Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Až se budou psát dějiny České republiky, těžko v nich budou moci historici opomenout jméno Miroslava Šloufa. I když nikdy nebyl, od chvíle, kdy opustil komunistickou stranu, zvolen v žádných demokratických volbách, ovlivnil tvář této země silněji, než desítky poslanců či senátorů.

Umí se pohybovat na výsluní i v zákulisí, čas od času o něm není slyšet, aby se jeho jméno vzápětí vždy znovu objevilo v plném lesku na předních stranách novin, a v často velmi nečekaných souvislostech. Přitom je vždy šikovně v pozadí těch, kteří figurují na předních pozicích. Po svém dal konkrétní obsah slovu lobbista, včetně latentní ironie, která je v české kotlině doprovází.

Nad tím, jak je možné, že se muž nechvalně známý svou předlistopadovou minulostí dostal k tak výraznému vlivu i v soudobé společnosti, se v dokumentu Jakuba Slomianého a Jana Bělohlavého zamýšlejí nejen politologové, ale také současní i bývali politici a novináři.

Sledujte ve čtvrtek 19. února 2009 na ČT2 ve 20:00 hodin.

Tvůrci navštívili Miroslava Šloufa v jeho nynějším působišti. Oslovili novináře Erika Taberyho, Sabinu Slonkovou, Jiřího Kubíka, Jaroslava Spurného, Alexandra Mitrofanova a Josefa Petrů. Na kameru se vyjádřili také politici Jan Kavan, Petr Pithart, Vladimír Špidla, Petra Buzková a Václav Grulich, politolog Tomáš Jarmara i bývalý poradce Miloše Zemana Zdeněk Šarapatka.

Paměť diváků oživí také řada (někdy hodně překvapivých) archivních materiálů.
Dokument připomíná konkrétní fakta a data z české politiky od počátku 90. let do současnosti, vedle toho dává prostor komentářům a úvahám novinářů, kteří tuto oblast veřejného života sledují. Tvůrcům se podařilo získat vyjádření bývalých ministrů, čelných představitelů české sociální demokracie i politických oponentů.

Miroslav Šlouf je připomínán jako ten, který chtěl po svém způsobu překlenout období přechodu od budování rozvinutého socialismu k demokracii, podržet si získaný vliv a kontakty a zhodnotit jejich význam i dopad v nové společenské situaci. V dokumentu se rozebírají mediálně známé události i kauzy: úspěšná jízda předvolebního autobusu „Zemáku“, pozice Šloufa v čele poradců premiéra, pronájem Českého domu v Moskvě, připravovaná vražda novinářky Slonkové, neobjasněný obsah schůzky s kancléřem Weiglem před volbou Václava Klause prezidentem a další.

Autoři nevyslovují své soudy. Úvahy o morálce, politické kultuře i o prognózách dalšího vývoje pronášejí jednotliví respondenti a je na divákovi, zda se s nimi ztotožní či bude polemizovat.

Připomínáme, že Miroslav Šlouf (nar. 1948) se v politice se začal angažovat v roce 1974, kdy se stal předsedou obvodního výboru SSM Prahy 3, předsedou národního výboru Prahy 7. V osmdesátých letech byl poslancem KSČ v České národní radě. Po sametové revoluci z KSČ vystoupil a v roce 1994 se stal členem ČSSD.

V roce 1998 významně přispěl k vítězství Miloše Zemana v parlamentních volbách a působil jako vedoucí týmu jeho poradců. Stál v pozadí spisu Olovo diskreditujícího stranickou kolegyni Petru Buzkovou. Na základě Šloufova doporučení přijal ministr Jan Kavan na ministerstvo zahraničí Karla Srbu, který byl zodpovědný za nevýhodný pronájem Českého domu v Moskvě a později pravomocně odsouzený za přípravu vraždy novinářky.

S odchodem Miloše Zemana do politického důchodu ustupuje do pozadí i Miroslav Šlouf, Zemanův nástupce Vladimír Špidla s ním odmítl jakkoli spolupracovat a ani současný předseda sociální demokracie s ním nesympatizuje. Počátkem roku 2008 založil Šlouf občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si klade za cíl zvolení M. Z. prezidentem republiky…

Jolanda Pilařová
oddělení koordinace vysílání a komunikace
Televizního studia Ostrava