Sama doma

Záznam chatu z pátku 23. května 2014

Kristýna: „Jak docílit toho stavu zklidnění, vyrovnanosti a také sebeúcty?“

Lucie Hovjacká: „je důležité nejprve zjistit, jakou mám aktuální míru sebelásky a podle toho bud začít posilovat sebelásku nebo se naučit naopak myslet také na druhé a nejen na sebe“

JAK: „Dědí se sebeucta?“

Lucie Hovjacká: „neřekla bych úplně dědí, není to dáno geneticky, ale určitě se sebeúctě učíme od svých rodičů a prostředí, společnosti kde vyrůstáme“

SK: „Je nesebeucta - porucha, nemoc?“

Lucie Hovjacká: „nesebeúcta je jen neznalost své vlastní hodnoty, dá se na tom pracovat :)“

SK: „Co vztah sebeucty a narcismus?“

Lucie Hovjacká: „narcismus, sobeckost jsou jen nezdravé míry sebelásky a sebeúcta se sebeláskou úzce souvisí“

SK: „Kde už sebeucta přechází do egoismu?“

Lucie Hovjacká: „když začnu nerovnovážně dělat více pro sebe na úkor jiných, jde opravdu o nerovnováhu, čili nevyváženost sebeúcty, sebelásky“

SND: „Sebeuctu muzou ovlivnit u ditete uz rodice?“

Lucie Hovjacká: „ano, určitě, děti se od nás učí úplně vše, čili to nakolik mají zdravou sebeúctu rodiče, natolik ji učí děti - děti se učí vzorem“

IS: „Lze žít bez sebe´ucty jakž takž?“

Lucie Hovjacká: „jakž takže asi ano, ovšem život přeci není o tom žít jakž takž, život je krásné PROŽÍT naplno“

NADĚNKA: „Lucinko, vypadáš super, úplná HÉREČKA. Odvaž se a zamáááávej:)“

Lucie Hovjacká: „dííííky :)“

SND: „Sebeúcta lze vytrénovat a vybudovat?“

Lucie Hovjacká: „sebeúcta je určitě něco s čím se dá pracovat a jak píšete "vybudovat" si ji - chce to jen chtít s tím něco udělat a pak udělat první krok a proces je nastartován“

Lucie: „Můžeme od Vás čekat další uchvatnou knížku? První mám doma a byla jsem nadšena.“

Lucie Hovjacká: „děkuji moc za pochvalu, v současné době mám druhou knihu prozatím v myšlenkách, takže určitě druhou napíšu, jen dnes neumím říci kdy :)“

Nejmenovat: „Dobrý den, mám dotaz.. jak se naučit nebo začít mít se opravdu ráda?Předem děkuji za odpověď.“

Lucie Hovjacká: „mít se ráda, v té zdravé míře, chce nejprve se poznat, kdo doopravdy jsem a nebát se jít do svého nitra k sebepoznání všeho co ke mě patří a pak to všechno vzít jako celek a přijmout“

Petra: „Dobrý den paní Lucie, můžete mi dát jednoduchý praktický tip do denního života, jak si posílit sebeúctu a sebevědomí? Dost se podceňuji a nechám někdy s sebou dost cloumat okolím. Děkuji, Petra“

Lucie Hovjacká: „začněte svou pozornost zaměřovat na to co v životě máte, co děláte dobře, co umíte, jaké máte schopnosti - když nasměřujete pozornost více na to "pozitivní" na sobě, budete si více posilovat to "mít se ráda", díky tomu si také začnete uvědomovat svou hodnotu a nenecháte se již tolik od okolí nezdravě ovlivňovat“

Lucie: „Můžete doporučit nějakou knížku o sebeucte,sebelasce?“

Lucie Hovjacká: „přiznám se že přímo toto téma jsem jako knihu zatím nečetla, i když určitě asi existuje; v mé knize 7Princip je sebeláska součástí jedné celé kapitoly, jinak asi i na internetu se dají najít různé články“

Tonda: „Ahoj Luci, já sice dotaz nemám, ale koukám na Sama doma a chci tě pozdravit.“

Lucie Hovjacká: „Ahojky a děkujiiii :* Dotazy můžeš osobně :)“

Jarka: „Dobrý den, teoreticky mi může být všechno jasné, ale prakticky to stejně nezvládnu, ačkoliv jsem se v životě už mockrát vážně snažila, nakonec jsem se vždycky vrátila do "zajetých" kolejí sebeobětování pro ostatní a nedostatku sebelásky. Je mi šedesát - už to asi nezměním“

Lucie Hovjacká: „sebeláska je někdy celoživotní záležitost a i kdyby vám bylo více, stále se to dá zvládnout, ale jestliže se vám to nedaří samotné, pak požádejte někoho kdo vás odborně provede celým procesem změny, pakliže máte chuť to změnit a vztah k sobě samé vyrovnat, určitě to půjde! držím vám pěsti :)“

Blanka Vokatá: „Dobrý den paní Lucie, mám kamarádku matku samoživitelku se třemi dětmi, jedno s dětí je postižené, ale přes týden je ve stacionáři, ale když je doma tak vyžaduje její péči. Ačkoliv je to už vlastně dospělý člověk sám si nenachystá ani snídani, až doposud to chápu. Ale její další dvě děti jakoby toho zneužívali a vlastně se vezou na vlně. Proto od ní neustále slýchám, že nic nestíhá, že musí udělat všechno sama, že děti doma po sobě neuklízí atd. Když jsem jí řekla, že musí být tak trochu sobec a obě "zdravé" děti (dcera 11 a syn 18 je dvojče toho postiženého) zapojit, že se jim nemůže obětovat, tak mi vynadala, že jsem zlá, že nechápu, že její děti zažily rozvod a ona teď musí udělat všechno proto, aby se měly dobře. A já teď nevím jestli jsem já sobec a nebo si kamarádka jen neuvědomuje, že takto sobě a vlastně i dětem moc nepomáhá. děkuji Blanka“

Lucie Hovjacká: „v tomto souhlasím s vámi, není potřeba se v životě obětovat, i to že děti zažily možná nepříjemnou situaci s rozvodem neznamená, že je to konec světa a že musí obětovat za to svůj život. Život žijeme každý za sebe a děti od rodičů potřebují hlavně lásku, matka není služka, navíc děti budou i více spokojení, když jejich máma bude spokojená, šťastná a v pohodě; je z toho vždy cesta ven, ovšem máma potřebuje sama pochopit, že je to možné“

Hana: „Dobrý den, synovy je 6 let a příjdem i hodně bojácný a uplakaný. Mohla by jste mi poradit jak zvedat sebevědomí díteti. Snažím se s ním jednat jako s velkým, ale ne vždy se zadaří. Ve chvíly kdy propukne v pláč, nevnímá. Děkuji“

Lucie Hovjacká: „sebevědomí se buduje nejlépe láskou a pochopením, tudíž bych se snažila zjistit co je za tím pláčem, jaké emoce nebo situace to vyvolávají atd., najít příčinu a tu pak zpracovat; navíc když někdo pláče, je dobré nechat to proběhnout, nezasahovat do této emoce, ať odplyne ...“

Lin: „Dobrý den, jak mám jednat s manželem, který má hodně sebevědomí a neuzná, že by i on mohl někdy chybovat,své případné chyby nevidí?“

Lucie Hovjacká: „život žijeme za sebe a můžeme měnit jen svůj život, své postoje a reakce, nelze měnit druhého, proto nejprve zkuste "popracovat" na svém vlastním sebevědomí, své hodnotě, pak ji ve vás může objevit i někdo jiný a komunikace bude jiná“

klára: „mám obrovský problém s předsudky, dokážete mi poradit jak se toho zbavit? Prosím? díky. Je mi 27 a mám jednu dceru“

Lucie Hovjacká: „předsudky jsou jen vzorce myšlení a chování, které jsme převzali a které lze změnit, jde o to uvědomit si co nechci, resp. co chci a pak věnovat energii a myšlenky tomu co mi funguje, tzv. "přepsat" ten původní nefunkční vzorec, jiným a funkčním“

Zdeňka Valová,zdenka1666@seznam.cz: „Je možné díky sebelásce ovlivnit i zdraví,nebo sehnat práci v regionu, kde je to téměř nemožné.“

Lucie Hovjacká: „určitě, při zdravém vztahu k sobě se toto projevuje i do ostatních životních oblastí, tudíž i práce, at se daří“

Hana: „Lze sebeústu někomu dodat - přimět ho, aby si sám sebe vážil? Jak?“

Lucie Hovjacká: „mohu mu sebeúctu ukázat vlastním vzorem, ale pakliže člověk sám osobně nechce, nemá motivaci s tím něco dělat a proto to většinou neproběhne“

Ivana: „Pěkný den přeji, do jaké míry souvisí sebeúcta člověka s tím, jakým způsobem jej vnímá jeho okolí? Děkuji.“

Lucie Hovjacká: „souvisí to velmi, to jakou energii a míru sebeúcty vyzařuji, podle toho na mne okolí opět reaguje“

Veronika: „Dobrý den, zaujala mne vaše kniha, ovšem když jsem teď hledala na internetu, je těžko k sehnání a více méně vyprodaná. Chci se zeptat - dá se publikace ještě sehnat v nejaké distribuci knihkupectví nebo nakladatelství? Event. dá se objednat přímo u vás? Předem děkuji za odpověď“

Lucie Hovjacká: „v tuto chvíli ji poskytuji pouze jako e-knihu (čili soubor .pdf)ke čtení na počítači, objednává se přímo u mne :)“

VD: „Co udělat pro to, aby si nejbližší příbuzní uvědomili, že dělám víc pro ně než pro sebe? Rád jim pomůžu, ale bohužel si neuvědomují, že skoro všechen volný čas věnuji jim a pro sebe už mám minimum času a pak jsem ve stresu, že toho mám hodně a nic nestíhám a bohužel to kolikrát odnese nejbližší osoba, která za nic nemůže.“

Lucie Hovjacká: „oni si to neuvědomí sami, dokud vy sám nestanovíte přijatelné hranice pro obě strany“

Jana: „Dobrý den, prosím můžete mi poradit, jak získat sebevědomí. Momentálně jej mám na bodě 0. Děkuji za odpověď“

Lucie Hovjacká: „poznejte se, kdo vlastně jste, najděte všechno co umíte, co máte a soustřeďte pozornost na to co máte, pakliže máte pocit, že na to nemáte sama dost síly, nechte se procesem provést profesionálem“

Lucka: „Dobrý den, toto téma se mně silně dotýká, neboť jsem sandwichová generace, kdy mám na jednu stranu krásné malé zdravé děti, na druhou stranu rodiče 70-tníky, kteří bohužel na tom zdravotně nejsou nejlépe a tak jsem jako na kolotoči, ze kterého nemůžu seskočit. Mám už mnoho let problém s hyperaktivním močovým měchýřem a nemůžu si pomoct. Tuším, že to souvisí s nepřetržitým stresem a téměř nulovým časem a prostorem pro sebe, ale nevím, jak z této situace ven... Budu ráda, když poradíte cokoliv... Děkuji a přeji krásný den :-)“

Lucie Hovjacká: „signály vašeho těla vnímáte velmi správně, žádá vás o pozornost, abyste si našla pro sebe více času, péče, prostoru; je třeba (možná nestranným člověkem) najít systém, jak zorganizovat čas a vše tak, aby ostatní měli základ péče a pořád zbylo i pro vás; je potřeba abyste si uvědomila a stanovila své hranice“

Martin: „Dobrý den, drahá paní Lucie, jedna má kamarádka, také Lucie, žije sama, a aby zvládla chod domácnosti, musí těžce pracovat. Již z toho (práce pro druhé v nemocnici) vážněji onemocněla, ale po uzdravení zase naběhla na stejné tempo - ne-li intenzivnější -práce, spánek, práce…Odmítá však finanční pomoc, protože nechce být nikomu dlužna. Lze v této situaci udělit nějakou radu? Děkuji Vám, Martin“

Lucie Hovjacká: „dovoluji si říct (z toho co píšete), že kamarádka má velmi silnou nerovnováhu mezi dáváním a přijímáním a nemoc ji měla posloužit k tomu, aby si to uvědomila a rozhodla se co s tím chce dělat; potřebuje sama zjistit, že toto nechce žít a případně vyhledat pomoc, aby získala nejprve rovnováhu v sobě“

Věra: „Dobrý den, mám kamarádku, která má problémy ve vztazích, s největší pravděpodobností je to spojené s velkým podceňováním se. Projevuje se to zejména, že od partnera očekává nejlépe celodenní telefonáty (on je v zahraničí), pokud se jeden den neozve, tak se hroutí. Ví, že je to špatně, ale prý si neumí pomoci... Je možné, aby se k Vám přihlásila na nějakou terapii? Děkuji. vera.filipkova@seznam.cz“

Lucie Hovjacká: „určitě je možno se ke mě objednat; problémy ve vztazích nám ukazují kde máme nerovnováhu a pakliže s tím chce něco dělat, má za sebou první krok :)“

p: „Dobry den pani Lucie, jak vysvetlit egoistickemu cloveku, ktery jen prijima a povazuje to za samozrejmost a povinnost od svych blizkych a neumi.myslet ani na nejblizsi cleny rodiny, aby se zmenil? Jde to vubec?“

Lucie Hovjacká: „vysvětlit mu to nelze, lépe je mu ukázat, že i vy (okolí, rodina) má právo přijímat a i on potřebuje dávat - čili nejprve vy přestaňte přehnaně dávat a taky přijímejte“

Zdena: „Dobrý den, teorie o sebeúctě je krásná věc, ale.... Je mi 42 let, manžela mám sobce a vychovala jsem bohužel další 2 sobce k tomu. Starší syn 18 let se ke mně chová bez jakékoliv úcty, mluví se mnou stylem: "ano ty jsi největší chudák, ty nejsi normální a pod.", jsem zoufalá a nevím co mám dělat. Všechno jsem zavinila tím, že jsem odjakživa chtěla rodinu a dala bych všem třem první poslední. Celých 24 let jim dělám totální servis a teď když bych čekala trochu vděku nepřichází. Vím, tak jak jste říkala, tímto chováním vychováte sobečky. Chtěla bych od rodiny odejít a být sama v klidu, protože už nemůžu. Co Vy na to? Děkuji za názor.“

Lucie Hovjacká: „vděk a ocenění si dejte nejprve vy sama, ukažte jim tím že sebe pozvednete, že hodnotu máte :)“

Monika: „Dobrý den, je mi 24 let. Po 3 letech jsem se rozešla s přítelem, respektive byla jsem nucena se s ním rozejít -donutila me k tomu rodina.(Prostě se jim přítel nelíbil) Je to sice už půl roku,ale od te doby, mám jen problémy. Neustále mě sledují kam chodím, jestli se náhodou s přítlem nestýkám. Ikdyž ne, tak oni si myslí opak. Moje sebevědomí je na nule, nevím, co mám delat dál. Dříve jsem byla usměvavá,obětavá, všem jsem pomáhala a dělala vše pro druhé. Nyní bych řekla,že me rodiče a sestra "využívá" abych jim neco udělala,pomohla,ale oni se mi zase odvděčí svým chováním..Můžete mi poradit, co dělat nebo jestli zajít k psychologovi?? jsem zoufalá..děkuji“

Lucie Hovjacká: „mám již málo času, zavolejte mi nebo napište, probereme vše osobně a najdeme řešení“

Martin: „Děkuji Vám…Lucie je vlastně má bývalá přítelkyně (důvod jejího Sbohem jsem dodnes úplně nepochopil), popřála mi, ať si najdu někoho, kdo mi bude lepší partnerkou než ona...pracuje jako fyzioterapeutka a po práci ještě dělá lidem masáže, přitom by toto potřebovala spíše ona sama. Také prodává hračky pro děti na internetu a na jarmarcích...Říká, že neumí relaxovat...Já jsem dosud student a nemohl jsem bohužel do vztahu přispět finančně..rád bych jí alespoň pomohl nějak duševně..je to krásná bytost, aavšak zrejmě není v rovnováze, jak píšete…Jakou pomoc byste prosím navrhovala? Psychologickou? Děkuji Vám“

Lucie Hovjacká: „nejen vám, ale i ostatním dotazujícím již bohužel nestihnu odpovědět; pakliže jste svou nebo podobnou odpověď nenašli v průběhu chatu, můžete mi zavolat nebo napsat email a potřebné probereme osobně a najdeme řešení, děkuji, Lucie“