Vesnické školy jsou prozatím zachráněny, problém ale trvá

zdroj: ČT Brno

Ve vesnické škole chodí v průměru 16 dětí do jedné třídy

Otevřít galerii

• Ve vesnické škole chodí v průměru 16 dětí do jedné třídy zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Školy v malých obcích jsou často i kulturním centrem zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Na poloprázdné třídy obce často doplácí zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Vyučování v malotřídkách je zatím mimo ohrožení zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Pro řadu vesnic jsou školy doslova kulturním centrem obce. Pro děti mimo vzdělávání nabízejí i zájmové kroužky, volnočasové aktivity nebo po vyučování slouží třeba jako dětské herny. Původně ministerstvo předpokládalo, že optimálně organizovaná škola bude mít tři třídy v každém ročníku, kde v každé zasedne v lavicích 24 žáků. Kritérium je pro venkovské školy likvidační, většina z nich má totiž jen po jedné třídě, kam průměrně dochází 16 dětí. 

Příkladem za všechny může být obec Hradčovice. Základní škola, kam na první stupeň dochází do pěti tříd průměrně po 17 dětech, už nyní spolu s mateřinkou stojí obec ročně zhruba milion korun. "Je to asi 12 procent obecního rozpočtu. Škola je pro nás ale prioritou. Pokud to bude nutné, budeme na ni doplácet ještě víc, než platíme teď," řekl zdejší starosta Jan Popelka (nez.). Škola se podílí na kulturním životě Hradčovic a láká do obce mladé rodiny. I tak starosta přiznává, že by vyšší dotace na školu musely být na úkor investic a sám neví, do jaké výše by byla obec se zhruba osmimilionovým rozpočtem schopná školu dotovat.

Hovoří Oldřich Vávra (KDU-ČSL) ze Sdružení místních samospráv

• Hovoří Oldřich Vávra (KDU-ČSL) ze Sdružení místních samospráv

Za své malotřídky se postavily desetitisíce lidí po celé republice podepsaných pod petici proti reformě financování. Ministerstvo školství nakonec ustoupilo, problém s nedostatkem žáků ale trvá. Ministerstvo zatím čeká na rozpočtový rámec, ze kterého bude zřejmé, kolik peněz do školství v příštích letech poputuje. Pak začne pracovat na nové verzi optimalizace škol. Do jednání budou ale tentokrát zapojeni i zástupci Sdružení místních samospráv, kteří byli iniciátory petice.

Ministerstvo už připravilo měkčí variantu rozdělování financí. "Jde v podstatě o to, že normativ na žáka bude jednotný pro ten daný stupeň školy v rámci České republiky s tím, že paušál na školu zase bude nějakým způsobem zohledňovat buď velikost školy, lokalitu a celou řadu dalších parametrů," vysvětlil náměstek ministra pro regionální školství Ladislav Němec. Nyní podle náměstka dochází k tomu, že větší škola s dostatkem žáků dostává ročně "na hlavu" 22 tisíc korun, kdežto poloprázdnou školu si obec nebo kraj dofinancovává a dostává tak třeba 30 tisíc na žáka. Jednotná částka by prý byla spravedlivější. 

Zástupci starostů dotčených obcí vidí naději i v připravovaných změnách o rozpočtovém určení daní. "Rozdělme peníze obcím i podle toho, jestli má obec školu a kolik do ní chodí dětí," vyzval starosta Tupes a zároveň zástupce Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra (KDU-ČSL). V první řadě je podle něj ale potřeba, aby ministerstvo hledalo úspory ve svých nákladech. Ty se mohou nacházet v často kontroverzních celostátních projektech, jako je například plošné testování žáků 5. a 9. tříd.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku