Sama doma

Záznam chatu ze středy 9. září 2015

ANTI: „Kde je podle Vás v ČR nejlepší školní stravování - v které škole?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „To nemohu říci, obecně se školní jídelny velmi snaží, a to i paní vedoucí při plánování jídelníčku i paní kuchařky. Nároky na školní stravování jsou u nás ošetřeny legislativně, a to jednak nutriční kvalita školního stravování, tak i bezpečnost pokrmů ve školních jídelnách. Vaří se dle norem pro školní stravování a také mohou paní vedoucí zařadit jakýkoli recept, který zpracují do receptury. Hodně se takto např. připravují nové a modernější pokrmy z luštěnin. Obecně jsou školní jídelny v ČR na velmi dobré úrovni, a to i technologickým vybavením.“

Lenka: „Dobrý den, jaká legislativa upravuje školní či školkové stravování?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, je to vyhl. Ministerstva školství, ve které je uveden tzv. spotřební koš. Ten udává jaké množství základních potravin má dítě dostat za den, počítá se pak průměr za celý měsíc a toto sleduje Česká školní inspekce. Tento spotřební koš je vypočten dle výživových doporučených dávek ČR. Sledované skupiny jsou maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny, dále skupiny cukry a tuky, to proto aby jich nebylo příliš. Metodicky pak nutriční úroveň školního stravování ovlivňují odborní pracovníci hygienické služby a krajské metodičky školního stravování. Bezpečnost potravin a správná manipulace s potravinami ve školních jídelnách musí být v souladu s požadavky evropské legislativy.“

Stela: „Dobrý den, je legislativou dáno, jaký druh masa se ve školce či škole používá? Je možné, aby např. celý týden bylo pouze vepřové maso?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, nemělo by tomu tak být. Tzv. pestrost mas, tedy řádné střídání jednotlivých druhů je ošetřeno Nutričním doporučením ke spotřebnímu koši (dříve Doporučená pestrost). Není to legislativa, ale odborný materiál pro metodické vedení školních jídelen. Je zde také nastavena frekvence zařazení např. ryb, luštěnin apod.“

Michaela Lužná: „Chystá se nějaká vyhláška (zákon), podle které by měly školy povinnost připravovat dětem se zdravotním omezením (např. celiakie) dietní jídla?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den od ledna 2015 platí vyhláška, která upravuje podmínky pro přípravu dietního stravování ve školních jídelnách (dieta bezlepková, šetřící) ale není to povinnost pro školní jídelny.“

Kateřina: „Dobrý den,mám dceru v Austrálii a teď jde vnučka na pár dní v týdnu do školy,ale jak jste zmínila, tam se nevaří. Dcera vaří každý den,vnučka je zvyklá na teplý oběd a teď bude mít sebou studené jídlo a teplá bude až večeře.Nedokážu se s tím tak nějak ztotožnit, nevím, zda to nemá vliv na zdraví tak malých dětí. Má 3 a 1/2 roku.Myslím si, že i taková hodně jednoduchá vařená strava je lepší,než celý den být na nějakých chlebech,pečivu a zelenině.Jaký je Váš názor? Děkuji“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, určitě máte pravdu. Systém školního stravování je u nás unikátní, je důležité ho udržovat a dále pracovat na zlepšeních.“

Stela: „Pokud tedy je ve školce či škole v týdnu jen jeden druh masa, jak se mohu jako rodič bránit?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Kontaktujte paní vedoucí školní jídelny, promluvte s ní, zeptejte se proč tomu tak je, promluvte s paní ředitelkou, projednejte Váš úhel pohledu. V jídelníčcích, které pravidelně hodnotíme a sledujeme je také v průběhu kontrol se s tímto nesetkáváme, já za 15 let praxe ani jednou. Pokud byste nenalezli společnou řeč, zavolejte na pracoviště místně příslušné hygienické stanice.“

Petra: „Jak je nastavena cena za stravování ve škole či školce? Je cena po celé ČR stejná nebo co jí ovlivňuje?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, je dán zákonný limit a v rámci něho se školní jídelna pohybuje.“

Míša: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda-li je spotřební koš striktně nařízená norma, či je jen doporučením? Lze nahradit nějaké suroviny jinými? ( např. olej sádlem a pod.? ) Děkuji za odpověď“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, je strikně součástí legislativy, tedy jeho plnění je povinné. Je v něm však tolerance plus i minus 25 %. S výjimkou cukru a tuku, kde nesmí být překročen horní limit 100% a není určen spodní limit. Např. zelenina, ovoce a luštěniny nemají horní limit. Druhy potravin či surovin nejsou v rámci skupin určeny, tedy lze použít i sádlo apod. Tyto jednotlivé druhy jsou upraveny doporučením.“

Lucka: „Jak je to s používáním různých dochucovadel?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, ochucovadla se doporučuje používat vůbec, nebo minimálně, není to však zakázáno. Na pravidelných školeních jsou o tomto pracovníci školních jídelen školeni. Někdy je to obtížné, protože některé děti jsou zvyklé na velmi slané a silně dochucené pokrmy, často i fastfoodového typu....V tomto ohledu je velmi důležitá spolupráce rodičů a školy. Státní zdravotní ústav přišel s krásným projektem www.zdravaskolnijidelna.cz kde je ošetřena i tato problematika.“

Jidra: „Dobrý den, proč na zákkladní škole dostávají děti porce jak pro vrabčáky, a na střední škole je to až přehršel? Pak vidím jak kuchařky chodí domů s prohýbajícími taškami? Děkuji a přeji krásný den“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, normy jsou dané pro 1.,2., i 3. stupeň. Pochybuji, že by si to paní kuchařky dovolily...Z toho co vidím ve školních jídelnách, tak děti mají možnost si přidat, personál je komunikativní....“

Katka: „Dobrý den, pokud nejsem spokojená se školním stravováním a chtěla bych svému dítěti vařit sama, dávat mu jídlo sebou, je z hygienického hlediska možnost, si toto jídlo ve školní kuchyni ohřát? Brání tomu něco?5“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, školní kuchyně je určena pro vaření školních pokrmů, nikoli pro ohřívání. Zkuste projednat s paní vedoucí Vaši nespokojenost, ohřívání přinesených pokrmů z důvodu nespokojenosti není možné. Umožněno to je v případě dietního omezení žáka potvrzeného lékařem za určitých podmínek.“

Klara Bazalová: „Dobrý den paní Slavíková, můj 6-ti letý syn má celiakii. Chci se zeptat zda je školka a škola povinna vařit diety. Z různých diskuzí vím, že některé maminky mají problém najít školku. V naší školce nám vyšli vstříc a jídlo, které připravím alespoň ohřejí. Děkuji za odpověď.“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, při současné právní úpravě je škola i mateřská povinna poskytnou stravování, není ale povinna poskytovat dietní stravování.“

B. Čásarová: „U koho je možné si stěžovat na stále přesolená jídla ve školní družině? Vnuk, chodícído 2. třídy ZŠ, mi řekl, že si raději bude vařit sám(!), než by jedl ta přesolená jídla. Stěžují si na toto i další. Děkuji za zprávu.“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Projednejte prosím s vedoucí školní jídelny a s vedením školy.“

Jana Novotná: „Dobrý den v naší základní škole velmi často vaří dětem jako hlavní jídlo k obědu knedlíky s vajíčkem, zajímalo by mě jaké toto jídlo obsahuje výživové hodnoty, přijde mi to spíše jako zbytky, nesouhlasím s tím,ale nejde to změnit. Také mají velmi často krupicovou kaši, po té mají děti hlad už za hodinu.“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den knedlíky s vajíčkem nejsou pokrmem, který by se měl na jídelníčku objevit, nepatří do školního stravování a bylo by vhodné nahradit ho nutričně vhodnějším.“

Petra: „Dobrý den, Chci se zeptat proč je u nás dost často jako doplněk jídla pribiňáček, kinder řez ( s poukáźaním, že musí splnit mléčnou normu) přijde mi to drahé a hlavně přeslazené. A také nechápu jakou výživovou hodnotu u nás mají sladké zapečené těstoviny s tvarohem. Je to jednolitá hmota bez chuti a zápachu. A za třetí mají li děti sladké jídlo nemají většinou hustou polévku, ale pravidlem bývá vývar kuřecí se zeleninou a nudličkama. Děkuji Petra“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, mléčný výrobek by měl být pro plnění spotřebního koše - tedy normy - součástí pokrmu nebo jako např. dezert - šlehaný tvaroh. Neměly by to být přeslazené výrobky typu mléčný řez, to není dobře.“

Marie: „Poslouchám jen chvilku Váš pořad a zaujalo mě stravování ve školách. Co se týče té bramborové kaše. Není to spíše tak, že jsou dnešní děti zvyklé na bramborovou kaši z prášku už z domova? Prodávám v obchodě a vidím,co dnešní mladé maminky nakupují. Bohužel nic zdravého tam moc nevidím. Pro děti hlavně reklamní cukrovinky a i ty instantní br.kaše. Můžeme o zdravé výživě mluvit do nekonečna, ale reklamu nepřekonáme a hlavně začátky všeho zla jsou už v rodině.“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, ano, souhlasím s Vámi. Školní stravování je první na ráně, ale jak se vaří doma? Celorepublikový průzkum ukázal, že ve většině rodin se vaří málo, často z polotovarů. Učitelky vypráví, jak děti při nástupu do MŠ neznají zeleninu, často ani ovoce, takže ono je to složité. Z praxe víme, že cca polovina rodičů se o stravu ve škole nezajímá, čtvrtina by chtěla více párků a nutely - zjednodušeně řečeno. A jen čtvrtina by chtěla stravu zdravější. Přibývá však dětí, které jsou zvyklé pít jen vodu, nepijí slzené nápoje, nedostávají doma uzeniny, znají bulgur apod. A to je dobře. Zde mohou působit rodiče a je to jejich velký úkol. Na základě tohoto se i ve školních jídelen můžeme posunout dále, např. nyní už se vyžaduje, aby školní jídelny nabízeli nesladký nápoj vždy. Pokud je zařazen sladký, aby byl zařazen i nesladký. A paní kuchařky říkají, že více a více dětí si vybírá tento nesladký nápoj. Některé věci nejdou hned, ale jdou postupně a výchova doma i ve školách tomu může hodně pomoci. V rámci programu Zdraví 2020 by měly být regulovány reklamy ne zdraví neprospěšné pokrmy a nápoje.“

Jarka: „Jak často probíhají kontroly ve školních jídelnách?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, hygienická kontrola minimálně 1x za dva roky. Frekvence v našem kraji je však 1x za rok. V případě zjištění závad, častěji.“

Barbora Večeřová: „Dobrý den paní Slavíková, mám syna ve věku 6 let, který právě nastoupil do školy. Má velice silnou formu potravinové alergie na všechny složky mléka a arašídy. V naší jídelně se vaří dieta, ale pouze bezlepková. Mohu jako rodič takto znevýhodněného dítěte po jídelně žádat dietní stravu. Jsou podle nějakého zákona či doporučení nám povinni vyjít vstříc? V mateřské školce vstříc vycházeli a vše fungovalo. Je to jen o ochotě nebo mám jako rodič nějakou páku na neochotu? Mám tři děti, manžel má ještě celiakii, takže pomoc ze školní jídelny by mi opravdu přišla vhod. Děkuji, s pozdravem z Ostravy Barbora Večeřová“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, rozumím Vám, je to pro Vás velmi složité. Povinnost školní jídelna nemá, může Vám však vyjít vstříc, domluvte se, popř. mi zavolejte na hyg. stanici Teplice.“

Petra P.: „Dobrý den, můj dotaz úplně nesouvisí s tématem ale stravování sociálně slabších dětí. Pracuji v MŠ a dochází dítě, kterému rodiče neplatí obědy a berou si ho před obědem. Důvodem je málo peněz a chlapec se velice špatně stravuje, místo obědu dostane rohlík a stále ho bolí bříško. Prosím Vás, nevíte kde se může zažádat aby mu obědy platil stát, někde jsem to kdysi slyšela. Děkuji Petra.“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, bohužel nevím, ale vím, že je to téma nyní důležité a aktuální, jedná se o navýšení prostředků na zajištění školního stravování pro tyto děti. Bude to zřejmě agenta min. práce a soc. věcí.“

Kateřina: „Dobrý den, jakou mám jako rodič možnost ovlivnit školní jídelnu, když nechci rovnou "dělat dusno" na hygieně, školní inspekci atd? Naše školní jídelna je zvláštní v tom, že se v ní nevaří přímo, jídlo se dováží do odloučeného pracoviště z centrální školní jídelny v Plzni, takže chápu, že po dvou hodinách "držení v teple", nemohou být těstoviny aldente. Na druhou stranu mám pocit, že si stěžuji jen já a další rodiče, kteří jsou doma zvyklí vařit a je nás menšina. Např. některé paní učitelky, které v jídelnách jedí už dlouho, považují jídla za standardní. Já jsem měla možnost jídla ochutnat dvakrát, když byly děti nemocné a brali jsme jídlo domů a v obou případech jsem byla znechucena vzhledem a měla jsem z jídla zažívací potíže, nic co bych každý den svým dětem přála. Navíc se děti odnaučily jíst právě věci jako kuskus nebo bulgur, protože v jídelně jsou prostě divné. Můžete mi poradit, jak správně postupovat? Mám třeba jako rodič právo/možnost občas jídlo ochutnat, abych si mohla ověřit, jestli jsou děti zmlsané nebo jestli je jídlo opravdu špatné? Nebo je odnášení jídel v kastrůlku proti hygienickým předpisům? (i to už mi bylo řečeno) Děkuji za radu a přeji hezký den“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, děkuji za dotaz, nejsem také příznivce okamžitého kontaktování státních orgánů, my jsme supervize, mnoho věcí může a má být vykomunikováno bez nás. Jedná se tedy o výdejnu, pokud má zajištěnu tzv. doplňkovou činnost, můžete si stravu také koupit za plnou cenu. Jídelna za vydanou stravu odpovídá jen do výdeje, pak např. při přenosu, nevhodným uskladněním apod. může dojít k znehodnocení, strávníkům pak není dobře a stěžují si, proto jídelny nechtějí vydávat do jídlonosičů, nebo to ošetřují smluvně a mají na to právo. Při dovozu a následném výdeji se opravdu mohou změnit nutriční i chuťové vlastnosti pokrmů, proto se některá jídla pro dovoz ani nevaří např. brokolice. Ale ta se změní např. i při nařízené úchově v teplotě vyšší než 60 st., proto by bylo vhodné aby se v jídelnách např. brokolice připravovala průběžně. Strava je velmi důležitá, zkuste iniciovat studentský parlament. Některé věci při dovozu pokrmů však opravdu nejdou.“

Jarka Michalcová: „Moc Vám to sluší, asi se o Vás neví, že jste mimo jiné i výborná kuchařka. Tábor byl úžasný moc děkuji za celou rodinu. Jenom dobré každý den a všem přeje Jarka M. P.S. babička trojčat“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Děkuji Vám. Pro ostatní dodávám, že jsme v rámci prázdninového kurzu zdravého životního stylu vařili pro 130 účastníků kurzu - tedy snažím se znalosti uplatňovat i prakticky, děkuji Vám a i za celý můj prázdninový tým a moc zdravím:)“

Jitka: „DOBRY DEN JSEM Z NOVOSEDLIC U TEPLIC.POKUD SE MI ZDA NEVHODNA A PRESOLENA STRAVA V NASI SKOLNI JIDELNE MAM SE OBRATIT PRO KONTROLU NA HYG.STANICI V TEPLICICH?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Ano zavolejte mi, budu se informovat u kolegyně, která byla na poslední kontrole a u paní vedoucí ŠJ. Množství soli ve školním stravování se bude v nedaleké době zjišťovat celorepublikově, proto abychom měli validní data. Možná však má každý jinak nastaven práh pro vnímání slané chuti. Je to subjektivní. Minulý týden mi jedna paní vedoucí školní jídelny říkala, že ona solí tak málo, že si strávníci stěžují, proto solí kuchařky a vládne spokojenost.“

Jana: „Jak píšete o slané chuti - množství soli by snad mělo být regulováno platnou legislativou? Nebo tomu tak není?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Není tomu tak, sůl není regulována. Její množství je však uvedeno v receptuře a mělo by být dodrženo, receptury však nejsou závazné.“

Marie: „Dobrý den. Paní magistro děkuji Vám za vyčerpávající odpověď. Jsem ráda, že mi někdo konečně dal za pravdu. Já sama vidím, že rodiče napomáhají dětek k obezitě sami. Než přijdou platit k pokladně, už je mnoho sladkostí snězeno. Jsem již starší ročník, i když e tak stará, ale pravda je, že když jsem já měla malé děti, vařila jsem myslím dost zdravě,tenkrát jak to bylo v 80. a 90. letech jen možné. Hlavně nebyly PC a vedli jsme děti ke sportu a byli hodně na vzduchu, chodilo se na houby na výlety a pěšky, i když auto jsme měli. Babičky je také tímto směrem vedly. A dnes rádi synové vzpomínají na své hezké dětství i když měli přísného tátu a babičky se nebály (jako ty dnešní) na ně vztáhnout ruku, když bylo potřeba. Synům je dne 31 a 28 let.“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Děkuji, nejvíce práce je opravdu na rodičích. Oběd ve školní jídelně je 35% celodenního stravování, skandinávské země např. počítají jen 30%, v mateřských školách je to s přesnídávkou a svačinou 60%, zbytek je na rodičích. Je opravdu nezbytné abychom se zajímali co jí naše děti v průběhu dne, abychom se snažili i s jídelnou spolupracovat a to jednak ve formě výběru stravy pokud je výběr z několika pokrmů a jednak při doplňování jídelníčku z jídelny jídelníčkem domácím. Abychom vybírali domů kvalitní suroviny, abychom vařili, zařazovali zeleninu a stejně tak jako řada školních jídelen dnes i např. pohanku do polévky, kuskus se zeleninou, cizrnu na paprice, lečo s tofu, rybí karbanátky, guláš s fazolemi apod.“

Michaela: „Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem jak může rodič kontrolovat, skutečnou kvalitu připravovaných pokrmů a množství např. podílu zeleniny a ovoce, které se jeho dítku v MŠ dostane? Jako učitelka v MŠ, toho času na mateřské, jsem se nejednou s překvapením setkala s faktem, že i v tzv. Zdravé školce se nabídka v jídelníčku liší od skutečného pokrmu (V jídelníčku si rodič přečte: rybí filety, ale dítě má na talíři rybí prsty, či jiný produkt z mletých ryb, nebo kuřecí řízek- opět polotovar z mletého masa, či v jídelníčku zmíněný zeleninový salát je ve skutečnosti pouze plátek nějaké zeleniny). Děti v předškolním věku vám kolikrát ani neřeknou, co bylo ve školce na oběd, nezbývá tedy než se spoléhat na pravdivost prezentace stravy v jídelníčku na nástěnce?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Ano, jídelníček musí odpovídat skutečnosti, jinak se jedná o klamání spotřebitele. Projednejte to s vedením, domluvte se, máte právo vědět, co je nabízeno. Ale ani rybí prsty apod. nejsou zakázány, informace však musí být pravdivá.“

Zdeňka: „Vážená paní Slavíková, nemám na Vás žádný dotaz, jen určité povzdechnutí: uvedla jste, že stravování v mateřských školách je na velmi dobré úrovni. Nemohu s Vámi souhlasit. Dlouhodobě sleduji jídelníčky v okolních školkách a je to bída. 2x denně mléko, k obědu nudle s grankem, bramborový knedlík s cibulkou, krůtí dinosauři (to je jistě polotovar s neznámým složením), přílohy jen brambory, rýže, knedlíky. Zřejmě tím školka splní spotřební koš, ale takto si zdravé jídlo nepředstavuji. Pro dceru jsme raději vybrali MŠ soukromou, která vaří zdravě a dobře.“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Dobrý den, toto není standartní jídelníček, kontaktujte prosím příslušnou hyg. stanici, poproste o konzultaci s jídelníčkem:)“

Jana: „Je někde upraveno, kolik ovoce či zeleniny by mělo dítě v rámci školkového stravování mít?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Ano, ve spotřebním koši“

ANTI: „Je školní stravování také upraveno pro menšiny - Židé, muslimové?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Není“

ANTI: „Je ve školním stravování i veganské či vegetariánské občerstvení?“

Mgr. Miroslava Slavíková: „Není, některé pokrmy jsou bezmasé.“