13. komnata Jiřího Krampola

Za sebejistou a optimistickou tváří známého herce se skrývá obava ze samoty a deprese (2008). Připravili: Š. Kubelková, A. Vebrová, J. Nekvasil a A. Derzsiová

Jiří Krampol patří mezi známé české herce, kteří se objevovali na plátnech kin či televizních obrazovkách především jako fyzicky zdatní a sportovně založení muži. Byl vždy symbolem sportovce, kterého můžete zahlédnout nejspíš v posilovně, na tenise nebo při sledování boxu. Figurou i naturelem byl předurčený pro role svalovců, kteří splňují heslo: "Kam nemůžeš rozumem, jdi pěstí." V poslední době se pak často objevoval v bulvárních listech ve spojení s alkoholem.

Jaký je doopravdy a co se skrývá za jeho sebejistou a optimisticky naladěnou tváří, to ovšem ví málokdo. Ve své 13. komnatě totiž ukrývá úplně jiného Jiřího Krampola, který má např. panický strach ze samoty, nevydrží sám na hotelu, nesnese být sám doma, stále volá manželku a ujišťuje se, že na něj čeká, když náhodou přijde do prázdného bytu, okamžitě vyrazí ven, na ulici, mezi lidi a telefonuje na všechny strany. Od třiceti let ví, co jsou deprese. Přicházejí často nečekaně, zdánlivě bezdůvodně. Je zásadně proti medikamentům. Neposlouchá v tom ani psychiatra, který už mu chtěl nasadit několikrát antidepresiva. Řeší to po svém. Zajde k léčiteli. Všechno si nechá vysvětlit a pak... jde do posilovny. Hyperaktivitou se snaží zakrýt strach o své blízké i o sebe. Ne vždy mu to vychází. Když se jeho poslední ženě Hance narodilo v sedmém měsíci jejich společné dítě mrtvé a její stav byl velmi vážný, v nemocnici zkolaboval. Stres a panika, kterou se snaží nedat najevo, ho dostaly i při dalším vážném onemocnění Hanky. Po tomto vypětí začaly jeho problémy se srdcem. Dnes je po akutní operaci, kdy mu byl dán kardiostimulátor.

V jeho životě je řada paradoxů: Je čtyřikrát ženatý, i když měl za vzor svou matku, která se nikdy nerozvedla, přestože jejího manžela, otce Jiřího, ve 24 letech postihla těžká forma roztroušené sklerózy a zůstal do konce života bezmocný. Má čtyři syny, dva vlastní - ani jeden nenese jeho příjmení a není s ním v kontaktu, a dva vyženěné - oba přijali jméno Krampol a říkají mu táto.

Každý si neseme s sebou určité dispozice a v dětství i během života je buď překonáme, či zůstanou jako součást našeho života stále. To platí i o typu deprese, kterou u Jiřího Krampola provází panika ze samoty, impulsy ze ztráty jistoty, partnerů či dítěte. Stavy, které Jiří Krampol prožívá, se objevují u řady umělců i lidí z jiných profesí, a jejich pojmenování a způsob, jakými se je snaží překonat, snad může pomoci i jim. I to je cíl, proč se pokusíme nahlédnout do 13. komnaty Jiřího Krampola.

Průvodkyní na této cestě je redaktorka Šárka Kubelková.

Přehrát video