Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chudenice

ChudenicePodíváme se na zámek, kde sám kodifikátor spisovné češtiny Josef Dobrovský působil jako učitel dětí šlechtického rodu Černínů. Ocitneme se v Chudenicích u Klatov a projdeme se tamním Starým zámkem. Černínové chod obce ovlivnili na víc než na 7 století a jak na jejich éru, tak na samotného Dobrovského pamatuje zámecká expozice.

Zavedeme vás rovněž do Americké zahrady, o jejíž vznik se zasloužil Evžen I. Černín z Chudenic. A na závěr si zahrajeme na turisty-lezce, protože vystoupáme k rozhledně Bolfánek, nacházející se na samotném vrcholu kopce Žďár.

Na místě Starého zámku stávala původně gotická tvrz, a to už někdy ve 13. století. Zbudovat ji nechal Drslav Černín, z rodu Černínů však výrazněji vstoupil do dějin až Humprecht – purkrabí Pražského hradu. Právě on se v polovině šestnáctého století zasloužil nejenom o renesanční přestavby zámku, ale také o povýšení Chudenic na městečko s erbem, pečetí a právem trhů.

Barokního puncu se zámek dočkal ve století osmnáctém a vdechl mu ho Prokop Vojtěch Černín. A dozvíte se taky, jakže vlastně Černínové podle legendy ke svému jménu přišli.

MapaChudenice
videoChudenice
...
video video

Chudenice

Pražské Benátky

Pražské BenátkyDnes jedno z nejdražších pražských míst se spoustou zvláštních zákoutí i turistický cíl. Dřív byste tady ale živáčka téměř nepotkali. Říká se jí taky pražské Benátky. Ano, nedělní toulky startujeme na Kampě. Ostrov, kdysi pustý, patřil do správy maltézských rytířů. Ti na něm vybírali mýtné – to bylo ve 12. století.

O tom, že šlo o lokalitu, která nebyla obydlená, svědčí právě její název. Kampa totiž má svůj původ v latinském campus, kde označuje prázdný prostor. Ostrov za svůj vznik vděčí zřejmě naplaveninám z Vltavy, a možná i malostranským Pražanům samým, kteří sem házeli odpadky.

A když jsme na Kampě, nemůžeme minout Čertovku. Ta se jmenuje podle domu U sedmi čertů. Prostor zahrad, ale i mlýnů, prostor krásných domů, zajímavé architektury. I to je nebo byla Kampa. A měla i své slovutné obyvatele.

MapaPražské Benátky
videoPražské Benátky
...
video video

Pražské Benátky

Nová Paka

Nová PakaPak se vypravíme na Husův kopec v Nové Pace a prohlédneme si dřevěný kostelík, který si sem v roce 1930 nechal přivézt z Podkarpatské Rusi továrník Otto Kretschmer. Svatostánek je dnes kulturní památkou.

Původně sloužil jako soukromé muzeum církevního umění, bohužel nenechavé ruce byly příčinou toho, že byl několikrát vykraden. Veřejnosti už přístupný není, ale s kamerou toulavou jsme se do něj dostali.

Stromy a duby, ze kterých byl kostel postaven, pamatují už 4 století. Snad až neuvěřitelně vypadá to, že stavební dřevo, kterého bylo užito, bylo macerováno 50 let v nádržích s příměsí volské krve a skalice modré. Důvod? Aby si na něm jen tak nepošmákl dřevokazný červ.

Kostelík je navíc postaven tak, že při pohledu z jeho věže při slunovratech zapadá slunce přesně za kaplí bývalého hradu Kumburk. Od ostatních staveb, které sem byly převezeny, se tahle liší tím, že má uprostřed kněžiště výpravně vytvořený baldachýn – nad kamenným oltářem.

MapaNová Paka
videoNová Paka
...
video video

Nová Paka

Muzeum Komenského

Muzeum KomenskéhoV Přerově mají Muzeum Komenského a jde vlastně o největší expozici týkající se historie školství u nás. Vítejte ve čtyřech kompletně vybavených třídách od 17. století až do současnosti.

Knížky – učebnice tehdy vůbec nebyly nebo byly drahé, a proto byli malí učedníci nuceni slabikovat texty z destičky, do které se vkládal vždy list papíru s písmenky a obrazem kohouta. Všechno to připomínalo záchodové prkýnko.

Za zmínku snad stojí i to, že tady mají třeba i vzácné telurium ukazující pohyb Země a Měsíce kolem Slunce nebo Machův vlnostroj – názorná pomůcka, která demonstrovala vzdělání chtivým podélné a příčné vlnění. A víte, že kapesníky tehdy v módě nebyly – proto i ve školách byla plivátka.

Náš průvodce František Hýbl všechny třídy vybudoval a většinu předmětů taky sám sesbíral. Za komunistického režimu mu tady straničtí soudruzi nechtěli povolit historicky nedílnou součást učebny – obraz císaře pána a kříž. Franc Josef nakonec prošel, krucifix ale musel počkat až na listopad 89. Kuriózní historii má i Komenského mravoučné desatero vytištěné koncem 19. století.

MapaMuzeum Komenského
videoMuzeum Komenského
...
video video

Muzeum Komenského

Lipno

LipnoNa délku má 48 kilometrů, šířka čítá víc než 10 kilometrů, hloubka bratru bezmála i 22 metrů a to vše v nadmořské výšce 726 metrů. Tak právě tyhle parametry vykazuje jihočeské moře neboli největší vodní plocha v Česku, Lipenská přehrada. Letos si připomíná své padesáté narozeniny.

Stavba zadržuje víc než 300 milionů krychlových metrů vody a krásná je snad odevšad. Třeba i z Vítkova Hrádku. S pracemi se začalo v roce 1953. Jde o přehradu, kvůli které nepadaly hromadně žádné obce či vesnice, snad jen výjimečně některá jednotlivá stavení, takže její stavba nebyla tak bolestná.

Nebylo tu tehdy mnoho stálých obyvatel, říká tajemník frymburského úřadu pan Flígr, i když slzy samozřejmě tekly taky: tak třeba v části Frymburka, kterou voda zatopila. Leccos o tom vědí místní potápěči, právě oni si ještě můžou udělat výlet proti času. Jaké je české Lipno? Jak se proměnilo a proměňuje? Co ho čeká? I o tom se bude mluvit.

MapaLipno
videoLipno
...
video video

Lipno

Výstava Bojná

Výstava BojnáBrněnské Moravské zemské muzeum vystavuje unikátní sbírku archeologických předmětů ze slovenského hradiště Bojná z dob vzniku Velké Moravy. Lokalita nedaleko západoslovenského města Topoľčany se stala známou teprve před dvěma lety díky nálezům zvonů a pozlacených plaket s raně křesťanskými motivy z přenosného oltáře.

Mnohé z více než 400 exponátů jsou vůbec poprvé vystaveny mimo území Slovenska. Archeologové o lokalitě věděli už dřív, ale kvůli nedostatku peněz se do výzkumu pouštět nechtěli. Archeologické práce tady začaly teprve předloni, každý rok se zde najdou tisíce artefaktů z 9. století, kdy vznikala Velká Morava.

V okolí obce Bojná se dodnes dochoval prstenec mohutných dřevohliněných valů, jejichž výška přesahuje pět metrů. Četné nálezy v hradišti jsou pro archeology unikátní tím, že dokládají písemné prameny z dob vzniku Velké Moravy. Většina nálezů z této doby pochází z Moravy.

Historická centra na území Slovenska, například Nitra, byla zastavěna a pochází odsud pouze nálezy menšího rozsahu. Bojná je proto pro archeology učiněný ráj, nachází se v zalesněném a kopcovitém území. Říkají archeologové – uvidíte sami, že mají důvod říkat tahle slova.

MapaVýstava Bojná
videoVýstava Bojná
...
video video

Výstava Bojná

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín