Nestává se často, že by dění v české fotbalové lize způsobilo takový rozruch jako blbě nafilmovaná penalta Davida Lafaty v sobotním utkání s Teplicemi. Ač Sparta v posledních utkáních není moc přesvědčivá, hraje těžkopádně (případ Ladislava Krejčího) a výkon tahá z paty, tým Petra Rady tlačila. Bez gólu si ovšem nevyděláte ani na suchý rohlík. No, dobře, šéf Sparty Daniel Křetínský platí i tak dobře, ale hrozba vyhazovu trenéra Vítězslava Lavičky a bodové manko na Plzeň jsou teď na Letné strašáky číslo 1.
Lafata, nepřítel státu
Vlastně až strašákem číslo 2, protože Lafata simuloval, penalta se pískla a v 89. minutě z toho byl gól a tři body. A pachuť. V pozápasovém rozhovoru pak tomu reprezentační útočník nasadil korunu - nešel s pravdou ven, byť s tím očividně dost bojoval. Disciplinárka se bude asi konat, otázka je, zda se vedle pokuty pro Lafatu (první dostal před čtyřmi lety) bude někdo zabývat i výkonem rozhodčích Kovaříka s Hájkem, kteří Lafatovi upřeli trefu z domnělého ofsajdu.
Moralitková mašinérie se každopádně rozjela na plné obrátky. Třeba v Teplicích se s tím popasovali trochu nemotorně, když Lafatu přímo označili za člověka, který „svým nesportovním gestem znevážil český fotbal nejen před fanoušky a sponzory, ale rovněž dává velmi negativní příklad mladým začínajícím fotbalistům, které de facto nabádá k nesportovnímu chování.“
David Lafata
Dovolím si na teplických Stínadlech trochu osvěžit paměť. Třeba Tomáš Vondrášek dostal před čtyřmi lety dvacetitisícovou pokutu za simulaci v utkání se Slováckem. O teplickém odchovanci Janu Rezkovi nemluvě. Jeho pád v kvalifikaci na Euro 2012 proti Skotsku byla normální ostuda, z níž má ještě teď holandský rozhodčí Kevin Blom noční můry. „Potěšil mě přístup Jana Rezka,“ ohodnotil to tenkrát bývalý reprezentační kouč Michal Bílek. Jak krásný příklad pro začínající fotbalisty. A Eugene Salami? Jeho prasácký faul na Ericha Brabce z minulého roku byl na prokurátora. Nebo loňský šlapák Milana Matuly na Damiena Boudjemau, naprostá špína. Abych to shrnul - pomocná škola pokrytectví.
Hoď kamenem, kdož jsi bez viny. Lafatovi to v prvé řadě dali pořádně sežrat už samotní fanoušci Sparty. A tak to má být. Lafata samozřejmě není žádný Mirek Dušín, ale kondom na hlavu si v Kozičce třeba jako Milan Baroš, jenž útočníka Sparty také kritizoval, nenavléká a novinářům smrtí nevyhrožuje. Lafata simuloval, nemá být nač pyšný a moc dobře to ví. Prostě se to nedělá, tečka, nazdar. Jeho následná omluva je nicméně v české lize ojedinělá záležitost, ač za tím klidně stojí dvoudenní PR brainstorming. Nebo brainwashing? Osobně bych ještě za alibismus (obligátní „kluci ukázali charakter“) čekal i vyjádření pana Lavičky, ale budiž.
GALERIE
Milan Baroš, Jaroslav Plašil a Jan Rezek autor: Šulová Kateřina, zdroj: ČTK
Český fotbal každopádně znevažuje především samotné prostředí, v němž vzniká. V jeho vedení je bývalý estébák, muž ve střetu zájmů, nižší soutěže se zmítají v korupční síti a hráčští agenti mají pomalu větší slovo než trenéři a klub. Semeniště ryzích charakterů a morálky. Bude taková bouře i po příštích mocenských hrátkách před volbou předsedy Fotbalové asociace?