Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Deníky přímých účastníků bojů První světové války na jižní vysokohorské frontě v Dolomitech nově objevené na půdách moravských rodinných domků, bourají zažitá schémata. Češi v zákopech nebyli Švejky. Naopak, stáli v prvních liniích, bojovali do absolutního vysílení, stovky z nich přišly v bojích, a nejen na Piavě, o život.
Dva potomci dědů a pradědů – Michal Skulina a Roman Svoboda – se vydávají po jejich stopách. Strastiplně zoufalá válka v italských a slovinských horách očima potomků, současníků. Připravili: režisér Ján Novák, scenárista Roman Svoboda, dramaturgyně Lenka Poláková.

Uvidíte 2. října 2008 na ČT2 ve 20:00 hodin.

Nově objevené deníky dvou vojáků, kteří prošli První světovou válkou, Františka Svobody (text zachycuje roky 1917-1919) a Franze Hoffa (1916-1918), inspirovaly vnuka a pravnuka obou pisatelů k cestě po stopách válečných událostí, které změnily mapu Evropy a přepsaly soukromé dějiny miliónů lidí.

Roman Svoboda, kterého znají televizní diváci jako moderátora pořadu Na stopě, svého dědečka ještě pamatuje. František Svoboda byl mladý, sotva dospělý, když v osmnácti narukoval a z nížin jižní Moravy se ocitl nejprve v nepřístupném terénu v horách, jeho pluk pak postupoval z Brixenu až k řece Soči a Piavě. Prošel řadou bitev, ocital se v obtížných podmínkách a jako předsunutá hlídka zažil okamžiky, kdy smrt byla hodně blízko. V jeho deníku se objevují věty, jako je tato: „ „Šlapali jsme po mrtvolách, báli jsme se, bylo mínus čtyřicet – přesto jsme do toho šli – čest vojáka je víc než život….“ Jeho první dospělá zkušenost byla válka.

Františkův deník je psaný česky a inspiroval dramaturgyni Lenku Polákovou a režiséra Jána Nováka k natočení dokumentu. Na sjezdovky v Dolomitech jezdili lyžovat a hmatatelné pozůstatky první války, která horský terén nenávratně poznamenala, jim několikrát připomněl téma, kterému se chtěli dávno věnovat. Najednou před nimi stál konkrétní lidský osud a záměr natočit film o tomto člověku, o této válce i o tom, jak v ní lidé pocházející z naší země obstáli.

Pak se objevil další deník. Michal Skulina se se svým pradědečkem nikdy nesetkal. Zná jenom vzpomínky svého otce a našel deník psaný v němčině. Postaral se o jeho překlad a spolu se svou rodinou před nedávnem vykonal cestu po trase popisovaných událostí. Franz Hoff byl zralý muž ve velitelské pozici, i v civilu fungoval ve státních službách, a ještě než narukoval, vyrovnával se v rodině se soukromou tragédií.

Jako velitel osvětlovačů bojoval se svým plukem v Dolomitech, kde se válka odehrávala v nejtěžších horských podmínkách. Napsal několik deníků, o které přišel během svého zajetí. Dochoval se pouze tento jediný. Popisuje v něm obtížné přírodní podmínky a podrobnosti o průběhu nejtěžší rakousko-italské fronty. Do té doby se nikdy v tak vysokých horách neválčilo.

Základní osu dokumentu tvoří tedy dva deníky a osobní reflexe Romana a Michala, několik autentických vzpomínek uvedou i Romanův strýc a Michalův otec. Vedle toho se (někteří určitě poprvé) dozvídáme podrobnosti z historie jižní fronty. Situace, jaká byla v těchto horách na území Itálie, Rakouska a dnešního Slovinska, se nesmazatelně vryla do tváře krajiny. Stále jsou patrné pozůstatky opevnění a bojové techniky, tunelů, zákopů, ostnatých drátů a štol, oběti připomínají památníky, kaple i hřbitovy. Setkáváme se nejen s českými jmény, ale i se značkami firem, které na našem území vyráběly bojovou techniku, s níž operovali armády na obou stranách.

Třetím a ne nepodstatným momentem, který si při sledování dokumentu uvědomíme, je jiný pohled na První světovou válku. Vnímáme ji mnozí jako událost vzdálenou v čase a charakterizovanou především jako předehru pro vznik Československé republiky. Z vojáků pak uctíváme výhradně legionáře. Sami sebe vnímáme jako národ, který se vyhýbá boji, a s odstupem devadesáti let se dovídáme o svých dědech a pradědech, kteří bojovali pod vlajkami Rakouska-Uherska a jejichž hrdinství dnes na území jiných států připomínají památníky, o kterých my doma málo víme. Největší zvon světa nad Roveretem každý večer vyzvání i na jejich památku.

Štáb absolvoval náročnou trasu po horách, mnozí z nich nikdy nic podobného nevyzkoušeli, Roman Svoboda např. musel překonávat svou fóbii z výšek. Zážitky, které si odtud odnesli, zachytili v režii Jána Nováka kameramani Krunoslav „Kiko“ Keteleš a Petr Hrubeš, asistoval horský vůdce a rovněž zkušený kameraman a fotograf Stanislav Solánský. Dramaturgyní dokumentu je Lenka Poláková.

Historická fakta připomíná znalec historie první války Ivan Šedivý, ředitel Masarykova ústavu Akademie věd v Brně. V komentářích je odkazováno také na knihu Milana Čepelky Fronta v Dolomitech, 1915-1917.

Jolanda Pilařová
koordinace vysílání a komunikace
Televizní studio Ostrava