Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 9. ledna 2014

Mirka: „Dobrý den měla bych vice dotazů kde najdu na Vás kontakt??Děkuji“

Ing. Hana Ondrušková: „Moc Vás zdravím, kontakt na mě je na mých webových stránkách www.hanaondruskova.cz Klidně se ozvěte :)“

eva: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jak motivovat obézní dítě(7 let)ke zdravé stravě?Zeleninu od svačiny přinese v chlebníku domů,nebo jí nechá na talíři.Když jí manžel sekanou,tak jí chce a nebo chce hodně sladkosti.Děkuji.“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, z Vašeho dotazu se zdá, že to není jen otázka jídla. Nejsem odborník na stravu, ale zkusila bych vyhledat někoho, kdo umí pracovat nejen se stravou, ale i s případnými vnitřními bloky. Mnohdy se stává, že potřeba sladkostí nebo přejídání nesouvisí ani tak tělesnou konstrukcí a chutěmi jako spíš s emocemi a dalšími věcmi. Držím Vám palce“

Eva: „Dobrý den měla bych dotaz mám 2a pul roku syna a nechce mluvit říká pár slov ale nechce po mě opakovat na vše co mu řeknu mi řekne ne a jde pryč jak ho mám motivovat aby semnou komunikoval. Dělá si vše podle sebe uničeho nevydrží když sním třeba stavím komín vydrží u toho cca 2 min.sevším co má v ruce po nás hazí Jak docílit důslednosti když odmíta spolupracovat Děkuji Eva“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, bylo to tak s Vaším synem od úplného mala nebo k tomu nekomunikování došlo někdy v průběhu? Usmívá se Váš syn? A ještě bych se zeptala, co ho těší, z čeho má radost?“

Ivana z Brna (Rathouská - nezveřejňovat příjmení): „Můžete doporučit literaturu srozumitelnou pro laiky a týkající se typologie? Děkuji.“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, určitě bych doporučila dvě skvělé knihy, které jsou skutečně velmi dobře srozumitelné pro každého a přitom přínosné i pro lidi, kteří už se v tématu i vyznají. Jedna skvělá kniha je od Florence Littauerové, Osobnosti plus a druhá od Roberta Rohma, Pozitivní povahové profily. Obě knihy jsou čtivé, vtipné, nesmírně obohacující a přitom dokonce nejsou moc tlusté :):):) Přeju Vám příjemné čtení“

Lucie: „Dobry den, potrebovala bych poradit s dvouletou dcerou.od narozeni je strasne zavisla na me.odita otce i babicky a nemohu ji dat ani na chvilinku hlidat.potrebuju nastoupit do prace a nevim co s tim udelat.dekuji mnohokrat za odpoved.“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, přemýšlejte prosím o možných důvodech proč to tak je. Čím to, že nechce tatínka ani babičky? A co úplně cizí lidé, když přijdou na návštěvu? Je někdo na koho třeba jen na chviličku holčička dobře reagovala? Možná bude nějaký typ chování nebo komunikace, který jí vadí, ale to bude potřeba odhalit.“

Jana: „Dobrý den, nedá mi to Vám nenapsat, že jste se rozhodně neminula povoláním, srší z vás klik a pohoda. Mějte se hezky“

Ing. Hana Ondrušková: „Děkuju Vám moc, to potěší :):):)“

Klára: „Dobrý den, mám syna rok a třičtvrtě, je to malý cholerik. Jak mám řešit vztekání - např. když jdeme na procházku a on se začně válet na zemi a vztekat?“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, cholerici jsou tím typičtí. Když dostanou pocit, že je někdo nutí, jdou do šílené opozice a stávají se téměř nezvladatelní. S malým cholerikem bývá užitečné komunikovat jako s dospělým. Je to princip respekt/respekt. Když bude cítit, že se s ním jdete domluvit jako s dospělým, bude se vztekat trochu míň.“

P.Plačková: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak podpořit u syna (10let) pozitivní myšlení a pozitivní přístup k životu. Je velmi citlivé povahy, špatně snáší kritiku a ve škole reaguje na přísné chování paní učitelky až pláčem. Kamarády má, od září cvičí bojové umění. Děkuji.“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, nejsem si tím jistá - potřebovala bych víc informací - ale tak podle odhadu bych řekla, že syn má v sobě velký podíl melancholika. To jsou lidé, kteří potřebují jistotu a jakýsi přirozený řád, který se moc nemění, aby mohli být šťastní. Tito lidé jsou citliví a můžou dosáhnout velkých úspěchů díky své trpělivosti a cílevědomosti. Ale kritiku snáší skutečně velmi špatně. V každém případě bych Vám doporučila podívat se na ty doporučované knihy. Pokud jsem se v odhadu netrefila, tak odpověď určitě najdete v knížce - kterékoliv z nich.“

jana: „Dobrý den, se synem 3 roky chodíme na logopedii,ale problém je v tom ,že nehce s paní doktorkou spolupracovat. Vlastně s žádným cizím,kterého nezná,tak se sním bavit nenbude.“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, jak dlouho to trvá, než se syn s cizím člověkem seznámí? Pokud to není nějaká extrémní doba, moc bych doporučovala nelámat ho, ale spíš jít vstříc té potřebě a pokusit se víc navázat kontakt s paní doktorkou. Zvažte, jestli je to možné.“

eva: „Mam 16ti letou dceru.podle tabulky je zrejme sangvinik.je velice komunikativni a zajima ji ve skole spise ta zabava.pristi skolni rok chce jit studovat na rokdo ciziny.poradte-je to pro ni vhodne?dekuji moc za odpoved.hezky den“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, jestli je to její přání, tak bych do toho určitě šla. Sangvinici takové věci jako je pobyt v novém prostředí zvládají líp než ostatní. Naopak, je to pro Vás ten nejméně bolestivý způsob, jak přirozeně nechat dceru naučit se vzít na sebe zodpovědnost.“

Daniela: „Dobrý den, mám druháčka, který oddaluje dělání domácích úkolů až do večera. Jak ho namotivovat, abychom je dělali dříve? Na mladšího syna (5 let) mi pak zbývá velmi málo času. Děkuji za odpověď.“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, zkuste udělat se synem domluvu na naprosto konkrétní dobu, kdy budete společně úkoly dělat. A pak je naprosto zásadní to dodržet - jestli z toho slevíte, tak to prohrajete. Pro děti, které jsou hodně živé je třeba domluvit pár pravidel a ty pevně držet. Tím získáte současně určitou míru disciplíny, aniž byste museli neustále komandovat. Ale základem je dodržovat domluvené pravidla. Když nedodrží rodič, je to ztracené.“

Jindra: „Dobrý den, právě jsem si podle vašeho testu udělala rozbor sebe a následně svého syna. Jsme si povahově hodně podobní, je mu 14 let, ale nějak s ním nejde v tomto vku hnout. Na mě sedí flegmatik a tudíž i syn se mi jeví stejně, jak na něj? Děkuji za odpověď JIndra“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, 14 let, to už je puberta jak vyšitá. U mnoha dětí je puberta obdobím "rozpadu dosavadního světa" a s tím souvisí, že mnoho dětí má snížené sebevědomí (i když to tak na první pohled vůbec nevypadá - i agrese je vlastně zapříčiněna vnitřním strachem). A na sebevědomí je nejlepším lékem po malých kapičkách stále podporovat a UPŘÍMNĚ chválit. Kritika je v tomto období jako sůl do rány. Ty děti se někdy chovají divně ne proto, že by potřebovali zkrotit, ale naopak, že by potřebovali podpořit.“

Maruška: „Milá Hanko, zajímá mě, zda-li máte zkušenost s tím, že se dostává do konfliktu motivace dítěte učitelem a rodičem, kdy učitel má zájem očividnější než rodič a jeho snaha je zmařena okamžitě po příchodu domů. A to se nebavíme pouze o motivaci ke studiu. V případě nekomunikativního rodiče se mi to zdá snad neřešitelné. ((Doufám, že mě paměť nemate a když řeknu, ze vás zdravím z města vína, kde mají i lidušku nejen pro pianisty a violloncelisty, tak se nezmýlím:-) ))“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, moc moc moc chápu tu situaci, o které mluvíte. Tady pro učitele nastává ten nejtěžší moment - vnitřně přijmout fakt, že můžeme dělat to nejlepší co v nás je, ale nesmíme jako učitelé/trenéři/lektoři "chtít za ty druhé" - ani kdybychom je měli nejvíc rádi. Svoboda druhého se rozhodnout je svatá, i když to někdy doslova bolí. Vím, jak je to moc těžké. Každodenně s tím taky válčím :)“

Pavlína Šrámková: „Dobrý den,mám 20 měs.dceru,je velmi mluvná,relativně nestydlivá,nicméně si neustále chce prosazovat svoje a tak neustále slýchám "to ne".Bohužel tím tak týrá i svého 6letého brášku,který často brečí,že mu to či ono bere,nebo nepůjčí.Dochází k neustálým tahanicím o cokoli a i já nevím jak na ni i v obyčejných denních potřebách.Prosím poraďte.Děkuji za odpověď Šrámková“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, rozumím, že tohle je moc nepříjemné. Mám jedno doporučení - není všespásné - ale může pomoci. Zrovna včera v pořadu zazívalo, že spoluvlastnictví je "ďáblův vynález" a já to potvrzuji. Pokud to alespoň v těch nejpalčivějších případech jde, tak zkuste nastavit pravidla - podle Vaší situace - co je čí, jak probíhá půjčování věcí (např. že půjčování neznamená, že si kdokoliv vezme cokoliv a zachází s tím jakkoliv). A zase platí to nejdůležitější - když se domluví pravidla, je třeba je dodržovat. Jakmile tohle selže, tak už je s tím moc těžké pracovat. Pokud si holčička věci vynucuje, je potřeba jí bez negativní emoce a bez nadávání dát určitá pravidla, ale tak, aby to nebrala jako trest za svou vlastní přirozenost.“

Ilona: „Hezký den, Hanko, je možné, abych byla sangvinik i melancholik zárověň? Děkuji za odpověď, jste moc příjemná a moc hezky se vás poslouchá.“

Ing. Hana Ondrušková: „dobrý den, každý člověk je vlastně kombinací typů. Ale obvykle není běžné, aby lidé byli dohromady sangvinik a současně melancholik. Oba tyto typy jsou citliví, oba jsou vnitřně komplikovaní. Ale většinou je to tak, že člověk má jeden převládající typ a má nějaké rysy z těch sousedících typů. Pokud byste chtěla, můžete si udělat třeba velice jednoduchý - jen orientační - test v knize od Florence Littauerové, Osobnosti plus (je to tam hned na začátku a mám pocit, že to lze stáhnout i někde z netu).“

Lenka od Mariánských Lázních: „Dobrý den chtěla bych se zeptat, jestli pořádáte nějaké (víkendové) kurzy, jak lépe zvládat a pochopit své děti. Mám 4. malé děti ve věku 8 let děvče, 5 let syn a 3 letá dvojčátka chlapeček a holčička. Každé dítě je jiná osobnost a někdy je to s nimi hodně složité. Děkuji a krásný den.“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, kurzy pořádám. Nejsou obvykle zaměřené jen na děti, ale většinou se dělá celkově typologie osobnosti (jak určit lidi kolem sebe a jak s nimi pracovat), komunikace, přesvědčování, vymezování si hranic a práce se sebou (třeba i time management a zvládání stresu). Pokud chcete vědět termíny a další info, podívejte se na web www.hanaondruskova.cz a pokud tam nenajdete, co potřebujete, klidně mi napište, kontakt tam je.“

Markéta: „Dobrý den, moc Vám děkuji za Vaše informace, poslouchám Vás už celý týden a spoustu jsem se dozvěděla, chtěla jsem se Vás zeptat na literaturu kterou bych si měla pořídit, pokud bych se chtěla dozvědět něco více o čem jste mluvila děkuji mnohokrát a hezký den“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, je moc dobře, že se ptáte na literaturu. Záleží na tom, jaká oblast by Vás nejvíc zajímala. Už jsem psala, jaké knihy jsou přímo na tu typologii, ale pokud by Vás zajímalo i něco jiného, tak moc doporučuju knihy od Andrewa Matthewse nebo třeba skvělý autor Dale Carnegie. Pokud byste měla něco konkrétního, klidně mi napište, na mém webu je kontakt. www.hanaondruskova.cz“

Majka: „Můj 9-letý syn jde ráno do školy, vezme si čistou košily, nageluje si vlasy........... ale že ve dveřích nemá, aktovku, čip na oběd atd. to ho vůbec nezajímá! ještě tentýž den nechá v autobuse tělocvik! Jak na něj? Já už jsem zoufalá, pořád křičím a on v klidu. Já cholerik a on naprostý flegmatik..........“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, podle toho, co píšete, bude Vás syn spíš sangvinik než flegmatik. A křik v takovém případě naprosto nemá účinek. Sangvinici na to vůbec nereagují... Ti naopak dělají věci "za pochvalu", negativní motivaci prostě nevnímají (přesněji řečeno - bolí je a tak jí odmítají akceptovat, dělají, jako by jí neslyšeli. Tedy jediné co dělá křik je to, že se kazí vztah, ale stále nedochází ke změně chování). Vím, že to není lehké, ale zkuste si vytvořit se synem nějaké rutiny - například před odchodem do školy - a ty pak dodržovat. Ale všechno v tom pozitivním duchu. Sangvinici nedělají věci kvůli sobě (např. že když zapomene čip na oběd, tak bude mít hlad), ale kvůli ocenění od druhých (aby maminka jásala, jak je kluk na něco šikovný).“

Lucie Kůželová - Jůzlová: „Ahoj Hanko, děkuji za nesmírně zajímavou reportáž. Mohla by jsi mi doporučit nějakou literatutu o motivaci dětí, kterou bych mohla využít v hudebce u svých žáků? Nikdy mě nenapadlo řešit, že pro někoho je důležitější výsledek a pro někoho vztah a te´d zpětně mi to připadá jako zásadní věc. škoda že to nepřednášíš na JAMU :) Zdravím a děkuju, Lucka z mikulovských kurzů.“

Ing. Hana Ondrušková: „Ahoj Luci, máš pravdu - je to skutečně moc moc moc důležité. Knihy jsem už psala, ale ráda to zopakuju - jsou vážně skvělé: na typologii je moc dobrá Florence Littauerová (osobnosti plus) a Robert Rohm (Pozitivní povahové profily) Měj se krásně“

Bohumila: „Ahoj Hanicko, moc Ti to slusi ;) Prosim o radu, jak na maleho, 2 a pul roku, kdyz je s jinyma detma, aby se podelil o hracky. Deti ma moc rad, rad si s detmi hraje, ale kdyz prijde na pujceni hracek, zacne krik a biti :( Vzdycky se mu snazim vysvetlit, ze si jine dite hracku jen pujci, nevezme si ji domu...tak nekdy po par minutach sam jde a hracky nabizi, ale jak na to, aby to slo hned? Nebo to nejak neresit, at si to deti vyridi mezi sebou? vadi mi, ze ostatni hned boucha a nekdy je az agresivni :( Dekuju :) Pozdravuj doma, B+P+T ;)“

Ing. Hana Ondrušková: „Ahojky, malého určitě nenuť! Dítě obvykle nechce půjčovat hračky tehdy, pokud, když nemá silný pocit jistoty ohledně vlastnictví té věci. Jednoduše řečeno - dokud si tou věcí není jistý, nebude jí chtít půjčovat. A donutit ho věc půjčit ještě ničí ten jeho pocit vlastnictví. Je lepší převést pozornost ostatních dětí na něco jiného a nechat ho s tou jeho věcí. Časem se to tak může zlepšit. Měj se krásně“

Alča z přerovska: „Dobrý den, můj 3,5 letý syn odmítá spát po obědě.Chodí do školky a nechce spávat ani tam ani doma.Vzteká a prosazuje se již od 2let,tak bude asi cholerik.Nevíme jak na něj ani učitelky ani my.Děkuji za odpověď Alča“

Ing. Hana Ondrušková: „Dobrý den, do spaní ho raději nenuťte - sama jsem taky cholerik a jako dítě jsem ve školce zcela odmítala spát. Měli jsme tam ale naštěstí osvícené paní učitelky a jedna z nich se obětovala a v době spánku ostatní si s námi "odmítači" malovala. To spaní pro cholerika přes den je vážně trochu nepřirozené, takže nucení nepomůže...“

Lenka Mychová: „Dorý den paní Ondrušková, mohla bych se zeptat, zda bychom vás mohli se synem (rok a třičtvrtě) někde navštívit a poprosit o radu a pomoc, jak spolu komunikovat. Syn je energický (ne však hyperaktivní) veselý, zvýdavý a troufnu si říct chytrý, jen si asi moc nerozumíme se vzájemnou komunikací, poslední dobou mě to moc trápí a potřebovala bych poradit a hlavně pomoci. Děkuji Lenka Machová“

Ing. Hana Ondrušková: „dobrý den, klidně si můžeme zavolat a domluvit se na dalším postupu. Kontakt na mě je na mých webových stránkách www.hanaondruskova.cz“

Iva: „Dobrý den Hanko, nevím, jestli patří přímo k motivaci, ale poradila byste nám? jsme 3 kamarádky, 3děti, 2holky a 1 kluk, dětem je mezi 2-3let,...a neumí si pořádně hrát, většinou chlapeček nic nepůjčuje a je až agresivní k holám, bacá e apod. jak je namotivovat k hezčímu hraní?“

Ing. Hana Ondrušková: „dobrý den, je moc důležité jít do podstaty toho agresivního chování. Samotná snaha změnit chování - tedy změnit ten povrch - bez hledání té vnitřní příčiny je naprosto marné. Je to jako otrhávat lístečky zla. Je třeba vytrhnout ten kořen. Hledejte důvody, nesnažte se jen měnit chování. Držím Vám palce“

Pavlína: „Děkuji Vám už za odpověď níže..Pravidla zkusím nastavit,jen nevím jak je udržím..dcera se velmi vzteká,když není po jejím.A to v čemkoli,v půjčení hraček,v jití na procházku,dočistění zoubků. Děkuji a přeji hezký den“

Ing. Hana Ondrušková: „Budu Vám moc držet palce :) VŠEM DĚKUJU ZA DOTAZY A MOC SE OMLOUVÁM, ŽE NESTIHNU ODPOVĚDĚT NA VŠECHNY. POKUD MÁTE ZÁJEM PIŠTE NA MAIL: hana@hanaondruskova.cz MĚJTE SE KRÁSNĚ, HANKA ONDRUŠKOVÁ“