Sama doma

Záznam chatu z pondělí 28. listopadu 2016

ANTICYKLON: „Co je na budování kariéry nejtěžší, co nejdůležitější?“

Barbora Chuecos : „Dobry den, podle me je nedulezitejsi verit si a jit za tim, co me bavi a vola. A postupovat krůček za krůčkem, pak uz jen vydrzet, at se deje cokoli, protože prekazky prijdou vždy.“

SK: „Jaký znáte dobrý citát, kt. se týká budování kariéry?“

Barbora Chuecos : „Třeba od Tomáše Bati: Nejdřív vybuduj sám sebe a svoji vnitřní sílu. Napadá mě několik dalších, které se v různých obměnách objevují od různých autorů, např. Nikdy se nevzdávej... Jdi za svými sny... Překážky jsou převlečené příležitosti...“

Dotaz: „Co si myslíte o vztahu kariéry a kariérismu?“

Barbora Chuecos : „I slovo kariéra má v češtině někdy trochu negativní přídech, ale na budování kariéry není přece nic špatného. Je přirozené chtít dělat svoji práci dobře a stále lépe. Na druhou stranu dělat kariéru za každou cenu a třeba i přes nějaké etické kompromisy, to není zrovna můj šálek kávy.“

Jana: „jaká je šance,když budu pracovat ve firmě např 5 let že přijde povýšení?“

Barbora Chuecos : „Na to asi není univerzální odpověď, určitě záleží na firmě samotné, na její filozofii ohledně rozvoje lidí a povýšení. Samozřejmě záleží na tom, jak člověk pracuje, s jakými výsledky, jakým nadšením a s jakým přístupem. A jestli vůbec chce další zodpovědnosti. Ne každý chce být povýšen a učit se něco nového. V mnoha firmách člověk povýšen asi bude, když bude 5 let dobře pracovat a bude chtít růst.“

Blanka: „Mužeme si říct o zvýšení platu ?“

Barbora Chuecos : „Určitě. V některých firmách je systém nastaven tak, že po nějaké době firma plat zvýší, ale v některých firmách se to neděje samo od sebe a pak je určitě dobré si se šéfem o možnosti zvednutí platu popovídat - mít připravená fakta a argumenty, proč by bylo povýšení spravedlivé.“

Viky: „Jak často měnit práci ?“

Barbora Chuecos : „Před mnoha lety jsem dostala radu v jedné personální agentuře, že je nejlepší měnit práci jednou za dva až tři roky, že tak člověk nejvíc zvyšuje svoji hodnotu na trhu. Já bych se spíš řídila podle toho, jestli mě práce baví, jestli mám možnost stále se něco nového učit, v jakém prostředí pracuji, jakými lidmi jsem obklopena, zda ladím s firemní kulturou, zda se cítím dobře ohodnocena... a pak bych neměnila, rozhodně ne jen kvůli tomu, že zrovna uplynuly dva nebo tři roky.“

Bibi: „jaké vlastnosti si zaměstnvatel váží na svém změstnanci nejvíce ? Děkuju“

Barbora Chuecos : „To bude asi různé a bude záležet na firmě, její firemní kultuře i konkrétních lidech. Někde "stačí" být ve své práci profesně dobrý a toto je priorita. Někde jsou důležitější kvality jako celkový přístup, pozitivní ladění, dobré vztahy. Asi každý zaměstnavatel uvítá spolehlivost, zodpovědnost a nadšení pro práci.“

Very: „Dobrý den, za pár měsíců mi skončí mateřská, původní zaměstnavatel mé místo zrušil. Jsem bez práce. Ve svém životě jsem vždy věděla kam směřuji a co chci. Teď nevím kudy kam. Jak z toho? Ráda bych se vrátila do ,,procesu,, ale nevím co mám dělat, jak mám dělat, co by mě bavilo. Teď se mi nechce ani vylézt z postele... Omlouvám se za hloupý dotaz. V.“

Barbora Chuecos : „Toto vůbec není hloupý dotaz, takové otázky je určitě dobré si dávat. Mateřství je velký dar a vždy nás změní. Dívala bych se na to jako na nějaký nový krásný začátek, jako na výzvu prozkoumat kdo jsem, co v životě chci, co mě baví. Čím jste chtěla být jako malá? Co by Vás nejvíc bavilo? Co byste dělala, kdybyste odhodila všechny svoje strachy? Můžete si dávat takové otázky sama nebo se vás může ptát třeba nějaká kamarádka nebo můžete vyhledat někoho, kdo se právě této oblasti věnuje profesionálně. A pak krůček za krůčkem jít směrem ke svým snům, k tomu co by Vás naplňovalo. Moc Vám držím palce!“

Hanka: „Rada bych se zeptala,po deseti letech jsem se vratila z australie,je mi 43 let a ted tady v Praze nemohu jiz sest mesicu najit praci,hlavne dostavam odpovedi ze nemam zkusenosti a praxi,chtela jsem pracovat jako recepcni ale v tomto oboru nemam zadne zkusenosti.“

Barbora Chuecos : „Držím Vám palce! Nenechala bych se odradit. NE je takový náš strašák, skoro všichni se toho bojíme a cítíme se špatně, když nám někdo řekne NE, v práci i soukromí. Ale ti nejúspěšnější a nejšťastnější jdou za svým přes mnoho zamítnutí. Je super, že víte, co chcete a šla bych za tím. Možná existuje nějaké vzdělávání, které si v této oblasti můžete osvojit. Když začnete, zvýšíte šanci, že Vás někdo zaměstná a mnoho lidí pracuje i studuje zároveň. Máte zkušenosti ze zahraničí a patrně skvělou angličtinu, to jsou velké přednosti. Držím palce“

Kateřina: „Dobrý den, zmiňovala jste změnu myšlení, na základě zkušeností z US. Doporučila byste mi nějakou knihu? Děkuji Kateřina“

Barbora Chuecos : „Např. kniha Happiness is a choice, vyšla ve slovenštině, jmenuje se nějak jako Štěstí je otázkou volby, autor je Kaufman. Ta je aplikovatelná na všechny oblasti života. O změně myšlení je mnoho knih, např. od Luise Hay, Deepak Chopra. Pokud jste se ptala vyloženě kvůli autismu, tak pak nás inspiruje kniha Autism Breakthrough, v češtině vyšlo letos: Průlom v oblasti autismu, autorem je Raun Kaufman.“

Lela: „Dobrý den, Skoro 20 let pracují v jedné firmě a práce mě nebaví, v kolektivu mi není dobre. Mám ale strach odejít, bojím se, že nenajdu jinou práci a ani nevím, co by mě bavilo. Momentalne jsem na mateřské dovolene. Můžete mi, prosím, poradit, co s tím?“

Barbora Chuecos : „Strachy máme všichni a je to normální. Volbu máme v tom, že to tak necháme, nebo se vydáme na životní dobrodružství, i když o tom strachu víme. Prý většina lidí nikdy nevykročí a nezkusí nic nového. Z toho často pramení životní pesimismus, hořká nálada a stížnosti všeho druhu nebo si třeba tělo začne sledovat a přicházejí nemoci. Pokud připustíme, že si svůj život tvoříme sami a že naše životní štěstí si také "tvoříme" sami, tak je dobré převzít iniciativu a začít být aktivní. To je v pořádku, že nevíte, co by Vás bavilo - teď se tedy nabízí období, že zrovna tuhle oblast budete zkoumat. A zkoumat, proč Vás práce nebaví. Je to jen kvůli kolektivu? Nebo Vás nebaví práce samotná? Co by se Vám líbilo. Zkoumejte, zkoušejte, určitě existuje něco, co by Vás bavilo, držím Vám palce.“

Sara: „Dobrý den, máte krásnou pleť. Využila jste někdy zkrášlovací metody- vypnutí víček apod.? Co Říkáte na českou značku Dermacol? Děkuji a krásný den“

Barbora Chuecos : „Děkuji. Zkrášlovací metody a vypnutí víček jsem nikdy nevyužila. Ale celý život se o svoji pleť starám a používám kvalitní přípravky na čištění i pěstění pleti. Absolvovala jsem mnoho školení a pochopila jsem, že líčení je jen třešnička na dortu, podstatná je spíš péče o pleť.“

Dana: „Dobrý den,pracuji jako učitelka v mateřské školce a zároveň jsem kosmeticka poradkyně Mary Kay.Můžete mne poradit ,jak oboje skloubit ? Dekuji“

Barbora Chuecos : „To se mi zdá jako ideální kombinace - za předpokladu, že Vás baví děti a kosmetika. Určitě se dá vymyslet, jak oboje skloubit časově a máte možnost pracovat v dvou zajímavých prostředích. Netuším, jaké problémy řešíte nebo co Vám brání oboje skloubit, to bychom musely diskutovat víc do detailu. Držím palce.“

Pavlína: „Jak zvládnout péči o autistického (Aspergerův syndrom těžká symptomatika) a práci, když jsem na to zůstala sama. Syn je po maturitě (knihkupectví) nezaměstnán a já se ve volných chvílích věnuji terapiím - Bachova květová terapie, EFT, duchovní příčiny nemocí, psychosomatické zóny... Neztěžuji si na osud, syn mě dovedl na duchovní cestu, pořád zlepšuje a vyvíjí, pomáhají mu i "bachovky", jen občas nevím, jak to vše harmonizovat. Děkuji za názor, zdravím Pavlína Kotková“

Barbora Chuecos : „To chápu. Možná můžete využít dobrovolnictví, najít někoho, kdo by za Vaším synem chodil a něco ho třeba učil nebo s ním dělal to, co ho baví. To by Vám zároveň dalo víc času. A možná by syn zvládnul někam chodit, ať už by to byl koníček nebo nějaká práce, klidně mimo obor. Moc Vám držím palce!“