Rozhovor s Karlem Rodenem
Fotograf je pátá hlavní role, kterou vám ve filmu svěřila režisérka Irena Pavlásková. Je to výhoda, že se tak dobře navzájem znáte?
Je příjemné, když děláte s někým, koho znáte.
Co vás na té roli lákalo?
Nejsem extrovertní člověk, ale zajímala mě nejednoznačnost a kontroverznost té postavy.
Režisérka Irena Pavlásková je známá tím, že konečnou podobu postav s herci pečlivě diskutuje před natáčením a dotváří v jeho průběhu. Jak vypadaly vaše diskuse při formování postavy Jana?
Když mi Irena roli nabídla, řekla mi, že je jen volně inspirovaná panem Saudkem a že si tu postavu můžeme přizpůsobit oproti scénáři podle sebe. Když jsem si scénář přečetl, pochopil jsem, že ten příběh je přes všechnu autorskou licenci hodně o Janu Saudkovi. Měl jsem představu, že by to mohlo být ještě kontroverznější. Nechtěl jsem hrát „rozšafnýho“ Saudka, který jen baví společnost, a ukázat, že si možná za mnoho věcí, které se mu dějí, i ve vztahu k ženám, může sám. Chtěl jsem, aby se diváci smáli tomu, jak je zábavnej, ale zároveň aby je mrazilo. A Irena byla v té diskusi o pojetí postavy nesmírně vstřícná a otevřená.
Máte nějakou metodu, jak se do své postavy převtělit, jak se jí dostat pod kůži? Tady jste měl před sebou navíc předobraz skutečného hrdiny, byť jde o volnou inspiraci jeho osudy.
Já jsem Jana Saudka nijak podrobně nestudoval, nepouštěl jsem si dokumenty s ním, ale samozřejmě jsem o scénáři a postavě jsem hodně přemýšlel. Přesto mi to první natáčecí den moc nešlo.
Pomohla vám Irena, abyste se odvázal?
Nemusela mě nijak pomáhat, abych se odvázal. Irena mě zná strašně dlouho a ví, že se občas ohradím, někdy zbytečně podrážděně, ale je natolik chytrá, že v tu chvíli se mnou nejde do sporu a nechá mě, až to ze mě vyprchá. Vždycky se domluvíme.
Jak vzpomínáte na natáčení?
Vždycky, když jsem přišel z natáčení, jsem měl pocit, jako by se mi to zdálo. Jako bych byl v nějakém zvláštním transu. Natáčení mě moc bavilo.
Myslíte, že jste díky filmovému příběhu a také díky osobním setkáním s Janem Saudkem – spoluautorem scénáře, o něm pochopil něco víc, než jste věděl?
My jsme kdysi poznali při natáčení filmu Kanárská spojka. Pak jsme se dlouho neviděli. Když jsme začali natáčet tenhle film a potkávali jsme se, pochopil jsem, že z něho stejně nic podstatného, co by mě o něm zajímalo, nedostanu. Myslím, že je to velmi křehký, plachý a zranitelný člověk, který musí stále sobě i okolí něco dokazovat. To, jak se jeví navenek, celá ta „show“, kterou se většinou prezentuje na veřejnosti, chápu jako jeho způsob obrany, ukrývání nějakého hlubšího problému, který v sobě nosí a nikdy neprozradí. Každopádně je to pro mne velmi zajímavá bytost.