24. srpna 2014

Zámek v Litni není běžně veřejnosti přístupný. Ale když se jeho brány otevřou, stojí za to zavítat. Šlechtické sídlo, jehož předchůdcem byla gotická tvrz, nejvíc proslavilo panstvo z rodu Daubků. Pánové to byli hospodářsky zdatní a taky osvícení. Do Litně přišli v polovině 19. století a postarali se o hospodářský rozmach. U zámku vybudovali pivovar a taky lihovar. Byli ovšem taky přívrženci obrozeneckého hnutí a mecenáši umění. Josef František Daubek byl dokonce jedním ze sedmi zakladatelů Národního divadla. A na jeho sídle kupříkladu vznikl Ženíškův návrh opony slavného divadla. A rovněž další významná díla, protože častými hosty tu byli i další umělci. V roce 1931 se do rodiny přivdala operní diva Jarmila Novotná. A právě její poctě se za pár dnů na zámku uskuteční velký koncert.

V Ústí nad Orlicí si prohlédneme jeden z tamních secesních skvostů. Je jím Hernychova vila vybudovaná v roce 1907. Patřila textilnímu továrníkovi Floriánovi Hernychovi, dnes v ní najdeme historické poklady ze sbírek místního muzea. A mezi nimi teď můžeme obdivovat staré mechanické hračky. Věřili byste například, že ratolesti dostávaly pro zábavu třeba parní strojky? Pravdou je, že hru s nimi asi řídili hlavně tatínkové. A tušíte, kdy vznikly první hračky natahované klíčkem? Jejich tradice se zrodila už ve středověku a vývoje je spojen s vynálezem hodinového stroje. Překvapivé pro mnohé návštěvníky bude nejspíš i zjištění, že naše babičky nebo i maminky si mohly hrát s gumovými hračkami značky Baťa. Ano ve slavné obuvnické továrně byla jejich výroba náhradním programem před druhou světovou válkou.

Hostinné v Podkrkonoší proslavily v posledních desítkách let především papírny, ale jak uvidíte, zajímavostí nabízí město mnohem víc. Koneckonců patří k nejstarším pod našimi největšími horami a dlouhou historii připomíná celá řada památek. Nejprve se zastavíme u radnice, kterou hlídají dva obři. Proč zrovna oni, k tomu se váží různé pověsti, ale pravda je taková, že jsou vzpomínkou na staré tržní právo města. Slavné trhy po sobě zanechaly stopu i v podobě dvou krejčovských mír, které se dochovaly na portálu vchodu do radnice. Časy, kdy ve městě žili františkánští mniši, pak připomíná jejich klášter. Prohlédneme si, jak vypadaly cely jeho obyvatel i to, co se dochovalo z výzdoby. A pak se ještě vypravíme k děkanskému chrámu Nejsvětější Trojice s věží vysokou padesát tři metrů.

Do časů chrabrých rytířů a jejich soubojů se přeneseme na zámku Sychrov. Na léto tam připravili pohádkové představení, které je více či méně statečným bojovníkům a taky princeznám věnováno. My jsme dostali šanci nahlédnout tak trochu pod pokličku, takže jsme mohli sledovat přípravy šermířů a dozvědět se spoustu zajímavostí o jejich kláních. Víte například, jak je možné, že se při nich nezraní? Jednoduše proto, že nepoužívají ostré zbraně. Prý i jejich dávní předchůdci při trénincích měli hroty svých kordů otupené. A prohlédneme si samozřejmě i parádní šermířskou výstroj. Pro mnohé nejspíš překvapivě byl jejich nejdůležitější součástí nákrčník. Na něj se totiž postupně zavěšoval zadní i přední plech. A brněním bývali chráněni i koně.

V Hradci Králové si tentokrát přijdou na své především milovníci techniky, která pomáhala zajišťovat provoz a bezpečnost provozu na kolejích. Právě tam totiž sídlí největší expozice železniční sdělovací a zabezpečovací techniky u nás. Těšit se tam můžete například na žezlo. K čemu sloužilo na dráze? Předávali si ho strojvedoucí jednotlivých vlaků. A ten, který ho měl, mohl směle vyrazit do další stanice, bez obav, že se cestou srazí s nějakým protijedoucím vláčkem. Společně si prohlédneme taky třeba první mechanická návěstidla, ale kromě nich i staré telefony, telegrafní soupravy a další pomůcky. A čekají nás i různé modely, na kterých si vyzkoušíme, jak bychom bezpečnost železničního provozu dokázali zajistit my.

Velké Losiny jsou v našich dějinách zmiňovány už na konci 13. století. Patří tedy k nejstarším obcím šumperského okresu. Do historie se zapsaly díky ruční výrobě papíru a pak taky čarodějnickými procesy. Ty však tentokrát necháme stranou. Nahlédneme ale do papírny, kterou založili už na konci 16. století tehdejší zdejší páni Žerotínové. Ti tu vládli po celých tři sta let už od 15. století. Není proto divu, že stáli kupříkladu i u zrodu místních lázní, v nichž se dodnes léčí pacienti s nervovými, kožními i plicními onemocněními. A jejich dílem byl i zámek, který nahradil starou a méně pohodlnou tvrz. Dopřejeme si ale taky procházku okolím obce. Po naučné stezce doputujeme například pod vrch Chlumek, odkud budeme mít nejen Velké Losiny jako na dlani.