27. prosince 2015

K chloubám Prostějova patří hvězdárna. Má dvě pozorovatelny. Z jedné z nich sledují hvězdnou oblohu odborníci a z druhé návštěvníci z řad laiků. Ta vybudovaná pro ně nabízí nejen velký prostor, ale díky své odsuvné střeše i pohled na celé nebe. Prozkoumáme taky místní dalekohledy. Dozvíme se, že na pozorování denní oblohy jsou vhodnější menší, v noci se uplatní spíš ty větší. A rozdílné jsou i přístroje na sledování planet a třeba mlhoviny. Z prostějovské hvězdárny můžou zájemci zahlédnout vesmírná tělesa až do vzdálenosti neuvěřitelných 2,5 milionů světelných let. Vydáme se taky alespoň na chvíli do historie astronomie, zjistíme, odkdy vědci dokáží určovat vzdálenosti planet a spoustu dalších zajímavostí o tomhle oboru.

Tři rozcuchané bráchy v pruhovaných trikách, kteří uvádějí kupříkladu příběhy slavného krtečka nebo králíků z klobouku, známe snad všichni. Víte, že letos slaví své sedmdesáté narozeniny? Legendární studio animovaných filmů vzniklo v roce 1945 a v jeho čele tehdy stál Jiří Trnka. Autorem loga s trojicí roztomilých kluků je Zdeněk Miler, muž, který přivedl na svět i už zmiňovaného krtečka. Ke kulatým narozeninám dostalo studio dárek v podobě výstavy v prostorách Strahovského kláštera. Na ní se dozvíme, kteří hrdinové pod vlajkou studia dobývali svět, jaké úspěchy mají na kontě tamní výtvarníci, režiséři i další tvůrci. Prohlédneme si i Oskara, kterého získal film amerického režiséra Gena Deitche. A prozradíme vám mimo jiné, co má s Bratry v triku společného televizní Večerníček.

Uznávaného architekta Adolfa Loose si připomeneme v Plzni. Ačkoliv nedostudoval vysokou školu, projektoval domy kupříkladu ve Vídni, Paříži i v Praze. A v západočeské metropoli navrhl desítku bytů pro bohaté židovské měšťany. Některé z nich byly zpřístupněny veřejnosti a my se vydáme na jejich prohlídku. Dozvíme se při ní, že architekt byl velkým milovníkem kamene a dokázal ho skvěle zakomponovat i do interiéru. Prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. Přesto v bytech některé najdeme, v jednom třeba svícny ve tvaru labutí, které byly vytvořeny na přání majitelky paní Voglové. Obdivovat budeme i funkčnost zařízení jednotlivých pokojů. A prozradíme vám rovněž pár zajímavostí o způsobu práce Adolfa Loose.

Do časů dávno minulých se přeneseme v dílně Kateřiny Chmelové Bejčkové v Plzni. Rodí se v ní totiž oděvy, které byly v módě před stovkami lety. Provázejí například návštěvníky některých hradů a zámků, obdivovat je ale můžeme i na různých výstavách. Většina z nich vzniká jen pod rukama šikovné mistrové, stroj se při téhle práci moc neuplatní. Jednak proto, že látky by se do něj často nevešly a taky z toho důvodu, že se v téhle dílně dodržují tradiční výrobní postupy. Prohlédneme si některé vzácné kousky, které paní Kateřina dokázala vytvořit a dozvíme, se co pro ně bylo typické. Chybět nebudou ani korzety. A nás bude zajímat, co je pravdy na tvrzení, že použití téhle výbavy dámského šatníku, která dokázala ubrat až 15 centimetrů na obvodu pasu, pěkně bolelo.

V Lobči si dopřejeme ochutnávku tekutého chlebíčku v tamním pivovaru. Jeho historie se začala psát už v 16. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1586. Pivo se v něm vařilo až do druhé světové války, po ní ovšem areál dlouho chátral. Naštěstí pro něj se našla parta nadšenců, kteří se pustili do obnovy. Projdeme si staré prostory, uvidíme, jak se postupně mění a vrací se jim zašlý lesk. Nahlédneme třeba do původní varny, kterou zdobí mimo jiné staré fotografie i různé drobné artefakty, ale zajdeme rovněž do prostor, kde to už zase voní chmelem. Noví majitelé se totiž rozhodli oživit dlouhou tradici a po sedmdesátileté pauze obnovili výrobu oblíbeného pěnivého moku. Zatímco děti si v koutku pro ně vyhrazeném užijí zábavy, dospělí můžou ochutnat zdejší nápoj.

V Českém Krumlově nebudeme tentokrát obdivovat honosný zámek ani vzácné stavby v podzámčí. V tamním Regionálním muzeu si připomeneme řemesla, kterým se v minulosti ve městě dařilo. V expozici nechybí kupříkladu koloniál, v němž bylo k mání vše od mouky až po smeták. Společnost mu dělá pekárna. Ač si místní hospodyně chleba i buchty připravovaly hlavně samy doma, díky hostům neměli mistři pekaři o práci nouzi. Připomeneme si taky dlouhou historii cechů a jejich význam pro jednotlivé profese. Oblíbené bývaly třeba krejčovské dílny. Neexistovaly obchody s konfekcí. A přesto, že se šilo i přešívalo podomácku, pro slavnostnější oděvy si lidé chodili k profesionálům. Otáčet se museli taky ševci. Boty se opravovaly, dokud to šlo. A zapomenout nesmíme ani na vyhlášené šumavské a novohradské skláře.