Exkluzivní pohlednice z Basileje

Šest basilejských mostů přes Rýn dělá pro sjednocení Evropy víc než Evropská komise v Bruselu. Bez nich by mezinárodní obchod nevypadal tak, jak vypadá. Obchod lidi spojuje. Před 8 stoletími se zde kladly základy nejen prvnímu z nich, ale i českému státu. Císař Fridrich II. vydal v Basileji r. 1212 zlatou bulu, jíž potvrdil dědičnost českého královského titulu i územní integritu českých zemí. České žáky navíc děsí sousloví „basilejská kompaktáta“, která byla závěrečným aktem husitské revoluce a která dodnes naznačuje, jak blízko je z Prahy k Rýnu a jaká je tlačenice v srdci Evropy. Švýcaři, stejně jako my, se cítí v něm ležet. Obraz srdce vystihuje, oč v této zemi jde. Do vzdálených míst odtud putují léky, hodinky, sýr, víno, čokoláda. Aby to fungovalo, musí být srdce prokrveno nespočtem vlásečnic. Mělo by v něm být vše v pořádku. I v blízkém styku se lidé mají cítit příjemně a pohodlně.

Rýn ve Švýcarsku není líná řeka. Když protéká Basilejí, má za sebou pád z 20metrové výšky. Rýnský vodopád je největší ve střední Evropě. Když tají alpské ledovce, nabízí krásnou podívanou. Pro převozníky to ale má vážné důsledky. Vyhnout se kolosům, které se na frekventované říční dálnici objevují, vyžaduje zručnost. Jen na základě zkušeností odhadne převozník vzdálenost a rychlost blížící se lodě s nákladem. Pak se musí rozhodnout, zda stihne proplout, nebo se musí vrátit ke břehu. Pan Prošek z povídek Oty Pavla to měl na Berounce jednodušší. Ani rýnští převozníci českému umění neunikli. Podle povídek exilového spisovatele Jaroslava Vejvody zde v r. 1983 natáčel režisér Bernard Šafařík film Psí dostihy. Dali si do novin inzerát: „Pes, který bude přiveden k přívozu, si zahraje ve filmu.“ S nákladem všech možných plemen se pak Pavel Landovský vydal přes Rýn. Podle scénáře měl hrát na housle a zpívat Rybovu Vánoční mši. Jakmile spustil, psi zděšeně naskákali do řeky a uplavali.

Nejen ve 13. a 15. století si Češi v Basileji řešili své „srdeční záležitosti“. Vztah k zapovězenému domovu a nové vlasti si čeští exulanti prožívali i v minulém století. Celý česko-švýcarský film vznikl jako hledání exulantské identity. V očích švýcarských diváků vyzníval jako kritika zdejších poměrů a vyvolával i odpovídající reakce. Šlo mu spíš o tu humornější stránku skutečnosti. Basilejské srdce ani jiný než laskavý humor neumožňuje. Na nábřeží nemusíte jen vysedávat v zahradních restauracích. V řece se lze i koupat. Byly doby, kdy se do Rýna vyhazovaly osoby nařčené z čarodějnictví. Nebo kdy venkované ukazovali měšťanům posměšné sošky, které na ně vystrkovaly zadek. Ti pak na ně vyplazovali jazyk. Dnes se to zdá stěží uvěřitelné. Přesto může druhé největší švýcarské město sloužit jako učebnicový příklad: Mosty, o které se zrovna neválčí, lidi spojují.

Stopáž6 minut
Rok výroby 2002
 ST AD 4:3
ŽánrDokument