iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 3. 2008
17:31 na ČT24

1 2 3 4 5

148 hlasů
7833
zhlédnutí

Planeta Věda

Stěhování ptáků v době klimatických změn

22 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:27 Dobrý den, začíná další
    expedice do světa vědy.
  • 00:00:30 Tentokrát s PLANETOU VĚDA
    vyrážíme sledovat české ptáky.
  • 00:00:34 Zima byla znovu neobyčejně teplá,
    klima se mění, rostliny a zvířata
  • 00:00:38 na to už reagují.
  • 00:00:39 Hostem PLANETY VĚDA
    je ornitolog Petr Voříšek.
  • 00:00:42 Dobrý den. Jak hodně ptáci reagují
    na klimatické změny?
  • 00:00:47 Ptáci narozdíl od hmyzu
    nebo obojživelníků
  • 00:00:50 jsou teplokrevní živočichové.
  • 00:00:55 Se změnami teploty ve svém okolí se
    tedy dokáží vyrovnat poměrně dobře.
  • 00:00:59 Výjimkou jsou extrémy, když je
    třeba velký mráz nebo naopak
  • 00:01:03 velké horko, příliš tuhá zima
    nebo příliš teplé léto.
  • 00:01:06 Tam potom mohou ptáci více hynout
    nebo mají třeba
  • 00:01:09 větší ztráty na mláďatech.
  • 00:01:11 Takže ty okamžité efekty jsou
    většinou poměrně zanedbatelné.
  • 00:01:16 Ovšem na ptácích se dokáže projevit
    dlouhodobější změna klimatu,
  • 00:01:20 a to sice tak, že se mění vegetace,
    na které jsou ptáci závislí,
  • 00:01:25 nebo potravní podmínky
    nebo jejich konkurenti v prostředí,
  • 00:01:29 predátoři, nemoci.
  • 00:01:31 Takže u ptáků je třeba se věnovat
    hlavně těm dlouhodobým změnám.
  • 00:01:36 Stěhování ptáků, to jsou jakési
    přírodní hodinky, můžete si
  • 00:01:39 podle nich seřídit třeba jaro.
  • 00:01:41 Tedy v době teplotních výkyvů si
    ale musíte vybírat jenom určité
  • 00:01:45 druhy. Následující týden by měl
    patřit kupříkladu vlaštovkám.
  • 00:01:49 Po skončení pořadu
    to můžete překontrolovat.
  • 00:01:52 Teď ale naše první reportáž.
  • 00:01:54 Velké jarní stěhování.
  • 00:01:57 Miliardy ptáků se rok co rok vydají
    na pouť dlouhou tisíce kilometrů.
  • 00:02:01 Stejné trasy, stejné zastávky,
    stejná doba.
  • 00:02:04 Jenomže letošní zima byla znovu
    nadprůměrně teplá
  • 00:02:07 a teplo pomotalo hlavu i ptákům.
  • 00:02:09 Letos už tu v polovině ledna byli
    špačci v poměrně velkém množství.
  • 00:02:14 Takže ty změny skutečně
    u těchto druhů existují.
  • 00:02:20 Já osobně mám zprávu od kolegy
    z Moravy, který již letos má
  • 00:02:24 kroužkovaného čížka, řekněme
    jako typického zimujícího ptáka,
  • 00:02:28 tak má hlášený nález ve Finsku.
  • 00:02:30 To znamená, že ten pták vlastně
    v době, kdy většina populace tady
  • 00:02:33 ještě zimuje, tak se už posunul
    směrem ke svým hnízdištím.
  • 00:02:36 Podle ornitologů je třeba
    rozlišovat u stěhovavých ptáků
  • 00:02:40 dvě skupiny:
    kontinentální cestovatele
  • 00:02:42 a letce mezikontinentální.
  • 00:02:44 Druhům, které zimují
    běžně ve Středomoří,
  • 00:02:48 může teplá zima dodat odvahy.
  • 00:02:50 Třeba ani do zimovišť neodletí
    nebo se zastaví v půlce cesty.
  • 00:02:57 Letos i v té loňské teplé zimě
    jsme skutečně zaznamenali
  • 00:03:01 některé druhy, s kterými se tady
    obvykle nesetkáváme.
  • 00:03:04 Např. u pěnice černohlavé,
    která normálně migruje od nás
  • 00:03:08 do Středomoří nebo její
    středoevropské populace do Anglie,
  • 00:03:12 tak z Prahy evidujeme několik
    pozorování v letošní zimě.
  • 00:03:15 Máme hlášeno i několik budníčků
    menších a několik králíčků
  • 00:03:19 ohnivých, kteří také normálně
    táhnou do jihozápadní Evropy.
  • 00:03:23 Naopak stále kratší dobu tu tráví
    severské druhy ptáků,
  • 00:03:27 které v zimě utíkají před polárním
    chladem do české přírody.
  • 00:03:31 V tomto případě jsou pozorovatelné
    i dlouhodobé změny, jako v případě
  • 00:03:35 pravidelného odchytu stěhovavých
    čížků v Říčanech u Prahy.
  • 00:03:40 V posledních letech vymizí trvale
    z toho krmiště
  • 00:03:43 kolem 20. - 25. března.
  • 00:03:47 Před lety, když jsme s tímhle
    stylem krmení a chytání ptáků
  • 00:03:52 začínali, řekněme někdy začátkem
    90. let, tak se ti ptáci ztráceli
  • 00:03:56 až v druhé polovině dubna.
  • 00:03:58 Z jednoho místa odchytu se ještě
    nedá potvrdit jednoznačný
  • 00:04:02 celoevropský trend,
    alespoň ve světě vědy.
  • 00:04:05 Ornitologové se ale čím dál častěji
    setkávají s podobnými příběhy.
  • 00:04:09 Tedy u těch kontinentálních druhů.
  • 00:04:11 Na dálkové letce,
    kteří překonávají moře, nemá průběh
  • 00:04:15 evropské zimy tak velký vliv.
  • 00:04:20 U ptáků je většina toho migračního
    chování podmíněna geneticky.
  • 00:04:24 Oni mají geneticky naprogramován
    celý ten roční cyklus,
  • 00:04:27 stejně tak i nástup působení
    určitých hormonů na jejich
  • 00:04:31 zbarvení, na přepeřování,
    ale i právě na to migrační chování.
  • 00:04:35 Zatímco spousta rostlin a nižších
    živočichů reaguje na změnu teploty,
  • 00:04:39 u stěhovavých ptáků dálkařů
    je to trochu jiné.
  • 00:04:43 Genetického dirigenta uvnitř
    ptačího těla probudí změny
  • 00:04:46 třeba v délce dne.
  • 00:04:48 Co se týče takových těch typických
    dálkových migrantů typu vlaštovky
  • 00:04:55 nebo čápa bílého, tak tam skutečně
    k posunu nedojde, alespoň ne tedy
  • 00:04:59 k posunu v čase měřitelném
    lidskými životy.
  • 00:05:02 Takováto změna je spíše změnou
    evoluční, a ta skutečně si vyžádá
  • 00:05:06 když ne tisíciletí,
    tak určitě století.
  • 00:05:10 Jenže i tady už se vědci setkali
    s jemnou, ale významnou změnou,
  • 00:05:14 týká se čápů bílých.
  • 00:05:16 Dochází k tomu, že ti ptáci hnízdí
    dříve, je to zhruba o týden.
  • 00:05:20 To se může na první pohled zdát
    jako nízké číslo, těch 7 dní.
  • 00:05:24 Pokud ale během tak krátké
    časové doby, jako je 40 let,
  • 00:05:28 dojde k takovému posunu,
    tak to skutečně je odrazem něčeho,
  • 00:05:33 co se v té přírodě děje.
  • 00:05:37 My jsme zjistili, že ten termín,
    kdy pravidelně kroužkujeme mláďata,
  • 00:05:41 to znamená kolem 20. června,
    začíná být nevhodný přibližně
  • 00:05:45 tak o týden až o 10 dnů.
  • 00:05:47 Někdy musíme ustoupit
    od kroužkování, protože mláďata
  • 00:05:53 už jsou tak velká a opeřená,
    jak v minulých letech nebyla.
  • 00:05:56 Je docela možné, že ptačí svět jako
    celek už modelují klimatické změny.
  • 00:06:00 Stěhování ptáků vědci sledují
    a zaznamenávají desítky let.
  • 00:06:04 Pane Voříšku, když se podíváme
    na ty dálkové migranty, oni nevědí,
  • 00:06:09 jaké je počasí v Evropě.
  • 00:06:11 Jak je může ta dlouhodobá
    klimatická změna poškodit?
  • 00:06:16 Skutečně u dálkových migrantů
    se většinou nestává,
  • 00:06:20 že by přilétali třeba dříve,
    s tím jak se otepluje. Většinou.
  • 00:06:24 Nicméně ta změna se může projevit
    tak, že ten pták se - zjednodušeně
  • 00:06:28 řečeno - vrátí do jiného prostředí.
  • 00:06:31 Příkladem může být třeba lejsek
    černohlavý, na něm dělali poměrně
  • 00:06:35 rozsáhlé studie v Holandsku.
  • 00:06:37 Ten se vrací poměrně přesně
    ze svých afrických zimovišť
  • 00:06:41 na svá hnízdiště a současně je to
    pták, který pro svou výchovu mláďat
  • 00:06:45 potřebuje dostatek hmyzu.
  • 00:06:47 Ten hmyz je závislý na rozvoji
    vegetace, a tudíž také na teplotě.
  • 00:06:51 A s tím, jak v Holandsku začíná
    jaro čím dál dříve, tak vlastně
  • 00:06:55 lejsek se vrací do svých hnízdišť
    v období, kdy už je pryč
  • 00:06:59 vrchol množství potravy,
    kterou potřebuje pro svá mláďata.
  • 00:07:02 Tím pádem on má problém
    svoje mláďata uživit.
  • 00:07:06 Liší se to rok od roku, každý rok
    může být jiný, ale dlouhodobý trend
  • 00:07:10 tuhle záležitost potvrzuje.
  • 00:07:12 Na začátku roku ornitologové
    celé Evropy představili tuto knihu.
  • 00:07:17 Jde o Klimatický atlas rozšíření
    ptáků v Evropě.
  • 00:07:20 Přírodovědci vzali ten střední
    odhad toho, jak se bude
  • 00:07:23 klima vyvíjet, resp. jak budou
    teploty stoupat.
  • 00:07:26 Na jeho základě pak vytvořili
    představu o tom, jak klimatické
  • 00:07:30 změny zamíchají s ptačím světem.
    Odhady mě dost překvapily.
  • 00:07:37 Větší teplo přiláká
    teplomilnější ptáky.
  • 00:07:40 Neznamená to, že se během roku 2020
    usadí v českém lese
  • 00:07:44 hned hejna papoušků, ale nové druhy
    už na naše území pronikají.
  • 00:07:48 Můžou to být velmi zajímaví
    a pestrobarevní ptáci.
  • 00:07:52 Rychlokvíz: Který z těchto tří
    druhů už českou přírodu dobývá?
  • 00:07:58 C je správně, vlha pestrá.
  • 00:08:01 V současnosti se v ČR vyskytuje
    v početnosti několika málo desítek
  • 00:08:05 párů, navíc ta početnost kolísá
    velmi výrazně z roku na rok.
  • 00:08:10 Ona je ČR v současnosti víceméně
    na severním okraji areálu rozšíření
  • 00:08:15 toho druhu, takže někdy jich
    je více, někdy jich je méně.
  • 00:08:18 Ale právě ten Klimatický atlas
    předpovídá, že klimatické podmínky
  • 00:08:23 pro tenhle ptačí druh se změní tak,
    že oblast jejího hnízdního výskytu
  • 00:08:27 by měla pokrývat nejen celou ČR,
    ale měla by zasahovat až k Dánsku.
  • 00:08:32 V posledních letech se populace
    v Německu ztrojnásobila.
  • 00:08:36 U nás hnízdí vlhy na jižní Moravě
    a před dvěma lety se poprvé
  • 00:08:40 objevily v Českém středohoří.
  • 00:08:44 Vlhy potřebují pokud možno
    co nejjižnější svahy,
  • 00:08:47 takovou tu stepní vegetaci
    nebo nejrůznější květnaté kultury,
  • 00:08:51 ať už jsou to kultury na polích,
    tedy bylinné, nebo sady, vinohrady.
  • 00:08:59 Hnízdí všude tam, kde se ta krajina
    mozaikovitě střídá, drobnější
  • 00:09:03 políčka i s ruderálními porosty,
    prostě tam, kde je dostatek
  • 00:09:07 létajícího hmyzu.
  • 00:09:10 Preferují samozřejmě
    ty jižní exponované svahy.
  • 00:09:13 Např. České středohoří
    je pro ně ideálním hnízdištěm.
  • 00:09:17 Vlha má ještě jeden takový
    trošku limitující faktor.
  • 00:09:21 K tomu, aby mohla zahnízdit,
    tak potřebuje šikmé stěny,
  • 00:09:25 do kterých může vyvrtat
    hnízdní noru.
  • 00:09:27 Podobně jako třeba ledňáčci nebo
    břehule, tak i vlhy pro hnízdění
  • 00:09:31 využívají nor,
    které si samy vyhloubí.
  • 00:09:34 Hnízdí v koloniích, a to je velmi
    zajímavé z hlediska sociálních
  • 00:09:38 vztahů, jde o nevěrné ptáky, kteří
    velmi často střídají partnery.
  • 00:09:43 Navíc může mít hnízdící pár
    ještě jakéhosi "helfraŞ.
  • 00:09:46 Pomocníci při hnízdění
    jsou sice dospělí ptáci,
  • 00:09:50 ale zatím nehnízdící,
    kteří nemají svého partnera.
  • 00:09:53 A proto vlastně jiný pár,
    který má svá vlastní mláďata,
  • 00:09:57 je využije k tomu,
    aby mu pomohli mláďata vykrmit.
  • 00:10:03 Takže takový pomocník se s těmi
    rodiči střídá v krmení mláďat,
  • 00:10:07 pomáhá jim aktivně.
  • 00:10:09 U některých afrických druhů vlh je
    to dokonce tak, že ten samec otec
  • 00:10:14 takovému mladému samci znemožní
    spárovat se s jinou samicí,
  • 00:10:18 přinutí ho pomoci mu vyvést
    jeho vlastní potomstvo
  • 00:10:22 a pak mu teprve dá pokoj.
  • 00:10:24 Zajímavého ptáka už lidé můžou
    na podzim pozorovat v hejnech
  • 00:10:28 na jižní Moravě.
    Radost ale nepřinese každému.
  • 00:10:32 Žere blanokřídlý hmyz.
  • 00:10:34 Včelaři ji nemají moc rádi,
    protože ráda chytá včely.
  • 00:10:38 Kromě vlhy počítá Klimatický atlas
    ještě s dalšími druhy, které se
  • 00:10:42 na našem území objeví a rozšíří.
  • 00:10:44 Loni 30. září ornitologové chytili
    poprvé v české přírodě cetii jižní,
  • 00:10:48 typického ptáka Středomoří.
  • 00:10:50 České podnebí středomořským ptákům
    začíná vyhovovat.
  • 00:10:54 V našich krajích získají domov také
    nové druhy sov, jako výreček malý.
  • 00:10:59 V ČR už tato sova prokazatelně
    hnízdí, už nějakou dobu
  • 00:11:02 jsou jednotlivé záznamy,
    jednotlivá pozorování
  • 00:11:05 a jednotlivá prokázaná hnízdění.
  • 00:11:08 Klimatická změna se dá dobře
    pozorovat v živé přírodě.
  • 00:11:11 Podle právě vydaného atlasu
    budou druhové změny velmi výrazné.
  • 00:11:15 Teď vám ukážeme dvě mapy.
  • 00:11:17 První ukazuje rozšíření
    vlhy pestré v současnosti.
  • 00:11:20 Jak je vidět, pár teček je v Českém
    středohoří a na jižní Moravě.
  • 00:11:25 Teď režii poprosím o druhou mapu,
    ta ukazuje, jak to bude vypadat
  • 00:11:28 za několik desítek let.
  • 00:11:30 ČR takřka v centru areálu
    rozšíření tohoto ptáka.
  • 00:11:33 Pane Voříšku,
    jak vlastně ten model byl tvořen?
  • 00:11:37 Autoři atlasu použili jako hlavní
    zdroje informací
  • 00:11:43 především scénáře vývoje klimatu,
    které vytvořil Mezinárodní panel
  • 00:11:47 pro změnu klimatu.
  • 00:11:49 Současně vzali v úvahu ještě
    scénáře vývoje emisí skleníkových
  • 00:11:53 plynů ke konci 21. století.
  • 00:11:56 A potom použili informace
    o rozšíření jednotlivých
  • 00:11:59 ptačích druhů v Evropě na přelomu
    80. a 90. let 20. století.
  • 00:12:03 Kombinací těchto informací
    vytvořili modely pro každý druh,
  • 00:12:06 kde budou na konci 21. století
    vhodné klimatické podmínky
  • 00:12:10 pro existenci toho kterého
    ptačího druhu.
  • 00:12:13 Ptáci nejenom přibudou, o některé
    druhy česká příroda také přijde.
  • 00:12:17 O které?
    To už je na další reportáž.
  • 00:12:20 U sov jsme končili minule,
    u sov začneme i teď.
  • 00:12:25 21. století má být ve znamení
    tepla, jenže ne každý má teplo rád.
  • 00:12:29 Některé druhy sov
    se z české přírody mají ztratit.
  • 00:12:32 Znovu rychlokvíz: O kterou sovu
    mají české lesy přijít?
  • 00:12:38 Správná odpověď je A - sýc rousný.
  • 00:12:41 Je to lesní sova,
    taková chladnomilnější.
  • 00:12:44 V českých zemích ji můžeme potkat,
    pokud tedy tomu věnujeme patřičnou
  • 00:12:51 pozornost, protože ten sýc žije
    dost skrytým způsobem života.
  • 00:12:54 Můžeme ho potkat prakticky ve všech
    rozsáhlejších lesních celcích,
  • 00:12:59 tzn. veškeré pohraniční hory,
    ale i třeba větší lesní komplexy
  • 00:13:03 v centru středních Čech,
    jako jsou Brdy, Křivoklátsko atd.
  • 00:13:09 Je to poměrně hojný pták.
  • 00:13:11 Jako každou sovu,
    prozradí i sýce typické houkání.
  • 00:13:15 Ten sýc se ozývá druhově
    specifickým hlasem, dá se poznat
  • 00:13:19 relativně bez problémů, v zásadě
    je to houkání, i když přerušované.
  • 00:13:24 Je to sova, která si neumí
    postavit hnízdo,
  • 00:13:27 a váže se proto na dutiny stromů.
  • 00:13:29 Klimatická změna nejspíš bude
    ovlivňovat přirozené prostředí,
  • 00:13:33 kterým je smrkový les.
  • 00:13:35 Na toto prostředí se specializuje
    další chladnomilný zástupce
  • 00:13:38 ptačí říše - ořešník kropenatý.
  • 00:13:41 Narozdíl do sýce
    si ořešníci hnízda staví.
  • 00:13:44 Je velmi dobře schované
    a většinou se nachází
  • 00:13:48 v hustých porostech mladých
    jehličnanů, u nás především smrků.
  • 00:13:52 Najít hnízdo ořešníka se považuje
    za ornitologickou maturitu,
  • 00:13:57 ne-li univerzitu.
  • 00:14:01 Zatímco na jaře a v létě není
    jednoduché tohoto krásného
  • 00:14:05 a velkého ptáka najít,
    na podzim zavítá do mnoha zahrad.
  • 00:14:09 Nedá se při sběru
    vlašských ořechů přehlédnout.
  • 00:14:13 Do třetice ukážeme další druh,
    který má podle atlasu změnou
  • 00:14:16 klimatu utrpět, a bude to škoda,
    brkoslav severní je něco
  • 00:14:20 jako polární papoušek,
    který k nám občas zavítá na zimu.
  • 00:14:23 To pestré zbarvení ptáků má určitě
    svůj adaptační význam.
  • 00:14:28 I když by se nám zdálo, že severské
    kraje nepřekypují barvami, není
  • 00:14:33 tomu tak, léto tam bývá poměrně
    krátké, ale velmi intenzivní.
  • 00:14:38 Např. severská tundra na vrcholu
    léta, to je celá paleta barev.
  • 00:14:46 A i když to zbarvení ptáků vytržené
    z kontextu je velmi nápadné
  • 00:14:50 a pestré, tak potom v tom
    přirozeném prostředí je někdy
  • 00:14:54 až překvapivé, jak ptáci dokážou
    s tím svým prostředím splynout.
  • 00:14:58 Čili i na tom vysokém severu můžou
    zvířata být velmi pestře zbarvená.
  • 00:15:02 Hejna brkoslavů jsou početná,
    můžou to být tisíce kusů.
  • 00:15:06 Navíc se vůbec nebojí lidí,
    prakticky si na ně můžete sáhnout.
  • 00:15:10 Pro severské ptáky je to typické,
    nejsou zvyklí na lidi.
  • 00:15:14 Jenže lidé svět těchto
    krasavců nejspíš změní,
  • 00:15:17 areál rozšíření se posune pryč
    ze Skandinávie a Ruska.
  • 00:15:23 Předpoklad je takový, že se bude
    posouvat severovýchodním směrem,
  • 00:15:27 tzn. do těch oblastí
    východně od pohoří Ural.
  • 00:15:30 Takže už to bude vlastně
    mimo evropský kontinent.
  • 00:15:33 Samozřejmě, že brkoslavi nevymizí
    zcela, ale ta jejich populace
  • 00:15:38 díky tomu silně zmenšenému areálu
    bude výrazně nižší.
  • 00:15:41 Listování v Klimatickém atlase
    je neobyčejně zajímavé.
  • 00:15:45 Klimatické změny se mají dotknout
    desítek druhů a některé z nich
  • 00:15:49 se mají z planety Země ztratit
    úplně, jednou provždy.
  • 00:15:54 Zase dvě mapy, tentokrát
    u sýce rousného.
  • 00:15:57 Na té první vidíme současné
    rozšíření, ČR je červeně zaplněná.
  • 00:16:03 A tady vidíme už to, jak to bude
    vypadat za několik desítek let
  • 00:16:07 později, ten areál se posune
    do Skandinávie a samozřejmě některé
  • 00:16:12 populace zůstanou v oblasti Alp.
  • 00:16:14 Pane Voříšku, když se podíváme
    na některé ty druhy, které zmizí
  • 00:16:18 z české přírody nebo z toho
    evropského kontinentu, hrozí
  • 00:16:22 některému druhu v důsledku globální
    klimatické změny i vyhynutí?
  • 00:16:26 V Evropě takovéto problémy
    hrozí zejména druhům,
  • 00:16:32 které jsou pro Evropu endemické,
    tzn. nevyskytují se nikde jinde.
  • 00:16:36 A hodně ohroženy jsou druhy
    zejména ze Středomoří,
  • 00:16:39 řekl bych např. racek Audouinův
    nebo skřivan Dupontův.
  • 00:16:44 Ovšem do potíží se může dostat
    třeba i takový strakapoud
  • 00:16:48 prostřední, kterého známe i z ČR.
  • 00:16:51 Když se podíváme na ty způsoby
    ochrany, jak vlastně v době
  • 00:16:55 těch klimatických veletočů
    ptáky chránit?
  • 00:16:59 V první řadě, což je úkol spíše
    pro politiky, se snažit,
  • 00:17:02 aby změna klimatu byla co nejmenší.
  • 00:17:05 Ochrana přírody ovšem musí počítat
    s tím, že změna klimatu tady bude,
  • 00:17:10 je jenom otázka, jak bude velká,
    a musí se na ni připravit.
  • 00:17:14 To znamená umožnit ptákům,
    aby mohli svoje areály změnit,
  • 00:17:18 aby jejich populace byly dostatečně
    životaschopné, krajina pro jejich
  • 00:17:22 změnu areálu aby byla propustná.
  • 00:17:25 To znamená spíše posílit soustavu
    chráněných území a v okolní krajině
  • 00:17:29 hospodařit tak, aby to nebyla úplná
    poušť pro ptáky, aby tam mohli
  • 00:17:34 nacházet dostatek potravy a mohli
    postupně svoje areály změnit.
  • 00:17:38 Narozdíl od botaniků mají
    ornitologové o dost víc práce,
  • 00:17:42 ptáci se přesunují na tisíce km.
  • 00:17:44 Tato věda se musí opírat
    o širokou podporu veřejnosti.
  • 00:17:48 Věda, do které se můžou
    zapojit i amatéři.
  • 00:17:53 Mnoho cenných dat získávají
    ornitologové na základě odchytů
  • 00:17:57 a kroužkování, věda získává
    dlouhodobá data
  • 00:17:59 o pohybu milionů ptáků.
  • 00:18:03 V současné době se v ČR ročně
    kroužkuje kolem 150 000 ptáků.
  • 00:18:07 V posledních letech počet
    okroužkovaných ptáků roste.
  • 00:18:11 Vraťme se k čížkům chytaným
    na jednom ze stanovišť
  • 00:18:14 uprostřed Říčan u Prahy.
  • 00:18:16 Jde o místo, kde se každý rok
    chytí a okroužkují tisíce ptáků.
  • 00:18:20 Základem je druhové určení,
    zjištění pohlaví a věku.
  • 00:18:23 Tady ten napravo je mladý samec.
  • 00:18:25 Ty znaky jsou poměrně markantní
    u těch samců, bez problémů
  • 00:18:29 rozlišitelné. U samic je to
    někdy trošku složitější.
  • 00:18:33 Rýdovací pera starého samce
    jsou zakulacená, rýdovací pera
  • 00:18:37 samce mladého jsou špičatá.
  • 00:18:41 Ta žlutá barva na rýdovacích perech
    je u mladého samce světle žlutá
  • 00:18:45 a černá barva vybíhá
    podle ostnu dovnitř.
  • 00:18:49 U samce starého je sytě žlutá,
    podle ostnu tolik nevybíhá,
  • 00:18:54 ta rovina je taková vyrovnanější.
  • 00:19:00 Žlutá barva dosahuje
    do dvou třetin, téměř skoro
  • 00:19:04 až ke konci ocasu u některých per
    a je výrazně sytější žluté barvy.
  • 00:19:08 Zkontroluje se, zda už ptáka
    neokroužkoval někdo jiný.
  • 00:19:12 Na tomto místě se letos chytili
    ptáci s italským, švýcarským
  • 00:19:15 nebo lotyšským kroužkem.
  • 00:19:18 Každý kroužek má jedinečnou
    kombinaci čísel a písmen.
  • 00:19:24 Na kroužku je samozřejmě napsáno
    Národní muzeum Praha,
  • 00:19:27 což je velice dobrá adresa.
  • 00:19:29 Z minulých let jsou známy
    i případy, kdy byl vložen kroužek
  • 00:19:33 do obálky z Afriky a bylo tam jenom
    napsáno Národní muzeum Praha
  • 00:19:37 a opsáno číslo toho kroužku,
    a přesto to došlo, což je úžasný.
  • 00:19:41 Každý pták se eviduje
    a dá se tak při dalším odchytu
  • 00:19:44 rychle určit jeho pohyb.
  • 00:19:46 V poslední době máme nález naší
    volavky na Kapverdských ostrovech,
  • 00:19:52 což je vůbec nejzápadnější nález
    našeho kroužkovaného ptáka.
  • 00:19:55 Dálkový rekord drží rákosník,
    který uletěl přes 9 000 km
  • 00:19:59 až do Jihoafrické republiky.
  • 00:20:01 Moderní věda umožňuje využití
    vysílaček nebo čipů.
  • 00:20:05 Vraťme se ale k výpomoci
    ornitologů amatérů,
  • 00:20:08 kterých v Česku působí víc než 300.
    Jaké vybavení potřebují?
  • 00:20:12 Nejběžnější způsob jsou
    tyto nárazové sítě
  • 00:20:15 pro většinu druhů ptáků.
  • 00:20:17 Chytají se tímto způsobem nejenom
    pěvci, čili ptáci malé velikosti,
  • 00:20:21 ale třeba ptáci až do velikosti
    dravců, káněte lesního apod.
  • 00:20:25 Svoje místo mají ale také
    sklopné sítě, vrše a pasti.
  • 00:20:28 Jen během půldenního natáčení
    ornitologové v Říčanech chytili
  • 00:20:32 a okroužkovali 428 čížků,
    13 stehlíků a 1 sýkoru koňadru.
  • 00:20:37 Jsou ale i druhy,
    které se takřka chytnout nedají.
  • 00:20:41 Mám na mysli konkrétně třeba
    orlovce říčního, což je takový
  • 00:20:45 druh, který naším územím jenom
    protahuje, alespoň nejsou
  • 00:20:48 zaznamenána hnízdění.
  • 00:20:50 Sbírá ryby z vodní hladiny,
    čili ten pták je skutečně
  • 00:20:54 dá se říct nedostupný.
  • 00:20:56 Pokud vím, u nás byl kroužkován
    jediný pták, který se dostal
  • 00:21:00 do zajetí, do záchranné
    stanice na Pavlově.
  • 00:21:03 Toho bychom mohli označit
    jako druh téměř nechytatelný.
  • 00:21:06 Sebraná data mají velkou cenu.
  • 00:21:09 Ornitologové v současnosti
    připravují podrobný atlas všech
  • 00:21:12 stěhovavých ptáků, kde budou přesné
    mapy základních migračních tras.
  • 00:21:17 Na otázky PLANETY VĚDA odpovídal
    Petr Voříšek z České společnosti
  • 00:21:21 ornitologické. Díky vám.
  • 00:21:23 Otázky jsou součástí i našich
    soutěží, minule jsme se ptali
  • 00:21:27 na to, kdy byla založena
    pevnost v Terezíně.
  • 00:21:30 Správná odpověd je roku 1780.
    Vítěz:
  • 00:21:33 Otázka dnešního vydání: Který pták
    byl vyhlášen ptákem roku 2008?
  • 00:21:37 Odpovědi zasílejte na adresu:
  • 00:21:43 Cenu pro vás znovu připravila
    Česká geologická služba.
  • 00:21:46 Tolik z PLANETY VĚDA. Na shledanou.
  • 00:21:49 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2008

Související