Příběh známé fotografky, která jako dítě prošla koncentračním táborem v Osvětimi. Připravili: M. Formáčková, J. Kadeřábek a S. Oktábcová

Zuzana Mináčová je výraznou osobností slovenské umělecké fotografie, průkopnicí technik později užívaných v digitální fotografii. Narodila se v Bratislavě, od třinácti do čtrnácti let prošla dětským koncentračním táborem v Osvětimi. Po válce absolvovala obor fotografie na bratislavské Škole průmyslového designu a začala pracovat ve Slovenském filmu, kde se věnovala reportážní filmové fotografii. Roku 1993, v reakci na rozdělení Československa, přesídlila do Prahy. Přes čtyřicet let fotografuje na filmovém festivalu v Karlových Varech a je reportérkou z významných společenských událostí. Podílí se též na filmech svého syna, režiséra Matěje Mináče. V roce 2002 vyšla její kniha Rekonstrukce rodinného alba, jíž se vyrovnala se ztrátou příbuzných za holocaustu.

V roce 1944 Zuzanu Mináčovou, jako třináctiletou (společně se starší sestrou) deportovali na základě udání do koncentračního tábora Osvětim. Po příjezdu vystoupila na levou stranu, kde se měly hlásit ženy od šestnácti do pětadvaceti let. Opakovala si potichu stále svůj rok narození. Věděla, že jí je jen třináct, ale tušila, že tato řada je vstupenka do života. Děti byly deportovány jinam – nebo rovnou do plynových komor. Z řady starších žen ji vyhodili. Byla příliš mladá. Zpět do života ji vrátila starší sestra, která Zuzanu odtáhla opět do své fronty. Na této straně Zuzana Mináčová už zůstala a přežila. Vdala se, porodila dva syny, ovdověla a stala se renomovanou slovenskou fotografkou.

Na začátku devadesátých let propukly na Slovensku, v Bratislavě žila a pracovala, nacionalistické vášně. Její 13. komnata, uzavřená skoro padesát let uvnitř, se opět pootevřela. Bála se, aby to nedopadlo zase jako tenkrát za války, kdy její rodiče neodhadli situaci a zůstali doma, místo aby emigrovali, a tak raději uprchla ze Slovenska. V třiašedesáti letech začínala znova v jiné zemi. Dnes si není jista, zda její rozhodnutí bylo správné. Říká, že byla asi chyba od své práce, od kolegů, přátel a ze své Bratislavy, prostě z domova odejít.

Průvodkyní její 13. komnatou je novinářka Marie Formáčková.

Zuzana Mináčová
fotografka

Zuzana Mináčová

* 1931


Stopáž26 minut
Rok výroby 2010
 ST
ŽánrDokument