Realizace

Klikněte pro větší obrázek Sametoví vrazi jsou po Udělení milosti se zamítá a Výbuchu, v pořadí už třetím počinem režiséra Jiřího Svobody realizovaným v ostravském studiu České televize, v němž důsledně sleduje opět tematickou linii adaptací skutečných kriminálních případů. Ve všech snímcích přitom usiluje o postižení událostí nejen z hlediska vyšetřování, ale pokouší se odkrýt také širší souvislosti, které s případy korespondují, jako je např. společensko-politická situace, úředně-právní praktiky, důsledná psychologizace hrdinů, reflexe doby, stávajícího systému a polistopadových struktur skrze morálku i zákony atd. Žánrově pak tato díla staví na pomezí real-time story a kriminálního thrilleru, se silným emocionálním akcentem ve vztazích hlavních postav, kde jde o postižení, pokud možno, civilního charakteru protagonistů.

Klikněte pro větší obrázek Ve svých příbězích, které jsou pochopitelně v rámci autorské licence volnou rekonstrukcí skutečných událostí, se tak nesnaží ani tolik o nalezení jediné pravdy, ale zachycení reality ve vší její mnohoznačnosti, surovosti i paradoxech. Své ústřední hrdiny, ve všech třech filmech to jsou zločinci a vrazi, nesoudí, dokonce s nimi ani nesympatizuje. Ukazuje pouze to, co ve výsledku dává divákovi možnost přemýšlet nad jejich činy i okolnostmi, a to bez známky zaujetí. I tento přístup je zjevně stylizací, ale spíše uměleckého charakteru, než manipulací s fakty, které by měnily a stavěly obsah výpovědi díla do rozporu s oficiální předlohou – reálnou soudní kauzou, která autorovi posloužila především jako inspirace.

Klikněte pro větší obrázek Filmový příběh Sametových vrahů je posunut od skutečného případu Orlických vražd zejména rozpracovanou vnitřní charakteristikou postav a jejich vzájemných vztahů. Veškerá jména postav byla změněna. Ve snaze přiblížit se co možná nejautentičtější výpovědi zvolil režisér z hlediska formy snímání ruční filmovou kamerou a pokud možno i kontaktní záznam zvuku, aby vynikla syrovost reálných prostředí. Navíc tak dal hercům dostatečně volný prostor pro co nejpřirozenější způsob ztvárnění svých rolí. Obdivuhodné přitom je, že i po stránce obsahové se mu podařilo udržet vyprávění natolik rozsáhlého případu přehledné i pro kontexty neznajícího diváka.

Kauza, jejíž motivy byly na počátku mého filmového projektu, byla ve své době naprosto ojedinělá, nová – tvrdostí, cynismem, charakterem zločinců – hrdinů, kteří vzali úspěch a peníze jako základní životní měřítko a tento přístup vystupňovali do obludných rozměrů.

Jiří Svoboda