16. listopadu 2009

Když se loni v květnu v pražské Stromovce propadla země, byla z toho aféra. Všichni odpovědní se tehdy dušovali, že už se to znovu nestane. Ale co čert nechtěl. Neuběhlo ani půl roku a země se v Praze propadla podruhé. Už se nedalo tvářit, že to je jen náhoda. Bylo jasné, že někdo musel udělat chybu. Ale kdo? Podezřelých nebylo ani tolik jako v běžném příběhu slečny Marplové. Stačilo zaměřit pátrání na projektanta nebo stavební firmu Metrostav. Přesto zhruba po roce přišla policie s překvapivým závěrem - nic se vlastně nestalo, takže viníka jsme ani nehledali. Na podivné vyšetřování se blíže podívala reportérka Jana Neumannová.

Byl 17. listopad na Národní třídě masakr, nebo nebyl? Studenti, kteří to slovo hájili, měli svým způsobem pravdu - během revoluce se slova neváží na lékárnických vahách. Ministerstvo zdravotnictví beztak kontrovalo, že jde jen o pár zanedbatelných zranění. Tenkrát se dalo dohromady několik odvážných lékařů, kteří mapovali, jak to bylo doopravdy. Materiály této lékařské komise a seznamy zraněných se kupodivu vynořily až teď - po dvaceti letech.Vyplývá z nich, že řada lidí si z demonstrace odnesla celoživotní následky. Takže pokud to nebyl doslova masakr, byla to mimořádně brutální akce. A co na to velitel zásahu Michal Danišovič? On prý rozkaz k mlácení nedal a nemohl dát, protože zrovna svačil klobásu. Nevybaví se vám dobrý voják Švejk? K materiálům se dostala reportérka Rebeka Bartůňková.

Jsou to paradoxy, ale mezi těmi, kdo zbourali český komunismus, stojí v první řadě i tehdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš. Udělal to svým slavným projevem na Červeném hrádku, který našemu „Sametu“ dodal špetku karnevalového ducha: právě během listopadových demonstrací Jakešovy myšlenkové perly zlidověly a staly se hlavními hesly revoluce. Například "Nechceme kůl v plotě". O tom, jak se projev pro vybrané komunistické kádry rozšířil, koluje řada legend. Reportér Karel Vrána teď objevil, jak to bylo doopravdy.