Témata: Centrální azylové řízení v Evropě?; Příliš horlivá policie?; Sny o životě ve vesmíru; Česko? Czechia? Hledá se název. Moderují: Daniel Takáč a David Borek.

Obsah dílu

Přehrát vše

Azyly a kvóty v Evropě

Evropský parlament chce nová pravidla migrační politiky – azyly by měl přidělovat jednotný úřad pro celou Evropu a centrálně by se taky měli uprchlíci přeposílat do členských zemí podle kvót. S návrhem přišla Evropská komise a europoslanci ji dnes v prvním kole, zatím nezávazně, drtivě podpořili. Pro jich bylo 459 – proti 206. Pravidla se nelíbí hlavně zástupcům Visegrádu, kteří kvóty kritizují od začátku. Britští euroskeptici se zase nechali slyšet, že je to o důvod víc pro Brexit (odchod Británie z unie.)

Jakou má nový systém šanci na přijetí? Je vůbec životaschopný, když už teď kvóty nefungují? A jak zásadní proměnu by přinesl evropskému společenství? Téma pro místopředsedu Sněmovny Jana Bartoška /KDU-ČSL/ a europoslance Jiřího Pospíšila /nestr. za TOP 09/. Na východiska a důvody, proč se vůbec statisíce lidí pořád vydávají do Evropy, se pak budeme ptát válečné reportérky a dokumentaristky Jarmily Štukové.


Jak pracuje policie?

Policejní prezident Tuhý se včera omlouval za činnost policistů – při incidentu s tibetskou vlajkou na FAMU prý konali nevhodně a nadbytečně, a jdou za to před kárné řízení. Zato prezident Miloš Zeman dnes na Hradě policistům děkoval za zvládnuté zásahy při návštěvě čínského prezidenta i při oslavách 17. listopadu. A mluvil o nevděčných úkolech při krocení projevů duševně nenormálních lidí.

Je tedy činnost policie při sledovaných akcích na pochvalu, nebo na kritiku? Zeptáme se děkana FAMU Pavla Jecha. Zástupci policie pozvání nepřijali.


Gagarinovo výročí

Před 55 lety se první člověk podíval do vesmíru. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v lodi Vostok jednou obletěl Zemi. 108 minut dlouhý let ho okamžitě proslavil po celém světě a potvrdil vedení Sovětského Svazu v „závodech o vesmír“. Přísně utajované detaily letu Moskva střežila i dlouho po něm. Některé detaily až donedávna – třeba přesné fungování malého modulu.

Jak se tehdy svět díval na Gagarinův let a jak ho hodnotí dnes? A jakou roli v tom hrála studená válka? Otázky pro novináře a autora sci-fi žánru Jaroslava Veise.


Kde žijeme?

Jak nazývat zemi, ve které žijeme, teď znovu řeší ministerstvo zahraničí. Ministr Zaorálek o tom dokonce bude jednat v OSN. Výraz Česko dodnes budí emoce, ale většina lidí ho běžně užívá. Česká diplomacie teď ale prosazuje, aby jednoslovný oficiální název platil i za hranicemi. Tam se totiž užívá překlad celého názvu – Česká republika. Nově bychom ale měli hlásit jako zemi původu v anglické verzi Czechia a podobné ekvivalenty i v jiných jazycích.

Je to dobře? Je to potřeba? A má někdo s překlady i se samotným termínem Česko zásadní problém? Probereme s textařem a spisovatelem Michalem Horáčkem a předsedou strany Moravané Ondřejem Hýskem.


Řekli v Událostech, komentářích

Jiří Pospíšil /nestr. za TOP 09/, europoslanec, k Evropskému parlamentu a kvótám pro uprchlíky:

Kvóty a umělé přerozdělování uprchlíků v praxi nefunguje. Přesto dnes Evropský parlament přijal dokument, který prosazuje kvóty, a vedle toho, a to považuji za ještě větší problém, jednotné azylové řízení pro celou Evropu. To je podle mě v rozporu s principy suverenity jednotlivých evropských států.


Řekli v Událostech, komentářích

Jan Bartošek /KDU-ČSL/, místopředseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny, k Evropskému parlamentu a kvótám pro uprchlíky:

To, co dnes udělal europarlament, je poplivání suverenity členských států EU, včetně České republiky.


Stopáž59 minut
Rok výroby 2016
 P ST
ŽánrMagazín