13. komnata Martina Dejdara

Známý herec reagoval na smůlu a rány osudu, které ho potkaly, tím, že začal pomáhat druhým. Připravili: J. Dušek, J. Kačer a M. Elšíková

Martin Dejdar se prosadil jako herec výrazné tváře a temperamentu už v 80. letech. Byl a je velmi oblíbený, veřejnost ho zaregistrovala především jako baviče a klauna. V 90. letech zazářil i jako charakterní herec v roli nemocného Učitele tance a později jako politický vězeň v seriálu Zdivočelá země. Ve snaze vystoupit ze škatulky baviče produkoval film Panství, s mezinárodní účastí a velkou ambicí. Výsledek bohužel nebyl takový, jaký očekával. Co bylo ale daleko horší, herec se financováním filmu totálně zruinoval, a to tak, že následky pociťuje dodnes. Aby splatil dluhy, začal hektickým tempem pracovat; hrál v divadle, v televizi, uváděl Ptákoviny, napsal knihu, jezdil s Formulí 1, vystupoval s rockovou kapelou. Přes obdivuhodný záběr se mu ale stále nedařilo vybřednout z dluhů a kromě toho se ještě opakovaně spálil, takže postupně přestal mít důvěru k lidem. Aby toho nebylo málo, následovala bouračka a úraz. Martin Dejdar byl na nejlepší cestě zanevřít na celý svět a mstít se ostatním tím, že by se choval jako oni. Přesto nakonec zvítězilo jeho dobré srdce obyčejného kluka z Chrudimi. Velmi ho zasáhlo natáčení v kojeneckém ústavu a návštěva americké herečky, matky deseti adoptivních dětí a čtyř biologických, Mii Farow. Začal navštěvovat dětskou onkologii v Motole. Přestože se mu nechtělo a neměl ani čas, splnil přání jedné holčičce a přišel za ní na návštěvu. Holčička druhý den zemřela. Kromě toho pracoval v rodném městě Chrudimi v Mama centru, pomáhal matkám s dětmi. A přes kamarády z Liberce se začal účastnit pravidelných akcí na podporu pěstounských rodin; sám otec dvou dětí si je vědom toho, jak je důležité pro opuštěné děti najít rodinu a udělat něco konkrétního, nejen přivézt plyšáky a odjet. A kromě toho si "adoptoval" velrybu. Sám tak vrací světu část svého úspěchu. Přitom mu ale není nic více cizího než naparování se v médiích před zraky bulvárních novinářů. O jeho docházení na onkologii, kromě přátel z divadla Lábuse a Vacka, kteří ho někdy doprovodili, nikdo neví.

Průvodcem třináctou komnatou Martina Dejdara je herec Jaroslav Dušek, člověk, který ho zná více než dvacet let a kterému myšlenka aktivní pomoci těm, co neměli v životě tolik štěstí, není cizí. Dušek s manželkou Ivetou adoptoval na dálku peruánskou holčičku. Když se na vlastní oči při návštěvě Peru Duškovi přesvědčili, jak tristní je situace místních Indiánů, přibrali do adopce ještě sourozence dívky a rodině zakoupili ovci s beranem, aby tak založili stádo a naučili rodinu spoléhat samu na sebe. Dušek na rozdíl od Dejdara o své aktivní pomoci veřejně mluví, protože cítí, že díky svému mediálnímu obličeji může inspirovat druhé lidi.

Přehrát video