    na regenerační médium.
  • 00:14:38 Toto je zrovna včera vysázené,
    zatím tam není nic vidět.
  • 00:14:42 Po týdnu se hodnotí životnost
    a asi po 6 - 8 týdnech
  • 00:14:45 se hodnotí regenerace.
  • 00:14:47 Regenerace rostlin po kryorezervaci
    vypadá asi následujícím způsobem.
  • 00:14:54 V devarových nádobách v pražském
    Výzkumném ústavu rostlinné výroby
  • 00:14:58 je uloženo asi 250 odrůd různých
    vegetativně množených plodin.
  • 00:15:02 Od každé odrůdy aspoň 120 kusů.
  • 00:15:04 Podobně se uchovávají i zvířecí
    embrya nebo buňky pro klonování.
  • 00:15:09 Pane Dotlačile, jak vlastně dlouho
    tyhle vzorky vydrží?
  • 00:15:13 Je nějaký rozdíl mezi tou ochranou
    semen a tou kryokonzervací?
  • 00:15:20 V semenné genové bance většina
    druhů vydrží 20 - 30 let,
  • 00:15:26 podle použitých technologií, což je
    zcela dostatečné pro běžnou praxi.
  • 00:15:31 Vegetativně množené druhy,
    které jsou skladovány
  • 00:15:35 v kryokonzervaci,
    by měly mít teoreticky neomezenou
  • 00:15:38 dobu živnosti.
  • 00:15:40 Rizika tam jsou především,
    jak bylo zmíněno, v rámci zakládání
  • 00:15:45 a vyjímání z té kryokonzervace.
  • 00:15:48 Takže vlastně nikdo doposud neví,
    jak dlouho takový materiál vydrží,
  • 00:15:53 protože samotná kryoprezervace
    je metoda používaná asi tak 15 let.
  • 00:15:57 Jenom pro zajímavost,
    kryokonzervovat lze i ta semena.
  • 00:16:02 Např. americké genofondy
    a kanadské genofondy semen jsou
  • 00:16:06 jako železná zásoba uloženy právě
    v takovéto kryokonzervaci také.
  • 00:16:12 Když se podíváme na běžnou přírodu,
    jak dlouho vydrží třeba v té půdní
  • 00:16:17 bance, která je přirozenou součástí
    živé přírody, jak dlouho tam vydrží
  • 00:16:22 semínka tak, aby třeba vyklíčila?
    Dá se to nějakým způsobem spočítat?
  • 00:16:28 Tak to je velmi rozdílné.
  • 00:16:30 Jsou semena, která prakticky
    velmi rychle ztrácejí klíčivost.
  • 00:16:34 Jiná semena, zejména u plevelů,
    vydrží léta až desítky let.
  • 00:16:38 Jde o tzv. dormanci semen,
    kdy semena se probouzí z dormance
  • 00:16:43 až za určitých podmínek.
  • 00:16:45 Je to v podstatě strategie přežití
    těch příslušných druhů.
  • 00:16:50 Vraťme se na Špicberky a k těm
    genetickým zdrojům vegetativním.
  • 00:16:55 Budou tam obsaženy třeba vzorky
    vinné révy, česneku nebo brambor?
  • 00:17:00 Ne, tam budou pouze semenné vzorky,
    protože to je technologie,
  • 00:17:05 která je vytvářena jenom
    pro semenné druhy.
  • 00:17:09 Je to klasická genová banka,
    tak jak funguje
  • 00:17:12 již desítky let ve světě.
  • 00:17:14 Ty druhy, které se udržují jiným
    způsobem, budou zajištěny
  • 00:17:18 v budoucnosti zase někde jinde
    a s jinou technologií.
  • 00:17:24 Mnoho lidí vkládá do této genobanky
    naději i z hlediska ohrožených
  • 00:17:29 druhů rostlin, které se vyskytují
    ve volné přírodě.
  • 00:17:32 Jak je to s těmito rostlinami?
  • 00:17:34 Ten jejich hospodářský efekt
    se může ukázat třeba v budoucnosti,
  • 00:17:38 objeví se tam látka,
    která je využitelná ve farmacii.
  • 00:17:42 Budou i ty na Špicberkách, nebo ne?
  • 00:17:45 Já se domnívám, že zatím asi ne.
  • 00:17:47 Je to otázka vývoje
    a je to otázka rozhodnutí vědců,
  • 00:17:51 které nové druhy budou umísťovat.
  • 00:17:53 Obecně ale lze říci, že při ochraně
    přírody je důsledně dávána přednost
  • 00:17:59 tzv. in situ konzervaci.
  • 00:18:01 To znamená uchování příslušných
    druhů a populací na místě jejich
  • 00:18:06 přirozené existence, a to ochranou
    toho území, vytváření podmínek,
  • 00:18:10 které by je chránily.
  • 00:18:13 Programy na ochranu genetických
    zdrojů se snaží zachránit
  • 00:18:17 i zvířata. To ovšem nejde
    tak snadno jako u rostlin.
  • 00:18:21 Stále to trochu připomíná scifi.
  • 00:18:23 Zamrazit semínko ohrožené rostliny
    a za několik let ho nechat vzklíčit
  • 00:18:28 v živném roztoku nebo v půdě
    můžou vědci prakticky kdykoliv.
  • 00:18:32 U zvířat, narozdíl od rostlin,
    to má ale jeden háček.
  • 00:18:36 Aby ze semene vyrostl potomek,
    potřebují vědci nutně
  • 00:18:39 žijící samici. To může být
    u některých druhů docela problém.
  • 00:18:45 To, čemu my říkáme semenné dávky,
    je využíváno už asi 50 let
  • 00:18:49 poměrně spolehlivě.
  • 00:18:51 Tam ta spolehlivost po oplození
    je až 70 % u skotu,
  • 00:18:55 u koní a prasat jsme na 50 %,
    u ovcí a koz mezi 40 - 50 %.
  • 00:19:00 Nicméně to je pořád jenom polovina,
    tam samčí část.
  • 00:19:05 Potřebujete k tomu mít existující,
    žijící samci toho druhu.
  • 00:19:11 Řešením může být zmrazování embryí
    nebo tělních buněk.
  • 00:19:15 Zárodek nebo klon pak může vynosit
    příbuzný druh zvířete.
  • 00:19:19 Jenže i nad těmito postupy
    zatím visí otazník.
  • 00:19:23 Z rozmražených embryí se jen
    málokdy narodí zdravý potomek
  • 00:19:27 a tělní buňky zase čeká
    složitý proces klonování.
  • 00:19:30 I tady věda zatím hledá
    schůdné cesty.
  • 00:19:35 Každá nepřirozenost, kterou
    použijeme při kryokonzervaci se pak
  • 00:19:40 může kdykoliv projevit a vymstít.
  • 00:19:42 Technologie zachrání před zánikem
    možná i nejstarší druh
  • 00:19:46 české krávy, červinku.
  • 00:19:48 Slavná česká kráva, která pamatuje
    keltskou civilizaci, je na prahu
  • 00:19:52 zániku z jednoduchého důvodu,
    stala se zemědělsky nezajímavou.
  • 00:19:56 Ročně dává totiž jenom 2 500 litrů
    mléka, zatímco šlechtěné
  • 00:20:00 konkurentky zhruba 3x tolik.
  • 00:20:02 Problém je v tom, že se nám nedaří
    odchovat přiměřeně kvalitního
  • 00:20:06 plemenného býka.
  • 00:20:08 Tak jsme právě v minulém roce
    využili našich zásob embryí
  • 00:20:12 z programu kryokonzervace,
    naaplikovali jsme je.
  • 00:20:15 Na jaře se uměle oplodněným kravám
    narodí 15 telat.
  • 00:20:18 Vědci doufají, že aspoň polovina
    z nich budou býci.
  • 00:20:22 Myslíte, že někdy na Špicberkách
    vyroste vedle tohoto bunkru
  • 00:20:26 ještě jeden, kde se budou
    uchovávat vzorky živočichů?
  • 00:20:29 Řekl bych, že spíše to bude
    na jiném místě než na Špicberkách
  • 00:20:36 a zcela jistě to budou
    jiné technologie.
  • 00:20:39 Věřím ale, že i v genofondech
    zvířat, speciálně hospodářských
  • 00:20:43 zvířat, budou snahy zajistit
    maximální bezpečnost těchto
  • 00:20:47 genofondů a že Světové společenství
    bude dbát o to,
  • 00:20:51 aby vytvořilo centrální genové
    banky, které k tomu pomohou.
  • 00:20:56 Říká Ladislav Dotlačil z Výzkumného
    ústavu rostlinné výroby. Děkuji.
  • 00:21:01 A teď přichází čas na soutěže.
    Nejdříve vyhlásíme vítěze.
  • 00:21:08 Tento člověk byl jedním z mnoha,
    kdo odpověděl, že za ptáka
  • 00:21:11 roku 2008 ornitologové vyhlásili
    racka chechtavého.
  • 00:21:15 Byl vylosován a získá unikátní
    kámen z expedic českých geologů.
  • 00:21:19 Cenu Roku planety Země získá
    i jeden ze soutěžících,
  • 00:21:23 který správně odpoví
    na následující otázku.
  • 00:21:27 Semennou banku na Špicberkách
    chrání socha jednoho živočicha.
  • 00:21:31 Jakého? Musím upozornit,
    že tento člověk to není.
  • 00:21:34 Odpovědi posílejte na adresu
    planetaveda@ceskatelevize.cz.
  • 00:21:38 Víc už se do dnešní
    PLANETY VĚDA nevejde.
  • 00:21:41 Příště si ukážeme jeden zajímavý
    objev, na kterém spolupracovali
  • 00:21:45 čeští vědci a který možná významně
    pomůže v léčbě malárie.
  • 00:21:48 Na shledanou.
  • 00:21:50 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2008

Související