iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 10. 2006
18:33 na ČT24

1 2 3 4 5

8 hlasů
2592
zhlédnutí

Planeta Věda

Tajemství českých pískovců

22 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:26 Dobrý den, začíná PLANETA VĚDA.
  • 00:00:30 Dnes se podíváme na tajemství
    českých pískovců.
  • 00:00:33 Naším průvodcem skalami bude
    Jiří Adamovič z Geologického
  • 00:00:36 ústavu Akademie věd ČR.
  • 00:00:38 Kolem pískovcových skal chodíme
    často, možná nám už zevšedněly.
  • 00:00:42 Jsou nějak zajímavé pro svět?
  • 00:00:44 České pískovce jsou velmi zajímavé
    oproti jiným světovým
  • 00:00:47 pískovcovým oblastem především
    svojí pestrostí.
  • 00:00:52 Ta pestrost je jednak geologická
    a jednak geomorfologická.
  • 00:00:56 Je daná tím, že pískovce v Čechách
    mají v každém skalním městě
  • 00:01:01 různou zrnitost, různou vnitřní
    stavbu těch pískovcových těles
  • 00:01:05 a také jsou různým způsobem
    prosyceny železitým
  • 00:01:09 nebo jiným tmelem.
  • 00:01:12 Jak se vlastně zrodily?
  • 00:01:14 Vraťme se do hluboké
    historie, do světa
  • 00:01:17 před téměř 100 miliony lety.
  • 00:01:19 Pro srovnání: živočišný druh homo
    sapiens, tedy člověk, se objevil
  • 00:01:23 před pouhými 200 000 lety.
  • 00:01:25 Pohled geologa ale dokáže ze skal
    vyčíst i dramatické okamžiky,
  • 00:01:28 které zavál prach věků.
  • 00:01:31 Kokořínsko v době před 95 miliony
    lety - přímořská riviéra.
  • 00:01:36 Jinde běhali dinosauři, u nás jsou
    jejich nálezy obrovskou vzácností.
  • 00:01:40 Hladina oceánů se totiž zvedla tak,
    že mořská voda pronikla
  • 00:01:44 až do severních a východních
    Čech a na Moravu.
  • 00:01:47 Ve vrstvách skal je možné najít
    pozůstatky oblázkových pláží.
  • 00:01:54 Jedním z těch faktorů bylo zvýšení
    celosvětové hladiny oceánu
  • 00:01:58 o desítky metrů, možná
    až 100 metrů v důsledku
  • 00:02:02 tropického klimatu v té době.
  • 00:02:05 Roztály ledovce, možná zcela
    roztály veškeré ledovce na Zemi,
  • 00:02:10 v důsledku čehož došlo
    ke zvýšení mořské hladiny.
  • 00:02:14 Mořské vlny omílaly české útesy
    geologicky krátkou dobu
  • 00:02:18 15 milionů let.
  • 00:02:20 Řeky a moře mezitím rozemlely
    mnoho tehdejších skal a útesů,
  • 00:02:24 písek se začal vrstvit na sebe.
  • 00:02:26 Starší nánosy mizely pod mladšími
    až dosáhla tloušťka
  • 00:02:29 pískové vrstvy stovek metrů.
  • 00:02:32 Nejvyšší mocnosti sedimentu v české
    křídě jsou kolem tisíce metrů.
  • 00:02:37 V těchto místech na Kokořínsku
    se dá uvažovat o mocnostech
  • 00:02:41 400 - 500 metrů, přičemž těch
    nejsvrchnějších 100 - 150 metrů
  • 00:02:48 už není zachováno,
    ty podlehly erozi.
  • 00:02:52 Mořská hladina v průběhu věků
    kolísala, pláže byly zality
  • 00:02:56 20 - 30 metry vody
    nebo zase naopak.
  • 00:02:59 Skály jsou jako kniha, obsahují
    celou tuto historii, geologové
  • 00:03:03 v ní dokážou snadno číst.
  • 00:03:05 Podle velikosti zrnek se dá poznat,
    kde se písek usadil.
  • 00:03:09 Velká zrna a oblázky byly
    zachyceny blízko pobřeží.
  • 00:03:12 Písek se pak zpevnil na pískovec
    a tam, kde byla oblázková pláž,
  • 00:03:16 vznikly slepence.
  • 00:03:17 Všechno se stmelilo pod tlakem
    stovek tun, svůj vliv měly
  • 00:03:21 i další chemické procesy.
  • 00:03:26 Tmelení je proces, kdy jsou
    zvnějšku, v tomto případě
  • 00:03:30 do sedimentární horniny, přenášeny
    nějaké látky, které se zde vysráží
  • 00:03:36 v podobě minerálů,
    a ty zpevní zrna mezi sebou.
  • 00:03:39 Nebo může dojít i k redistribuci
    určitého prvku, určité sloučeniny,
  • 00:03:44 třeba SIO2 - oxidu křemičitého
    v pískovci, kdy některá zrna jsou
  • 00:03:50 rozpouštěna a v tu samou dobu
    o kus dál dochází k vysrážení oxidu
  • 00:03:56 křemičitého a tmelení jiných zrn.
  • 00:04:00 Po 15 milionech let voda
    zase ustoupila.
  • 00:04:04 Druhohorní moře vlastně dalo
    vzniknout Českému ráji, Kokořínsku
  • 00:04:08 nebo Teplicko-Adršpašským skalám.
  • 00:04:11 Podobných oblastí je ve světě víc,
    české pískovce patří ale bezpochyby
  • 00:04:15 mezi geologicky nejpestřejší.
  • 00:04:18 Kolísání mořské hladiny je důkazem
    zásadních klimatických změn,
  • 00:04:22 které doprovázely zatopení
    centra Evropy.
  • 00:04:27 Globální změna klimatu nebyla
    jediným důvodem zatopení
  • 00:04:31 české pánve. Co dalšího napomohlo
    k tomu, že se tady vytvořilo moře?
  • 00:04:36 Příčiny byly i tektonické,
    by se dalo říct.
  • 00:04:42 Koncem druhohor docházelo ke kolizi
    africké desky a euroasijské desky,
  • 00:04:47 což mělo za následek rozsáhlé
    vrásnění a rozlámání
  • 00:04:51 v předpolí Alp a Karpat.
  • 00:04:53 Právě v Čechách došlo k vytvoření
    takové zóny, podél které se vůči
  • 00:04:58 sobě pohybovaly dva bloky, jeden
    tvořený dnešními jižními Čechami
  • 00:05:03 a druhý tvořený severními Čechami.
  • 00:05:06 Tyto bloky se pohybovaly proti sobě
    a v místech jejich kontaktu
  • 00:05:09 docházelo k zaklesávání
    bloků zemské kůry.
  • 00:05:14 Takže se jakoby snížila úroveň
    té pevniny, která tady tehdy byla.
  • 00:05:20 Jak velké to moře vlastně bylo?
  • 00:05:22 To moře zasahovalo vlastně
    z oblasti dnešní Anglie,
  • 00:05:27 severní Evropy až na Moravu.
  • 00:05:31 Tam později došlo k propojení
    s teplým mořem na jihu, v oblasti
  • 00:05:35 dnešního Středozemního moře.
  • 00:05:38 To moře postupem času
    po 15 milionech let začalo
  • 00:05:42 ustupovat. Co se dělo pak,
    z toho geologického pohledu?
  • 00:05:46 Vlastně ty sedimenty tvořící
    původní mořské dno se obnažily.
  • 00:05:51 Byly zčásti vyzdviženy a začalo
    docházet k procesu, který my
  • 00:05:55 označujeme jako peneplenizace,
    postupné snižování povrchu Země.
  • 00:06:02 Současně s tímto procesem docházelo
    k rozpukání těch pískovců,
  • 00:06:07 takže někdy začátkem třetihor
    už tady máme situaci, kdy je velké
  • 00:06:12 pískovcové těleso zčásti porušené
    a především porézní.
  • 00:06:17 Ten pískovec potom funguje jako
    taková houba, která do sebe může
  • 00:06:20 nasát různé roztoky, které se
    pohybují v geologickém prostředí.
  • 00:06:26 Podstatnou záležitostí pro tvorbu
    skalních útvarů je obsah železa.
  • 00:06:30 Je hned několik teorií,
    jak se do pískovců postupně
  • 00:06:33 dostaly sloučeniny železa.
  • 00:06:35 V posledních 10 letech se ukázalo,
    že za to může především
  • 00:06:38 vulkanická činnost.
  • 00:06:40 Právě magma a horké podzemní
    prameny a proudy způsobily,
  • 00:06:43 že do pískovců se železa
    dostalo dostatek.
  • 00:06:47 Lidé v českých pískovcích můžou
    vidět obrovské skalní brány,
  • 00:06:51 spletitá bludiště, skalní hřiby
    nebo jeskyně a převisy.
  • 00:06:54 Některé nálezy dokáží
    i pěkně překvapit.
  • 00:06:58 Nám už se třikrát stalo, že byl
    nahlášen objev mimozemské rakety.
  • 00:07:05 Ty trubicovité železivce byly
    považovány za výmětné trysky
  • 00:07:10 nějakého mimozemšťana, který tady
    přistál v druhohorách.
  • 00:07:13 Není to tak, bohužel.
  • 00:07:15 Bizarní útvary mají přitom
    prozaické vysvětlení:
  • 00:07:19 zvětrávání pískovců ovlivňuje
    jejich proželeznění.
  • 00:07:23 Zachovalý blok tak vypovídá o tom,
    že pískovcem protékal proud
  • 00:07:27 podzemní vody nasycené železem.
  • 00:07:29 Vraťme se zase do minulosti,
    když moře ustoupilo a vznikly
  • 00:07:32 skály, nastal na našem území další
    velkolepý geologický čas.
  • 00:07:37 Kontinentální deska praskla
    a vzniklými zlomy se nahrnula
  • 00:07:41 na povrch rozžhavená láva,
    vznikly sopky v Českém středohoří.
  • 00:07:45 Vulkanická činnost změnila
    i pískovce.
  • 00:07:52 Magma se dostalo do této úrovně
    a docházelo ke kontaktu
  • 00:07:56 rozžhaveného magmatu s vodou, která
    byla obsažená v pórech pískovce.
  • 00:08:01 Přitom došlo k velice explozivní
    reakci a k roztrhání jak toho
  • 00:08:06 čedičového magmatu,
    tak okolního pískovce.
  • 00:08:10 Současně s tím se uvolnily do okolí
    tohoto tělesa roztoky bohaté
  • 00:08:14 železem, a ty měly tendenci stoupat
    a prosycovat okolní pískovce
  • 00:08:18 těmito železitými hmotami.
  • 00:08:20 Železitá voda měla zásadní vliv
    na soudržnost pískovce,
  • 00:08:25 dokonale se zpevnil.
    Záleží samozřejmě také na teplotě.
  • 00:08:29 Ty teploty mohou být různé
    na různých lokalitách.
  • 00:08:34 Celkově ale odhadujeme, že se mohly
    pohybovat někde mezi teplotou 20°C,
  • 00:08:38 což mohla být teplota horninového
    prostředí v hloubce
  • 00:08:42 několika set metrů, kde třeba
    některé tyto póry mohly vznikat,
  • 00:08:45 a teplotou až 70°C.
  • 00:08:47 Rozhodně můžeme vyloučit
    teploty přesahující 100°C.
  • 00:08:50 Zásadní pro cestu železitých
    roztoků horninou
  • 00:08:54 je její propustnost.
  • 00:08:56 Větší oblázky mezi sebou
    ponechávají víc volného prostoru
  • 00:08:59 a tudy podzemní vody proudí snáz.
  • 00:09:01 Právě to ovlivnilo podivné tvary,
    které mají skály dnes.
  • 00:09:07 Železité roztoky zpevňují pískovec
    a když potom dojde ke zvětrávání,
  • 00:09:12 tak se zvýrazní formy původního
    proudění roztoku v hornině.
  • 00:09:16 Když nedochází skoro k žádnému
    proudění, tak často vznikají
  • 00:09:20 kruhové útvary.
  • 00:09:21 Když proudí víc a víc, tak se to
    protahuje do elipsoidů, často
  • 00:09:26 koncentrických elipsoidů,
    a ty se nakonec protahují
  • 00:09:29 do trubic, které mohou mít průměr
    10 cm a mohou být
  • 00:09:32 dlouhé třeba 20 - 30 metrů.
  • 00:09:34 České pískovce zatím odolaly
    milionům let i vlivům člověka.
  • 00:09:38 Kvůli vysokému obsahu křemene
    nejsou železité pískovce vhodné
  • 00:09:42 na tavení železa, proto se
    v historii nikdo na jejich těžbu
  • 00:09:45 nesoustředil. Díky tomu zůstaly
    zachovány do dnešních dní.
  • 00:09:50 Znovu Jiří Adamovič. Kolik železa
    vlastně železivce obsahují?
  • 00:09:56 My odlišujeme v zásadě
    dva typy železivců.
  • 00:10:00 V samotných železitých pískovcích
    jsou obsahy železa kolem 20 - 30 %,
  • 00:10:05 zatímco v proželeznělých
    vulkanitech jsou ty obsahy
  • 00:10:08 mnohem vyšší a mohou
    dosahovat i přes 50 %.
  • 00:10:11 Jak daleko se vlastně to železo
    může dostat od toho zdroje,
  • 00:10:16 myslím tím tu cestu pískovcem.
  • 00:10:20 Záleží především na tepelném
    gradientu v oblasti
  • 00:10:24 sopečného tělesa a také
    na vnitřní konfiguraci pánve.
  • 00:10:28 Běžně jsme svědky toho, že roztoky
    bohaté železem putují třeba
  • 00:10:33 i kilometry daleko, než se dostanou
    do prostředí, které spíše podporuje
  • 00:10:38 vysrážení železa z roztoku.
  • 00:10:43 Zdrojem je vulkanická činnost.
  • 00:10:45 Jsou tam obsaženy ještě
    nějaké další prvky?
  • 00:10:49 Kromě železa jsou zde obsaženy
    i jílové minerály, které na sebe
  • 00:10:55 vážou celou řadu dalších prvků.
  • 00:10:58 Celkově se dá říct, že železivce
    jsou obohaceny také arzenem,
  • 00:11:02 zinkem, což jsou prvky, které se
    v samotných sopečných tělesech
  • 00:11:07 vyskytují jen v menší míře a musíme
    předpokládat ještě jiný zdroj
  • 00:11:12 železa nebo vůbec chemických prvků,
    než jsou samotné sopečné horniny.
  • 00:11:19 Můžete popsat nějak tu plejádu
    všech těch tvarů, které v českých
  • 00:11:24 pískovcových skalách můžeme najít?
  • 00:11:27 V samotné blízkosti žil, především
    žil čedičových hornin, se setkáme
  • 00:11:34 s řadou svislých puklin, které jsou
    také impregnovány sloučeninami
  • 00:11:39 železa, což znamená,
    že jsou to potom svislá tělesa.
  • 00:11:43 V okamžiku, kdy roztoky proudící
    po takovýchto výstupových drahách
  • 00:11:49 narazí na nějakou propustnou polohu
    horizontální, např. polohu
  • 00:11:53 slepence, dochází k proželeznění
    tohoto slepence do boku od zdroje.
  • 00:12:00 A v místech, kde žádná taková
    propustnější poloha není,
  • 00:12:05 tedy ani svislé pukliny,
    ani vodorovná deska, tak se setkáme
  • 00:12:08 spíše s nepravidelnými
    konkrecionálními útvary.
  • 00:12:13 Příroda nám zanechala také zbytky
    doslova tajemné, tady máme zvláštní
  • 00:12:17 kuličku. O co jde, si povíme
    v následujícím příspěvku.
  • 00:12:23 V pískovcích se vytváří desítky
    zvláštních útvarů.
  • 00:12:26 K nejkurióznějším patří
    malé kuličky o průměru
  • 00:12:30 sotva několika centimetrů.
  • 00:12:32 Narozdíl od železných růží
    nebo pokliček nejsou součástí
  • 00:12:35 žádného souvislého masivu.
  • 00:12:37 Volně roztroušené je vědci
    nacházejí třeba na poli.
  • 00:12:41 Jejich výskyt je zatím doložen
    na pouhých dvou místech na světě,
  • 00:12:44 kromě amerického Utahu je geologové
    objevili v polích na Českolipsku.
  • 00:12:48 To je jedna z forem výskytu
    železitých pískovců.
  • 00:12:53 Ty železité pískovce kromě toho,
    že tvoří desky nebo zprohýbané
  • 00:12:57 železité inkrustace v pískovcových
    skalách, tak tvoří také
  • 00:13:01 drobné kulovité konkrece.
  • 00:13:03 Nacházíme je tady volně uložené
    na poli, ale to není
  • 00:13:07 jejich původní umístění.
  • 00:13:11 Kdysi byly součástí pískovcového
    bloku, ten se ale vlivem eroze
  • 00:13:15 rozpadl na písek, zbyly z něj jen
    kuličky zpevněné vysokým obsahem
  • 00:13:19 železa. Po tisíce let zůstaly
    ležet na svém původním místě.
  • 00:13:23 Dnes, vytrženy ze svého původního
    prostředí, můžou vyvolávat dohady:
  • 00:13:28 nepochází náhodou z vesmíru? Vědci
    už ale jejich vznik pochopili.
  • 00:13:36 Ty kulovité železité konkrece
    jsou vlastně projevem procesu,
  • 00:13:40 kterému se v přírodních vědách
    říká self organizace
  • 00:13:44 nebo sebeuspořádání toho systému.
  • 00:13:47 Za situace, kdy v nějaké zóně
    dochází k mísení těch železem
  • 00:13:52 bohatých vod s oxidačními vodami
    a k vysrážení železa, pokud je
  • 00:13:57 prostředí zcela homogenní,
    tak dochází ke vzniku nahodile
  • 00:14:03 rozmístěných nukleačních center.
  • 00:14:06 Ty jsou vlastně místem, kde
    začínají růst ty kulovité konkrece.
  • 00:14:11 Když železo v okolním roztoku
    dojde, růst kuličky se zastaví.
  • 00:14:15 Časem ale jeho koncentrace může
    opět stoupnout a kolem středu
  • 00:14:18 původní kuličky začne
    vznikat další vrstva.
  • 00:14:22 Některé konkrece tak mají
    třeba i desítky slupek.
  • 00:14:25 Ty dokonalé kulovité konkrece,
    největší, které známe,
  • 00:14:30 mohou dosahovat velikosti
    zhruba 10 - 12 cm.
  • 00:14:33 Pokud mluvíme o nepravidelných
    konkrecích, tak ty mohou být
  • 00:14:37 samozřejmě mnohem větší,
    i v řádu několika metrů.
  • 00:14:41 Čeští vědci se studiu kulovitých
    konkrecí věnují souvisle
  • 00:14:45 už několik let.
  • 00:14:46 Výsledky jejich práce tak nemohly
    uniknout pozornosti Američanů,
  • 00:14:50 ti se na železité kuličky
    soustředili poté,
  • 00:14:53 co je vesmírné sondy zaznamenaly
    na povrchu planety Mars.
  • 00:15:00 Náš výzkum nebo výsledky naší
    terénní dokumentace a interpretace
  • 00:15:04 vzniku železitých pískovců byly
    ocitovány v časopise Nature
  • 00:15:08 právě v souvislosti hledání
    přírodních pozemských analogií
  • 00:15:12 s výskytem železitých konkrecí
    na planetě Mars.
  • 00:15:15 Kuličky z Českolipska se tak můžou
    stát klíčem k pochopení dějů
  • 00:15:19 na planetě vzdálené
    miliony kilometrů.
  • 00:15:23 Tady máme další konkreci,
    je poměrně veliká,
  • 00:15:27 průměr má asi 15 cm.
  • 00:15:30 Vědci ji našli v oblasti,
    která se jmenuje Porta Bohemica,
  • 00:15:34 jde o oblast Českého středohoří,
    údolí Labe.
  • 00:15:36 Konkrece se dá rozebrat a můžeme
    se podívat, co je vevnitř.
  • 00:15:40 Obsahuje vybělený pískovec,
    který vlastně poskytl železo
  • 00:15:44 pro vytvoření té erozně
    odolnější části té vrstvy.
  • 00:15:49 Čeští vědci se pokoušeli podobné
    konkrece vyrobit také v laboratoři.
  • 00:15:54 Ptám se znovu pana J. Adamoviče:
    Jak vlastně na to šli?
  • 00:15:59 Ten proces tvorby konkrecí
    v laboratorních podmínkách
  • 00:16:04 je poměrně jednoduchý a konkrece
    při něm vzniká velmi rychle,
  • 00:16:08 už během prvních hodin.
  • 00:16:10 Je to pokus, který si s trochou
    nadsázky může každý
  • 00:16:14 vyzkoušet u sebe doma.
  • 00:16:16 Umístili jsme do nádoby s čistým
    křemenným pískem úlomek hydroxidu
  • 00:16:21 sodného a nádobu jsme pak zalévali
    roztokem síranu železnatého.
  • 00:16:27 Železo reagovalo s hydroxidem
    sodným a vytvořilo velice rychle
  • 00:16:32 železitou slupku uvnitř pískovce.
  • 00:16:37 Síran železnatý je vlastně skalice.
  • 00:16:40 Jak dlouho ta konkrece
    může vydržet?
  • 00:16:43 U uměle vytvořené konkrece jsme
    vlastně nezkoušeli, jak dlouho
  • 00:16:50 v tom pískovci vydrží,
    plánujeme s nimi další pokusy.
  • 00:16:54 V přírodních podmínkách ta konkrece
    vydrží minimálně desítky tisíc,
  • 00:16:59 stovky tisíc let, je poměrně
    dosti odolná vůči zvětrávání.
  • 00:17:05 Ještě mně vysvětlete, jak vlastně
    může vzniknout ten kulovitý tvar?
  • 00:17:11 Vznik kulovitého tvaru je zčásti
    záhada, je to taková hříčka
  • 00:17:15 přírody, vzniká vlastně procesem,
    kterému říkáme self organizace
  • 00:17:22 nebo sebeuspořádání.
  • 00:17:25 V zóně mísení roztoků bohatých
    železem s nějakými oxidickými
  • 00:17:30 vodami, které nutí železo
    k vysrážení, pokud je to prostředí
  • 00:17:35 homogenní, pokud je pískovec
    bez nečistot nebo puklin,
  • 00:17:40 dochází k nahodilému vzniku
    nukleačních center,
  • 00:17:44 kolem nichž konkrece vznikají.
  • 00:17:46 A kulovitá forma je vlastně
    v přírodě energeticky
  • 00:17:50 nejvýhodnější pro vytvoření.
  • 00:17:53 Podmínkou je tedy ale přítomnost
    vody, je to tak?
  • 00:17:57 Ano, to v každém případě.
  • 00:17:59 Tady vidíme záběry z vozítka
    Opportunity, malé kuličky jsou
  • 00:18:03 podobné těm z českých pískovců.
  • 00:18:05 Ty kuličky zaznamenala
    sonda na Marsu.
  • 00:18:08 Výzkum českých vědců se tak
    může dotknout i výzkumu
  • 00:18:11 geologie jiné planety.
  • 00:18:14 Záhadné kuličky, které na povrchu
    Marsu objevila vozítka Spirit
  • 00:18:19 a Oportunity, jsou zřejmě důkazem,
    že na rudé planetě
  • 00:18:22 v minulosti existovala voda.
  • 00:18:24 Podle geologů se totiž jedná
    o konkrece, které vznikají
  • 00:18:28 v některých horninách, zpravidla
    při působení vodných roztoků.
  • 00:18:33 Ty záhadné kuličky byly vlastně
    tzv. železité konkrece, což jsou
  • 00:18:37 kulovité útvary, které vznikají
    srážením oxidů a hydroxidů železa.
  • 00:18:41 Ve většině případů
    k tomuhle srážení dochází
  • 00:18:45 z nějakých vodných roztoků.
  • 00:18:48 To znamená, že tyto konkrece mohly
    vznikat v nějakém vodním prostředí.
  • 00:18:54 To je velice důležitá informace,
    protože by potvrdila
  • 00:18:57 dávný výskyt vody na Marsu.
  • 00:19:00 Konkrece přitom vznikají
    za velmi specifických podmínek,
  • 00:19:03 kromě vody závisí jejich existence
    na vulkanické aktivitě
  • 00:19:07 a výskytu železa.
  • 00:19:09 Často se objevují společně
    s tzv. železitými pískovci.
  • 00:19:13 Právě kůra Marsu je na železo
    velmi bohatá,
  • 00:19:16 mnohem bohatší než kůra Země.
  • 00:19:19 Pokud vezmeme tu část Marsu,
    o které něco víme, to je marťanská
  • 00:19:23 kůra, ta nejsvrchnější část
    planety, tak ta svým obsahem železa
  • 00:19:28 je výrazně bohatší
    než třeba zemská kůra.
  • 00:19:32 Poměr železa v marťanské kůře
    je ve srovnání se Zemí
  • 00:19:36 zhruba dvojnásobný.
  • 00:19:38 Kuličky podobné těm marťanským
    se vyskytují i na Zemi,
  • 00:19:43 a to na pouhých dvou lokalitách,
    kromě jedné oblasti
  • 00:19:46 na jihozápadě USA je geologové
    nalezli také v ČR, v pískovcových
  • 00:19:50 oblastech na Českolipsku.
  • 00:19:54 Může se jednat o důležitý zdroj
    poznání, pozemské konkrece jsou
  • 00:19:58 totiž pro podrobné studium mnohem
    dostupnější než ty,
  • 00:20:01 které objevily sondy na Marsu.
  • 00:20:03 Je přitom velmi pravděpodobné,
    že vznikaly za podobných okolností.
  • 00:20:10 Tady, stejně jako i na Marsu,
    musela být přítomna voda,
  • 00:20:14 která by transportovala železo
    v dvojmocné podobě.
  • 00:20:17 Potom je nutná přítomnost nějaké
    redukční oxidační fronty, nějaké
  • 00:20:22 zóny, kde by docházelo k mísení
    těch redukčních roztoků
  • 00:20:25 bohatých železem s oxidickými
    vodami a k vysrážení
  • 00:20:28 železa v trojmocné podobě.
  • 00:20:31 Už tato skutečnost sama o osobě
    je pro poznatky o planetě Mars
  • 00:20:36 poměrně závažná, protože donedávna
    se o existenci vody
  • 00:20:40 nebo o formách vody na Marsu
    příliš mnoho nevědělo.
  • 00:20:46 Existence vody na Marsu
    je tedy zřejmá,
  • 00:20:50 další otazníky ale zůstávají.
  • 00:20:52 Jak dlouho se životodárná kapalina
    na rudé planetě vyskytovala?
  • 00:20:55 Existovala zde v dávných dobách
    raného vývoje Marsu,
  • 00:20:59 nebo i v docela nedávné
    geologické minulosti?
  • 00:21:02 Studium pozemských konkrecí
    snad pomůže najít odpovědi.
  • 00:21:06 Čeští vědci proto chtějí
    spojit síly s Američany.
  • 00:21:10 Výzkum bude samozřejmě pokračovat.
  • 00:21:13 Na co se chcete
    především soustředit?
  • 00:21:17 Ve výzkumu chceme pokračovat
    ve dvou základních směrech.
  • 00:21:20 Jednak se chceme zaměřit
    na protažení těles železitých
  • 00:21:24 pískovců a vůbec na indikátory
    směru proudění
  • 00:21:27 roztoků bohatých železem.
  • 00:21:29 To nám vlastně umožní dešifrovat
    systém proudění podzemních vod
  • 00:21:33 v dávných dobách
    v české křídové pánvi.
  • 00:21:37 Co se týče kulovitých železitých
    konkrecí jako takových,
  • 00:21:41 zatím všechny nálezy
    z Čech pocházejí až z míst,
  • 00:21:45 kam se ty kuličky dostaly druhotně.
  • 00:21:48 Neznáme vlastně ta místa, kde přímo
    vznikaly v pískovcovém prostředí.
  • 00:21:53 Až taková místa najdeme,
    tak to bude další krůček
  • 00:21:57 i k poznání planety Mars.
  • 00:22:00 Říká Jiří Adamovič
    z Geologického ústavu AV.
  • 00:22:03 Díky za pomoc s přípravou pořadu.
  • 00:22:05 Dnešní PLANETA VĚDA končí.
    Přeju vám příjemný den.
  • 00:22:08 Příště se podíváme, jak se zásadně
    zhoršuje ovzduší na českém venkově.
  • 00:22:13 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2006