Jak vše začalo

Kudrnovi byli zcela běžná městská rodina – maminka optička, tatínek programátor, školáci dvanáctiletý Štěpán, šestiletý Matěj, patnáctiletá Eliška alias Elis. A babička – maminčina maminka a tatínkova tchýně. Bystrá stará dáma, která byla upoutaná na kolečkové křeslo – nikdo ale nevěděl, jestli natrvalo. A této rodině, sídlící v paneláku, náhle spadlo do klína dědictví v podobě velkostatku. Konec nakupovaným makrobiotickým potravinám, konec rajčat pěstovaných na balkóně – tak jásala matka rodu, propagátorka zdravé výživy. Synové zase jásali při představě domácího zvířectva, otec si představoval krásy života v přírodě. Jediné dvě zásadní odpůrkyně, předem a pořád, byly babička s Eliškou. Nicméně první výlet na venkovské državy po prvním šoku, kdy rodina přistane na nesprávném místě mezi ruinami, se velmi vydařil. Statek po strýci Hubertovi byl impozantní – stejně impozantní jako děda Jeřábek, který z věrnosti k zemřelému příteli chodí statek hlídat a mimoděk k smrti vyděsí novopečené majitele.

Kudrnovi – kromě babičky a Elis, byli naprosto okouzleni pobytem na svém novém statku. Maminka ovšem nervově nevydržela návštěvu trhu a rodině dovezla slepice, kachny, králíky a kozu. Vždyť kozí mléko je tak zdravé(!), jenomže brzy poté nastal okamžik pravdy – rodiče, na rozdíl od dětí nemají dva měsíce prázdnin a musí zpátky do zaměstnání. Maminka se pokusila instruovat babičku, na co všechno by měla dohlídnout za její nepřítomnosti, ta však statečně kličkovala na kolečkovém křesle po chlívku a vzdorovala. Až maminčin pláč ji přesvědčil. Nicméně katastrofy na sebe nenechaly dlouho čekat. Nezbylo než přivolat rodiče. Ke zlomovému momentu došlo, když děda Jeřábek novodobým rančerům vysvětlil, že všechna zvěř na statku čeká přírůstky. A na konci prázdnin se skutečně dvůr zaplnil maličkými mláďátky… Co teď?

První díl seriálu Ranč U Zelené sedmy s názvem Jak jsme se stali rančery se vysílal 7. 9. 1998. První řada (sedm dílů) se vysílala třikrát: září / říjen 1998, listopad / prosinec 2000 a únor / březen 2003.