Místo, kde jsou filmy doma

Události ze světa filmu, úspěchy a ocenění

Koprodukční dokument ČT Drnovické catenaccio míří do kin

31. 8. 2010

2. září 2010 bude do kin uveden unikátní dokument Radima Procházky Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace. Ve snímku, který vznikl v koprodukci s Českou televizí, se vrátíme do poloviny devadesátých let, kdy se v éře kolosálních podvodů rodili první miliardáři a přitom kupodivu padaly i krásné góly. Italské slovo catenaccio znamená doslova bariéru nebo závoru. Catenaccio je ale také fotbalový pojem – jde o zarputilý, defenzivní styl hry, který má soupeři znemožnit skórovat. Příběh Drnovického catenaccia je příběhem fotbalového stadionu v malé jihomoravské vísce poblíž Vyškova. V polovině devadesátých let minulého století se stal z místního fotbalového svatostánku, jehož světelná rampa zhlížela dokonce na místní kostelík, výmluvný monument jedné éry, která jak rychle začala, tak i skončila. Tehdy se však kolem této tečky na mapě točil fotbalový svět. Venkovský tým v průběhu několika let postoupil do nejvyšší fotbalové soutěže, a poté pronikl i do evropských pohárů. A tak svědkem vzestupu obce, v níž kapacita stadionu převyšovala čtyřikrát počet obyvatel, se stal i bundesligový klub z Mnichova. Bohužel vzestup a později pád drnovického fotbalového klubu je typický pro český fotbal, politiku a podnikání 90. let – jsou za ním nejen krásné góly, ale i tajemní sponzoři, korupce či doping. Dnes je to vše už jen minulost a stadion připomíná pyramidu zaniklé fotbalové civilizace. Současnost vrátila nezvyklé parametry do rovnováhy. Klub nyní válčí v nižších soutěžích, a tak jména fotbalových velikánů Radka Druláka a Karla Brücknera působí jako volání z hlubin pravěku. Mimochodem inspirace filmem Karla Zemana Cesta do pravěku je na snímku patrná. A to nejen v okamžiku, kdy se autor prodírá hustým porostem do Drnovic s pravěkým ještěrem v zádech. „Humor nepoužívám samoúčelně, ale naopak se jím snažím zesílit vážné věci, o kterých film vypráví,“ vysvětluje režisér Radim Procházka. Pojďme se tedy společně vydat do dob, kdy topné oleje od nafty ještě nerozeznali ani nejvyšší ministerští úředníci a kdy čeští fotbalisté hráli o evropský titul. Scénář Radim Procházka, Petr Fischer, Pavel Klvač, režie Radim Procházka, kamera Jakub Halousek, střih Josef Krajbich, hudba Tomáš Kympl. Jakýmsi bonusem k dokumentu je devítiminutový snímek Náš první hospodář od režiséra Roberta Sedláčka, který si všímá jemných historických souvislostí jedné cesty prezidenta Václava Klause za zemědělci do Polabí. Více informací: www.ceskatelevize.cz/filmy/ Ladislav Šticha Tiskový mluvčí ČT

Další zprávy:

 [ 351 - 360 ]  [ 361 - 370 ]  [ 371 - 380 ]  [ 381 - 390 ]  [ 391 - 400 ]