Amélie z Montmartru

Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. 31. srpna 1997 ve 4 hodiny ráno dostane Amélie nápad. Musí stůj co stůj najít dávného majitele krabičky vzpomínek, kterou náhodou našla ve svém bytě, a poklad mu vrátit. Jestli to ocení, je rozhodnuto. Nejenže se Amélie rozhodne po létech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas, než se seznámí s Ninem a než mu dovolí rozšifrovat své tajemné zprávy.

Komedie o drobných, ale o to důležitějších radostech získala řadu prestižních filmových ocenění. První na 36. KVIFF, kde vyhrála Křišťálový glóbus pro nejlepší film. Následovaly čtyři Césary, 2 Bafty, 3 Evropské filmové ceny a 5 nominací na Oscara.