iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 12. 2014
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

14 hlasů
11303
zhlédnutí

Toulavá kamera

Horní Branná — Podmalba na skle — Roštejn — Pohádková kovárna — Vyšehrad — Betlémy ve skořápce

27 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

přehrát vše

  • Horní Branná

    1:34 do playlistu

    Horní Branná
    Horní Branná v Podkrkonoší není sice nikterak velkou obcí, přesto se ale zapsala do našich dějin. Na zdejším zámku, který vyrostl v 16. století, pobýval i Jan Amos Komenský. Právě Horní Branná byla místem posledního pobytu v rodné zemi před odchodem do exilu. A nebyla to náhoda. My vám prozradíme, kdo a jak tyhle události uspíšil. Zámek stojí za pozornost i jako stavba. V době svého vzniku patřil k sídlům opravdu honosným. Zajímavou památkou je i hrobka hraběcího rodu Harrachů. Je postavena v byzantském a renesančním slohu a patří k unikátům u nás, ale i v celé střední Evropě. Zastavíme se taky v protějším špitále, který vybudovali Harrachové, a v kostele sv. Mikuláše. Tradiční lidovou architekturu kraje si připomeneme při prohlídce starých roubenek.

  • Podmalba na skle

    5:19 do playlistu

    Podmalba na skle
    K typické výzdobě stavení na Šumavě patřily podmalby na skle. Výroby takových obrázků souvisela s tradicí sklářských hutí. Když se mistrům u pece podařilo vyrobit kazový materiál, ujali se ho malíři. Nejčastějším motivem na obrázcích byly náboženské motivy. Lidé si je doma zavěšovali v takzvaném Svatém koutě. Nejstarší podmalby pravděpodobně spatřily světlo světa na Kvildě, kam přišli na konci 18. století němečtí malíři. Dozvíme se, jak v jejich dílně fungovala dělba práce a že se zapojovaly i děti. A pak se podíváme, jak se vlastně obrázky na skle vytvářejí. Maluje se například úplně opačně, než je obvyklé. Pozadí přichází na řadu na konec. Krásu podmalby budeme obdivovat u paní Jaroslavy Korandové z Kašperských Hor, která se slavnou tradici pokouší obnovit.

  • Roštejn

    9:07 do playlistu

    Roštejn
    V okolí Telče láká turisty celá řada pamětihodností. K těm nejznámějším patří hrad Roštejn. Ten ale návštěvníky přivítá zase až na jaře, teď si ho můžeme prohlédnout jen zvenčí. Nicméně hned u jeho bran začíná dvoukilometrová naučná stezka, kterou si můžeme projít v jakémkoliv ročním období. Na jejích jedenácti zastaveních se dozvíme spoustu zajímavostí o okolní krajině a dojdeme taky k Roštejnské oboře, jedné z nejstarších u nás. Jméno dostala podle hrádku, ke kterému náležela. Ten byl totiž několik století využíván jako lovecký. Založil ji telčský pán Zachariáš z Hradce. My se dozvíme, jak to bylo s jejím osudem a taky s péčí o zvěř, která tu žila. A pak se společně vypravíme ještě ke zřícenině hradu Štamberk, který byl podle pověsti propojen s Roštejnem tajnou chodbou.

  • Pohádková kovárna

    12:47 do playlistu

    Pohádková kovárna
    Zejména malým dětem uděláme nejspíš radost návštěvou kovárny, která už od konce 19. století zdobí náves malebné jihočeské obce Selibov. Do osmdesátých let minulého století v ní vládli mistři černého řemesla a sálala výheň. Před několika roky se kovárna proměnila v muzeum české pohádky. Zabydleli se tu hrdinové příběhů s dobrým koncem – vodníci, čerti, ale taky víly. A v období adventu se i oni chystají na Vánoce. Mají to ve svém stavení taky pěkně vyzdobené. Najdeme tu celou řadu betlémů – ze dřeva, perníku i nitek. A taky na tři desítky ozdobených vánočních stromků. Každý je jiný, takže tu možná najdete inspiraci pro svůj letošní. Zájemci si v kovárně dokonce můžou vytvořit nějakou dekoraci, kterou si odvezou na památku domů.

  • Vyšehrad

    16:38 do playlistu

    Vyšehrad
    K nejvyhledávanějším pražským pamětihodnostem patří Vyšehrad. Na skále nad Vltavou stávalo v minulosti panovnické sídlo, dnes je jeho dominantou katedrála sv. Petra a Pavla. S celým areálem je taky spojena řada pověstí. Asi nejslavnější vypráví o kněžně Libuši, která tu Praze věštila velkou budoucnost. A známá je ta o Horymírovi, jeho věrném koni Šemíkovi a statečném skoku. My se právě téhle podíváme takzvaně na zoubek. Bylo možné, aby kůň zdolal skokem tak velkou vzdálenost? A čím to, že se pověst poprvé objevila až v kronice Václava Hájka z Libočan? Zavedeme vás taky k sochám, které se na Vyšehrad přestěhovaly z Palackého mostu. Ten zdobily až do roku 1945, kdy byly při náletu poškozeny a přesunuty na své dnešní místo.

  • Betlémy ve skořápce

    20:34 do playlistu

    Betlémy ve skořápce
    Betlémy v časech našich babiček a dědečků patřily o Vánocích k neodmyslitelným ozdobám domovů. A v posledních letech zase získávají na oblibě. Vyráběly a vyrábějí se z nejrůznějších materiálů. Z papíru, dřeva, perníku, ale taky třeba z nitek. Jaroslav Kosař z obce Probluz u Hradce Králové příběh o narození Ježíška ztvárňuje z moduritu. A jeho hlavní hrdiny vkládá do skořápek vlašských ořechů. Tahle titěrná práce vyžaduje nejen šikovné ruce, ale taky hodně trpělivosti. Pan Jaroslav se jí věnuje už patnáct let. Nemá spočítáno, kolik času věnuje výrobě jednoho miniaturního betlémku, dělá jich vždycky víc najednou. Budeme sledovat, jak se takové malé umělecké dílko rodí, co všechno jeho tvorba obnáší a obdivovat, do jakých detailů je propracované.

  • Soutěž

Přehrát vše

Související