Archiv tiskových zpráv — Pro média — Vše o ČT — Česká televize

„Pro mnoho lidí může být fakt, že existovalo Kuratorium, velkým překvapením. Bylo to velice nebezpečné. A bylo velké štěstí, že to fungovalo pouze dva roky. Byla to vlastně nepovedená snaha nacistů získat českou mládež na svou stranu,“ vzpomíná v dokumentu Karel Richter, řadový člen Kuratoria. Měla to být převýchova mládeže?

Co Kuratorium bylo? Mládežnická organizace, která u nás působila v časech Protektorátu Čechy a Morava. Šlo o masovou platformu, která vychovávala český dorost v souladu s novými poměry, které zavládly po okupaci Československa v roce 1939, tj. vedla dospívající generaci k loajalitě, k oddanosti Hitlerovi a Třetí říši, k antisemitismu, k ideálům árijské rasy, ke kultu fyzické dokonalosti a k morální připravenosti pro boj po boku nacistického Německa.

Pro přežití nacismu a ideologie národního socialismu bylo bezpodmínečně nutné, aby si nacistický režim vychoval další nástupce propagované ideologie, ať už se jednalo o vojáky nebo podporovatele v jakékoliv formě, kteří by jeho další životaschopnost garantovali. I když se Kuratorium věnovalo mimoškolní zájmové činnosti mládeže, se kterou byla neoddělitelně spojena i jeho národně socialistická výchovná a vzdělávací činnost českého kolaborujícího obyvatelstva, diktát nad převýchovou mládeže drželi němečtí poradci z Hitlerjugend.

Formálně byla organizace založena 28. května 1942. Svou činnost zahájila až 13. března 1943. Odhaduje se, že do povinných akcí Kuratoria byla zapojena asi polovina českých chlapců a děvčat, narozená mezi roky 1925–1935. V čele organizace stanul Dr. František Teuner. V roce 1944 čítal počet členů Kuratoria na půl milionu. O placené zaměstnání v Kuratoriu se dobrovolně hlásily tisíce mladých Čechů. Jejich motivace však byly rozdílné. Ačkoliv se jednalo o organizaci propagující nacionální socialismus, ne každý zaměstnanec mu holdoval. Upřímné politické a ideologické motivy byly spíše výjimkou.

„Celý projekt vnímám jako velice záslužný počin. Autor Ondřej Veverka totiž zachytil poslední možná autentická svědectví těch, kteří se jako kluci dostali pod křídla Kuratoria. Většina z nich v tuto chvíli již bohužel nežije. Myslím, že i pro ně samotné bylo důležité, že mohli ještě podat toto svědectví. Cítil jsem z jejich vystoupení lehkou nervozitu z toho, jak asi bude historie jednou jejich angažmá v této profašistické mládežnické organizace posuzovat. Ale myslím, že každý, kdo dokument shlédne, nabude dojmu, že nelze říct, že by šlo o české Hitlerjugend. Kuratorium bylo v mnohém specificky české,“ říká dramaturg Martin Červenka.

„Tématu Kuratoria se všichni dlouhá léta vyhýbali obloukem. Všichni do něj museli a zdaleka ne všichni na to potom byli pyšní – jakkoliv to primárně byla fyzická průprava ke sportovním kláním. Poslední pamětníci, které se podařilo ve filmu zachytit, o tom také nikdy mluvit nechtěli a se svými vzpomínkami se podělili až na samém sklonku svých životů, premiéry se již většina z nich nedožila. Celý tvůrčí tým vynaložil obrovské úsilí, aby dohledal všechny dostupné archivy, mnohé z nich se na obrazovkách objeví vůbec poprvé; stejně jako řada faktografických odhalení i silných lidských příběhů," říká kreativní producentka Lenka Poláková a dodává: „Dokumentární film Kuratorium ale v kontextu ruské invaze na Ukrajině najednou získává ještě úplně jiný rozměr. Metody indoktrinace a ideologické převýchovy mladé generace, umně skryté za fyzickou průpravou se v totalitních režimech nemění."

námět, scénář, režie: Ondřej Veverka / dramaturgie: Martin Červenka / kamera: Dalibor Jelínek / výkonná producentka: Olga Grossmannová / kreativní producentka: Lenka Poláková / vyrobeno ve společnosti: Rolling media s.r.o. / výkonný producent Rolling media s.r.o.: Vítězslav Jandák ml.