Téměř ze dne na den se Jan Fischer proměnil z nenápadného šéfa statistického úřadu v nebývale populárního předsedu vlády. Svoji funkci musel nakonec vykonávat dvakrát déle, než při jejím převzetí předpokládal. I tak si oblibu u české veřejnosti dokázal udržet. Komentátoři to připisují především jeho slušnému vystupování. V baru Krásný ztráty se Jan Fischer setká se svým profesním kolegou Richardem Hindlsem. Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze spojil svůj život se statistikou. Je ale také zručným pianistou a nadšeným funkcionářem amatérského fotbalu.