Tiskové zprávy — Televizní studio Brno — Česká televize

Cesta světla

18. 12. 2023, ČT art, 21:35

Adventní hudební pásmo vyprávějící příběh lidových Vánoc a zrození Ježíše Krista v podání Vojenského uměleckého souboru ONDRÁŠ. Záznam vznikl v unikátním prostoru nedávno otevřeného kostela Marie Restituty v Brně. Režie Petr Vejslík.

Hodinový záznam unikátního adventního projektu v sobě spojuje silný hudební prožitek s jedinečnou atmosférou moderního sakrálního kostela Marie Restituty v brněnské čtvrti Lesná, jehož interiér architekt Marek Štěpán koncipoval jako vnitřní vesmír každého z nás. Prostor skýtá nevšední příležitost pro práci se světlem, které zde přirozeným způsobem podtrhuje a souzní s vlastním obsahem koncertu. Tradice tak v tomto projektu získává netradiční a velmi působivou nadstavbu a přidanou hodnotu. Autorem hudby je známý multiinstrumentalista a skladatel Jiří Slavík, který s VUS Ondráš dlouhodobě spolupracuje.

Cesta světla hudebně vychází především z divákům dobře známých českých a moravských koled, které však zazní v nevšedních a zároveň působivých orchestrálních a vokálních aranžmá. Posluchače tak čeká barvitá cesta ke Kristovu narození, stejně jako k lidskému pochopení této zázračné události. V rámci koncertu se posluchačům představí orchestr lidových nástrojů v čele s primášem Štěpánem Blinkou a dívčí sbor, kteří společně navodí atmosféru vánočního rozjímání a radosti. Koncert doprovází a diriguje autor projektu Jiří Slavík.

Česká mše půlnoční

22. 12. 2022, CT art, 22:25

Mladší "sestra" slavnější České mše vánoční Jakuba Jana Ryby doplněna tradičními českými koledami v podání Czech Ensemble Baroque. Pořadem provází Zbigniew Czendlik. Režie Petr Ryšavý.

Mše – latinsky missa, je nejdůležitějším obřadem už od dob raného křesťanství. Až teprve ve 14. století se dočkala kompletního vícehlasého zpracování. Od té doby se podoba mše jako hudební kompozice neustále proměňuje. Původně čistě vokální skladba je obohacována hudebními nástroji, přípustnými se stávají i vlivy světských, ba dokonce lidových písní. Mění se i její délka. Vedle velkolepých slavnostních mší, nazývaných missa solemnis, jsou oblíbené i mše krátké, takzané missa brevis. V baroku a klasicismu se u nás staly velmi populárními vánoční pastorální mše. U nás je bezesporu nejslavnější tzv. Rybovka, tedy Česká mše vánoční. Autoři snímku ale tentokrát seznamují s jinou mší stejného autora, Českou mší půlnoční. Tato kompozice je psána na latinský text. Jakub Jan Ryba byl totiž velmi pilný skladatel, jen jeho mší se dochovalo 89. Zatímco svou skladbu Hej mistře psal Ryba pro kůr venkovského kostelíku ve Starém Rožmitále, Českou mši půlnoční věnoval městu Plzeň. Proto v ní také mnohem méně slyšíme pastorální motivy.

Maria – Matka Ježíšova

24. 12. 2022, ČT2, 17.30

Režisérská dvojice Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt přinášejí na televizní obrazovky proměny úcty a zobrazení Panny Marie v průběhu staletí. Biblické osobnosti, která je uctívána jako Matka Boží ve všech křesťanských církvích bez rozdílu vyznání.

Maria nebo Marie, také Panna Maria, byla podle Nového zákona matka Ježíše z Nazareta a snoubenka tesaře Josefa, Ježíšova pěstouna. Je uctívána v křesťanství, kde je většinou církví označována jako Bohorodička. Je uznávána i islámem, Korán ji zmiňuje jako panenskou matku Ježíše. Ve svém pozemském životě poznala radost z narození dítěte, starost při péči o něj, žalost nad jeho utrpením a skonem na kříži. Díky věrnosti svému poslání a svým ctnostem se stala příkladem pro mnohé ženy i muže. Její osobnost inspirovala malíře, sochaře, hudebníky i literáty všech epoch a zemí. Snad všichni známe ideální krásu Bohorodičky na obraze Madony Roudnické od Mistra třeboňského oltáře, její tiché utrpení na tzv. Vatikánské Pietě od Michelangela, vážné tóny Dvořákovy Stabat Mater či oslavné a meditativní verše mariánských hymnů.

Reprízu odvysílá ČT2 i na druhý svátek vánoční, tedy 26. 12. 2022 v 18:55.

České Vánoce

25. 12. 2022, ČT2, 12:30

Vánoce jsou pro většinu lidí nejkrásnějšími svátky v roce. Časem, kdy se obdarovávají a setkávají s nejbližšími. Jak se ale oslavy narození Ježíše Krista proměňovaly na pozadí velkých dějin? Jak do nich zasáhla válka, komunistický režim nebo moderní technologie? A co pro nás vlastně Vánoce znamenají dnes? Režie Josef Fišer a Michaela Rozbrojová.

Diváci se spolu s tvůrci snímku vydají po stopách vánočních svátků, a to od vzniku Československa po současnost. První Vánoce byly plné radosti a euforie z konce války i nově nabyté samostatnosti. První republika přinesla tradici vánočních stromů, pod kterými mohli lidé přispívat na chudé a opuštěné děti. Ten vůbec první se rozsvítil v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody.

Po zabrání našeho území nacisty během druhé světové války se objevila snaha nahradit Vánoce starogermánskými oslavami Slunovratu, ale na území protektorátu pro to lidé neměli pochopení. Vánoce roku 1945 byly dobou velkých nadějí, ale i zklamání, kdy mnoho rodin čekalo marně na své nejbližší, miliony lidí musely své domovy opustit, a velice špatná byla i ekonomická situace. Na Štědrý den roku 1948 se vánočního projevu poprvé chopil představitel strany, která otevřeně hlásala militantní ateismus a odpor k náboženství. Z veřejného života postupně mizelo zpívání koled, které oslavovaly narození malého Ježíška, a zmizet měl nakonec i on. Nahradit jej měla sovětská pohádková postava Dědy Mráze. Duchovní rozměr Vánoc byl tak systematicky vytěsňován na úkor konzumu, který ale na začátku 50. let nepřichází, protože režim má problémy se zásobováním.

Na přelomu 60. a 70. let veřejný život ovládlo účtování s opozičníky, v soukromí se ale lidé snažili udržet si poklidné svátky. V žádné rodině nechybělo vánoční cukroví, na stromečku visely skleněné ozdoby a zpravidla nechyběl ani papírový betlém. Stále konzumnější Vánoce postupně přicházely o svůj původní duchovní význam a křesťanské tradice z nich pomalu mizely, přinejmenším ve veřejném prostoru.

Zvrat přišel až se sametovou revolucí, po které se opět začaly plnit kostely, lidé houfně chodili na půlnoční mše a na náměstích se opět rozsvítily vánoční stromy. Vznikly ale i nové tradice. Jednou z prvních je betlémské světlo, které každoročně rozváží ze svaté země do celého světa skauti, nebo opravdové dárky.