Publikace ke stažení

Tiskové zprávy — Televizní studio Brno — Česká televize

Televizní studio Brno

Televizní studio Brno

  • vysílá od října 2016 z moderního televizního komplexu v Brně-Líšni
  • svou tvorbou pomáhá zajišťovat 20% podíl regionální produkce ve vysílání ČT

25. 10. 2017

Domov můj přináší pohled do života cizinců, kteří se usadili v České republice

Jak se u nás žije lidem, pro které Česká republika není rodnou zemí, ale přesto si ji vybrali jako svůj domov? Jak se mění jejich víra, tradice a hodnoty? Nejen o tom je nový šestidílný dokumentární cyklus České televize Domov můj, který vznikl v Tvůrčí producentské skupině Patricka Diviše v brněnském studiu. Každou neděli odpoledne ho od 29. října 2017 vysílá ČT2.

Afghánec Safa Hassani žije v České republice už 10 let. Uznávaný lékař sem uprchl poté, co jen zázrakem vyvázl ze zajetí Talibanem. S manželkou, maminkou a čtyřmi dětmi se usadil na Moravě. Jsou praktikující muslimové. Safa pracuje jako dětský psychiatr a přijal nabídku stát se jednou z tváří nového televizního cyklu. Spolu s ním sledovali dokumentaristé Michaela Rozbrojová, Petr Kotrla, Luisa Divišová, Jan Hubáček a Josef Fišer po dobu jednoho roku další tři rodiny ze zcela odlišných kultur vyznávajících kromě islámu buddhismus, křesťanství a hinduismus. Uprchlická krize rozpoutala kromě množství vášní také diskusi o tom, zda a jak jsou Češi tolerantní či xenofobní, a zda je multikulturní společnost požadavkem nebo strašákem dneška. „Našim dokumentem chceme otupit ostří debat o cizincích a přinést individuální pohled na konkrétní lidi, kteří u nás žijí svoje obyčejné životy,“ říká dramaturgyně Martina Burešová. Zdůrazňuje, že autoři chtějí především informovat. „Tolerance bez znalostí totiž bývá slepá a naopak bez pochopení druhého se cesta k jeho odlišnosti hledá těžko,“ dodává dramaturgyně. Kromě Afghánce dále tvůrci cyklu nahlédli do všedních i svátečních dnů zpravidla dvougeneračních rodin Vietnamců, Inda a Angličanky. Sledovali jejich rodinný a společenský život, soužití s přáteli, ať už s cizinci nebo Čechy. Zajímalo je, jak si udržují vlastní identitu, jak se přizpůsobují českému prostředí, jaká rizika s sebou nese integrace do cizí společnosti a nakolik jim víra a odlišný pohled na svět komplikuje sžívání se s jinou kulturou. „Naší snahou je také přimět diváky k zamyšlení se nad vlastními kořeny, hodnotami a tradicemi,“ zamýšlí se autor námětu Josef Fišer a zastává názor, že imigranti naši kulturu často vnímají mnohem intenzivněji než někteří Češi. Hlavní postavy dokumentu: Vivek Ojha - původem Ind z oblasti Rajastánu žije v Česku už téměř čtyřicet let. Kdysi sem přijel studovat jadernou fyziku, našel si zde ženu a rozhodl se zůstat. Jako předseda České hinduistické společnosti dlouhodobě usiluje o vybudování chrámu, který by kromě modliteb mohl sloužit i lidem v nouzi nebo charitativním účelům. I když se živí podnikáním, nezapomíná na svůj brahmánský, tedy kněžský, původ. Věnuje se ajurvédě a józe a samozřejmě svým čtyřem synům. Ailsa Randall - pochází z Anglie, v Česku žije sedmnáct let. Od roku 2008 učí na Katedře anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Vyrůstala v baptistickém sboru v Anglii, v Brně pravidelně navštěvuje mezinárodní křesťanské společenství BICF. S manželem Jiřím mají dvě děti, které vychovávají bilingválně a taky ve víře. Zvyky z rodné země si přinesla s sebou a snaží se je dětem předávat. Zároveň se ale snaží být citlivá vůči naší kultuře. Ve volném čase hraje na klavír a saxofon a snaží se skrz různé charitativní aktivity pomáhat lidem, kteří to potřebují. Phuong Jarda Nguyen - pochází z Vietnamu, v Česku žije dvaadvacet let. Vystudoval zde vysokou školu a se svojí ženou a ročním synem se usadil v Praze. Slaví vietnamský Nový rok a české Vánoce i Velikonoce. Stejně tak vaří jak vietnamská, tak i česká jídla a doma mluví společně oběma jazyky. Během studií se snažil zapojit do aktivit týkajících se integrace Vietnamců do české společnosti. Stejně jako většina Vietnamců mají i oni doma budhistický oltář k uctívání předků. Manh Tuan Nguyen Protože „Jarda“ nemohl z rodinných důvodů v natáčení pokračovat, do svého života nás vpustil Tuan. Narodil se ve Vietnamu a do Česka se přestěhoval po roce 2000 díky tatínkovi, který zde pracoval už před revolucí. Studoval české gymnázium, brněnskou VUT a pak odjel na zkušenou u sushi mistra v Německu. Donedávna žil s rodiči, manželkou a dcerkou v rodinném domku v Břeclavi. Pracoval ve stylové brněnské vietnamské restauraci jako číšník a sushi specialista. Teď ho čeká stěhování do Prahy, kde společně se svou sestrou plánuje otevřít vlastní vietnamskou restauraci. Safa Hassani Pochází z Afghánistánu, kde pracoval jako lékař projektu brněnské neziskovky Podané ruce. Byl uznávaným psychiatrem a majitelem několika soukromých klinik. Po únosu Talibánci a stupňujících se hrozbách, že zabijí jeho i celou rodinu, se rozhodl s pomocí Sdružení Podané ruce v roce 2007 přicestovat s rodinou do České republiky. Pracuje jako dětský psychiatr a jeho děti mluví plynně česky. Jsou praktikující muslimové, pokud to okolnosti umožňují, modlí se v pravidelnou dobu. Nepijí alkohol, nejedí vepřové maso a dodržují Ramadán, ale nebrání se ani českým svátkům a tradicím.

Přílohy

Domov můj - účastníci natáčení (1602 kB)

Safa Hassani přijel i s rodinou z Afghánistánu (956 kB)

Když Ind vyrazí v České republice na houby (1048 kB)

18. 10. 2023Novým šéfem televizního studia v Brně se stal Petr Albrecht
5. 9. 2023Za oponou přírody
4. 9. 2023Televizní premiéra dokumentu Zkouška umění
4. 9. 2023Životní vzkaz Slávka Janouška
31. 8. 2023Jeskyně, potápění, dobrodružství!
20. 7. 2023Archouni aneb architektura hravě a vesele
24. 5. 2023Pěvkyně Magdalena Kožená slaví. V sobotu na ČT art
15. 5. 2023Stará řemesla a jejich mistry představí nová dokumentární série České televize
25. 4. 2023První máj, jeho stoleté podoby a proměny
24. 4. 2023Česká televize připomene Zapomenutý atentát

« | | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 | | » (41)