Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 10. července 2015

vm: „jAKÉ JE vAŠE RODNÍ PŘÍJMENÍ? a CO ZNAMENÁ SLOVO Dietl? A měla jste problémy s komunisty?“

Magdalena Dietlová: „Podivínská...no, tak to hledejte ... nejspíš v německém slovníku, možná něco jako nýt nebo hřebík.. mrkněte se ... problémy jsem měla, narodila jsem se na statku, ten nám o převratu sebrali a z mého tatínka udělali "kulaka " a tím pádem mě třeba ani nedoporučili na gympl... dojížděla jsem až do Veselí nad Moravou, kde měli tolik potomků kulaků, že kdyby je nebrali, mohli by školu rovnou zavřít...“

Jana: „Velmi mě potěšila vaše přítomnost v Dobrém ránu přeji Vám hodně zdraví!“

Magdalena Dietlová: „Děkuju...těšila jsem se do Ostravy, všude tu na mě koukají vzpomínky...ach jo...“

V: „Sledujete jiné seriály, tv, filmy týkající se zdravotnictví Obě Sanitky, Ordinaci, Cesty domů, Městem chodí Mikuláš, Skalpel, prosím, Znamení raka, POzor, vizota, Sestřičky, Operace mé dcery, Na kolejích čeká vrah“

Magdalena Dietlová: „Sleduju to, co mě zaujme,a to je v první řadě dialog...když mě chytne a drží, koukám dál... když mě pustí, tak přepnu jinam...“

jindra: „dobry den mate vnuky jindra od olomouce“

Magdalena Dietlová: „Mám dvě vnučky, dva vnuky a každou chvíli čekáme pátý přírůstek do rodiny...“

V: „jAK SE POVEDLA KNIHA nEMOCNICE NA KRAJI MESTA Z 80. LET MYSLIM. JE ZAJIMAVE, ZE JE TAM VIC DIALOGU NEZ V SERIALOVE nEMOCNICI NA KRAJI MESTA - TREBA KDYZ SE DOZVI kARE soVA STARSI, KDYZ ZEMRE sTROSMAJER TAK REKNE - JE TO MOZNE URE MI TOHE UDELAL, NEBO KDYZ ZEMRE STROSMAJER, TAK iNA PRITISKNE K SOBE TICHE MIMINKO ATD.“

Magdalena Dietlová: „Tak toho jsem si ani nevšimla, jste lepší pozorovatel...v televizi se občas krátí, v knížce se zase občas pro srozumitelnost občas něco doplní nebo připíše...“

INNERS: „Myslíte si, že byl JD kolaborant se zločineckým režimem KSČ a trápilo ho to někdy?“

Magdalena Dietlová: „Jaroslav žil v době, která nebyla svobodě slova příznivě nakloněna, spíš naopak, jak asi víte...samozřejmě, že ho trápilo, když musel něco vyhodit nebo připsat...často přímo zuřil... věřil ale, že diváci, kteří se potýkají s tímtéž, mu porozumí a ústupky tehdejším mocným odpustí...“

martin: „pěkné ránko , velmi Vám to sluší a opravdu velmi rád sleduji veškeré seriály , které napsal váš manžel , kdyby žil v této době to by určo byly parádní seriály a filmy , mějte se pěkně a ať se daří ... Martin“

Magdalena Dietlová: „Děkuju, Martine, to, že sledujete jeho příběhy, by Jaroslava velmi těšilo...vždycky věřil, že jednoho dne bude psát svobodně... chtěl se vrhnout na politickou satiru... ta v jeho časech vůbec nepadala v úvahu...dnes by se, myslím, moc hodila...“

INNERS: „Používal J. Dietl počítač, dálnopis., diktafon, kazeťák, walkamń,, elektrický psací stroj, těsnopis, stenotypistiku?“

Magdalena Dietlová: „Nikoliv,to je dobrá otázka, on psal opravdu jen a jen plnícím perem, tedy ručně... na polokřídový papír, aby pero lehce klouzalo a ruka se moc neunavila...když pomyslíte, že tou svojí rukou napsal zhruba 50.000 stránek, tak je jasné, že skutečně k tomu psaní usedal denně...“

INNERS: „Byla jste na pohřbu L.CHudíka?“

Magdalena Dietlová: „Nebyla,nedostala jsem ani parte...je mi to docela líto... už proto, že Ladislav Chudík jako jediný z herců mluvil na pohřbu Jaroslavově, moc krásně. Dal mi potom tu řeč, mám ji schovanou i s jeho poznámkami, na poslední chvíli tužtičkou připsanými...“

INNERS: „Vrátil se J.DIetl do KSČ z níž byl vyloučen? A kdy do ní vlastně vstoupil? A vy jste v KSČ byla?“

Magdalena Dietlová: „Ne, probůh...vstoupil do ní z přesvědčení, že svět bude lepší, když mu bylo devatenáct... byl z dosti chudé rodiny... já byla naopak z rodiny statkářské, takže z opačného spektra tehdejší společnosti... nám komunisti po osmačtyřicátém roce statek sebrali... jak bych já mohla vstoupit do jejich strany ???“

Jiří: „Dobrý den,kde bral inspiraci na tu spoustu práce co vytvořil?Byl to génius psaného slova je nenahraditelný.Krásný den z Č.Budějovic.“

Magdalena Dietlová: „Inspiraci bral ze svých každodenních rozhovorů.. z dění kolem..a když pak měl psát příběh z určitého prostředí, tak se tam vypravil a velmi důkladně se třeba s nemocnicí nebo sklárnou snažil seznámit...a pak, když už psal,do té nemocnice nebo sklárny tisíckrát telefonoval, když potřeboval nějakou drobnost, detail... odborný výraz.. Z vašich slov by měl radost...“

Markéta: „Dobré ráno, přeji krásný den. Chci se zeptat, je někde na internetu k náhlednutí scénáře, které napsal? Ještě si Vás pamatuji, jak jste hlásila pořady. I když jsem byla hodně malá, ale měla jsem to ráda. Příjemná tvář, úsměv. Přeji Vám hodně štěstí, zdraví a lásky.“

Magdalena Dietlová: „Děkuju...taky vám přeju jen dobré v životě... Scénáře má DILIA, myslím, že by se tam našly úplně všecky...“

Markéta: „Ještě jsem zapomněla. Váš manžel, byl opravdu geniální. Psal krásné příběhy. Dnes už se to nevidí. Mám obrovskou radost, že se na něj nezapomíná, a že jste dnes v pořadu, a vzpomínáte na něj? Jaký vlastně byl v soukromí? Mějte se krásně.“

Magdalena Dietlová: „Je mi líto, že mu nemůžu vyřídit vaše krásná slova...vzpomínám na něj neustále, i děti říkají, že vlastně určitým způsobem je pořád s námi...v soukromí byl skvělý manžel i táta ... každý den s ním byl napínavý... nikdy jsem se s ním nenudila...“

Simona: „Dobré ráno paní Dietlová, chtěla jsem Vám napsat, že vypadáte úžasně a moc Vám to sluší. Jak jsem již tady četla i já jsem velkou fanynkou všech serialů J.Dietla a jsem moc ráda, že napsal tolik krásných seriálů, filmů a i v dnešní rychlé, zvláštní době, se velice ráda k nim vracím. Moc Vám přeji hodně zdravíčka, monoho elánu a stále tu krásnou energii, kterou máte v sobě a kterou neustále vyzařujete. Držím pěsti při diplomové práce. Hezký den“

Magdalena Dietlová: „Děkujuuuu...až se červenám...i já vám přeju jen dobré...a teď už nemůžu odpovídat dál, protože mi jede Pendolino za chvíli, a já musím domů čekat na nové vnouče...“