Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Na sklonku roku se ve vysílání České televize znovu přihlásí cyklus Ztracené adresy. Šest nových zastavení na místech, která pohltila historie a o nichž často vědí jen kronikáři nebo hrstka pamětníků, připomene vesnice a osady vymazané z aktuální mapy naší země.  Politický nebo hospodářský vývoj, vojenské újezdy nebo novodobá vodní díla – to jsou nejčastější důvody, proč se původní osídlení z těchto míst vytratilo. Od 24. listopadu až do konce roku nás hlas Petra Kostky doprovodí na cestách, které jen zdánlivě nikam nevedou.  Sledujte vždy v sobotu na ČT2 ve14:40 hodin 

Tvůrci cyklu vedeni geniem loci připomínají zapomenuté reálie a využívají animaci, aby na záběrech současných míst vytvořili iluzi bývalých objektů. Pojďme s nimi krajinou, která ukrývá stopy lidské existence a postupně zahaluje jizvy prastaré i docela nedávné. Připomeňme si obce, které vznikaly ve vztahu k rozvoji řemesel, výrobních odvětví nebo zemědělství. Vedle nich i jiné adresy utopené pod hladinou přehrady nebo zrušené v rámci vojenského výcvikového prostoru. Uvědomíme si při tom řadu momentů, které tvoří naše národní dějiny a které ovlivňují demografický vývoj. Možná při tom zatoužíme vědět víc i o adresách svých vlastních. 

Ztracené adresy – ve společnosti Materiál, s.r.o. vyrobilo Televizní studio Ostrava. Připravili: dramaturgové Lenka Poláková a Martin Červenka, autor námětu a kameraman Jiří Studnička a režisér Jakub Tabery. Komentář čte Petr Kostka. 

Kam se letos vydáme:

24. 11. 2012 Hůrka. Nekonečné lesy, narušené jen občas loukami a mýtinami. Jen pozornější turista tu nepřehlédne kamenné základy domů, zbytky kostelní zdi, bortící se sklepy starých domů. Kdysi, před třemi sty lety, tady stála Hůrka. Psal se rok 1732, když do panenských šumavských lesů vstoupil Johann Georg Hafenbrädl. Koupil prales od kněžny z Mansfeldu na místech, která se zdála být ideální pro stavbu skelné huti..

1. 12. 2012 Horní a Dolní Borková v okrese Český Krumlov. Vykácíš les, zbude mýtina, vytěžíš trochu rašeliny, bude jí míň. Nic na tom přece není a jinak to nikdy nebylo. Lidé to tady měli vždycky těžší než příroda. Řekneš si, kdo by chtěl bydlet na slati? Tak si stýská Anna Erneckerová, naše fiktivní průvodkyně kotlinami a meandry kolem Dolní Vltavice. Dovede diváka cestou kolem rašelinišť až na místo, kde kdysi stávaly dvě chudé osady, podobné si navzájem jako vejce vejci – Horní a Dolní Borková.

8. 12. 2012 Zhůří na Javorné. Bývalá rychta, se rozkládá asi v půli cesty mezi Dobrou Vodou a Železnou Rudou. Už v počátcích byla často zmiňována v souvislosti s boji za práva a svobody Královského Hvozdu, jenž se rozprostíral na hranici Českého království a Bavor. První zmínka je z roku 1613 - zhůřský rychtář Tomáš Löffelman měl tehdy v držení cenné černé pečetidlo se znakem rychet Královského Hvozdu - lvem. Šly roky a staletí. Někoho napadlo, aby se také Zhůří stalo součástí vojenského cvičiště. Domovy šesti set lidí, kostel, hamr a další stavby budou vojákům dobrým terčem…

15. 12. 2012 Nové Údolí. Josef Luňan pocházel ze šumavského podhůří. Do Nového Údolí, do hor při samé zemské hranici, ho přivedla napjatá situace po skončení první světové války. Vydal se tu v řadách vznikajícího československého vojska, aby zhatil plány českých Němců vytvořit z oblasti provincii Böhmerwaldgau. V Novém Údolí si pak našel ženu a na svět pak společně přivedli deset dětí.  Generace Josefa Luňana byla poslední, která byla ještě závislá na dřevě okolních lesů. Doba se rychle měnila. Dnes už Nové Údolí neexistuje.

22. 12. 2012 Stará Voda.  Od 15. století to bylo poutní místo, ale první zmínka o vsi sahá až do století třináctého, kam se datuje i založení obce. V 17. století byl postaven velký poutní kostel, ten se taky jako jediný dochoval až do dnešních dnů. Obec samotná však nikoli. Stará Voda byla sice příjemné místo k životu, ale na to se obvykle dějiny neptají. Na konci druhé světové války byla ves v bojích poškozena, pak přišlo vysídlení většiny obyvatel a nakonec byla obec Stará Voda ponechána napospas vojákům v nově vzniklém vojenském prostoru Libavá. 

29. 12. 2012  Herčivald. Původní Herzogwald byl později nazýván také Lesy. První zmínky o obci se objevují již ve 14. století, kdy spadala pod panství Šternberk. Jako i jinde v okolí se také zde pěstoval len a tkalcovství bylo vedle zemědělství významným zdrojem obživy. Dalším charakteristickým rysem tohoto kraje byly břidlicové lomy v okolí. Herčivald (Lesy), byl od časů pobělohorských německou obcí, poválečný odsun se tedy dotkl téměř všech obyvatel. Přesto ves nezanikla. Zasáhla ji až stavba nádrže Kružberk. Obec samotná sice neskončila v jejích vodách, to potkalo jen odlehlý mlýn, zůstala však v prvním hygienickém pásmu, a proto byla opuštěna. Zbyly jen zarůstající zbytky zdí, dvou hřbitovů a památník obce.

Jolanda Pilařová, tisková mluvčí TS Ostrava