13. komnata Petra Kratochvíla
Úterý 11. 6. 2013 na ČT100:00:05 HUDBA
00:00:26 Poprvé jsem Petra Kratochvíla, producenta a tvrdého podnikatele
00:00:29 uvyklého plout proti proudu,
00:00:31 uviděla tady, v Liliové ulici poblíž divadla Ta Fantastika.
00:00:34 Skoro mě přejel ve svém obrovském voze.
00:00:37 On si mě určitě nevšiml, já jeho ihned.
00:00:39 Silný, neprůstřelný, neporazitelný, jako skála.
00:00:42 Vždyť je to taky Petr.
00:00:46 Dnes je úspěšným podnikatelem a v posledních měsících je tím,
00:00:49 kdo vede s divadly tvrdou válku o financování.
00:00:51 Tvrdý kámen zdá se.
00:00:53 Těsně pod tvrdým pláštěm kamene
00:00:54 je jeho viditelná minulost.
00:00:56 Býval "cizelérem" ale taky 5 let hercem. Hrával v Ypsilonce.
00:00:59 A pak to, co ukrývá skála uvnitř, 50 let bez vlastního otce,
00:01:03 ztráta dítěte
00:01:05 a v několika dnech odchod všech blízkých z matčiny strany.
00:01:08 Věčné útěky od sebe sama.
00:01:10 Prastarý strach z neuchopitelných příčin
00:01:12 a konečně vykořeněnost z emigrace.
00:01:14 Z Československa musel odejít v roce 1980.
00:01:19 V divadle Jiřího Srnce, kde jsme byli na zájezdě v Rakousku,
00:01:24 ve Vídni, tak jsem se dostal do společnosti Chartistů
00:01:29 jako je Pavel Kohout, Pavel Landovský.
00:01:32 A do té hospody, kde jsem s nimi seděl přišli Estébáci.
00:01:38 A mně bylo jasné, že už se vrátit nemůžu.
00:01:43 Člověk ztratí kořeny, své přátele, svoji kulturu,
00:01:50 své rodiče.
00:01:53 A ten smutek je šílený.
00:01:57 Když je člověku zima tady, tak to není nic proti tomu,
00:02:01 když je člověku zima tam.
00:02:02 Když je hlad tady, tak to není nic proti tomu, když je hlad tam.
00:02:11 Ty emigrantské sny mají všichni.
00:02:14 A to se týká přesně toho, že se vám zdá, že jste se vrátil domů.
00:02:20 Že vidím Prahu, že vidím Sázavu,
00:02:23 že vidím místa, která jsem miloval.
00:02:28 A v tom snu se stane věc,
00:02:31 že se nemůže člověk vrátit nazpátek do té emigrace.
00:02:34 Třeba ztratí pas.
00:02:37 To je nepopsatelný zážitek
00:02:39 a člověk se vzbudí úplně zpocený.
00:02:42 A zajímavé na tom je, že to mají úplně všichni.
00:02:46 Později se Petr dozvěděl,
00:02:47 že ve stejné době byl v Americe i jeho vlastní otec.
00:02:50 Nepotkali se, a tak mu od zlých snů nemohl pomoct.
00:02:53 V té době na něj poprvé hodně myslel.
00:02:55 Z New Yorku přesídlil na Floridu,
00:02:56 probíjel se jako číšník, taky jako bodyguard.
00:02:58 Ale už tehdy začal se svou ženou ve Spojených státech
00:03:02 budovat non-verbální divadlo.
00:03:04 Úspěšné divadlo, 10 lidí v souboru,
00:03:06 od Italky až po Japonku.
00:03:08 Přesto ho po deseti letech rozpustil, vrátil se domů.
00:03:11 To bylo v roce 1990.
00:03:13 Tak divadlo, úspěšné divadlo máš i tady v Česku.
00:03:17 Právě jsme sem přijeli. To je určitě místo, které ukrývá
00:03:20 velmi mnoho komnat,
00:03:22 jenom nevíme, jestli i tu třináctou.
00:03:25 Je tady Petře? Je tady v těch místech tvoje třináctá komnata?
00:03:30 Musím tě zklamat, tady není. Tady třináctá komnata není.
00:03:36 HUDBA
00:03:38 Tak tady obrazně řečeno začal a skončil tvůj vztah s Lucií Bílou.
00:03:42 Proč ten vztah nevyšel?
00:03:44 Vy jste vypadali jako úplně dokonalý pár.
00:03:50 Já jsem se, tak jak se to stává mužům v mém věku,
00:03:56 tak jsem se bezmezně zamiloval do Pavlíny.
00:04:03 A jelikož ten bujarý život, neustále ve společnosti,
00:04:10 neustále ve společnosti někoho, mě tak moc nenaplňoval,
00:04:17 tak jsem zkrátka odešel.
00:04:23 Všechny ty odchody jsou vlastně prohry,
00:04:26 protože vždycky zůstávají děti.
00:04:30 Naštěstí je Lucie tak velkorysá a dobrá,
00:04:36 že to nenarušilo naše přátelství a můj vztah s Filipem.
00:04:45 Samozřejmě každý odchod,
00:04:49 každé odejití od někoho, s kým člověk stráví spoustu let,
00:04:57 je vždycky ztráta.
00:05:00 HUDBA A ZPĚV "Přes pole přeběhl mraků stín."
00:05:05 Jak jsi se vlastně seznámil s Pavlínou?
00:05:08 To je taková tragikomická situace, ne moc férová,
00:05:17 možná bych se za ni měl i trošku stydět.
00:05:21 Lucka měla pořad v televizi a já jsem jí řekl,
00:05:27 ať si tam pozve hosta, Pavlínu.
00:05:33 Někde vzadu jsem měl, že se mi strašně líbí
00:05:38 a že ji chci víc poznat.
00:05:41 A Lucka v dobré víře tam pozvala moji nynější ženu,
00:05:47 Pavlínu a já jsem se tam s ní vlastně seznámil
00:05:52 a tam jsme si vyměnili číslo.
00:05:55 A pak už to bylo neudržitelně...
00:05:59 Situace za situací a věděl jsem,
00:06:03 že s ní chci mít rodinu a že s ní chci žít.
00:06:10 A nelituji toho.
00:06:15 Sen o velké rodině ti pomohla naplnit až Pavlína.
00:06:18 Dokážeš pochopit motivy těch, kteří opouštějí své děti?
00:06:23 Absolutně nedokážu a vůbec nechápu,
00:06:27 že někdo může zpřetrhat vazby se svými dětmi.
00:06:32 Nedokážu to pochopit.
00:06:34 Ty jsi ale taky některé děti, ne opustil,
00:06:37 ale odešel jsi od žen, které s tebou měly děti.
00:06:40 Pavlína je tvoje čtvrtá žena, ne manželka, ale žena.
00:06:44 S tím jsi problém neměl? Třeba pocit viny?
00:06:48 Určitě vždycky je strašně velký pocit viny,
00:06:51 ale vždycky záleží na těch dvou, jak se dohodnou,
00:06:54 aby to dítě tím trpělo co nejméně.
00:06:58 Musím říct, že se svojí první ženou, se kterou mám Barboru,
00:07:03 jsme vycházeli fantasticky.
00:07:05 Staral jsem se dokonce jeden čas o jejího syna.
00:07:10 A Barču jsem v podstatě měl v Americe,
00:07:14 kde chodila do školy jeden rok. Takže to bylo úžasné.
00:07:19 A co se týká Filipa, tak ten vztah je fantastický.
00:07:22 Vídáme se v podstatě kdykoliv chceme.
00:07:25 Takže vnitřní strach z trestu v tobě nepracuje?
00:07:29 Ten trest určitě přijde, protože kdykoliv jsem někoho opustil,
00:07:37 tak to určitě vždycky bude nějakým způsobem potrestáno.
00:07:43 Určitě to cítím jako svůj díl viny.
00:07:46 Taky si o jedno dítě přišel.
00:07:50 S mojí druhou ženou jsme čekali dítě, a to zemřelo.
00:07:56 Je to těžké o tom mluvit, ale jaký druh ztráty toto je?
00:08:04 V té době jsem byl ještě hodně mladý a bylo tam důležitější,
00:08:10 že přežila ona, než samotná ztráta toho miminka.
00:08:16 -Takže stalo se to při porodu?
-Při porodu.
00:08:20 Maminka je hodně podobná Pavlíně, alespoň mi to tak přišlo.
00:08:24 Připadá mi to, jako by jsi podvědomě pořád hledal
00:08:27 stejné předobrazy...
00:08:29 Moje žena Pavlína je nesmírně podobná mojí mamince,
00:08:33 když mojí mamince bylo těch 35 let.
00:08:37 To se můžete přesvědčit, že mají spoustu společných rysů.
00:08:43 Ano, je možné, že hledám svoji mladou maminku.
00:08:47 Těch jizev je určitě víc, co ten život přinese.
00:08:52 Ale když ztratíte maminku, tak ztratíte půlku sebe,
00:08:55 strašnou část sebe.
00:08:57 Já to vidím, když sama mám děti, tak co pro mě znamenají
00:08:59 a co asi já znamenám pro ně.
00:09:02 Když potom odejde ta maminka, tak se to všechno vyplaví, otevře
00:09:07 a jde to všechno ven.
00:09:08 Petrova maminka zemřela v roce 2002.
00:09:11 3 dny na to odešla i jeho sestra. Otčím 3 roky před nimi.
00:09:14 Petr se netají tím, že odchod všech blízkých z matčiny strany
00:09:17 v něm otevřel jeho 13. komnatu,
00:09:19 touhu poznat vlastního biologického otce.
00:09:22 Věčná nepopsatelná úzkost z vykořeněnosti,
00:09:25 nucená odloučení a odchody,
00:09:27 které odmala drolily jeho vnitřní skálu,
00:09:29 jako by najednou dostávala zřetelnější tvar.
00:09:32 13. komnata naléhala, chtěla být osvětlena.
00:09:35 Petře, ty jsi viděl naposledy svého tatínka, svého otce
00:09:39 v šesti letech.
00:09:40 Tví rodiče se ale rozvedli, když ti byl jeden rok.
00:09:43 -Potom už jste se vůbec nevídali?
-Ne.
00:09:46 V šesti letech jsem ho viděl naposledy,
00:09:50 a pak jsem totálně ztratil jakýkoliv kontakt.
00:09:53 Měl jsi pocit křivdy?
00:09:56 Vůbec jsem neměl pocit křivdy, protože jsem měl funkční rodinu.
00:10:00 Můj otčím mě měl od jednoho roku
00:10:04 a maminka s ním byla velice spokojená.
00:10:08 A já jsem nepociťoval nějaký problém rodinný.
00:10:14 Záleží na tom, jestli ta absence výchovy vlastním otcem
00:10:20 je vhodně kompenzována nějakou jinou osobou.
00:10:23 Třeba nevlastním otcem nebo širší rodinou matky, strýcem,
00:10:27 dědečkem...
00:10:29 Anebo jestli je ten chlapec vychováván pouze matkou
00:10:31 a třeba babičkou.
00:10:33 Samozřejmě extrémní případ,
00:10:36 kdy je dítě vychováváno jen matkou a třeba sestrami
00:10:38 a babičkou, tak vede k tomu, že to dítě postrádá určité spektrum...
00:10:44 Odborně se tomu říká vzory chování.
00:10:47 To znamená určité projevy chování,
00:10:49 které by získalo kontaktem s otcem.
00:10:52 Ale v případě, kdy dítě je vychováváno nevlastním otcem,
00:10:55 tak se ta absence nemusí žádným dramatickým způsobem
00:11:00 na jeho psychice projevit.
00:11:02 Můj otčím byl natolik vzdělaný člověk,
00:11:06 že mi dával absolutní pocit toho největšího zázemí.
00:11:11 Tak mi máme kořeny svojí psychiky ve svých rodičích.
00:11:16 A snaha nalézt rodiče je motivována potřebou poznat je
00:11:21 a pochopit sebe sama.
00:11:24 Proč jsi najednou začal svého vlastního otce hledat?
00:11:27 Co bylo hlavním motivem, že sis řekl:
00:11:30 "Ano, já potřebuji nalézt i svého otce biologického."
00:11:34 Určitě to, že mi otčím zemřel.
00:11:40 Posléze mi zemřela maminka
00:11:43 a dva dny na to zemřela moje mladší sestra.
00:11:47 A to byl určitě spouštěcí moment toho,
00:11:51 že jsem chtěl najít svého biologického otce.
00:11:55 Abych s někým ještě mohl promluvit o něčem, co bylo.
00:12:04 Ty jsi nakonec svého vlastního otce našel díky Poště pro tebe.
00:12:08 Ale nepotkali jste se.
00:12:11 -Mrzelo tě to?
-Nemrzelo.
00:12:15 Já jsem s tím moc nepočítal, protože je mu hodně let.
00:12:19 Je mu 84 roků.
00:12:21 Ale setkal jsem se díky Poště pro tebe se svým bratrem,
00:12:25 kterého jsem nikdy neviděl.
00:12:28 Pan Petr přišel v nedávné době o všechny své blízké.
00:12:31 To ho přimělo k tomu otevřít svou 13. komnatu
00:12:34 a hledat bratra, se kterým se nikdy nesetkal.
00:12:37 Přichází pan Petr! POTLESK A HUDBA
00:12:43 Nikdy jste se opravdu neviděli?
00:12:47 Neviděl jsem se se svým bratrem nikdy
00:12:49 a se svým otcem jsem se neviděl 50 let.
00:12:53 Ale nechtěl jste, abychom vám otce našli.
00:12:55 O něm něco víte, nebo nevíte?
00:12:57 Nevím o něm vůbec nic,
00:12:58 vím jenom, že v 68mém emigroval do Švýcarska údajně
00:13:04 a od té doby nemám žádné spojení.
00:13:08 Nebýt toho, že mi všichni odešli,
00:13:11 tak bych tuto 13. komnatu nechal zavřenou.
00:13:17 Ale tím, že odešli,
00:13:19 tak jsem se rozhodl přes vás tu 13. komnatu otevřít.
00:13:25 Takže pan Michal právě přichází. POTLESK
00:13:32 Já doufám, že budete mít z toho setkání radost.
00:13:34 Prosím. HUDBA
00:13:53 Já ti budu tykat, protože jsi můj brácha.
00:14:04 POTLESK
00:14:11 Co pro vás znamenalo to,
00:14:14 že jste po 50ti letech potkal svého bratra?
00:14:17 Je to změna určitá.
00:14:19 Najednou máte tady ještě dalšího příbuzného.
00:14:23 A bratr je bratr, že ano.
00:14:27 Takže trochu jsem z toho byl rozhozený samozřejmě.
00:14:33 To člověka vyvede z rovnováhy
00:14:35 a neví, jaký k tomu zaujmout postoj,
00:14:38 jak se s tím vyrovnávat a tak dále.
00:14:41 A Petr ve světle, v jakém jsem ho poznal i s Pavlínou,
00:14:46 tak to byli normální skvělí lidé.
00:14:51 Nezkazí žádnou srandu. Stýkáme se, když to čas dovolí.
00:14:56 A ta setkání si myslím, že jsou pro obě strany příjemné.
00:15:01 I přínosem.
00:15:04 Dneska, když máte hodně známých, tak zjistíte, že jste sám
00:15:09 a to nás potkává většinu.
00:15:12 Vy jste si tam padli do oka na první pohled opravdu.
00:15:15 A od té doby jste byli v kontaktu?
00:15:17 Neopustili jste se jako bratři?
00:15:19 -Byli jsme v kontaktu.
-Jsme v kontaktu.
00:15:22 Už jsme se viděli mockrát i s dětmi.
00:15:28 A nacházíme stejné povahové rysy.
00:15:33 Mají společný jeden, takový nejtypičtější rys,
00:15:35 jsou dobrodruzi.
00:15:37 A chystáte nějaké dobrodružství?
00:15:40 Největší dobrodružství bude asi cesta do Švýcarska.
00:15:42 No, samozřejmě, k tomu jsem tak trochu směřovala.
00:15:45 Jak to vypadá, posunulo se to tam nějak?
00:15:47 Posunulo, posunulo.
00:15:49 Dneska jsem o tom mluvili. Budeme tam muset jet my,
00:15:53 protože oni se sem nedostanou pro nemoc.
00:15:57 Takže až nastane vhodná chvíle, tak vyrazíme.
00:16:01 Další děcko.
00:16:04 Pavlíno já blahopřeji. Blahopřeji i vám Petře.
00:16:08 -Je tam.
-Blahopřeji, to je krásné.
00:16:11 Tatínek se ale do teď s Petrem nesetkal.
00:16:14 Mluvil jste s ním o tom, proč vlastně to setkání prodlužuje?
00:16:17 Jestli třeba má pocit viny nebo jestli spíš potřebuje čas na to,
00:16:20 aby se připravil na to setkání s Petrem,
00:16:23 kterého viděl vlastně před mnoha a mnoha lety?
00:16:26 No, já jsem slíbil Petrovi i sobě, že pro to udělám maximum,
00:16:31 aby k tomu setkání došlo.
00:16:36 Protože se vlastně celý život taky neviděli.
00:16:40 Já jsem tu možnost měl, setkat se s otcem v minulosti.
00:16:46 Vždycky s pětiletými intervaly.
00:16:50 Ale protože on je dneska Švýcar, emigroval v 68mém,
00:16:55 žije ve Švýcarsku, tak je to těžší.
00:16:58 Já samozřejmě nejsem kompetentní někoho posuzovat
00:17:02 nebo kritizovat za nějaké činy v minulosti.
00:17:05 Ale teď už je to člověk poměrně starší, což nás víc mrzí.
00:17:11 Protože ty příležitosti na jaře byly.
00:17:13 Buď jsme mohli jet my tam nebo on sem.
00:17:17 Protože my tam máme ještě sestru.
00:17:21 No, možná je to tím, že je už starší a nemocný,
00:17:27 ale možná se i trochu snaží před tím setkáním utéct.
00:17:34 Důvodem je nejspíš strach otce převzít zodpovědnost za to,
00:17:36 že má syna.
00:17:40 Že je to pro něj možná minulost, která tehdy byla příjemná,
00:17:45 ale teď, v této době moc příjemná není.
00:17:51 Protože on je potřetí ženatý, má manželku.
00:17:56 Řadu let žije svůj vlastní život.
00:17:58 A já jsem na něj teď tlačil, volal jsem mu a slíbili jsme si,
00:18:03 že se to zrealizuje to setkání.
00:18:05 Ale naneštěstí k tomu nedošlo.
00:18:10 S mým otcem biologickým jsem mluvil poprvé v telefonu
00:18:14 o Vánocích.
00:18:17 Samozřejmě ten hlas byl pro mě úplně cizí a hrozně moravský.
00:18:21 Až takovým tím brněnským "štatlem" hovořil.
00:18:27 A slíbili jsme si, že se toto jaro nebo toto léto uvidíme.
00:18:35 Těším se na to setkání, protože si myslím,
00:18:40 že i pro něj by to mohlo být jakési lepší ukončení života.
00:18:50 Odpustil jsi mu,
00:18:52 nebo tato potřeba nikdy u tebe nebyla naléhavá?
00:18:55 Začala být naléhavá tato potřeba ve chvíli,
00:19:01 kdy jsem zjistil, že žije.
00:19:03 Ale nemám mu co odpouštět, je všechno v absolutním pořádku.
00:19:10 Petře tvůj původ je židovský, je to tak?
00:19:13 Ano, mé původní jméno je Jelínek,
00:19:17 to je takové ryze židovské jméno.
00:19:21 Mí předci jsou židovského původu.
00:19:24 Myslíš, že podvědomé trauma, které se line tvou 13. komnatou,
00:19:29 z takových tvých věčných odchodů, odloučení, ztrát,
00:19:32 přerušení kontinuity,
00:19:34 že třeba ozdravuješ a regeneruješ tou touhou po mnoha dětech,
00:19:38 početnou rodinou, následovnictví?
00:19:40 A že je to třeba dáno i židovským původem?
00:19:44 Já si myslím, že to, co se odehrává v mém podvědomí,
00:19:47 můžu nazvat, že to je tou touhou stále hledat své kořeny.
00:19:53 A když se mě na to takhle zeptáš, tak je tady určitá obava a strach
00:19:59 především o rodinu a o děti.
00:20:02 Protože musím říct, že v Evropě se necítím tak úplně bezpečný.
00:20:09 Do budoucna musím říct, že si myslím,
00:20:12 že Evropu čekají velké problémy s Islámem.
00:20:14 A ta Amerika je pro mě pořád zemí zaslíbenou.
00:20:18 Je pravda, že všechny tvoje děti mají kromě českého
00:20:21 i americké občanství, je to tak?
00:20:24 Nemají české občanství, jenom americké.
00:20:27 A to si myslím, že je ten největší vklad, který jsem jim mohl dát.
00:20:32 Například Amerika pro mě udělala víc než tahle krásná země
00:20:36 a mezilidské vztahy jsou tady velice špatné.
00:20:40 A nevěřím spoustě věcí, které se tady odehrávají.
00:20:47 Samozřejmě, je to mladá demokracie,
00:20:49 jednou to tady bude všechno daleko lepší.
00:20:52 Ale v mém podvědomí je, aby děti měly možnost žít,
00:20:57 vybrat si, kde budou žít, což znamená v Americe.
00:21:02 Myslím, že mi strašně pomohla Amerika v tom,
00:21:05 že člověk ztvrdne, musí být bojovný, nesmí se dát.
00:21:11 Život je boj až do posledního dne a musí to tak být.
00:21:16 Tobě se ale na floridském hřbitově nelíbilo, je to tak?
00:21:19 Floridský hřbitov je totálně bez romantiky,
00:21:24 to je jenom louka s vázičkou a se čtverečkem
00:21:28 a všude se může chodit.
00:21:31 Takže to je úplně osobní
00:21:34 a ten vztah k zesnulému tam absolutně chybí.
00:21:40 Ale tady to všechno dýchá úžasnou historií
00:21:45 a tím vztahem k našim předkům
00:21:48 a k té židovsko-křesťanské kultuře.
00:21:54 A proto se taky vrátil domů, ke kořenům, jaké má jabloň,
00:21:57 ne floridský pomerančovník.
00:21:59 Přesadit se nedokázal. Taky má 7 dětí.
00:22:02 Měla jsem pocit, že díky nim znovu zakořeňuje, maže ztráty
00:22:06 a potvrzuje své pokračování v čase.
00:22:09 S Pavlínou a dětmi žije v domě
00:22:11 za dlouhou vysokou a červenou zdí.
00:22:13 Odtud vede válku za financování divadel.
00:22:16 Ale po nikom netouží, skoro nikam nejezdí.
00:22:18 Přišlo mi, že jeho život je jakousi vnitřní emigrací.
00:22:21 Ale tentokrát už dobrovolnou.
00:22:23 To svoje první dítě, Barču, jsem si v podstatě neužil.
00:22:27 Protože jsem byl mladý a žil jsem pocitem, že to je napořád.
00:22:34 Vůbec jsem si neuvědomoval v těch letech nějaký možný konec.
00:22:41 A fakt je ten, že v tomto věku si plně užívám dětí
00:22:48 a mám radost, že s nimi můžu být.
00:22:51 Vidím, že to je absolutní priorita mého života.
00:22:54 Že to je jediné, co mu dává smysl.
00:22:57 A s tou smrtí to má společného to,
00:23:00 že já si tím trochu sobecky prodlužuju kvalitu života.
00:23:09 Určitě našel to, co celý život postrádal.
00:23:13 Protože jenom pracoval a pracoval
00:23:16 a rodina byla určitá komunita herců a režisérů.
00:23:21 A ta matka, manželka a děti tam asi nikdy nebyly.
00:23:26 Pak začal toho tátu hledat, začal o tom více přemýšlet.
00:23:31 To se potom všechno otevírá...
00:23:35 To jsou takové zacelené rány, které se otevřou.
00:23:39 Takže myslíš, že Petr tím aktivním přístupem
00:23:42 k těm ranám spoustu těch jizev zacelil?
00:23:45 Tu 13. komnatu zacelil tou krásnou rodinou,
00:23:50 kterou s tebou má?
00:23:51 Doufám. Myslím si, že tím, že kolem sebe máte rodinu a děti,
00:23:55 že se tím hodně spraví.
00:23:58 Nějaké rány životní a anabáze.
00:24:03 Myslím, že když člověk najde opravdovou rodinu
00:24:06 a opravdovou lásku, tak se dá hodně věcí napravit.
00:24:09 Jsou lidé, kteří to nikdy nepoznají,
00:24:11 a tak se ani ty šrámy nikdy nezacelí.
00:24:15 Takže určitě ano.
00:24:18 Takže tu 13. komnatu jsi vyvětral, naplnil novým obsahem, rodinou
00:24:22 a dnes je už ta 13. komnata vyčištěná?
00:24:27 Myslím si, že jsem nejšťastnější, jak jsem kdy ve svém životě byl.
00:24:34 Dosáhl jsem svého štěstí.
00:24:36 Takže ta skála se zacelila.
00:24:40 Julinka, ta nejmladší, je to poslední dítě?
00:24:44 Nebudu říkat poslední. Nezříkám se, mít další děti.
00:24:50 Titulky: Klára Derzsiová, Česká televize, 2008