Sama doma

Záznam chatu z úterý 10. března 2015

WINTER: „CO si myslíte o sebekritice?“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Někdy je užitečná a někdy na škodu :)“

WINTER: „Co stav sebeodmítání?“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „\nepodporovat. Vědomě sytit svou mysl jinými myšlenkami. Všímat si zcela záměrně svých úspěchů apod“

WINTER: „Lze se sebepřijmout, pak odmítnout a pak zase přijmout?“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Ano lze“

Věra: „Jak se naučit mít se rád, vážit si sebe sama, a přijmout to, že člověk se může cítit a mít dobře, a bez toho, že následně musí přijít nějaká pohroma.“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Naše osvědčená cesta je skrze práci s tělem a vědomý láskyplný dotek. V naší společnosti jsme hodně trénováni na to, abychom přemýšleli, uvažovali, dívali se se na sebe jakoby zvenku. Ale to nám nepřinese klid, naopak jen nejistotu. Protože skutečné štěstí a pocit spokojenosti jde zevnitř. A pocit je pocit, je z těla. Není to myšlenka. A tak, když se cítíme skutečně dobře a radostně ve svém těle, zcela přirozeně máme více rádi sebe i druhé. A vědomý láskyplný dotek, ať už je to při masáži třeba od úplně cizího člověka, nebo při milování s partnerem, přitom dělá divy :)“

Pavla: „Jak si mohu sama sobě pomoci, abych se měla ráda?“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Probouzet v sobě a radost a živost v těle. To znamená například tančit, chodit na masáže, ale i pohladit sebe sama. Lze například dělat i to, že svoje tělo pravidelně natírám pleťovým mlékem, a přitom zaměřuji svou pozornost na to, že každý ten dotek dělám s láskou. Že miluji svoje ruce, nohy, obličej... že miluji celou svou bytost. U některých částí těla to může být náročnější, buď proto že se sami sobě nelíbíme. Nebo proto, že ta která část těla v sobě nese nějakou nevyjádřenou emoci, smutek, vztek... Co je velmi zajímavé: když nemáme rádi určité části svého těla, zpravidla je to díky tomu, že někdo jiný prohlásil, že nejsou dost hezké. Například se někomu vysmívaly už děti ve škole, že má moc vysoké čelo, krátké nohy... Dítě samo od sebe nepřijde na to, že se "nemá rádo". To vše se začne do nás otiskovat až zvenčí. Tedy další krok je, když sama sebe v něčem odmítám, všimnout si, proč to dělám? KDO a KDY mě takto odmítal? Protože sami od sebe bychom na nic takového nepřišli! A tyhle vzpomínky si zvědomit, vědět že nemají žádnou váhu, že se nám pravděpodobně někdo vysmíval jen proto, že si nebyl jistý sám sebou... a přestaneme jim dávat váhu :)“

monika: „dobry den jsem rada ze vam muzu napsat cetla jsem vase clanky a navštívila jsem vas blok jsem uz 9 mesicu po porodu a s mojim přítelem jsme ještě nemeli pohlavni styk nevim mozna to souvisi i tim ze se sama namam rada porad si rikam ze mam spoustu nedokonalosti a nevim jak prijmout sama sebe a abych se i priteli libila jako dřív dekuji za odpověď hezky den:)“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Často se stává, že po porodu vyplave na povrch řada "pavouků" = pocitů, které člověk nese sám v sobě ze své minulosti. A které mu vůbec neslouží dobře. Řada žen o sobě začne pochybovat, a velmi často to nemá nic společného s názorem přítele či manžela. A i kdyby on někdy něco prohodil, tak muži to většinou berou úplně jinak, neprožívají to tak do hloubky jako my ženy. "Návod" na sebepřijetí píšu u jedné z otázek níže: učit se a "cvičit" se v tom, že mám ráda svoje tělo. Hladit ho s láskou. I ty části, které se nám nelíbí a nejraději bychom je měli nějak jinak. Někdy k tomu pomáhá "fígl": představit si, jak bychom hladily jinou ženu, která sama o sobě pochybuje? A přitom my třeba vidíme její krásu! Moje zkušenost ze seminářů je taková, že zpravidla ty "objektivně nejkrásnější" ženy ve skupině mívají nejnižší sebevědomí. Láska k sobě, sebevědomí a vzhled spolu mají ve skutečnosti velmi málo společného. Je důležité být sama se sebou spokojená, protože pak z nás vyvěrá radost a vášeň k životu. A to je to, co druzí lidé milují :) a nám to pochopitelně vytváří úplně jinou kvalitu života!“

Romana Seifertová: „Dobrý den, moc prosím o radu ohledně mé dcery 21 let. Připadá si nezajímavá, bojí se navázat kontakt s vrstevníky. Raději případné rande zruší, protože se bojí, že se nebude vhodně chovat. Říká, že při kontaktu např. s klukem, který se jí líbí, není sama sebou, ale neustále má nasazenou "masku" a chce se chovat tak, jak si myslí, že by dotyčný kluk chtěl. Velmi mě trápí, že je nešťastná a ráda bych jí pomohla. Myslím, že se nemá ráda. Budu moc ráda pokud mi poradíte. Děkuji Seifertová“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Hezký den, určitě je dobře, že ji v kontaktu s lidmi přesto podporujete. Potřebuje se "otrkat" a skrze sblížení s lidmi mít širší pohled na svět. Pochyby k mládí patří. Můžete ji poslat také na některý z našich seminářů, třeba kurz masáže Tajemství těla, který trvá pouze víkend a probíhá v Praze. Nebo Otevírání srdce v červnu, také pražský víkendový seminář. Setká se zde s naprosto láskyplnou atmosférou, podporujícími lidmi, kde nikdo masku nenasazuje, naopak shazuje. Lidé jsou sami sebou a přirození. Já jsem ve stejném věku jako vaše dcera nacházela podporu a svou přirozenost právě na podobných seminářích. Konečně jsem si připadala "normálně", v té opravdovosti a přirozenosti, která tam byla. Ono je totiž dost dobře možné, že se mezi svými vrstevníky setkává také se "zamaskovanými" lidmi, protože i oni pochybují o sobě. je to velmi frustrující a chybí pak skutečný lidský kontakt, je tam jen hromada nejistoty. Vhodné prostředí a opravdoví, podporující lidé dělají divy! (ke kurzům více na www.denisaarichard.cz)“

Martina: „Jak se přijmout, nemám sebevědomí, vysoké školy, v ničem zvlášť nevynikám, nejsem úspěšná podnikatelka, jak si uvědomit svou hodnotu, mít se ráda, i přes to, že ničím zvláštním neoplývám.“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Důležité je uvědomění, že vlastní hodnota nespočívá v tom, jaké za sebou mám "společenské úspěchy". Doporučila bych pro začátek namísto výčtu "neúspěchů" si sepsat seznam toho, co je na mně krásné? Ať už vizuálně nebo díky tomu, co dělám a jaká jsem osobnost. A mohou to být maličkosti. Třeba citlivost, vnímavost a podobně. V druhém kroku požádat své dobré přátele, spolupracovníky a podobně, aby vám o vás napsali, co na vás mají rádi, co je na vás krásné. A pak si to číst a opravdu si to vzít k srdci, neodmítat to vnitřně ve stylu "to není pravda" nebo "to za nic nestojí".“

Martina: „Dobrý den. Jste oba úžasní. před několika měsíci u nás vyvrcholila manželská krize a to opravdu hodně. Já přišla právě na bloky o sebelásce nebo se bepřijetí. Samozřejmě mateřskou za 6 let mi sebevědomí prostě kleslo na úroveň podlahy. Smanželem máme problémy s komunikací valstně pořád. Vždy jsem já své špatné pocity z anšeho vztahu se snažiola řešit, ale manžel pořád přesně to razantí. Že pořád něco řeším a nakonec, že se tedy to bude lepší. Jenže za x let se to v ěnm nastřídalo a i když jsme byli vždy na houpačce, tak časem manžel si pořád odmítala připustit, že prostě máme problém, který se opravdu musí řešit, abychom byli šťastní oba. A pře Vánoci jsem to z něj konečně dostala. Aby mi vyjádřil nějaké pocit nebo že prostě neví, co má dělat. Ž e má v sobě strašný chaos a že vlastěn má ze všeho strach. Jestli spolu zůstaneme nebo nezůstaneme,. Hlavně máme 2 děti. Myslíte, že jsem mu řekla pšatně, když jsem ochotná já pracovat ne své sebelásce nebo pracování na sebevědomí a on, aby konečně nejednal rozuemme,ale citem, aby cítil, že chce zůtsat s námi tedy hlavně se mnou. Nechci abychom s polu zůstali jen kvůli dětem. Negativna bylo už moc a odmítám ho dál vyzařovat. Takže jsem dokonce začala i meditovat, abych se halvně taky změnila já a jednání, byť nevědomé od manžela mě nezkolilo. Aby mohla fungovat než najde sám sebe. Je toho strašně moc. Moc si přeji, aby konečně zjistil, jak je spokojený a štastný. Aby to šlo od srdce. Ne, že ano správně je být s rodinou a dětmi. I když třeba cítí, s manželkou se necítím štastný, ale nemůžu přece odejít od dětí. Jestli mě chápete. Vím, že by to bylo těžké. A vím, že by se nikdy nezachoval tak,a by odešel od dětí. Jen to zase jen nějaká bublina, která je bohužel vidět tedy dost často, že tatínek ztratí zájem o dětíi. Ale já mu říkám, ale to ty přece bys nechtěl. Ty chceš být s dětmi. Takže, jestli byste dokázali dát třeba nějaký odkaz nebo něco, co by nám nebo aspoň mě mohlo pomoci. A já pak se snažila tlumočit manželovi, aby si snažil uvědomit, jak chce žít. Je to naše poslední šance. Jinou už ani nechci dávat. Strašně mě to vnitřeně trápí, když je nespokojeý. Jen se to negativno, aniž si to uvědomuje odráží na mě a dětech. A toho už bylo moc. Díky moc za jakoukoliv reakci.“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Přijeďte k nám na kurz pro páry. Termíny najdete na www.kurzypropary.cz a www.denisaarichard.cz. Pro mnohé dvojice, které k nám přijedou, je to doslova malý zázrak. Nemáte co ztratit. "Přinejhorším" se naučíte mnoho užitečného do dalšího jiného vztahu. Ale je i velká pravděpodobnost, že se váš vztah oživí a zlepší.“

Jana: „Dobrý den, jak se mít ráda, když jsem v životě ublížila někomu tak blízkému, říct mu to nemůžu. A musím jen doufat, že se to nedoví od někoho jiného. Mám to stale na mysli a neumím zapomenout. Díky za radu..“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Udělat tlustou čáru za minulostí. Představit si odpuštění. A posunout se dál. Je to možné. Máme moc nad tím, kam zaměřujeme svou pozornost. A to, kam dáváme pozornost, to roste. Vyberte si tedy, co chcete ve svém životě posílit, a na to myslete :) Tomu věnujte svůj čas.“

Marketa: „Dobry den, Prave se ucim mit rada sama sebe ve svych 36letech.Snazila jsem se cely zivot delat stastne ostatni lidi a nikdy jsem nemela pocit ze me to dela operandi stastnou a ted se ucim uprednostnovat sebe synch hlavne ja byla stastna a to pak mohla poslat dal,nicmene neni to jednoduche paucity se mit rada.kdy poznam ze se mam rada.neni to taky zacarovany kruh kdy se muzeme mit cim dal vice rady jako na sobe vice a vice pracovat.? Jste uzasni,dekuji za vasi praci.“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „"Práce na sobě" už zní hrozně. Alespoň pro ženy. Protože už v sobě ta slova mají ukotveno, že nejsem dost dobrá, a musím na sobě pracovat, abych byla lepší. Pro nás ženy je důležité mít se ráda bezpodmínenčně. Tedy už v tom (zdánlivě) nedokonalém stavu. Mít ráda ne tu, kterou se chci stát v budoucnu. Ale tu, která dělá chyby, která se bojí, která to a ono. Zkuste si sebe představovat jako svou nejlepší kamarádku nebo dceru. Jak byste ji utěšila? Jak byste se k ní chovala?“

Pepa: „Jak si mam uvedomit svou hodnotu kdyz na sobe nic hodnotneho neschledavam?“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Podobnou otázku jsem zodpovídala níže, podívejte se. Zkuste ať vám řeknou či ještě lépe napíšou lidé kolem vás, jakou hodnotu na vás vidí? A čtěte si to a berte si to k srdci :)“

Monika: „Dobrý den, prosím o radu ohledně mého vztahu s manželem. Jsme spolu 6 let. Máme 2 malé děti.Žijeme s jeho maminkou, otec zemřel. Manžel o otci moc nemluví, jejich vztah dobrý nebyl, jeho matka s otcem taky ne a on s matkou jako na houpačce. Pro ní je budižkničemu. Přesto se mají velice rádi ! Myslím, že se hodně odráží i na našem vztahu. Snažím se ho pochopit, podporovat, zvedat. Já ho chválím, on si ze mě vystřeluje, kritizuje,nemprojevuje lásku, ač vím taky, že mě velice miluje. Začínám být v koncích, už jsem unavená a on to nechápe a když se o tom bavíme, raději odejde, vyhýbá se debatě... ? Za 6 let téměř beze změny.Děkuji“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Bylo by pro vás myslím velmi užitečné, založit si s manželem svou vlastní domácnost, bez manželovy maminky. Mnoho věcí je těžké změnit, když je stále synem dnes a denně. Vnitřně takový muž bývá na svou matku naštvaný, a frustraci pak projevuje se svou ženou. A pro vás je taky důležité, nechovat se k němu jako chápavá maminka, která všechno spolkne a vydrží. Ale jako partnerka, která má své potřeby, hranice, svůj život, své nároky.“

Lucie: „Přeji krásný den, chtěla jsem vám oběma poděkovat za to, co pro nás děláte. Jste skvělí! Jsem 4 měsíce po porodu a volné chvilky trávím s vašimi webináři. Velmi mě to obohacuje a vrací do reality :) Těším se na shledání na některém z vašich kurzů :)“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Děkujeme :) Budeme se těšit na viděnou :) A přejeme krásné mateřství :)“

Radka: „dobry den,prosim potrebuji radu ohledne syna 18let,včera odešel z již 3 skoly během 3 let,nechce dal studovat ,je duchovne založeny,tvrdi že se učit nepotřebuje,jsem bezradna.dekuji za odpoved“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Co na to říká jeho otec? Má s ním kontakt? Každopádně doporučuji dát synovi zodpovědnost za jeho život. Předat mu prostor i pro to, aby se sám živil a zajišťoval hmotně, pokud již nechce chodit na školu.“

Lenka Hrabětová: „Dotaz ne, ale snad jednu dobrou radu: pouštím svému 7 letému vnukovi jednou týdně, Sedm statečných. protože úplně zbožňuje Chrise. To je právě o tom úžasném vzoru. Nenutím, říká si o to sám. Zdravím, Lenka“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „:)(:“

Dana: „Mám velký celoživotní problém: svoji postavu- jsem silná a pokud jsem v psychické pohodě- hubnu. Jelikož jsem jak v práci, tak ve svém soukromí ve stresu, tak stále tloustnu a mám pocit, že o mě nikdo nestojí a nemám se ráda. Už jsem zkoušela několik metod, jak to změnit....ale láska mi stále uniká a přitom jí v sobě mám tolik, že bych ji mohla rozdávat-o což se snažím. Možná bude zakopaný pes v mém minulém vztahu, kdy mě partner stále ponižoval, bil a urážel. Snažím o ten další krok, tak snad se brzy podaří.“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Zakopaný pes nemusí být jen v bývalém partnerovi. Ale už v tom, že jste si takového partnera našla. A že jste to dovolila. Tedy je to vnitřní vzorec, starší než samotné partnerství, o kterém píšete. Ale je skvělé, že víte, co to je být v psychické podobě. A svůj život si přetvořte tak, abyste mohla být. Nehledejte výmluvy, proč to nejde. Ale možnosti, jak to udělat. A postupně svůj život víc a víc prosycovat situacemi, které vám pohodu a radost přináší. A hledat ji v situacích, které prožíváte. Vždycky totiž máme možnost volby, jak na tu kterou věc zareagujeme, tzn. jak ji prožíváme.“

Jana: „Dobrý den, je mi 19 chci poradit stím jak se s tímto nezdarem srovnat. Mám za sebou spoustu neúspěchů jako nezvládnutá maturita, nemam kolem sebe pratelé, protože nedůvěřuji jim. Mám problém být mezi lidmi neumím snimi správně vyjít. Děkuji vám za odpověď.. :(“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Mnoho géniů ve škole neprospívalo :) To není žádná známka osobní hodnoty. A je dobré hledat a najít si lidi, se kterými ti bude dobře. Zkus to přes různé zájmové skupiny, zkrátka hledej si svůj "kmen". Lidi, kteří ti budou blízcí. Nemusí to být nutně ve škole a blízkém okolí. Dívej se, co tě baví dělat, věnuj se tomu. Přirozeně tak postupně začneš potkávat i nové přátele.“

Ruzena: „Jak mam pomoci svemu synovi aby se mel rad.Ma velmi negativniho otce,ale jelikoz je cizinec vidaji se mene.Mam strach abych jako matka mu dokazala dat vsechno tak jak to syn potrebuje a aby se naucil se mit rad i kdyz je napul cizinec.Snazim se sama mit rada sebe sama a byt mu vzorem,ale u muzu je ten proces asi jiny.Prijdou mi vice sobci,ale mozna,ze to je presne co je potters pro to mit se vic rad a vic investovat do see. Dekuji“

Mgr. Denisa Palečková a Ing. Richard Vojík: „Může mu pomoci i nějaký jiný pozitivní mužský vzor. Třeba trenér oddílu karate apod. Někdo koho bude respektovat.“