Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 4. ledna 2016

STH: „Jak vidíte jako psycholog problémy mezi Ukrajinou a Ruskem?“

PhDr. Jan Svoboda: „To je na dlouho.. takže snadjako každý člověk, rozhodně každý psycholog, z toho nemám radost..a zdaleka, zdaleka ještě onen konflikt neskončil. JS“

rif: „Jak se Vám jako psychologovi líbil projev - poselství M. Zemana - vánoční?“

PhDr. Jan Svoboda: „Přiznám se, neměl bych - projev jsem neslyšel. Nicméně bych si dovolil připomenout obecnější pravdu: lidé často ne že nesouhlasí s pravdou, spíše nesouhlasí s formou, kterou je pravda podávána. JS“

WAR: „Jaký je z hlediska psychologa povánoční čas pro lidi?“

PhDr. Jan Svoboda: „Jaký je ? Pro výkonové jedince je plný nadšení, "že už konečně bude svět zase normální".Pro lidi,kteří umí být sami se sebou, je to čas spíše neveselý. Jak neveselý - to lze vidět na dětech, které se netěší do školy. No a pro ty ostatní, kteří jsou někde "mezi", je typický pragmatický přístup, schopnost vybavit si, na co je možné se těšit v blízké budoucnosti, v práci i mimo ni. Tedy jde o proces zvaný "těšení se na něco" /popsal pedagog Makarenko/který by měl být uplatněn ve všech oblastech (doma, práce, volný čas) ve kterých se pohybujeme. JS“

InnerS: „Jak jako psycholog vidíte strach z terorismu v ČR a jak vidíte jako psychlog reakce na imigranty v ČR?“

PhDr. Jan Svoboda: „Obojí, obojí je zcela logické a- vše je pouze začátek..bohužel. A mě fascinují nevědecké statě několik staletí známé právě o této situaci. JS“

Ter: „Dobrý den, mohu se zeptat, jestli jsem příkladem syndromu vyhoření ? Nic me nebavi, chodit do prace, vracet se domu ( nikdo me tam neceka), chodim jako telo bez duse, bez usmevu, nic me nenaplnuje, nemam pro koho zit, co s tim, dekuji T.“

PhDr. Jan Svoboda: „Víte, existuje skupina vědců - kdy já vědec nejsem - ale souhlasím s nimi: žádné vyhoření neexistuje. Jedná se o projev zpravidla dvou ze tří zákonitých krizí, které provázejí každého člověka během jeho vývoje. Ale já Vám rovnou napíšu, kudy vede nejčastější - a tedy možná i pro Vás vhodné řešení: zamyslete se nad tím, co Vás bavilo do dvanácti let věku /zhruba do šesté třídy ZŠ/ a bylo realizováno déle než tři měsíce. A k tomu se v podobě,která je teď reálná, vraťte. Pokud jste velmi ráda bruslila na rybníce a teď je Vám nad čtyřicet, asi nebude nejlepší hrnout se na rybník..ale začnete se zajímat o bruslení, půjdete se podívat na stadion v době bruslení pro veřejnost, můžete se nabídnout k pořadatelské službě..Zní to jako pohádka? Škoda. Dokázal bych Vám, že to jde, pokud bych ještě byl v praxi. Mnohokráte jsem s problémem tzv. "vyhoření" pracoval.. Tak přeji, kéž se daří, kéž je Vám dobře. S úctou Jan Svoboda“

Jana: „Dobré ráno, nemám otázku, jsem v poho a když ne, jdu něco dělat, abych měla dobrý pocit. Dělání, dělání ....jako v té písničce. Ale chtěla jsem Vám napsat, že jste mi svou dnešní účastí v Dobré ránu udělal fakt dobré ráno!!Moc ráda Vás poslouchám, díky a přeji spokojený nový rok.“

PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji! Ale - pokud jste ještě doma - vrcholem je schopnost "dělat nedělání". Přemýšlejte sama, co to znamená..co skrývají daná slova. Mějte se JS“

ANTI: „Jaké chystáte letos články a knihy?“

PhDr. Jan Svoboda: „Články, nechystám žádné. Budu spoluautor knihy, kdy centrálním autorem je kolegyně PhDr. Leona Němcová a bude pojednávat o praxi při vedení poradenských skupin, tedy skupiny lidí, která se setkává, aby něco v sobě, ze sebe, pochopila a posunula se. Tedy - kniha bude dost odborná, vhodná pro učitele, psychology a mnohé další, kteří pracují se skupinami lidí. A Vám přeji hezký den. Jan Svoboda“

GF: „Jste akreditovaným lektorem pro SR, co v SR jako psycholog vykonáváte?“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm... vidím, že stíháte internet.. Dnes už jen učím na vysoké škole a přednáším po celé ČR..takže praxi jako takovou nevykonávám. JS“

Jan: „Dobrý den, chtěl bych se zaptat jak se dostat přes myšlenky co mi dlouho leží v hlavě a hodně nad dnima přemýšlím a zkoumám je do podrobna a nedaří se mi přes ně dostat. Děkuju za odpověd“

PhDr. Jan Svoboda: „Nevím, nevím zda budu schopen tak krátce odpovědět..v poradně by to bylo na dvě konzultace..Princip je v tom, že když si uvědomíte onu myšlenku, sdělíte si "nechci" a neprohlubujete ji, pokud by to bylo v chůzi, zastavíte se. Další laická a ne vždy funkční podpora je žvýkačka.Když se chytnete u oné myšlenky, vědomě zažvýkáte a uvědomíte si, jakou chuť Vám žvýkačka, žvýkání přináší. Ale - možná to zní divně..to je opravdu na konzultace. Přesto vyzkoušejte. JS“

SK: „Pojem učitelština jste vymyslel vy sám?“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, jste informovaná..jen doufám, že nemáte k dispozici díleček, který bez mého vědomí ze skript jistý člověk dal na stránky..Učitelština jsou skripta, která jsem napsal před mnoha léty a ano, myslím, že jsem to sám vymyslel.. JS“

Hanka: „Dobrý den, pane doktore, těším se na Vás a zajímá mě téma JÍDLO A PSYCHIKA, řeším to v kontextu 2 a 5letého dítěte. Zkusila jsem vyřadit lepek a mléčnou bílkovinu ze stravy a mám pocit, že se změnilo jejich chování (k lepšímu). Je to náhoda nebo máte také nějakou osobní zkušenost, prosím?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobře, jen dejte pozor na novodobou závislost, kdy, pokud se nemýlím - a to možná ano - existují země, kde už mají na tuto závislost i diagnózu.. A jinak propojenost je zcela zásadní a to z logických důvodů. Jen - sám nejsem v tomto odborníkem a nechci šířit mýty. Najděte si někoho, kdo opravdu v dané problematice je orientovaný. JS“

petragabova: „Dobry den,je mi 47let,pred 5 lety jsem ridila tramvaj a bohuzel prisla nehoda,jak mam ziskat odvahu se vratit?Prace byla mym snem a milovala jsem ji.Dekuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Přeji dobrý den. Problém je řešitelný přes odborníka, který umí pracovat s traumaty, přesněji, jak pracovat s posttraumatickou situací. Je na to specializovaných několik psychologických směrů. Najděte ve svém okolí odborníka (nemusí to být psycholog) který je vyškolen v metodě zvané "Somatické prožívání". Pomoci Vám také může někdo vyškolen v metodě "Biosyntéza". Určitě bych se na Vašem místě zajímal o tzv. "kraniosakrální masáž". Tolik úvodem..hlavně se nezvdávejte. S úctou Jan svoboda“

Kv.: „Dobrý den,onemocněla jsem psychosomatickou nemocí,léčím se v centru komplexní péče,součástí léčby je i psychoterapie,kterou navštěvuji třetí rok.Výsledky jsou minimální,vždy řešíme jen aktuální situaci-rodina-práce...Kde mohu najít toho pravého psychologa pro mě a jak ho vlastně poznám??? V každé Vaší větě slyším obrovskou pravdu,moudro a je jasné,že víte,o čem mluvíte.Váš jazyk je úžasně srozumitelný.Děkuji Vám.“

PhDr. Jan Svoboda: „Přeji dobrý den. Vyzkoušejte některého z kolegů,kolegyň, vyškolených v metodě Somatické prožívání, případně Biosyntéza. Podívejte se na internet, jméno Peter A. Levine, podívejte se na videa, jak se vlastně taková terapie vede..možná by měla smysl i kraniosakrální masáž. S úctou Jan Svoboda“

hana.kadlecova@email.cz: „dobré ráno pane doktore, dnes zcela náhodou sleduji vysílání jehož jste hostem. dovolete mi, abych vám velmi poděkovala a to nejen za vaše vystoupení na televizní obrazovce. tak jako každý z nás, i já vstupuji do prvního pracovního dne nového roku. Miluji vánoční i novoroční svátky, vlastně celý advent. Koncem lonského roku jsem v tichostii a úplně sama oslavila padesáté narozeniny a těšila se na svátky, které jsem prožila s mými dospělými dětmi. byly pro mne krásné, ale.......to, o čem jste mluvil v první hodině vysílání, jsem se v minulosti naučila a podřídit se tomuto režimu těla a dne, je osvobozující a nesmírně baterky dobíjející. Pracuji s lidmi a pro lidi, celý pracovní den věnuji jejich zadlužení, exekucím, vymahačům. ale i jeich jiným problémům. jsem jejich poradce, rádce, psycholog mnohdy i psychiatr. Za den se přese mne přenese tolik lidských bouří, ale mám tuto práci ráda a jsem za ni vděčna. Již v minulosti, abych vše zvládla, rodinu, děti, domácnost, prostě vše jako mamka vždy samoživitelka, jsem se naučila odpočívat, postavila jsem si své vnitřní tradice, které mi určují denní hodinu ale den samý. Moje provozní doba je denně od osmé ranní do půl sedmé večerní, v pátek do půl páté. Pak nákup a víkend. Jen pro mne a moji rodinu. Ano jde to, a je to velmi osvbozující. Jinými slovy. pokud pracuji s lidmi a pro lidi, pak jen pět dní v týdnu, dvaaplůl dne je jen a jen mých a moji rodiny, stejně jako sváteční dny........ALE.....mám pronajatý byt v rodinném domě, majitelka bydlí nade mnou, a to je malér. Leze mi do bytu kdykoliv se jí zamane. neuznává a zakazuje mi volno, kontroluje a dokonce i špehuje moje návštěvy. Mohokrát se mi stalo, že zabouchala na dveře mého bytu v půl desáté večer, nerespektovala ani to, že mne pronudila. Nerespektuje naprosto nic, ona je majitelka, já nejsem nic a nikdo a to za nikdy nevyúčtovaných 13 000,-kč/měsíčně. Prostě když nemá peníze vybouchá se mi do bytu a vydírá, dokud si peníze neodnese. Bohužel, já se už zhroutila. Vlastně ani nevím, kde beru sílu ještě pracovat, být pro mé klienty oporou a zázemím, být zázemím, oporou a pomocí mým dětem. Tato bytná zná moje záliby, a zneužívá je. tím dobíječem je hudba a pan Gott, ale kdykoliv se uvolním a zaposlouchám, ona se mi vtluče do bytu a sledování mi zakáže. Já jsem za 4roky mého nájmu došla k velmi vysokému krevnímu tlaku, depresi, strachu z kroků na chodbě, protože mohou a mnohdy vedou ke mne a já už na to opravdu nemám. Prosím je chyba ve mne, nebo v té dámě? jak to mám řešit aniž bych volala policii nebo se stěhovala?.......děkuji a přeji štastný rok 2016“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Je jednoduché odpovědět, ale velmi těžké, abyste řešení realizovala jen po nějakém písemném projevu..Takže prosím, zajděte si do první psychologické poradny. Předpokládám, že tam Vám bude vysvětlen onen princip a pak i tendence nacvičit s Vámi formy jak se zachovat. Kéž se mi daří Vás motivovat.. S úctou Jan Svoboda“

Jiří: „Dobrý den pane doktore, když mne blízká žena odmítla s tím, že právě začíná nový vztah, já jí popřál štěstí a rezignovaně čekám, zda jí to (ne)vyjde.. může to být známka mého zmoudření po padesátce, nebo jsem spíš pitomec? Děkuji za odpověď, Jiří“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, jen sdělujete Světu, že jste normální.. Chlap těsně kolem padesátky "zjihní". Prostě jako by byl více dítětem, je emotivnější..atd. Pokud je v této době v nějaké vedoucí roli, snaží se vše přebít jakože přísností a podobně..ale je schopen být naměkko v první emotivní scéně u televize.. Takže - JSTE NORMÁLNÍ. A držím Vám palce. S úctou Jan Svoboda“

Marie: „Dobrý den, prosím o radu, jak mám reagovat na chování své dcery. Je jí 40 let, přestala pracovat, nemá rodinu ani přátele. Všichni se prý k ní chovají špatně a chce být sama. Připadá si sledovaná, její telefon je odposloucháván. To ve zkratce. Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký nový rok Marie“

PhDr. Jan Svoboda: „Obávám se, že situace je docela vážná. PRosím, běžte do první rodinné poradny )jsou zdarma) a poraďte se s odborníkem. Situace se může totiž i zhoršovat..zhoršovat. JS“

Iveta Kdrová: „Dobrý den, pane doktore, přeji Vám do roku 2016 hodně zdraví a pohody! Těším se na další setkání, které vždy potěší a dodá něco nového, pozitivního! (Ratíškovice)“

PhDr. Jan Svoboda: „Moc, moc zdravím do Ratíškovic..a prosím vyřiďte tam, že přeji, kéž je Všem dobře uvnitř sebe, na povrchu i kolem dokola. S úctou Jan Svoboda“

Petr k: „Dobrý den, pane doktore, máte nějakou doporučenou literaturu nebo články, o tématech kterých se zmiňujete, tj.: "dostat se do těla", relaxace, odpoutat se od reality. Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda: „Hodně dobrá otázka.. Promiňte, ale napadají mě pouze knihy hodně složité (například díla Mirko Frýby). Napište e mail do první psychologické poradny, snad Vám nějaké tituly nabídnou..a doufám že ne álá Psychologie zdraví..Vy chcete více, než jen teorie.. S úctou Jan Svoboda“

Struhárová: „Dobrý den, jak mám řešit situaci návštěvy psychlologa pro léčbu Agorafobie a epizodické panické poruchy. Sama se nikam dojíždět neodvážím (dělá se mi špatně jen pomyslím na samotnou cestu), ve městě dostávám záchvat dušnosti, omdlívám. K lékaři psychiatrovi mě vozí syn, nebo dcera, ale to je jednou za dva měsíce. Častěji mě vozit nenohou, jsou v zaměstnání. Přitom bych potřebovala toto absolvovat pro případné zvýšení stupně invalidního důchodu. Mám několik let 1. stupeň a při každém přezkumu je udávím důvot stagnace stupně neůčast léčby. Léčím se pouze léky. Děkuji za radu.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Potřebujete někoho, kdo Vás vezme za ruku a za odvede za odborníkem..a zde platí biblické - "Čím déle odkládáme svůj kříž, tím stává se těžším a těžším". S úctou Jan Svoboda“

Mari: „Dobry den pane doktore, velmi rada vas zase vidim a hlavne slysim.. :-)) V soucasne dobe resime v rodine situaci me 40 ti lete sestrenice, ktera ma absolutni ztratu sebevedomi, ktera jiz 2x vyustila v pokus o sebevrazdu. Absolutne nekomunikuje,nechce nic resit, je to nna dlouho popisovani..a nechci ubirat vas cass.. Jde mi o to, ze psychiatrji dal prasky a hotovo.. Ani ji nehospitalizovali kvuli nedostatku mista.. Je mozne ji nejak posunout ? Jak ji dodat sebevedomi, nepomuze nejaka terapie spise u pssychologa??“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Hodně bych doporučoval kraniosakrální masáž - ale volte takového "maséra" (je chybou, že tohle někdo nazval masáže, vůbec nejde o masáže) který je certifikovaný, tedy opravdu umí, ne že má za seboupár kurzů,které seznamují s metodou a již si otevřel vlastní praxi. Držím palce. Jan Svoboda“

Alena: „Dobrý den, mám dotaz pro oba pány doktory. Je mi 42 let, jsem do hezká, i docela atraktivní, ale mela jsem tak strasné detství, že jsem doposud s nikým porádne nechodila, nezila a nemela orgasmus. Psychologové nepomáhají a ani si je nemohu dovolit, protoze nemám práci, i kdz mám VS. Co mám dělat??, Dekuji Alena“

PhDr. Jan Svoboda: „Přeji dobrý den. především si položit otázku "co pozitivního přináší ten stav,který žiju. To napsat do odrážek.Protože první věcí je uvědomit si, o co při změně přijdu.Dále je důležité trénovat změny? ráno vstane a činnosti bude vykonávat v jiném pořadí, než má naučené schéma, zvyky. Nakupovat bude pokaždé v jiném obchodu, případně do něj půjde po jiném chodníku..atd.Až tohel vše zvládne, je připravená na změnu..a k tomu by ji měl být schopen dovést i průměrný psycholog, pokud není problém hlubší, je pouze takový, jak jej popisujete. JS“

Tomáš Velínský: „Srdečně Vás i pana docenta a všechny zdravím. Nemám otázku, jen poznámku. Jsem 40 let s jednou dívkou, a máme krásný vztah. A krásnou rodinu. Někdy si říkám, že kdybych měl manželskou poradnu (jako že nejsem v oboru), tak bych s výjimkou problému domácího násilí ostatní problémy manželských párů řešil pěknou facku (dvěma fackami), a nechal si za to tučně zaplatit :-) Lidé dnes nějak nedomýšlejí.... Moc Vás zdravím a přeji všem pevné zdraví! S úctou Tomáš Velínský“

PhDr. Jan Svoboda: „Tak pravda, odborník by řekl - !nelze tak jednoduše generalizovat pane kolego"..ale, názor je názor a vždy má nějaký základ. Takže - budiž. S úctou Jan Svoboda“

loli: „hezký den, dcera chodila do školky září-prosinec a počuravala se v noci. Nyní nechodí od vánoc a nepočurává se, není to až moc velký stres???jsou jí 3 roky děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Důvodů, může být mnohem více..nejběžnější je, že díte je ve školce pod tlakem tolika podnětů, že jednoduše pocit nucení přehlédne..Řečeno jinak, zatím bych se situace neděsil. A přeji hezký den. JS“

Marcela: „Může se člověk změnit? Nakolik jsou vlastnosti dány geneticky?“

PhDr. Jan Svoboda: „Věda, Vám nedokáže jednoznačně odpovědět, protože tento problém není zkoumatelný. Určitě tam nějaký vliv bude..já sám neumím odpovědět nějakým poměrem. JS“

Jana: „"Dělat nedělání" ....přemýšlím...něco jako "nejen prací živ je člověk?". Umím se i poflakovat, ale moc mi to nejde, máte pravdu. Ale je to možná i tím, že žiju s přítelem, který se "vypracoval" na dost nemocného člověka s absolutní nechutí do života, s negativním přístupem ke všemu, se kterým jsem si už všechno řekla, nic nedělá, nikam nechodí, ale ví všechno nejlíp. Takže "utíkám" do přírody, na zahradu, mám koníčky, přátele, jezdím s kamarádkou na dovolený, opět jsem začala s angličtinou... naučila jsem se takhle žít, ale musím mít činnost. Na velké přemýšlení to není, stěhovat se nemám kam a navíc ho nemohu nechat samotného a bydlím ve svém, zdravá taky úplně nejsem...myslíte si, že mám něco měnit, když už jsem si takhle zvykla? A docela mi to vyhovuje? A nebo si to namlouvám?“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, dělat nedělání, neznamená "flákat se"..přemýšlejte dále. Pomohu slovem : "nezasahovat" a přitom být.. Hledejte dále. JS“

Magda: „Dobrý den pane doktore, mám malé děti a začala jsem velice pociťovat konzumní život svých rodičů, pro které je největší blaho vnoučatům nakoupit hračky bez ohledu na cenu. Při tom se vnoučatům nevěnují (bonbony, televize...). Před nedávnem jsem ze zdravotních důvodů potřebovala s jejich milovanými vnoučaty vypomoci, ale odmítli, že jsou příliš staří (50,54). Náš vztah se dál nese v konfliktu a již spolu nemluvíme. Myslíte, že je z toho všeho cesta ven? Vychovaná jsem ve stejném životním stylu, ale co mám vlastní rodinu a děti, tak beru život jinak.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Velice špatně se soustředím, omlouvám se..snad nenapíšu úplnou hloupost. Především je třeba uvědomit si, že Vaši rodiče se nějak chovají. Rozpor je ve Vaší představě o tom, jak by se měli chovat a v realitě jejich chování. Oni náhled nemají. Vy ano. Ale učit je něco - zapomeňte. Takže - smiřter se s tím, že jsou takoví, jací jsou. Naštěstí Vy umíte vidět i jiné souvislosti. A platí, že ten, kdo vidí více, by měl především pochopit toho,kdo vidí méně..je tojako s intelektem: nižší intelekt nikdy nedohlédne intelektu vyššího. A proto je na "vyšším intelektu" dílem tolerovat, dílem vést "intelekt nižší". Přemýšlejte nad tím. S úctou Jan svoboda“

A.: „Dobré ráno pane doktore, před měsícem jsem začala mít úzkosti nejspíše z přesně nezjištěných zdravotních problémů a také nespokojesnosti ve vztahu z přítelem. Situace došla tak daleko, že jsem začala brát antidepresiva, které mi napsala obvodní lékařka, zatím neúčinkují, takže k nim beru ještě neurol. K panu psychiatrovi jsem objednaná až za týden (ikdyž jsem ráda že přeci jen měl místo tak brzy). Vše si uvědomuji, ale i přesto se mi nedaří myšlenky zahnat. V noci už ani nespím a pořád se mi jen honí hlavou výše zmíněné "problémy". Nemohu skoro ani jíst a jsem už zoufalá. Nejvíce se bojím, jestli tyhle stavy opravdu někdy zmizí a je možné je vyléčit? Snažím se hlavu zaměstnávat jinými činnostmi, ale moc mi to nejde, protože nemám sílu, energii... Předem Vám moc děkuji za odpověď!“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Antidepresiva zabírají později..Ale já bych šel za psychologem..víte, je otázkou, zda jde skutečně o deprese..Možná by se vše dalo řešit i jinak. Nechci ale malovat růžového panáčka,když sám pomoci nemohu.Ale - opravdu, běžte za psychologem, vše může být ještě jinak.. JS“

Alena: „Dobry den, ale me situace, kdy jsem doposud neměla vztah, sex jen za ucelem uspokojit nekoho, bez prace, penez, pratel nevyhovuje, Co by mi to melo pžinášet?? Optavdu si myslíze, 6š bych musela trenovat zmeny?? Alena“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, už jen na své reakci vidíte, jak se změnám bráníte..přemýšlejte o tom. S úctou Jan Svoboda“

Alice: „Přeji Vám pěkný den! Potřebovala bych radu. Je mi 28 a mám 6-letou dceru a s jejím tatínkem stále žiji..bydlím. Aniž bych bych někdy hledala, tak mi před rokem postavil život do cesty muže, kterému je dnes 43 a je ženatý. Mělo to být jen oživení všedních dnů asi jako vždy ale oba jsne se do sebe zamilovali a opravdu jsme si sedli snad ve všech ohledech. Sex, zájmy i názory. Bohužel se ale kvůli zdravotním potížím manželky rozhodl náš vztah ukončit, což upřímně chápu. Ale od té doby, kdy to on ukončil jde to od 10 k 5. Nejen že mne nic nebaví, ale nedokážu mít s nikým jiným intimní vztah a samozřejmě se svým partnerem, otcem své dcery sice bydlím, ale už ho nedokážu brát jinak nežli kamaráda a jemu to samozřejmě ubližuje což mi vůbec není jedno, ale vůbec nedokážu udělat ten razantní krok..bojím se. Podotýkám, že o mé nevěře ví. Ač jsem si vědoma svého poklesku, myslím si že na každý problém ve vztahu jsou vždy dva. Není to navíc na takové intelektuální úrovni jako to bylo s milencem. Co mám se sebou udělat, abych nejen sebe posunula tam kde by jak mě tak i partnerovi bylo lépe? Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Především, především je důležité, abyste zachovávala všechny stereotypy a rituály, které tvoří ve vaší rodině řád a jistoty. Ano, Vaše prožívání bude všelijaké..to plně chápu. Ale - bude to znít hrozně - podléhat emocím, je dětsky naivní..emoce jsou jen a jen součást, díl vnímání člověka..kruci, já už nemám čas, škoda. To je důležitý dotaz a na dlouho..Napište e mail do manželské poradny. Jste otevřená, problém je běžný (promiňte) a tedy existují návody na jeho řešení. Jen prosím nedělejte unáhlené závěry.. S úctou Jan Svoboda“