Rozšíření NATO: Finsko?
Část: Počasí
Obsah dílu
Finský prezident a premiérka podpořili vstup země do Severoatlantické aliance. Dlouhou dobu zastávalo Finsko v zahraniční politice neutralitu – ruská invaze na Ukrajinu to však změnila. Podpora vstupu do NATO výrazně stoupla – dle průzkumů je pro okolo tří čtvrtin Finů. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Finsko je v alianci vítáno a přijetí by mělo být rychlé.
Jaký časový horizont je reálný pro vstup Finska do NATO? Budou Finsko následovat další země - například Švédsko? A jaká bude reakce Ruska? Ptejte se i vy na to, co vás zajímá a dívejte se na dnešní 90´ČT24!
Části dílu
Adam Vojtěch, velvyslanec ČR ve Finsku
Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO
Tomáš Masař, Ústav světových dějin, Filozofická fakulta UK
Alexandr Vondra /ODS/, europoslanec, místopředseda strany
Přehled dílů
Ničivé povodně ve Španělsku
Přes sto obětí si vyžádala bouře s extrémními srážkami, která zasáhla jihovýchod Španělska. Úřady varují, že počet mrtvých může dál růst, mnoho lidí se stále pohřešuje. Povodně způsobily obrovské škody hlavně v oblasti Valencie a Andalusie. Místní teď za pomoci hasičů a armády začali s úklidem ulic. S následky zářijových povodní se snaží vypořádat také několik oblastí Česka. Dnes pro poškozené Senát schválil mimořádnou pomoc, chybí už jen podpis prezidenta. Rodiče dětí do deseti let, jejichž škola je zaplavená, by mohli pobírat ošetřovné, dokud škola znovu neotevře, nejdéle do konce března. Lidé se zatopenými domácnostmi by pak mohli peníze na náhradní bydlení dostávat v případě potřeby až do konce příštího roku.
Vládní návrh na změny penzijního systému míří do finále
Závěrečné čtení čeká ve sněmovně vládní návrh reformy penzí. Jeho součástí je i postupný růst věku odchodu do důchodu až na 67 let. Opozice se změnami nesouhlasí a plánuje dlouhé projevy. Očekává se proto, že třetí čtení novely vyplní několik jednacích dnů. Včera se koalice shodla na základních parametrech pro dřívější odchody důchodu bez krácení penze. To se bude týkat lidí pracujících ve čtvrté rizikové skupině. Mezi ně patří třeba někteří slévači, svářeči, brusiči nebo hutníci.
Reforma penzijního systému ve sněmovně
Česko potřebuje reformy, aby se nesnižovala kvalita života. Upozornil ve svém projevu k 28. říjnu prezident Petr Pavel a mezi oblasti, které nutně potřebují změny, zařadil penzijní systém. A právě ten by měl změnit vládní návrh, který mají poslanci projednat v závěrečném čtení. Jestli předlohu podpoří aspoň všichni členové koalice, ale zatím jasné není. Rozkol stále zůstává u náročných profesí. ODS a TOP 09 chtějí omezit počet lidí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Koalice se naopak shoduje v zastropování důchodového věku - maximálně na 67 letech - a stejně vidí i úpravu tempa růstu nových penzí.
90’ČT24 Speciál
106 let od vzniku Československa
Konec střídání letního a zimního času v nedohlednu?
V neděli skončí letní čas a začne standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní. Ve 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude delší. Zimní čas bude platit do poslední březnové neděle příštího roku. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale. Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.
Z Cermatu odchází ředitel Krejčí
Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí končí ve funkci. Důvodem rezignace jsou neshody mezi ním a zaměstnanci, někteří z nich podali výpovědi. Od 1. listopadu ho nahradí ve funkci jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronické přihlášky ke zkouškám na střední školy DiPSy, a na ministerstvu se stane hlavním architektem informačních systémů.
Rozpočet na rok 2025 ve sněmovně
Poslanci v prvním kole řeší návrh státního rozpočtu na příští rok. Schvalovat mají jeho základní parametry, tedy příjmy, výdaje a schodek. Ten má podle vládního návrhu příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně než letos. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho pouze vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO a i donedávna vládní Piráti.
Půjčka pro Ukrajinu
Europoslanci schválili pro Kyjev částku 35 miliard eur, které může použít na opravu válkou poničenou infrastrukturu nebo nákup zbraní. Tato půjčka je součástí dohody zemí G7, které chtějí Ukrajině poskytnout až 50 miliard dolarů. Půjčku by měly splácet výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku v unijních státech. Ten má hodnotu zhruba 210 miliard eur. Evropská komise by chtěla, aby prostředky mohla Ukrajina začít čerpat už letos.
Týden od zásahu policie v pražském dopravním podniku
Vrchní státní zastupitelství bezprostředně po zásahu obvinilo 13 lidí a firem za úplatkářské trestné činy spojené s veřejnými zakázkami. Seznam Zprávy později počet obviněných rozšířil na 14. A právě jejich konec ve funkcích bude dnes řešit dozorčí rada DPP. Podle předsedy rady a náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se bude jednat i o vypsání výběrového řízení na generálního ředitele pražského dopravního podniku. Hřib požaduje rezignaci toho současného - Petra Witowského. Ten obviněn není a odmítá, že by pro jeho konec ve funkci byl důvod.
90′ ČT24
Stručný přehld témat — Vstup Ukrajiny do NATO: sen, či nezbytnost? — Jak vnímají plán vítězství Zelenského Ukrajinci? — Jak se žilo za normalizace — Sjezd lidovců: do čela Výborný i nová krev — Nová hospodářská strategie ČR — Co všechno zaznělo na sjezdu lidovců
