Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 25. července 2016

GF92: „Kolik má UNICEF ČR zaměstnanců a kde všude v ČR sídlí?“

Pavla Gomba: „Hezký den, pro UNICEF u nás pracuje celkem 13 lidí. Hodně nám však v naší práci pomáhají dobrovolníci, kterých po celé republice máme okolo 3 tisíc. A samozřejmě také dárci, kteří poslání UNICEF podporují finančně. P.“

STOFM: „Co vše UNICEF ČR dělá v ČR?“

Pavla Gomba: „Hezký den, posláním UNICEF je pomáhat tam, kde je situace dětí nejhorší - v krizových oblastech po přírodní katastrofě, v ozbrojených konfliktech a v oblastech, kde děti nemohou chodit do školy, trpí podvýživou a nedostatkem pitné vody, nemají přístup k základní zdravotní péči. V našich končinách jsme pomáhali po 2. sv. válce v tehdejším Československu - UNICEF po UNRRA převzal část činnosti týkající se dětí. Potom v 90. letech jsme u nás podporovali program nemocnic přátelských k dětem a eliminaci jodové nedostatečnosti. V současnosti je pro nás ČR zemí, která nepotřebuje pomoc ze zahraničí, proto zde především získáváme prostředky na pomoc dětem jinde. Moc si vážíme toho, že Češi jsou schopni i na dálku soucítit s potřebnými.“

SK: „Jak dlouho UNICEF ČR existuje?“

Pavla Gomba: „UNICEF letos oslaví 70. narozeniny - byl založen na pomoc dětem v Evropě po válce. V době před rokem 1991, kdy vznikla česká pobočka, u nás byly k dostání pohlednice a další výrobky UNICEF. V současné době u nás fungujeme jako organizace, která prosazuje dětská práva a získává prostředky na pomoc dětem tam, kde je jejich situace nejvážnější.“

monika: „Dobry den, je mi 17 let a jednou bych chtela pracovat v unicefu. Co pro to mam udelat, co studovat- poradte mi. Diky.“

Pavla Gomba: „Hezký den a děkuji za zájem :o) Rozhodně doporučuji vystudovat vysokou školu, v našich řadách se uplatní jak odborníci na programy - výživa, pedagogika, hydrologie, medicína, ochrana dětí, krizové intervence, tak samozřejmě finance, komunikace nebo management. Plus alespoň 2 světové jazyky a orientace ve světovém dění. Přeji hodně štěstí ve studiu a budu se těšit na viděnou!“

Marek Sticha: „Mate moje sympatie, neni ale to, co delate, hazenim hrachu na zed? Sice deti zachranite, ale co potom - nevyrostou z nich budouci bezenci? Nebylo by lepsi investovat do toho, aby se v Africe nerodilo tolik deti?“

Pavla Gomba: „Hezký den, děkuji za dotaz. Lidé v Africe a jiných rozvojových zemí mívají více dětí hlavně proto, že zde neexistuje systém sociální péče a důchodů. Jediným zajištěním na stáří je tak mít více dětí a doufat, že se některé dožijí dospělosti a budou se moci ve stáří postarat o rodiče. UNICEF podporuje programy zaměřené na odpovědné rodičovství, například osvětu, aby ženy měly méně dětí a dodržovaly mezi nimi větší rozestupy, což přispívá i ke snižování úmrtnosti žen během těhotenství a porodu. Tím hlavním řešením ale je dostat do školních lavic všechny dívky na světě. Dívky, které chodí do školy a umí alespoň číst, psát a počítat, mají totiž později v životě méně dětí a dokáží se o ně lépe postarat. Vzdělávání dívek je tak pro nás nejlepším způsobem, jak snižovat porodnost - úžasné je to, že to funguje úplně ve všech oblastech a kulturách.“

R99OK: „Kolik jde u vás na pomoc dětem a kolik spolkne vaše administrativa?“

Pavla Gomba: „Dobrý den, provoz UNICEF je nastaven tak, aby maximum z toho, co od veřejnosti získáme, šlo na programy pomoci dětem. Loni to bylo 91%. Zbytek tvoří náklady na fundraising, koordinaci, odpisy a vlastní provoz. Díky tomu, že UNICEF působí téměř ve všech zemích světa, pracujeme velmi úsporně a v případě krize můžeme okamžitě reagovat, bez nutnosti přesouvat vlastní pracovníky a zřizovat zázemí. 80% našich pracovníků tvoří místní odborníci, kteří mohou účinně rozvíjet programy, protože znají místní jazyk, prostředí a kulturu.“

NE.TREBA: „Neměly by humanitární organizace jako UNICEF pracovat pouze dobrovolně, aniž by platily zaměstnance?“

Pavla Gomba: „Je to podobné jako s dobrovolnými a profesionálními hasiči: pokud váš dům zachvátí požár, budete rádi, že existují profesionální hasiči s garancí dojezdu a mají profi vybavení - jistě nebudete chtít spoléhat na to, že o pár vesnic dále žije pár dobrovolných hasičů. Dobrovolníci jsou pro naši práci důležití a pro jednorázové kampaně či programy jich hodně využíváme, v terénu však musíme pracovat každý den a být 24 hodin denně připraveni na jakoukoliv situaci, která může nastat. Proto je důležité mít vlastní pracovníky, kteří mají vzdělání a zkušenosti v tom, co je na místě pro pomoc dětem zapotřebí, a nespoléhat jen na to, že některý z dobrovolníků bude mít čas a chuť pomáhat právě tehdy a tam, kde to bude zapotřebí.“

Anna Dužyková: „Dobrý den. Každý měsíc posílam na účet UNICEF 100 kč. Co se za tyto penízky dá pořídit? Děkuji za odpověď.“

Pavla Gomba: „Hezký den, moc děkujeme za podporu! V naší práci opravdu každá koruna pomůže: za 100 Kč se dá pořídit například 10 dávek terapeutické výživy, která zachraňuje životy podvyživených dětí v krizových situacích. Při pravidelné podpoře je možné zajistit také třeba léky, moskytiéry nebo soupravu škola v krabici, která obsahuje vše potřebné pro 1 učitele a 40 dětí.“

Majka: „Dobré ráno,jak ráda relaxujete a na co se v nejbližší době těšíte? Hezké léto.“

Pavla Gomba: „Hezký den, věřím, že v životě je třeba zachovávat rovnováhu. Takže mimo práci ráda chodím do přírody mlčet, občas dělám také lukostřelbu, což je skvělá aktivita, když člověk potřebuje "vyčistit hlavu". Přeji krásné léto!“

Gábina: „Dobrý den, předně chci říci, že organizace,které se snaží pomoci mají a vždy budou mít mé sympatie a obdiv, ale na druhou stranu stále více si říkám zda stav věcí v oněch zemích není do jisté míry zapříčiněn i určitou nenasytností a roztahovaností bílého Evropana, který si z těchto zemí udělal nejdříve kolonie a když tyto kolonie nepotřeboval tak se o tyto země přestal zajímat, přičemž svým zásahem možná trochu zbrzdil přirozený vývoj na jedné straně a navíc jim "vnutil" svého Boha, svůj způsob života na straně druhé. Ne nechci snižovat vaši jistě velmi záslužnou práci, jen se ptám po příčině. Hezký zbytek dne.“

Pavla Gomba: „Hezký den, z velké míry s Vámi souhlasím. Dokonce se nemusíme dívat pouze do historie - to, co děláme a jak žijeme, má i v současnosti velký vliv na tyto země na periférii dění. Například v Sierra Leone jsem viděla obrovskou chudobu způsobenou tím, že tam jezdí španělské a norské lodě dotované Evropskou unií, které místním rybářům vychytají všechny ryby, a oni tím přicházejí o obživu. Věřím proto v zapojení místních lidí do programů - to je podmínka naší pomoci. Říkáme tedy například, že UNICEF postavil školu, ve skutečnosti však pouze poskytneme materiál a odborný dohled a školu si postaví sami lidé z komunity, které bude sloužit. Včetně toho, že si určí, kde nejlépe bude škola ležet, aby tam mohlo chodit co nejvíce dětí. Naší zásadou je nezasahovat do kultury a tradic - s jedinou výjimkou tradic, které poškozují zdraví či život dětí (např. ženská obřízka).“

FanaS: „Připadá mi to zvrácené je pořád živit, aniž by oni tvořili nějaké hodnoty a jen se pořád množí jak kobylky. S tím by se mělo něco dělat!“

Pavla Gomba: „Hezký den, programy UNICEF jsou postavené tak, aby posílily samostatnost a odpovědnost místních lidí, rozhodně nikoho "neživíme" (kromě podvyživených dětí samozřejmě :o). Podmínkou pomoci je proto přímé zapojení místních komunit - třeba do stavby škol, budování zdrojů pitné vody. Porodnost řeší vzdělávání dívek - holčičky, které chodí do školy a umějí číst, psát a počítat, mají později v životě méně dětí a dokáží se o ně lépe postarat. V terénu jsem mnohokrát měla možnost vidět, že to funguje.“