Magická atmosféra Prahy okouzlila a radikálně změnila životy dvou výtvarníků. Jedinečná dokumentární řada osudů těch, kteří nosí nálepku cizinec

Obsah dílu

Přehrát vše

Alex a Karen

Dá se říci, že Alex a Karen se sešli na půl cesty. Karen se narodila v Irsku a Alex na Ukrajině. Když se vydali sobě naproti, o čemž netušili, potkali se v Praze. Srdci Evropy. Karen přijela z Irska před 14 lety, v době, kdy ji ekonomická krize v zemi začala připravovat o zákazníky. Jak říká, měla na výběr. Buď zůstat, přeorientovat se na jinou tvorbu, nebo odjet jinam, kde by o její moderní baroko zákazníci stáli. Praha se jí zdála ideálním řešením. Prodala proto doma úplně vše a rozhodla se zkusit to ještě jednou – jinde. Alex přijel do Prahy o rok dřív se svou tehdejší rodinou. Podle něj mu byl život v Sevastopolu, kde měl své studio, moc těsný. Kdyby zůstal, musel by dál dělat jen reklamu. „Chtěl jsem víc a věděl jsem, že naši lidé mi tu možnost nedají. Musel jsem někam víc do centra kultury. Zapíchl jsem prst do mapy tam, kde jsem odhadoval, že musí být střed. Střed Evropy, střed kulturního dění. Bylo to Česko, konkrétně Liberec. Tak jsme se sbalili a jeli. Po přistěhování jsem ale zjistil, že pokud chci pokračovat ve výtvarné práci, musím žít v Praze, a tak jsme se znovu stěhovali,“ vzpomíná na začátky v ČR Alex. Přestože se narodil na Ukrajině, v srdci je Alex Rus. Rus byl jeho dědeček i babička, kteří se kdysi do Sevastopolu přistěhovali, a on sám mi hned v úvodu zdůraznil, že podle pasu je sice Ukrajinec, ale cítí to jinak. Sám říká – jak můžu být Ukrajinec, když ani neumím Ukrajinsky. Umím jen Rusky, a tak jsem Rus, kterému dali do dokladů mylnou informaci. Proto pro něj není těžké považovat Česko za nový domov. A jak zdůrazňuje, po Krymu, ani Ukrajině se mu nestýská. Zasteskne se mu po rodičích, ale ty dnes v době internetu prý může slyšet i vidět denně.

Košičtí Češi

Už od dob Velkomoravské říše bylo silné pojítko mezi národy žijící dnes ve dvou samostatných státech. Českem a Slovenskem. Během reformace, která začala v Čechách v 1. polovině 15. století, přicházeli na Slovensko husité. To se dá považovat za prní velkou přílivovou vlnu Čechů na Slovensko. Další proud je spojen s tzv. Bratříky. Evangelíky, kteří nabídli výklad Bible v češtině, která byla Slovákům příbuzná, a kterým dosud byla podávána jen v latině. Protestanti zde po stovkách našli útočiště především po bitvě na Bílé Hoře. Po vstupu Čechů a Slováků do společného státu na podzim 1918 se naše historie opět spojila, ale dohodou českých a slovenských vládních představitelů se 1. ledna 1993 opět rozdělila. A tímto rozhodnutím se za hranicemi své vlasti ocitlo okolo 60 tisíc Čechů, Moravanů a Slezanů žijících na Slovensku a asi 300 tisíc Slováků na území České republiky. Ve smyslu mezinárodního práva vznikli dvě nové národnostní menšiny. Nejmladší ve střední Evropě. O svém novém postavení budou vyprávět ti, kteří zapustili své kořeny v Košicích.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2015
 P ST AD HD
ŽánrDokument