Vesnické školy se bály o svou existenci. Kvůli kvótám na žáky

Zlínský kraj - Přibližně po roce se základní školy v malých obcích opět obávaly rušení. A to kvůli připravované novele zákona, která požadovala zvýšit minimální počet žáků ve třídě ze sedmnácti až na čtyřiadvacet. To by pro mnohé vesnické školy mohlo být nesplnitelné. S návrhem exministra Josefa Dobeše (VV) přišel jeho nástupce Petr Fiala (nez.). Ve Zlínském kraji proti němu protestovali členové iniciativy, v jejímž čele stojí starosta Tupes na Uherskohradišťsku Oldřich Vávra (KDU-ČSL). Ten včera osobně jednal na ministerstvu školství.

Výsledkem včerejšího jednání je, že ministerstvo přislíbilo ponechat kvóty ideálního naplnění na současné výši. Mnoha obcím se tak ulevilo, protože malotřídky a méně organizované školy tvoří až čtyřicet procent všech škol. Zároveň je ale navštěvuje pouze dvanáct procent všech žáků. Kdyby děti musely dojíždět do školních zařízení ve vedlejších obcích, znamenalo by to komplikace nejen pro ně a jejich rodiče. Podle starostů totiž představují školy důležité centrum života v obci. „Jsme na vesnici a město je vzdálené osm kilometrů. Dojíždět osm kilometrů do školy a školky je podle mě docela velký problém,“ argumentovala matka předškoláka Adéla Tihelková z Hradčovic.

Právě v Hradčovicích se proti původnímu návrhu ohrazovali. V obci s tisícem obyvatel ležící na půli cesty mezi Uherským Brodem a Uherským Hradištěm dochází na první stupeň základní školy průměrně 17 dětí na třídu. „Již nyní platíme na školu a školku asi milion korun ročně. Je to pro nás priorita, pokud to bude nutné, budeme na ni doplácet ještě víc než teď,“ řekl starosta Hradčovic Jan Popelka (nez.). I tak starosta přiznává, že by vyšší dotace na školu musely být na úkor investic a že sám neví, do jaké výše by byla obec s přibližně osmimilionovým rozpočtem schopná školu dotovat.

Podle nespokojených obcí má ministerstvo hledat úspory jinde. Například v celorepublikových projektech s minimální finanční návratností. Regionální školství je podle nich možné financovat z rozpočtového určení daní. Jednotlivým obcím by se přerozdělovaly daňové výnosy podle počtu žáků a podle počtu škol v obci.

Změna financování

Nyní dostávají školy peníze na platy učitelů podle počtu žáků. Dle nového návrhu by se ale tento příspěvek měl odvíjet od ideálně naplněné třídy. Tu ministerstvo stanovilo na alespoň sedmnáct dětí, ale kvóty chtělo zvyšovat. Školy v malých obcích a městech tolik žáků dohromady nedají. Tamní třídy navštěvuje například okolo patnácti dětí.


Vesnická malotřídka
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Podle zástupců Svazu místních samospráv (SMS) by taková reforma financování vedla buď k rušení malých škol, nebo k tomu, že by je ještě do větší míry musel ze svého rozpočtu dotovat zřizovatel, tedy většinou obce. „Nastavení reformy pouhou rovností příspěvku na žáka, bez ohledu na počet tříd ve škole, velikost třídy a rovnoměrnost dostupnosti škol nevede k zachování plošně dostupné školské soustavy a v konečném důsledku bude znamenat nerovnost v přístupu ke vzdělání a vzrůst nákladů přenesených na jiné subjekty,“ uvádí představitelé SMS v prohlášení, které před několika dny adresovali ministerstvu.

Představitelé SMS také uvádějí, že zásadně odmítají další projednávání předložené novely školského zákona, pokud bude obsahovat změny týkající se financování regionálního školství.

Petici proti novele podepsalo přes šedesát tisíc lidí

S návrhem na změnu financování základních škol, která byla součástí novely školského zákona, přišel na začátku roku 2012 ministr Josef Dobeš. Optimální počet žáků ve třídě stanovilo tehdy ministerstvo na 26. U učitelů, ale i například starostů vyvolal tento návrh velké protesty. Petici proti němu podepsalo více než 60 tisíc lidí z celého Česka. Petr Fiala, který v květnu odstoupivšího Dobeše nahradil, potom návrh odložil. Teď se k němu ale vrátil. Přesto se počty dětí zvyšovat nebudou. „Úplná škola o průměrném počtu patnácti žáků na třídu bude, co se platu pedagogických pracovníků týče, plně financovatelná z prostředků ministerstva školství,“ prohlásil Vávra. Návrh ale musí schválit i sněmovna.