13. komnata Pavla Miloše
Premiéra: Pátek 2. 3. 2012 na ČT100:00:05 HUDBA
00:00:30 Stačí?
00:00:32 Basketbalovému kanonýrovi Pavlu Milošovi
00:00:34 je dvaatřicet let.
00:00:35 Během své kariéry stihl hrát za pět ligových týmů.
00:00:38 Za reprezentaci.
00:00:40 Nastřílet nejvíce trojek v historii českého basketu.
00:00:42 A také usilovat o místo v prestižní americké NBA.
00:00:46 V době, kdy mohl zúročit
00:00:47 všechny své hráčské zkušenosti,
00:00:49 onemocněl roztroušenou sklerózou.
00:00:51 I když věděl, že nemoc je nevyléčitelná, přál si jediné.
00:00:54 Znovu hrát nejvyšší basketbalovou soutěž.
00:00:58 Jaké sporty tě bavily, když jsi byl malý kluk?
00:01:00 Jako malý kluk jsem dělal spoustu sportů,
00:01:02 ale v podstatě jen jako hobby.
00:01:05 Ale s basketem jsem začal až ve třetí třídě.
00:01:09 A rozhodoval jsem se, jestli půjdu na volejbal
00:01:10 nebo na basketbal.
00:01:11 Ale rodiče mě dali na basketbal a asi je vidět,
00:01:13 že udělali dobře.
00:01:15 Kvůli výšce to udělali? Protože jsi byl velký kluk?
00:01:17 Rozhodovalo to, že mamka hrála volejbal,
00:01:19 strejda hrál basket a přemýšleli,
00:01:21 na který sport mě dají.
00:01:22 A co tě na tom bavilo, na tom basketu, hned od začátku?
00:01:24 Asi že ten míč je kulatý a dalo se s ním hodně blbnout.
00:01:28 A hned od začátku mě hodně bavila střelba.
00:01:30 Tak jsem basket začal dělat.
00:01:32 S Pavlem se známe 15, 16 let.
00:01:36 Poprvé si Pavla pamatuji, že hrál ještě za Kralupy,
00:01:39 nosil dlouhé vlasy.
00:01:41 V průměru nám dávala asi padesát nebo šedesát bodů
00:01:44 proti Benešovu a byl to nezastavitelný střelec.
00:01:52 Ty jsi nejlepší trojkař?
00:01:54 Nejlepší trojkař jsem v české historii.
00:01:56 Můžeš mi jen tak stručně vysvětlit, co to je?
00:01:59 Tak tam se půjdeme asi podívat,
00:02:00 protože to bude nejlepší to ukázat.
00:02:01 Tak dobře.
00:02:11 Už jsme tady.
00:02:13 Takže ta trojka je z jakého místa?
00:02:15 Tady?
00:02:17 Tenhle oblouk, po téhle čáře já se nejčastěji pohybuji.
00:02:18 A to je za 3 body.
00:02:20 Takže když odtud dáš koš, počítají se ti 3 body.
00:02:23 Řekni mi, jaká je to vzdálenost,
00:02:25 kolik je to asi metrů?
00:02:26 Dřív to bylo 6,25 metrů.
00:02:28 Od minulé sezony to posunuli o půl metru,
00:02:30 takže je to 6,75 metrů.
00:02:31 -A dáš to, myslíš?
-Určitě jo.
00:02:34 Tak já takhle ustoupím. Držím pěsti.
00:02:40 A takhle hází nejlepší trojkař. Ba ne.
00:02:44 To je o štěstí také dneska.
00:02:45 Nervozita, zpocené ruce.
00:02:49 Výborné.
00:02:51 Ale tohle není úplně tvoje pozice.
00:02:53 Odkud házíš lépe?
00:02:55 Tohle není moje typická pozice.
00:02:57 Já mám nejradši pozici tam v rohu,
00:02:58 kde jsem většinou schovaný a obrana mě nevidí.
00:03:03 Výborné, Pavle!
00:03:05 Je vidět, že je to moje typická pozice.
00:03:06 Dobré.
00:03:12 Kdy vůbec začaly vůbec tvoje zdravotní problémy?
00:03:15 Kdy si měl pocit, že se něco děje, že něco není v pořádku?
00:03:19 Ty problémy začaly někdy koncem března,
00:03:21 začátkem dubna 2010.
00:03:24 A začalo to postupným lehkým brněním
00:03:26 v oblasti hrudníku na jedné straně.
00:03:30 Potom se to začalo po hodně dlouhé době
00:03:32 postupně přesouvat do zadní části páteře.
00:03:35 Takže ze začátku bylo podezření na pásový opar.
00:03:38 Takže v té době jsem ještě normálně hrál.
00:03:41 Ale už mi bylo nepříjemné,
00:03:42 když do mě soupeř jakýmkoli kontaktem strčil
00:03:45 nebo nemusel strčit.
00:03:47 Ale spíš vadili drobné zaváhání
00:03:50 nebo zadrhnutí o dres a bylo mi to strašně nepříjemné.
00:03:54 A pak jsem v podstatě 7. dubna
00:03:55 odehrál poslední můj zápas a ty problémy se začaly kupit.
00:04:00 A po dopoledním tréninku
00:04:01 jsem měl problém vyjít schody domů.
00:04:04 To byl také první náznak.
00:04:06 Ale spíš jsem to přesouval, že to bude nějaká únava
00:04:07 a přece jen sezona už byla dlouhá.
00:04:09 Trvala tři čtvrtě roku a chtěl jsem mít trošku víc pauzy.
00:04:15 Takže jsem si říkal, že nějakým způsobem
00:04:17 to přechodím nebo to třeba bude nějaká nemoc,
00:04:19 tak si to tělo odpočine.
00:04:22 Ale šel jsem na dopolední trénink
00:04:23 a ten jsem musel ukončit,
00:04:25 protože najednou byla noha slabší,
00:04:27 nedokázal jsem se z ní odrazit na 100%.
00:04:29 Tak, jak jsem byl zvyklý.
00:04:33 On mi volal z tréninku, že má slabší nohu,
00:04:35 že se nemůže odrazit z té nohy, že mu nějak trne.
00:04:40 Že musí někam na vyšetření, tak mi volal.
00:04:44 Byl z toho vylekaný, co se děje, neznal to.
00:04:48 Bál se, co se děje.
00:04:50 Vy sama jste vlastně zdravotní sestřička,
00:04:52 tak co jste mu v té chvíli radila?
00:04:54 Více méně, hlavně ať nepanikaří,
00:04:55 že o nic nejde, že se uvidí.
00:04:57 Problémů může být milion.
00:05:00 A že se to všechno vyřeší.
00:05:02 Je to malá věc, podle mě, v tu chvíli jsem si myslela,
00:05:04 že o nic nejde.
00:05:08 První vyšetření byla magnetická resonance,
00:05:11 kdy mi udělali jen páteř.
00:05:16 A mi vlastně sdělili jen, že tam něco je.
00:05:18 Ale že nevědí co.
00:05:20 Tak jsem musel postupovat na další vyšetření.
00:05:22 Tím pádem, oni se mě zeptali, jestli souhlasím s tím,
00:05:25 že zůstanu hospitalizovaný a budeme hledat,
00:05:28 co je příčinou těch mých problémů.
00:05:32 V tu chvíli, když už jsem byl v nemocnici,
00:05:34 tak to bylo hodně nepříjemné,
00:05:37 protože to brnění mi začalo slézat víc a víc do nohy,
00:05:39 ta slabost byla větší a větší.
00:05:42 Byl jsem hrozně psychicky na dně v tomhle období,
00:05:44 protože to byly situace,
00:05:46 které se mi samozřejmě honily hlavou.
00:05:48 Co se mnou bude, co na to řekne přítelkyně, co známí,
00:05:51 jak to bude s basketem, co práce,
00:05:53 jakou budu moct mít práci,
00:05:55 jestli vůbec budu moct něco dělat.
00:05:57 Jestli opravdu neskončím na tom invalidním důchodu
00:05:59 nebo něco podobného.
00:06:01 Ta nejistota byla obrovská.
00:06:03 Protože jak říkám, byl tam nádor,
00:06:04 bylo tam opravdu spousta možností.
00:06:05 Ale byly tam i banální věci.
00:06:07 Ale samozřejmě těch banálních věcí,
00:06:08 těch se člověk nechytá,
00:06:10 vždycky hledá hlavně ty nejhorší varianty.
00:06:13 A to bylo asi to nejvíc nepříjemné na té situaci.
00:06:22 To brnění pro něho bylo asi hodně nepříjemné,
00:06:25 protože on nesnesl kontakt, abych se ho třeba dotkla.
00:06:29 Jak mu brněla ta noha, tak i oblečení na sobě nesnesl,
00:06:33 kalhoty dlouhé, chodil pořád v kraťasech,
00:06:36 protože dlouhé kalhoty mu vadily,
00:06:38 jak se mu dotýkaly té kůže.
00:06:41 Za jak dlouho, co ses ocitl v nemocnici, ti řekli,
00:06:43 že se jedná o roztroušenou sklerózu?
00:06:45 V podstatě to trvalo měsíc.
00:06:48 10. dubna jsem začal kolotoč vyšetření,
00:06:51 takový první kontakt s doktory.
00:06:54 A 10. května mi sdělili,
00:06:56 že mám roztroušenou sklerózu
00:06:58 a nastala léčba kortikoidy.
00:07:00 Potom už se dozvěděl,
00:07:02 že se jedná o roztroušenou sklerózu.
00:07:04 Vzpomínáte si na ten moment,
00:07:06 kdy přišel a řekl vám to?
00:07:07 Vzpomínám si naprosto přesně,
00:07:08 shodou okolností to bylo v této místnosti,
00:07:10 kde se právě nacházíme, kde mi konkrétně řekl, o co jde.
00:07:14 Byla to hodně emoční chvíle,
00:07:16 protože jsme tu zůstali sami dva,
00:07:18 oba jsme měli v tu chvíli slzy v očích.
00:07:19 Nebylo to úplně jednoduché.
00:07:21 Konečně věděl, na čem je.
00:07:23 Ale na druhou stranu o té nemoci v té první fázi
00:07:24 vůbec nic nevěděl, já také ne.
00:07:27 Ale zhruba po nějakých pěti minutách
00:07:29 jsem na něm viděl odhodlání:
00:07:30 "Já s tou nemocí budu bojovat,
00:07:31 já se chci vrátit do normálního života,
00:07:33 chci hrát znovu basketbal."
00:07:34 Takže si myslím,
00:07:36 že u něj jednoznačně převažovalo to odhodlání
00:07:37 prát se s tou nemocí, nad tím litování sebe sama
00:07:41 nebo nepřízní osudu.
00:07:44 Bál ses třeba v tu chvíli, co to udělá s vaším vztahem?
00:07:48 To jsem se samozřejmě bál,
00:07:50 jestli Alča z toho vztahu nevycouvá,
00:07:53 že mám takovouhle nemoc, takovýhle problém,
00:07:56 protože se to dost často děje, že lidé ztratí přítele,
00:08:02 přítelkyni, kvůli takovéhle nemoci.
00:08:03 Přicházejí samozřejmě o práci,
00:08:05 protože zaměstnavatel se toho většinou rychle zalekne.
00:08:07 A já jsem hrozně rád, že Alča mě neopustila.
00:08:11 V Pardubicích se za mě basketbalový klub
00:08:15 perfektně postavil, že řekl, že dodrží smlouvu.
00:08:18 A kdyby něco, tak mi pomůžou v nějaké práci
00:08:21 a podobné věci.
00:08:23 Takže to byly dvě věci hrozně pozitivní pro mě,
00:08:26 které mě nastartovaly, abych se s tou nemocí popral.
00:08:33 Přeci jen, když se potvrdila ta diagnóza,
00:08:36 že má roztroušenou sklerózu.
00:08:38 Když jste si to řekli z očí do očí,
00:08:42 co to vlastně pro vás pro oba znamenalo?
00:08:43 Já jsem se toho nějak nebála.
00:08:45 To je asi opravdu jen tím, že jsem znala kamarádku,
00:08:48 která žije normálně,
00:08:50 tak pro mě to nebyla diagnóza strašák.
00:08:53 Nehledala jsem v tom problém, věřila jsem tomu,
00:08:55 že to bude v pořádku.
00:08:57 Já si hlavně myslím,
00:08:58 že když jde člověk do extrému s tím tělem a něco přežene,
00:09:02 tak to tělo zareaguje.
00:09:05 Když se nechováš k tomu tělu tak,
00:09:06 jak máš, a dlouhodobě děláš sport, žádná dovolená, nic.
00:09:10 Přes léto Nároďák.
00:09:12 Myslím si, že tělo si řeklo dost a potřeboval pauzu,
00:09:16 tak u něj se to projevilo tímhle.
00:09:23 Jak jste se vlastně vy dva dali dohromady?
00:09:28 To bylo asi moderní dobou, která byla, tak to je internet.
00:09:32 Přes internet?
00:09:34 Počkej, ty jsi hledal...měl jsi seznamku a hledal jsi?
00:09:37 Ne, to byla hrozná náhoda.
00:09:42 Když člověk občas zabrouzdá na komunikační technologie
00:09:48 popovídat si, nudím se.
00:09:52 Prostě si chvilku popovídat s někým.
00:09:54 Tak náhodou jsme na sebe narazili.
00:09:56 A nějak jsme se hezky zapovídali,
00:09:57 že jsme se znovu zapovídali příště.
00:10:01 A byla to seznamka, nebo ne?
00:10:03 Já teda znám internetové seznamky.
00:10:04 Ne. Žádná seznamka to nebyla.
00:10:06 Takový klasický chat na popovídání.
00:10:09 Anonymní číslo, anonymní člověk.
00:10:11 Prostě nic jiného.
00:10:13 A jaká byla ta vaše první schůzka?
00:10:15 To setkání?
00:10:19 -To bylo hrozně komické.
-Komická.
00:10:21 Tak povídej.
00:10:22 Úplně náhodná.
00:10:25 Alča v podstatě vůbec nevěděla, kdo přijde.
00:10:27 Ona sice měla v uvozovkách fotky nebo věděla,
00:10:31 jak vypadám.
00:10:33 Ale já jsem tam přišel s týmem, my jsme šli na oběd
00:10:37 a ona čekala v jedné restauraci vedle.
00:10:40 A já jsem tam prošel kolem ní.
00:10:42 A já jsem věděl, protože byla náhoda,
00:10:45 že ona byla jediná v té restauraci.
00:10:48 A já jsem aspoň věděl, o koho v tu chvíli jde.
00:10:50 A proto jsem si to mohl v klidu užít a smát se tomu,
00:10:55 že já už vím, jak vypadá, ale ona to neví.
00:10:59 -To je ale sprosté, co?
-To bylo hrozné.
00:11:02 Protože já jsem mu říkala, že do té restaurace nepůjdu,
00:11:05 jestli tam nikdo není.
00:11:07 A on: "Tam vždycky sedí milion lidí."
00:11:09 Přišla jsem tam, sama.
00:11:11 Tak už jsem byla naštvaná a říkám:
00:11:12 "Ne, já jdu pryč."
00:11:14 Nakonec první schůzka dopadla dobře.
00:11:16 Ale jen pár měsíců po ní Pavlovi sdělili diagnózu.
00:11:20 Najednou bylo všechno jinak.
00:11:22 Já jsem měl takový jeden
00:11:24 z nejstandardnějších problémů, které jsou,
00:11:26 což je slabší noha.
00:11:28 Někdo má víc, někdo míň.
00:11:29 Ale u mě se to projevovalo celkem tou silnou atakou,
00:11:34 na jednu stranu, že to byla první ataka.
00:11:36 A asi bych to přirovnal k tomu,
00:11:38 když si v noci přeležíte ruku,
00:11:41 tak tu ruku dokážete nějakým způsobem ovládat.
00:11:44 Ale jen do nějaké určité fáze,
00:11:46 kdy to přesáhnete ta ruka vám padne.
00:11:49 Tak ta nejhorší fáze, kdy to přechází až v bolest,
00:11:52 tak takové pocity já jsem zažíval.
00:11:55 Akorát, že tohle trvá tři minuty,
00:11:56 mně to trvalo 4-5 měsíců.
00:12:00 Roztroušená skleróza je bohužel velmi závažné,
00:12:03 autoimunitní zánětlivé onemocnění
00:12:07 nervového systému.
00:12:08 Respektive mozku a míchy, které bohužel postihuje
00:12:12 a invalidizuje především mladé jedince.
00:12:15 To znamená nejčastěji pacienty mezi dvacátým
00:12:18 až čtyřicátým rokem věku.
00:12:22 Bohužel i přes obrovský pokrok léčby
00:12:26 je roztroušená skleróza nadále nevyléčitelné onemocnění.
00:12:30 Já si od vás vezmu lísteček, já vás vítám, vezmu si lísteček.
00:12:33 Můžete jít k paní doktorce.
00:12:36 Už při první návštěvě bylo zřejmé, že se jedná o jedince,
00:12:41 který rozhodně bude bojovat s touto nemocí.
00:12:45 Psychika a celkový postoj k této nemoci
00:12:47 je nesmírně důležitý.
00:12:50 A vedle těch drahých preparátů,
00:12:53 vedle imuno-modulační léčby je nezbytnou součástí léčby
00:12:57 a toho, aby se pacient v podstatě dostal zpět
00:13:01 do své původní kondice.
00:13:06 My jsme teď spolu na náměstí v Jičíně.
00:13:09 Za jak dlouho, když ti řekli, že máš roztroušenou sklerózu,
00:13:12 jsi sem mohl přijít, a to náměstí projít?
00:13:15 Projít?
00:13:17 Já jsem byl spíše většinu času zavřený doma
00:13:19 a chodil jsem tak maximálně okolo baráku.
00:13:23 Ale tak jednou za den jsem se sem dostal.
00:13:25 Ale to byl můj maximální výkon.
00:13:27 A to, co jsem byl schopen za ten den zvládnout,
00:13:29 bylo dojít sem a zpátky.
00:13:32 A to bylo pro mě, jako pětihodinový trénink.
00:13:35 A měl jsem ten den vystaráno
00:13:36 a mohl jsem se doma poflakovat,
00:13:38 protože víc to tělo prostě nezvládlo.
00:13:42 Ale byly některé situace, kde jsi měl jít rychleji,
00:13:45 nešlo to, třeba přes přechod.
00:13:46 Jak reagovali řidiči?
00:13:48 Bylo to nepříjemné, protože jsem se blížil k přechodu
00:13:52 a vlastně jsem se musel natočit na ten přechod
00:13:56 a pak ho přejít.
00:13:57 Ale ten řidič viděl, že se k tomu přechodu blížím,
00:13:59 tak správně mi dával přednost,
00:14:01 abych mohl ten přechod přejít.
00:14:02 Ale bylo mu divné,
00:14:04 proč se před tím přechodem tak zastavuji, natáčím se.
00:14:07 A samozřejmě mi trvalo mnohem déle
00:14:11 než normálně mi trvá přejít přes přechod.
00:14:12 Tak na mě zatroubil, abych sebou trošku hnul.
00:14:15 Ale člověk nemá napsáno na čele, že má nějaký problém,
00:14:18 že má nějaký handicap, že nemůže jít rychleji.
00:14:20 Když to bude člověk, kterému je 80 let, bude o berlích,
00:14:23 tak to všichni skousnou.
00:14:24 Ale ne u člověka, kterému je 30 let
00:14:26 a bude se přes ten přechod courat.
00:14:32 Tak Pavle, když si zdolal Jičínské náměstí,
00:14:35 když si zdolal procházku parkem,
00:14:38 co tě čekalo tady v paneláku?
00:14:40 Tady mě čekala veliká zkouška,
00:14:42 dostat se zpátky domů do 4. patra.
00:14:46 Na kolikátém schodu sis dal odpočinek?
00:14:48 Že sis prostě sedl a už jsi nemohl.
00:14:50 Většinou jsem to vylezl v průběhu,
00:14:53 tu pauzu jsem nepotřeboval, protože jsem si řekl,
00:14:55 že to prostě vylezu.
00:14:57 A žádnou pauzu nebudu potřebovat,
00:14:59 ale náročné to pro mě bylo hodně.
00:15:01 Taky se stávalo, že jsem ani nechtěl jít ven,
00:15:03 protože když jsem si vzpomněl,
00:15:05 že jsou přede mnou 4 patra nahoru,
00:15:07 tak se mi nechtělo ani z toho bytu odejít.
00:15:11 Ten váš přístup, když to tak řeknu,
00:15:13 byl někdy hodně drsný a tvrdý.
00:15:17 Já si nemyslím, že to bylo drsné ani tvrdé,
00:15:19 možná to tak vyzní, když si někdo vezme, že je nemocný.
00:15:23 Pro mě to bylo úplně normální.
00:15:24 A právě u téhle diagnózy je ta rehabilitace důležitá.
00:15:27 Takže si myslím, že to bylo dobře.
00:15:31 Vzali jsme se, šli jsme na kopec na procházku,
00:15:35 neleželi jsme doma.
00:15:38 Odjeli jsme na týden na Slovensko
00:15:40 a jeli jsme tam k jejímu bráchovi na chatu na hory.
00:15:43 Tak jsme tam pobyli,
00:15:45 a že si uděláme jeden den krátký výlet.
00:15:47 Já jsem nevěděl, co je to za výlet.
00:15:49 Ona řekla: "Tady kousíček, půjdeme na Velkou Raču."
00:15:51 Že je to kousíček cestičky, jen 10, 15 minut.
00:15:54 Říkám: "Jo, tak to zvládneme."
00:15:56 A když jsme šli těch 10, 15 minut, tak se ptám,
00:15:58 že už bych rád viděl ten konec,
00:16:01 abych byl schopný se zase vrátit zpátky.
00:16:03 "Ne, tady ještě za roh půjdeme kousíček."
00:16:05 Tak jsme došli za roh a já říkám:
00:16:07 "Děláš si ze mě srandu nebo to myslíš vážně?
00:16:09 Já už fakt nezvládnu jít zpátky."
00:16:11 "Ne, tak ještě támhle za ten roh půjdeme,
00:16:12 tam už to opravdu ten kousíček bude.
00:16:13 Už jsme na vrcholu."
00:16:15 Ušli jsme tři čtvrtě hodiny cesty.
00:16:16 A já říkám:
00:16:18 "Já to fakt nezvládnu, poneseš mě zpátky.
00:16:19 A jsem na tebe zvědavý, mám sto kilo."
00:16:21 A ona: "Ne, to už opravdu zvládneš,
00:16:22 to už je jen kousíček."
00:16:24 Tak jsme tam šli hodinu na tu Velkou Raču
00:16:26 a všechno to bylo do kopce.
00:16:27 Takže já jsem tam přišel docela vyřízený a říkám:
00:16:30 "Jsem na sebe zvědavý, jak to zvládnu zpátky."
00:16:32 Ale zvládnul jsem to, došel jsem,
00:16:34 nahoře jsme si odpočinuli,
00:16:35 vrátil jsem se v pohodě zpátky,
00:16:38 ale zbytek večera se mnou üž nic nebylo.
00:16:40 Plácl jsem sebou na gauč a už jsem nebyl schopný.
00:16:43 Dva dny jsem z toho byl úplně vyřízený,
00:16:45 ale po těch dvou dnech se najednou ten můj stav
00:16:48 hrozně vylepšil.
00:16:50 Já právě nejsem vůbec ten člověk, který by litoval.
00:16:53 Já jsem spíš, i tím, že dělám v tom zdravotnictví,
00:16:56 tak když lidi mají ruce, nohy a když můžou,
00:16:59 tak prostě můžou.
00:17:02 Ten, kdo už leží, tak nemůže. A on teda mohl.
00:17:06 Vy jste se rozhodli i pro miminko?
00:17:08 To bylo také součástí léčby?
00:17:10 Já nevím, jestli to bylo součástí léčby,
00:17:12 ale určitě to bylo takové...
00:17:13 Dá se to tak říci. Pozitivní.
00:17:16 Nebylo na co čekat, chtěli jsme, tak proč ne teď.
00:17:20 Jedna z věcí, asi na konci června,
00:17:25 kdy jsem začal chodit do MS centra
00:17:27 a tam byla jedna z otázek,
00:17:29 jestli můžu mít děti s tou nemocí.
00:17:32 A paní doktorka řekla, proč ne, že žádný problém není.
00:17:37 A my jsme nad tím nějak nepřemýšleli.
00:17:39 Přemýšleli jsme, že do budoucna
00:17:41 bychom nějaké miminko určitě chtěli,
00:17:43 ale že se nám to povede takhle rychle, tak to nás překvapilo.
00:17:46 A do roka vlastně vyrostl tenhle malý skřítek.
00:17:51 A v podstatě je to rok od diagnózy,
00:17:53 kdy mi určili roztroušenou sklerózu,
00:17:56 tak se narodí tenhle prcek a ten změní hodně život.
00:17:59 Pavlovi ale nestačilo začít znovu chodit
00:18:01 a vrátit se do normálního života.
00:18:03 Chtěl zase začít hrát profesionální basket.
00:18:08 Byl to Pavlův obrovský sen, vrátit se a ukázat všem,
00:18:10 že i s touto nemocí se může vrátit do hry.
00:18:13 Když byla ta možnost při probíhající léčbě,
00:18:15 tak jsme se sešli při první sklence vína.
00:18:18 Nebyla jedna, Pavle.
00:18:19 Byly dvě, možná tři. Nevím.
00:18:23 -Možná čtyři.
-Možná pět.
00:18:27 A tam jsme se o tom bavili poměrně obsáhle.
00:18:30 Vnímal jsem z Pavla obrovskou touhu,
00:18:32 že je to pro něj výzva vrátit se zpátky na hřiště,
00:18:36 znovu trefit koš z dálky, dát trojku, čímž on je pověstný.
00:18:39 A myslím si, že to jeho odhodlání
00:18:40 ho hodně podpořilo v tom návratu.
00:18:42 Ale vy jste na něj musel koukat
00:18:44 tak trošku jako na snílka a blázna.
00:18:45 Kluk, který nemůže skoro chodit, nemůže se hýbat,
00:18:46 najednou řekne, že se chce vrátit?
00:18:48 Je pravda, když jsme se mnohokrát bavili o tom,
00:18:51 že ho brní nohy, že nemůže ujít 200, 300 metrů,
00:18:54 že nemůže vyjít schody, tak to od něj znělo trošku zvláštně,
00:18:57 trošku možná až, řekl bych troufale.
00:19:00 Že se chce po nějaké době vrátit na hřiště.
00:19:03 Ale sláb je jen ten, kdo má malý cíl.
00:19:08 Vzpomínám si, že k té první zmínce
00:19:12 o návratu do vrcholového sportu došlo po půl roce
00:19:17 aplikace interferonu beta.
00:19:20 Kdy v podstatě došlo k výraznému zlepšení stavu,
00:19:24 Pavel se cítil velmi dobře, bez únavy,
00:19:28 bez dalších nových vzniklých symptomů.
00:19:32 A v tuto chvíli jsme začali zvažovat,
00:19:36 jaká rizika by mohl návrat do vrcholového sportu
00:19:40 sebou přinést.
00:19:42 Pan Pavel si je velmi vědom svých rizik,
00:19:46 zhoršení onemocnění, výskytu nové ataky
00:19:48 při návratu do vrcholového sportu.
00:19:51 Nicméně s mým vědomím se rozhodl tato rizika podstoupit.
00:19:58 Potom, když jsi už mohl začít trošku cvičit,
00:20:00 tak jaké cviky sis mohl v posilovně dovolit?
00:20:05 Ta posilovna začala až hodně pozdě.
00:20:07 Já jsem začal v podstatě úplně banálními cviky.
00:20:11 Asi jedno cvičení, které mi dělalo problém,
00:20:14 tak byly ze začátku ty úkony nebo výpady do stran.
00:20:18 Kdy hlavně ta pravá noha, to jsem musel odhadnout,
00:20:21 jak moc je silná, abych nespadl.
00:20:24 Protože když jsem to přehnal,
00:20:25 tak jsem sebou samozřejmě flákl na zem.
00:20:27 Takže jsem se musel posbírat a zkusit to znovu.
00:20:31 Neříkej, že vnitřně jsi na sebe nebyl naštvaný?
00:20:34 Ne, mně to přišlo vtipné, já jsem se tomu smál.
00:20:36 Vážně?
00:20:38 Já jsem se tomu začal normálně smát.
00:20:39 Mně to přišlo vtipné v tu chvíli,
00:20:41 že jsem sebou flákl.
00:20:42 Tak jsem holt mrzák v tu chvíli.
00:20:45 Ale to cvičení, když jsem viděl, jak to postupuje,
00:20:48 tak jsem věděl, že se to bude zlepšovat.
00:20:50 Tím, že budu cvičit poctivě, že to bude lepší a lepší.
00:20:53 A věřil jsem v to, že to bude dobré.
00:20:57 A to mě hnalo dopředu a věděl jsem,
00:20:59 že se tomu člověk může i zasmát.
00:21:01 A i to mi podle mě pomáhalo
00:21:02 se s tím trošku psychicky vyrovnat.
00:21:04 On vždycky přišel na nějaký trénink,
00:21:06 my jsme normálně trénovali, on šel do kouta,
00:21:08 skákal chvíli přes švihadlo, my jsme ho pomalu sledovali.
00:21:11 V duchu jsme si říkali:
00:21:14 "To má těžké, po takhle dlouhé době, že do toho jde."
00:21:17 Pamatuji si, že od nového roku
00:21:19 začal trénovat na plno s týmem.
00:21:21 Sice ne dvoufázově,
00:21:22 ale nějak denně už se zapojil do přípravy.
00:21:25 A tam už to bylo vidět.
00:21:27 Neměl tak rychlé nohy jako míval před tím, s tou nemocí.
00:21:29 Takže tam byl nějaký výpadek.
00:21:31 Ale postupně se do toho dostával, dostával.
00:21:34 A pak pro mě byl neuvěřitelný
00:21:37 emocionální zážitek ten jeho první zápas.
00:21:40 Když se vrátil, trenér ho tam dal do zápasu.
00:21:43 Pamatuji si, že v tom prvním zápase neskóroval,
00:21:45 všichni mu to hrozně přáli.
00:21:47 Hledali ho v těch pozicích, fanclub mu udělal transparent
00:21:49 "Vítej zpátky, Pavle."
00:21:51 Všichni stáli.
00:21:52 To bylo hrozně hezké, vidět všechny lidi, že mu přejí.
00:21:54 To se mi hrozně líbilo.
00:21:56 Poblahopřejeme Pavlu Milošovi,
00:21:58 který se vrátil do dnešního utkání,
00:22:01 všem děkuji za dnešní návštěvu.
00:22:03 Když Pavlovi skončila smlouva v Pardubicích,
00:22:04 vybrali si ho, jako posilu Tuři Svitavy.
00:22:08 Vy jste řekl Pavel, ale já jsem si všimla,
00:22:10 že tady snad Vy jste řekl jméno Koňas.
00:22:12 To je přezdívka Pavla?
00:22:14 To je dlouhodobá přezdívka.
00:22:17 To už máš, kolikátou sezonu točíš?
00:22:19 Šestnáctou sezonu.
00:22:20 Já jsem se jako mladý trenér chodil na něj dívat,
00:22:22 jako dorostenec, jako žáček.
00:22:24 A vím, že se mi tak vždycky říkalo.
00:22:27 Když se na něj podíváte, tak víte, podle čeho.
00:22:32 Pavle, vy vlastně musíte dneska vyhrát.
00:22:36 Kolikrát jste teď prohráli?
00:22:37 Šest prohraných zápasů, jedna výhra?
00:22:43 Naposledy jsme vlastně vyhráli
00:22:44 30. prosince s Opavou.
00:22:46 A nevím, kolik bylo od té doby zápasů.
00:22:48 Dva, tři. Tak nějak.
00:22:51 Teď je důležité vyhrát, je to soupeř,
00:22:52 kterého můžeme porazit.
00:22:53 A hrajeme doma,
00:22:55 takže bychom jim měli vrátit tu porážku,
00:22:57 kterou oni nám udělali v Plzni.
00:22:58 Určitě chceme vyhrát.
00:23:03 Co jste říkal tomu,
00:23:05 že budete mít v týmu hráče s roztroušenou sklerózou?
00:23:07 Neměl jste trochu strach?
00:23:10 Hlavně to začalo tím, že jsem si o té nemoci hodně přečetl.
00:23:14 A druhé, že jsme se s Pavlem sešli a řekli jsme si,
00:23:17 co potřebuje, co nepotřebuje.
00:23:19 Jestli má chuť na nějaké úlevy
00:23:22 nebo jestli půjde do tréninku na plno.
00:23:23 Dozvěděl jsem se o tom spoustu informací.
00:23:26 A dopadlo to tak, že Pavel je stabilizovaný,
00:23:29 trénuje bez omezení, řekl bych,
00:23:32 že je příkladem na těch trénincích.
00:23:36 A za vše hovoří to, že tým ho přijal tak,
00:23:38 že se stal kapitánem družstva během měsíce,
00:23:41 kdy proběhlo hlasování o tom, kdo bude leader kabiny.
00:23:43 Tak jednoznačně vyhrál.
00:23:46 HUDBA
00:24:27 Pavle, veliká gratulace.
00:24:29 Mě napadá po takovém vítězném zápase,
00:24:31 jestli vás třeba napadne nebo vám to hned naskočí,
00:24:34 že je to další takové vítězství nad tou nemocí.
00:24:38 Já si užívám v podstatě každý zápas,
00:24:40 protože po tom návratu si toho mnohem víc vážím.
00:24:44 Že ten basket můžu hrát, vůbec, že se můžu pohybovat,
00:24:47 hýbat, protože ta nemoc mi ukázala,
00:24:49 jak dokáže být zákeřná
00:24:50 a jak mě dokáže absolutně vyřadit ze života.
00:24:53 Říkám.
00:24:54 Více si toho vážím, že můžu dělat to, co mě baví.
00:24:58 A je to skvělý pocit.
00:25:00 Každý zápas si vždycky užiju na 100%.
00:25:03 A jsem spokojený, že ten basket můžu pořád ještě hrát.
00:25:07 Kde jsou plzěňáci? Tuři Svitavy!
00:25:11 Každý člověk je individuální.
00:25:13 A zároveň ten počet atak má také každý individuální.
00:25:16 Takže je dobré si říci:
00:25:18 "Jo, bude to tak, určitě na tom budu dobře.
00:25:20 Určitě těch atak bude málo."
00:25:23 A věřit tomu.
00:25:24 Já jsem si řekl, že bude jedna jediná ataka.
00:25:26 A jestli nějaká druhá přijde, tak to bude v sedmdesáti.
00:25:30 Titulky: Klára Derzsiová, Česká televize, 2012