Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Korozluky

KorozlukyKorozluky – podivné slovo značící spíš složení dvou podstatných jmen. Kolo a ruka. Ve skutečnosti ale jde o zámeček, který se nachází v obci Korozluky u Mostu. V 19. století byl zrekonstruován s fasádou italské renesanční vily.

V dobách socialistických sloužil jako internát, pak se dostal do rukou stavebního inženýra Miroslava Perouta. Naštěstí. Podařilo se mu ji zachránit a z hrobníkovy lopaty ji vzal na poslední chvíli. Na stavbu byl totiž už vydán demoliční výměr.

Z původní ruiny se stala zajímavá stavba, opravovalo se 14 let a dostalo se i na kapli svatého Josefa z roku 1871. Obě památky, jak zámek, tak kaple dnes slouží veřejnosti. První patro nechal nový majitel zbudovat tak, jako by tam pořád bydlela šlechta, vše dle původní historické dokumentace a jednotlivé pokoje jsou rozděleny dokonce podle toho, jsou-li určeny pro dámy nebo pány.

Část vybavení pochází z vlastních zdrojů, zbytek zapůjčily jiné památkové objekty a muzea. Mříže, zábradlí a kamenné portály hledal majitel po skládkách a sběrnách odpadů. Když se boural starý Most hlavně kvůli uhlí, na památky se moc ohledů nebralo.

A stavba je zajímavá i pro geology. Ti zjistili při zkoumání Jánského vrchu, že jde vlastně o nejstarší sopku v Českém středohoří.

MapaKorozluky
videoKorozluky
...
video video

Korozluky

Muzeum letadel

Muzeum letadelV Litvínově na zahradě u pana Radovana Helta jsme s kamerou viděli podvozek německého děla, které fungovalo jako součást protiletecké obrany nepřátelské armády. V okolí Litvínova bylo takových děl rozmístěno na tři stovky.

Dvě z nich skončily právě u pana Helta – ten začal sestřelenou nebo havarovanou válečnou techniku sbírat, protože ho osudy válečných letců i jejich stroje začaly zajímat. Dokonce je autorem i tří knížek – samozřejmě s tímhle tématem.

Ale zahrada pana Helta se může chlubit i dalšími věcmi, které běžně na udržovaných pažitech nenajdete. Protiletadlový radar nebo sedmitunový bunkr speciálně zbudovaný pro jednoho člověka.

Muzeum se jmenuje Letecká válka nad Mostem a náš průvodce umí zajímavě vyprávět nejen o vystavovaných exponátech, ale i o osudu těch, kteří s nimi přišli do styku v době válečné.

MapaMuzeum letadel
videoMuzeum letadel
...
video video

Muzeum letadel

Údolí lapků

Údolí lapkůNaučná stezka Údolím lapků z Drakova se táhne po turistické značce kolem Černé Opavy přes Drakov na Rejvíz, je dlouhá asi 12 km a má 10 zastavení. Procházka krásnou přírodou i historickým územím – právě tudy vedla kdysi kupecká stezka spojující Olomouc a polskou Vratislav.

Její pohnutou historii připomínají turistické informační tabule. Tu první jsme potkali hned za Vrbnem v Mnichově, malé obci pojmenované po řeholníkovi, který tu poustevničil. Podle jedné pověsti varoval obchodníky, že na cestě číhají lupiči. Podle druhé byl s nimi naopak spolčen.

Území bylo významné z hlediska těžby železných rud a zlata v Černé Opavě. Nachází se zde zříceniny starých hradů a je opředeno pověstmi o lapcích a loupežnících.

Projekt naučné stezky zabezpečila ACTAEA a spolek Přátelé Vrbenska ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky, LČR s. p. Lesní správa Město Albrechtice, Jeseník a Karlovice, Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku, Spolkem pro rozvoj Rejvízu a Klubem přátel Zlaté Hory. A dozvíte se i to, proč se Černé Opavě říká Černá Opava – pověst to ví.

MapaÚdolí lapků
videoÚdolí lapků
...
video video

Údolí lapků

Zkamenělý prales

Zkamenělý pralesZavítáme pak do Nové Paky v Podkrkonoší – cíl naší cesty byl přírodovědný. Mají tu totiž zkamenělý prvohorní prales a klenotnici drahých kamenů. První souvislé zprávy o jejich zpracování pocházejí ze 14. století, z doby Karla IV.

Základ nové expozice „Klenotnice drahých kamenů“ tvoří školní a soukromé sbírky, které vznikly v polovině 19. století. Celá Klenotnice je členěna do tří tematicky odlišných okruhů.

Ve vstupním prostoru míjíme prodejnu drahých kamenů a šperků z nich vyrobených, dále geologickou mapu části podkrkonošské pánve, která nás uvádí do expozice geologického vývoje. Její levá část je věnována podkrkonošskému permokarbonu, království araukáritů, plavuní, přesliček, medulós a psarónií.

Přechodem přes lávku se dostáváme do blízkosti melafýrového masivu, který je zčásti tvořen melafýrovými mandlovci, matečnou horninou podkrkonošských drahých kamenů. V prvním patře vstupujeme do vlastní „Klenotnice drahých kamenů“, kde si můžeme tyhle poklady Podkrkonoší „osahat vlastníma očima“.

Expozice čítá i jedinečnou sbírku zkamenělého prvohorního pralesa. Proplétáte se tady mezi zkamenělými stromy až 2 metry vysokými nebo přesličkami.

Pomyslný trůn jedinečnosti patří pralesu torz zkamenělých stromů. Jeden z nich je dnes i ozdobou muzejní zahrady. Když totiž v roce 1952 tehdejší ředitel Novopackého muzea, Otakar Jón v ateliéru rodinného domu uměleckého rodu Suchardů nechal udělat první Klenotnici, netušil, jakým přírodním pokladem sbírku obohatí.

MapaZkamenělý prales
videoZkaměnelý prales
...
video video

Zkaměnelý prales

Techmania

TechmaniaVeletrh nápadů v Plzni. To byl náš další cíl. Techmania je neobvyklým muzeem vybudovaným v duchu Komenského Škola hrou a patří mezi science centra. Nápad na tato centra vznikl v 70. letech v San Francisku. A jen v samotné Kalifornii jich je dnes na čtyři desítky.

Česká Techmania má velmi blízko k technickým oborům, v návštěvnících má vybudit touhu, zájem, mánii – říká její ředitel Vlastimil Volák. Reportáž plná fyzikálních zákonů a daných konstant – ale nudná nebude. To, co je mnohdy na hony laikovi vzdálené, se tady celkem jednoduše vysvětluje.

Pan Volák ale nebude naším jediným průvodcem – přidá se i Edutainer. Kdo to je, to se dozvíte.

MapaTechmania
videoTechmania
...
video video

Techmania

Pivovar Zvíkov

Pivovar ZvíkovNa soutoku řek Otavy a Vltavy narazíte při svých toulkách i na Zvíkovské Podhradí. My jsme sem zavítali proto, že už v roce 1447 tady stál pivovarský dvůr. Neví se, kdo ho postavil, ale prokazatelně existuje první písemná zmínka o něm z roku 1550 – jde přímo o popis přestavby, do které se pustil nový majitel.

Místní pivovar byl jedním z nejproslulejších v kraji a vůbec největší slávy dosáhl na počátku sedmnáctého století za pánů ze Švamberka. V devíti krčmách se vytočilo až 350 sudů ročně. Vařilo se pivo bílé a řídké. Jeho výroba byla tehdy podstatně složitější a pracnější.

A protože Česko je pivem vyhlášené, známé a v jeho konzumaci trhá světové rekordy, i proto, že se našli manželé Voldřichovi ze Zvíkovského Podhradí, můžeme tady znovu zavítat do pivovaru i v dnešních časech. Od roku 1994 v něm vaří kvalitní kvasnicové pivo. Michalu Voldřichovi vnuknul myšlenku na obnovu pivovarské tradice jeho kamarád, který krajem vesloval. Nápad se uchytil, protože pan Voldřich pracoval i jako sládek.

V roce 1993 položil základní kámen Pivovarského dvora Zvíkov. Touha navázat na tradici vaření v době největší slávy za Švamberků se zdařila, naplnila. Švamberští páni měli v erbu labuť. A tak i místní historický dvůr má ve svém znaku Zlatou labuť. A jak se pivo vaří – uvidíte i vy.

MapaPivovar Zvíkov
videoPivovar Zvíkov
...
video video

Pivovar Zvíkov

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST