Mozaika z regionů: Alchymistická dílna na Budyni, Na kole údolím Polepky, Hrady ze špejlí – modelář, Klášter Plasy-podzemí, Zakuřovaná keramika, Šárovcova lhota, cihelna.

Obsah dílu

Přehrát vše

Alchymistická dílna na Budyni

Alchymistická dílna na BudyniStejně jako na Pražském hradě a na dalších šlechtických sídlech, usadili se v časech Rudolfa II. i na Budyni nad Ohří různí alchymisté, kteří se pro zdejšího pána snažili vytvořit elixír mládí nebo vyrobit zlato. Jejich dílna se dochovala dodnes, takže se můžeme symbolicky přenést do minulosti a do světa tajemna. Při prohlídce dílny narazíme na několik symbolů, které tajuplnost dílny zvyšovaly. Například sovu, která fandila alchymistům nebo hadí kůži, která byla zase blízká lékárníkům. A samozřejmě lebku, která symbolizovala nekonečno a věčnost, tedy dimenze, v nichž se pohybovali hvězdáři a astrologové. Prozradíme vám také něco o umu místních mistrů, kteří třeba při výrobě zlata vytvořili čistý vápník nebo vymysleli úžasný žaludeční likér, který dokonce zaznamenali do kuchařské knihy.

MapaAlchymistická dílna na Budyni
videoAlchymistická dílna na Budyni
...
video video

Alchymistická dílna na Budyni

Na kole údolím Polepky

Na kole údolím PolepkyMyslíte, že bychom v okolí Kolína sotva hledali vodopády nebo skály jako stvořené pro horolezce? Omyl, oboje si prohlédneme při našem výletě na kole údolím potoka Polepky. Směřovat budeme z Kolína do Ratboře a můžete být klidní, terén zvládnou i vaši nejmenší. První naší zastávkou budou Berkovy skály připomínající, že se tu před stovkou milionů let rozlévalo moře. Dál se přesuneme k místu, kde kdysi stával poplužní dvůr. A právě na něm pobýval v dětství slavný rybníkář Jakub Krčín. Pak už nás čekají slíbené vodopády a nad nimi vesnice Polepy s kaplí zasvěcenou Cyrilovi a Metodějovi. O kousek dál se pak zastavíme u gotické tvrze a milovníkům lezení po skalách nabídneme tu u Kohoutova mlýna, která je pro ně doslova rájem. Zajímavostí nás čeká ještě víc.

MapaNa kole údolím Polepky
videoNa kole údolím Polepky
...
video video

Na kole údolím Polepky

Hrady ze špejlí

Hrady ze špejlíEiffelovku, Karlštejn, Hlubokou nad Vltavou, Vranov nad Dyjí, ale také Staroměstskou radnici nebo třeba Pražský hrad můžete na jít pěkně pohromadě na jednom místě díky panu Ladislavovi Novákovi v Protivíně. Jen stavební materiál je trochu netradiční – obyčejné kuchyňské špejle. Ale sotva bychom se dopočítali, kolik jich už pan Novák spotřeboval. Stavět začal na vojně, pak si ale dal pauzu a naplno se do modelaření vrhl až později. Věnuje se mu hlavně v podzimních a zimních měsících, ale v případě posledního díla udělal výjimku. Pražský hrad stavěl i pod pergolou. Věnoval mu celkem přes patnáct set hodin a použil na něj bezmála jedenáct tisíc špejlí. V měřítku 1:225 měří jeho hrad na šířku 1,3 m a na délku ještě o dva metry víc.

MapaHrady ze špejlí
videoHrady ze špejlí
...
video video

Hrady ze špejlí

Plaský klášter

Plaský klášterDo areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích se nevypravíme obdivovat architektonické skvosty, ale technickou zdatnost a důmyslnost mistrů stavitelů. Klášter stojí na podmáčené bažině kokem řeky Střely a stavitelé v čele se slavným Janem Blažejem Santinim museli při přestavbě v době baroka důkladně vymyslet, jak ho v terénu ukotvit. Nakonec jim posloužilo víc než pět tisíc kůlů, které zapustili do země a pak celé základy zaplavili vodou, které tím pádem přidělili roli konzervantu, jenž brání zničení kůlů a pádů stavby. K čemu všemu dokázali cisterciáčtí mniši používat vodu a jaké systémy tvořili, to všechno se dozvíme při prohlídce kláštěrního podzemí. A prozradíme vám i to, že stejně důmyslně jako stavbu a zásobování vodou, dokázali obyvatelé kláštera vyřešit i vyhřívání konventu.

MapaPlaský klášter
videoPlaský klášter
...
video video

Plaský klášter

Zakuřovaná keramika

Zakuřovaná keramikaO zakuřované keramice asi slyšel skoro každý, tajemství její výroby ale možná až tak známé není. Proto se vypravíme za Igorem Chrástkem do Zlechova, který hrnky, misky a další nádoby způsobem, který ovládali naši předci, vytváří. Navazuje na stovky let starou rodinnou tradici, koneckonců jeho prvním učitelem byl dědeček. Začneme samozřejmě u hrnčířškého kruhu. Igor si rozumí s tím nejnáročnějším, kopacím. Práci na jednom století starém předvádí i na různých jarmarcích. Zvládá na něm dokonce vytvořit i různá zdobení. Pak ovšem přijde vypalování. A v něm je ten největší rozdíl. Pálí se v peci vytápěné dřevem, výpal trvá takových deset až dvanáct hodin. Pak se ještě přitopí, pec se zazdí, zamaže a z bílých hrnků mámě krásné černé.

MapaZakuřovaná keramika
videoZakuřovaná keramika
...
video video

Zakuřovaná keramika

Šárovcova Lhota

Šárovcova LhotaŠárovcovu Lhotu na Královéhradecku asi většina z nás nezná. Přesto si zaslouží pozornost. Při návštěvě si prohlédneme malý zvon z konce sedmnáctého století, o který se místní s patřičnou úctou starají. Zdvořile pozdravíme místního vodníka Šárovečka, abychom ho nerozhněvali a nestáhl nás do říčky Javorky. Nejvíc se ale zdržíme u cihelny, která tu vyrostla ve dvacátých letech minulého století. Dosloužila před půlstoletím a pak už to s ní šlo z kopce. Před nedávnem se nad jejím osudem slitoval Martin Pour a opravil ji. Zájemci si tak mohou prohlédnout celou stavbu, ale také zařízení, které sloužilo k vypalování cihel. Ukážeme si, kudy se do šestnáctikomorové pece vkládaly cihly, jak se v ní topilo, dozvíme se, proč se jí říkalo kruhová a taky to, kolik cihel se do ní vešlo. Už teď prozradíme, že k vidění tu jsou i další zajímavosti.

MapaŠárovcova Lhota
videoŠárovcova Lhota
...
video video

Šárovcova Lhota

Stopáž28 minut
Rok výroby 2012
 P ST