Sama doma

Záznam chatu z pátku 2. dubna 2010

Lucie Mirvaldová: „Dobrý den, zajímalo by mě, zda je Česká republika hodně odlišná ve zvycích na velikonoční svátky oproti jiným zemím.“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, odlišnost je dosti závislá na ortodoxnosti církve ani ne ve státě jako spíše region od regionu. Samozřejmě odlišnosti jsou. Udržuje se tradice Pašijovýh her (Polsko), Honění Jidáše (Rakousko, Německo). Také záleží na příslušnosti k církvi. jsou rozdíly u Katolíků, Pravoslavných, atd. S pozdravem Radoslav Vlk“

lenka: „Dobrý den. Jak se má správně chodit řehtat na vesnici ?“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobré odpoledne. jedná e o zvyk spojený s Zeleným čtvrtkem, kdy se uvazují zvony a říáme, že Odlétají na Pouť do Říma. V tomto okamžiku se tvoří skupinky tzv. Klapotářů, rapačářů, jsou to především chlapci (skupina má svého vedoucího) a ti obcházejí po vsi a zvukem rapačů nahrazují zvony, klekání, atd. Jedná se o zvyk, který je již spojen s koledováním, kdy skupiny jsou obdarovávány (byly) pečivem, ovocem, a drobnými penězi. S pozdravem Radoslav Vlk“

Ivona Otáhalová: „Dobrý den pane magistře. Ráda bych se zeptala na tradici honění Jidáše. Tento zvyk mi není vůbec jasný. Jaké má prosím kořeny, kdy se odbývá a kdo se ho vůbec účastní. Děkuji za odpověď. Ivona“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, celý Vámi vzpomínaný zvyk je vázaný na ŠKAREDOU STŘEDU, kdy se říká že Jidáš začal pochybovat o Ježíšově práci. V tento den se všichni navzájem usmívají, protože v opočném případě se budeme mračit celý rok. V období konání mší v kostelích před oltářem stávali chlapci ve věku 10 - 12 let, jeden který byl zrzavý představoval jidáše. Po skončení mše tento Jidáš vyběhl z kostela a ostatní chlapci jej honili. Současně s tímto říkali říkadla. V obecné rovině se jedná o připomenutí - Udaní Krista Jidášem. S pozdravem R.V.“

Michaela Anderlíková: „Dobrý den, zajímalo by mě jaké velikonoční zvyky a tradice mají třeba v Německu? Zítra se tam po dlouhé době chystám, tak abych byla v obraze :-) Děkuji“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, jelikož je Německo více nábožensky založené dá se očekávat prezentace a dodržování většího množství zvyků vázaných na celé předvelikonoční období. Určitě stojí za návštěvu kostel, kde se můžete setkat jednak s tzv. Božím hrobem, jako připomenutí uložení ježíše do hrobu před zmrtvivstáním, dále určitě se můžete setkat s vystavením velikonočních Jesliček nebo betlémů. Tento zvyk je u nás v zapomění, ale v minulosti se doržoval. Po stránce gastronomické doporučuji ochutnání postních jídel, která na našem jídelníčku chybí a jsou výborná. V neposlední řadě se na venkově dodržuje zvyk obchůzek klapotářů - koledníků od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty. S pozdravem R. Vlk“

Marie: „Dobrý den, jak souvisí s Velikonoci beránek?“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, jedné se o velice starý zvyk spojený s Kristem jako beránkem Božím, který převzal na sebe vříchy lidstva. Často je na vyobrazeních znázorněm Beránek v blízkosti Krista. Také je možno zvyk chápat jak Kristus - pastýř svých oveček. S pozdravem Radoslav Vlk“

Johana: „Dobrý den. Chci se zeptat kde se vzala tradice pletení pomlázky“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, jedná se o velice starou tradici. Pomlázka - tatar - regionální záležitost. Z archivních materiálů známe již ze 14. století prodej ne pomlázek ale březových svazků v Praze, za účelem šlehání - olmazení žen. Je pravidlem, že pomlázka - tatar - nebo březová metlička, musejí být z mladých výhonů, které tělu předávají jarní energii a mají omlazovací magický význam. Obecně pomlázka - tatar je záležitost jižní Moravy. Jelikož Velikonoce obsahují jak význam a zvyky křesťanů a pohanů je velice složité vypátrat původ. S pozdravem Radoslav Vlk“

Lin: „slyšela jsem o nějakém dni před Velikonocema, kdy se nemá prát prádlo. Který den to je, a proč? děkuji“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, možná jste myslela praní prádla současně s celkovým úklidem, který připadá v rámci liturgického kalendáře na 3 postní neděli, kdy se ortodoxní rodiny věnují v rámci postního období úklidu domácnosti a hospodářství, jako přípravu na významný Pašijový týden, což je příprava a vzpomínání na poslední večeři páně (Zelený čtvrtek)až vzkříšení Boží hod (neděle). S pozdravem Radoslav Vlk“

Marie Zahrádková: „Krásný jarní den. Je pravda, že se provádí svěcení velikonočních pokrmů? Který den? Děkuji“

Mgr. Radoslav Vlk: „Jedná se o tradice, která je v našich zemích stále živá - Boží hod Velikonoční (nedělě). S pozdravem Radoslav Vlk“

Miroslava Čevelova: „Dobrý den.U nás na vsi (okres Uherské Hradiště)chodí o Velikonocích kluci "hrkat"po vsi s dřevěnými "hrkači".Zajímalo by mě,v kterou dobu, myslím tím v kolik přesně hodin, se má správně podle starých zvyklostí "hrkat"?Děkuji“

Mgr. Radoslav Vlk: „Jedná se o zvyk - Zelený čtvrtek - kdy odlétají kostelní zvony na Pouť do Říma, hovoříme o uvazování zvonů. Tyto zvony mlčí po celé období do Velké noci - přechod z Bílé soboty na Hod Boží Velikovoční. Klapotáři v první řadě zvuky nahrazují zvony, klekání, zvonění, atd., ale také se během této doby konají první velikonoční obchůzky - koledování a děti - klapotáři jsou odměňováni kousky vdolků, sušeného ovoce, nebo penízky. Radoslav Vlk“

honza: „dobrý den muzu se zeptat jak ste tak krasne vajicko vytvoril?“

Mgr. Radoslav Vlk: „Já jej nevytvořil - jedná se o sbírku, kterou máme uloženou v depozitářích muzea. R. Vlk“

Blanka: „Dobrý den. Jaké jídlo se tradičně podává k obědu na Velikonoční pondělí?“

Mgr. Radoslav Vlk: „Velkonoční pondělí je již dnem kdy se nedodržuje půst. V minulosti se konzumovalo uzené maso, jehněčí nebo kůzlečí, brambory, polévky čočkové nebo hrachové. R. Vlk“

mamina: „Dobrý den, na náchodsku odpoledne chodily děvčata s litem, nedostávali vajíčka ale peníze a sladkosti. Lito byla smrková větvička s pentlemi. Kde toto tradice vznikla? A proč se drží jen tam? Děkuji“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, děkuji za informace. Jelikož jsem z valašska je to pro mne novinka. Ale, jak jsem říkal, jedná se opravdu v obecné rovině o tradice tradiční a současně s tímto regionální. Také velikonoce v sobě skrývají jak tradice křesťanské tak pohanské, tím nechci říci že Lito je pohanská záležitost. R. Vlk“

Květa: „Jste dnes nějaký načesaný, pane magistře.“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, děkuji za milou zprávu. Známe se Květo?“

Dušan: „Dobrý den chtěl bych se zeptat jak se nazývá středa a jestli je pravda že je velký pátek a proč se to tak dodržovalo?“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, tento týden je dle liturgie nazván Pašijový, a skrývá v sobě právě Zelený čtvrtek - vzpomínání na poslední večeři páně - jelikož je půst konzumuje se vše mladé ze zahrádek, bylinky, mladé kopřivy, atd., odlétají zvony do říma - tz. od čtvrtka do neděle neuslyšíte žádný zvon. Velký pátek - ukřížování a uložení těla Krista do hrobu, nesmí se hýbat s půdou, napak se otevírá země s poklady, provádí se očistná koupel ráno v potoku nebo řece - víra že voda zajistí po celý rok zdraví. Bílá sobota - svěcení ohně, křížky s lísky na konci opálené se zapichovali na pole a zahrádky - zajištění úrody. Boží hod - vzkříšení - konec půstu, na mších se zpívá slavné GLORIA. V krátkosti se jedná o zásady a tradice formulované církcí roku 326 na Nitajském koncilu. S pozdravem R. Vlk“

Saba: „Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli se u vás chodí také ¨májkovat¨a ¨klapotat¨???“

Mgr. Radoslav Vlk: „Dobrý den, klapotáři chodí, ale záleží na iniciativě místních spolků, májkování je pro mne novinkou. S pozdravem Radoslav vlk“