4. prosince 2016

Jihlava bývala po staletí královským horním městem. A její bohatství v podobě stříbra a vzkvétajícího obchodu bylo potřeba chránit. Proto kolem ní začal už v první polovině 13. století růst prstenec kamenných zdí. Postupně byla vybudována šest metrů vysoká vnitřní hradební zeď s věžemi, široký parkán obehnaný další zdí s baštami a před nimi až sedmimetrový příkop. Na délku měl celý systém kolem dvou kilometrů. V průběhu staletí se samozřejmě dočkal řady proměn. A taky využití. V roce 1402 se například rozhodli město přepadnout lapkové z okolí. Byli ale včas odhaleni a ještě na hradbách místními poraženi. Na památku této události se v Jihlavě slavil kapří den. A my vám prozradíme, proč dostal jméno zrovna podle šupináče.

Možná i vy si doma na Vánoce stavíte vlastní betlém. Nebo se vydáváte do míst, kde si můžete prohlédnout výtvory jiných. Jedním z těch, kterým příběh o narození Ježíška a jeho ztvárnění učarovalo, je Pavel Rouha z Velešína. Už jako malý kluk obdivoval jesličky v Třešti, která je takřka betlémářským rájem. A v šesti letech vyřezal svou první figurku. Postupně začal tvořit velké dílo, do kterého kromě Ježíška a jeho nejbližších přibývali i lidi z Pavlova okolí. Najdeme tam například mistra pekaře, který pravidelně peče chleba v obecní peci v Lenoře. Ale taky slavného strakonického dudáka a mnohé další. Autor nezapomněl ani na sebe, protože si prý chtěl tu milou společnost pořádně zblízka užít. Celý betlém staví před svátky takřka měsíc. Pokaždé jinak. A my si ho společně prohlédneme.

Broumovský klášter býval významným centrem vzdělanosti v kraji. Po velké rekonstrukci dnes láká k návštěvě spoustu milovníků památek. Nedávno v něm vybudovali i novodobé skriptorium. Tedy dílny, v nichž kdysi mniši přepisovali už existující knihy nebo vytvářeli nové, kupříkladu herbáře. Samozřejmě ručně, takže téhle práci věnovali měsíce i roky svého života. My se při prohlídce unikátních prostor dozvíme, co všechno jejich práce obnášela, ale i to, co jí předcházelo. Zjistíme třeba, jak se vyráběl papír a zároveň je pro nás připravena řada zajímavosti o pergamenu. Pak budeme sledovat, jak se míchaly barvy. A samozřejmě se zastavíme rovněž v místech, kde bratři sedávali a psali. Návštěvníci ovšem nemusejí všechno jen pozorovat. Dostanou totiž i šanci tuhle těžkou práci si vyzkoušet.

Obec Nečtiny najdeme v odlehlém koutě na severu Plzeňského kraje. Kdysi tu žili hlavně němečtí obyvatelé, takže vesnice po válce osiřela. Dnes je v ní ale opět rušno. Ožila stará kamenická tradice a možná se znovu začne těžit v místních lomech, které nabízely kvalitní pískovec. Mohl by být dokonce použit při opravě Karlova mostu. Nicméně my se budeme věnovat jiné místní zajímavosti. V obci se konalo už několik ročníků sochařského sympozia, na které se sjíždějí mistři z nejrůznějších koutů světa. Při jednom z nich dostali za úkol vytvořit sochu anděla. A jejich díla dnes lemují unikátní stezku, po níž se společně projdeme a budeme zjišťovat, jak rozdílnou podobu můžou tihle nebeští poslové v podání různých umělců mít.

Když se u nás začalo zabydlovat zdobení vánočních stromků, lidi na venkově používali nejčastěji ovoce nebo perníčky. Pak přidávali výtvory z papíru a taky ze slámy. Ozdoby z ní jsou oblíbené i dnes. Zlatavá stébla připomínají sluneční paprsky a podle lidových pověstí přinášejí do svátečního času světlo, teplo a pohodu. Už bezmála tři desítky let s nimi kouzlí i manželé Jana a Ivo Kratochvílovi z Rovečného na Vysočině. Pomáhá jim jejich syn Pavel a zapojil se dokonce už taky jeho potomek. Pavel rád tvoří hvězdičky, tak nám ukáže, jak vznikají. A dozvíme se řadu dalších zajímavostí o tom, jak se tenhle materiál připravuje. Nejnáročnější je výroba andělíčků a betlémů, které se věnuje hlavně paní Jana. Ale pomáhají i ostatní členové rodiny.

Písničku o generálu Laudonovi, který jede přes vesnici, zná asi většina z nás. My vám o muži, kterému je věnována, prozradíme víc. Byl úspěšným rakouským vojevůdcem, jenž proslul hlavně úspěchy v bojích s pruskými nepřáteli. Jeho hvězda začala stoupat vzhůru na severní Moravě, konkrétně v bitvě u Domašova. Dioráma téhle vřavy je k vidění v expozici generálovi věnované. Najdeme ji v Novém Jičíně. Proč zrovna tam, to vám samozřejmě prozradíme. A navíc i to, kdo vytvořil spoustu malých vojáčků, na něž tu na pomyslném bojišti narazíte. Lákavé jsou i další části expozice, kde jsou k vidění kupříkladu repliky historických zbraní. Navíc si můžete vyzkoušet své dělostřelecké umění. Dům, v němž si generála připomeneme, však nabízí ještě jednu zajímavost.