Na cestě po jižní Arménii

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem do první křesťanské země, na arménskou riviéru a za tajemstvím proslulého koňaku

První doložená zmínka o arménském národu je z pera Hérodotova, kdy jejich příchod do údolí Araratu a okolí jezera Van datuje mezi 9. a 7. století před Kristem. I když byli pod stálým tlakem okolních říší, stala se Arménie díky působení svatého Řehoře v roce 301 první zemí na světě, kde bylo státním náboženstvím křesťanství. Do dnešních dnů se k Arménské ortodoxní apoštolské církvi hlásí více než 90 procent obyvatel. K této nezvyklé formě křesťanství se hlásili i věrozvěsti Cyril a Metoděj. V hornaté zemi je ohromné množství klášterů a náboženských staveb všeho druhu. Řecký vliv dokazuje překvapivě dobře zachovaný antický chrám v Garni, který jako jediný přežil křesťanskou očistu od pohanských svatyň. Mezi nejzajímavější křesťanská místa patří klášter v Tatevu. Tam je také pohřben svatý Řehoř Iluminátor, první hlava arménské církve. Již od dávných dob je Arménie proslulá pěstováním vína, které se v šikovných rukách umí proměnit ve světově proslulý koňak. Jeden z nich nese název Ararat. Ararat ovšem není jen nápoj, ale také více než pět tisíc metrů vysoká hora na dohled od hlavního města Jerevanu. Kolébka Arménů je sice doslova za rohem, ale není na arménském území. Každý Armén sice doufá v její navrácení, ale vzhledem k těžce zatíženým vztahům s Turky, je zřejmě jakákoli dohoda nemožná.

Přehrát video