Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Bor u Tachova

Bor u TachovaTentokrát se vydáme na vodní hrad, který nechali postavit Švamberkové. První písemná zmínka o něm pochází z poloviny třináctého století. A najdeme ho na cestě spojující Čechy s Bavorskem. Hrad už dnes ale není hradem – vítejte na zámku v Boru u Tachova.

Vystřídaly se tady tři šlechtické rody: Švamberkové, od nichž koupil celé panství hraběcí rod von Gotzenů, až po Loewensteiny – ti tu kralovali až do druhé světové války. Pak památka – jako ostatně i stovky dalších – přešla do rukou všeho lidu – a začala chátrat.

Opravenou památkou nás provede její kastelánka Galina Marianna Kortanová. Provede nás celým zámkem a ukáže nám třeba Vamberský sál s unikátní sklípkovou klenbou nebo expozici dobových zbraní a oděvů i gotickou kapli svatého Vavřince. A zapátráme i po tom, čí jsou otisky dlaní na jedné ze stěn kaple.

MapaBor u Tachova
videoBor u Tachova
...
video video

Bor u Tachova

Výstava zimních sportů

Výstava zimních sportůBrusle, lyže, sáňky a zimní radovánky – rýmovačka, která navíc vystihuje i to, o čem si budeme povídat v zatoulání do úpického muzea. Necháme vás totiž zavzpomínat si nebo spíš podívat se, jakže naši předkové začínali se zimními sporty.

Kromě mnoha druhů saní, lyží a bruslí na výstavě uvidíte i oblečení, ve kterém lyžovaly dámy třeba před stoletím, a přitom takové lyže jsou osvědčeným dopravním přibližovadlem už víc než deset tisíc let.

Zásadním zlomem ve vývoji českého lyžování se stal rok 1892 kdy do Krkonoš přivezl lyže hrabě Jan Harrach. Ale už v roce 1895 byl založen Český krkonošský spolek Ski. Je to nejstarší samostatný spolek u nás, dodnes fungující.

Jenže k zimním sportům a radovánkám nepatří jen lyžování, ale i sáňky. Saně nejprve sloužily jako dopravní prostředek ke stahování dřeva, v devatenáctém století se ale natolik rozšířily, že se ona činnost stala masovou zábavou. Lehčí saně se vynášely na zádech, a ty těžší, pro vícero lidí, vyvezlo koňské spřežení.

MapaVýstava zimních sportů
videoVýstava zimních sportů
...
video video

Výstava zimních sportů

Jaroměřická kalvárie

Jaroměřická kalváriePak se vypravíme do Jaroměřic u Jevíčka, kde navštívíme poutní místo Kalvárie – jednu z dominant obce založenou už v roce 1713. Sakrální stavba zůstávala delší dobu nevyužita, oživení přišlo až s polskými řeholníky z řádu pasionistů.

Známé poutní místo Kalvárie je v našich zemích ojedinělé, protože celým svým rozvržením připomíná jeruzalémskou Golgotu v Palestině. Z obce Jaroměřice nahoru na Kalvárii vede křížová cesta k baroknímu poutnímu kostelu, který dal postavit pan Šubíř z Jaroměřic podle návrhu stavitele Santiniho v letech 1712-1713 jako poděkování za vyslyšení proseb.

Díky tomu, že pasionisté přiložili ruce k dílu, je možné kdykoliv navštívit tohle poutní místo. A svědčí o tom i zvyšující se počty turistů i poutníků či cestovatelů. Hlavní pouť je o slavnosti Seslání Ducha svatého a malá pouť na svátek Povýšení svatého kříže (neděle kolem 14. září).

Nejvýznamnější památkou poutního místa Kalvárie je obraz Spasitele, který se nachází v kostele Povýšení svatého Kříže.

MapaJaroměřická kalvárie
videoJaroměřická kalvárie
...
video video

Jaroměřická kalvárie

Bimbova dobrodružství

Bimbova dobrodružstvíBohumil Konečný alias Bimba. Jméno, které už navždy zůstane spjato s foglarovkami. Mluvíme o něm proto, že v Obecním domě můžete navštívit výstavu se spoustou ilustrací i fotografií nebo korespondence našeho hlavního, i když opomíjeného hrdiny.

Jde hlavně o věci ze soukromých sbírek. Přezdívku získal díky svému otci – ten tak narážel na synův menší vzrůst a větší hmotnost. Ujala se a signatura Bimba pak zdobila všechny Konečného ilustrace.

Na výstavě, kam vás zavedeme, si projdeme nejen celou Bimbovu tvorbu, která odstartovala hlavně Kulometnou rotou – autor za ni však sklidil tehdy dvojku z mravů. I když sám přiznává, že velkou inspirací pro něj byl malíř Zdeněk Burian, brzy si našel svou vlastní cestu a po té se taky vypravil. Cesty ho zavedly až k Jaroslavu Foglarovi.

V 60. letech se Bimba i jeho rodina dostává do existenčních problémů a zdálo se, že nové kamarádství s Petrem Sadeckým by mohlo být cestou z potíží. Bimba pro Sadeckého začal malovat, ten však emigroval a připravil Bohumilu Konečnému největší životní zklamání – zradu.

MapaBimbova dobrodružství
videoBimbova dobrodružství
...
video video

Bimbova dobrodružství

Košíkářka

KošíkářkaMorkovice prosluly jako košíkářská velmoc. Precizní odvedená práce a kvalitní zboží místních košíkářů se vyváželo do celého světa. My jsme se s naší kamerou vypravili za paní Danou Ptáčkovou právě do této obce na Kroměřížsku.

K rodinné košíkářské tradici se přihlásila už před čtyřmi desítkami let. A nelituje. Za práci s tímto materiálem jí udělil ministr kultury v roce 2006 titul nositelka tradice lidových řemesel v oboru pletiva – práce z vrbového proutí a pedigu. Zpracování přírodních materiálů provází lidstvo díky jejich dostupnosti již od nepaměti. Řemeslníci, zabývající se speciálně pletením z loupaného proutí, se v 17. století sdružovali do cechů.

Na Moravě se košíkáři soustřeďovali zejména v Morkovicích. Potřebné proutí zde získávali z vrb rostoucích kolem řek. Později, od poloviny 19. století, začali vysazovat na polích vyšlechtěnou vrbu americkou. Její proutí totiž bylo kvalitnější a jakost výrobků se tedy podstatně zvýšila. Dnes se pěstuje kolem 14 druhů vrb a každá odrůda má jiné upotřebení. Od 19. století se k nám z jihovýchodní Asie dováží liana zvaná Calamus rotang, jejíž vnější část (nazývaná rotang) slouží zejména k výrobě nábytku.

Naopak k pletení se používá vnitřní jádro, kterému se říká pedig. Bývá o průměrech od 1 až do 10 mm a vyznačuje se výbornou pružností, dá se barvit a v košíkářství slouží zejména při pletení drobnějších věcí, jako jsou misky, košíčky, podnosy, ošatky a další užitné i dekorační předměty, ale také třeba k vyplétání bočních stěn a dvířek dřevěného nábytku. Možná to ani nevíte a sami máte něco takového doma.

MapaKošíkářka
videoKošíkářka
...
video video

Košíkářka

Adolf Loos

Adolf LoosS kamerou zavítáme do Muzea hlavního města Prahy. Vystavují tu rozsáhlé dílo Rakušana Adolfa Loose, který má ale silné kořeny na Moravě. Narodil se totiž v Brně a jde o uznávaného architekta.

Expozice, kam vás pozveme, čítá na 44 zrealizovaných i nezrealizovaných projektů v českých zemích od roku 1890 do třicátých let století dvacátého. Mistr moderní architektury Adolf Loos navrhoval nejenom domy, ale také interiéry bytů či mobiliář svým osobitým, individuálním způsobem. Domy se vyznačují strohostí navenek, zato precizní propracovaností interiérů. Zkuste navštívit Müllerovu vilu v Praze. Ta představuje vrcholné dílo Loosovy moderní architektury.

Kurátorka Maria Szadkowska charakterizovala architekta Loose jako génia nerespektujícího žádnou autoritu i jako cynika, který přílišné obliby nedosáhl. Přesto však dokázal získat četné zakázky.

V Čechách Adolf Loos realizoval řadu staveb. V muzeu jsou k vidění nejenom plány, ale také modely vily v Hrušovanech u Brna, Konstanc v Olomouci či Müllerovy vily v Praze. Za pozornost stojí i soubor fotografií dochovaných Loosových interiérů v západočeské metropoli Plzni. Interiéry, které jsou dnes v majetku města, patří ke skvostům moderní architektury.

MapaAdolf Loos
videoAdolf Loos
...
video video

Adolf Loos

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín