Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Česká televize zařazuje od září 2007 do svého vysílání další pokračování oblíbeného cyklu portrétních dokumentů Příběhy slavných. Už teď můžeme slíbit osudy krásných a tajemných žen, návrat ke králi komiků, vzpomínání na české, ale i slovenské herce, připomenutí dosud málo známých faktů ze života úspěšného sportovce, populárních muzikantů, nedávno zesnulého režiséra i prvorepublikové hvězdy stříbrného plátna.

Připomínáme, že Příběhy slavných vyrábí Centrum publicistiky a dokumentu Televizního studia Ostrava ve spolupráci s dalšími partnery. Dramaturgem je Vladimír Štvrtňa, režie je v rukou celé rady převážně mladších režisérů, jako jsou například Ján Novák, Kamila Vondrová, Petr Lokaj, Pavel Křemen, Karel Čtveráček,Tomáš Váňa, Zdeněk Gawlik, Tomáš Kábele, Petr Kotek, Martin Františák a další.

I tentokrát je každý dvaapadesátiminutový dokument věnován některé z významných postav kulturního a společenského života a soustřeďuje se na její tvůrčí i soukromé zázemí, stejně jako na vzpomínky přátel a příbuzných.

Populární cyklus zvysíláme už od roku 1999. Zpočátku oslovoval své diváky pod názvem Nevyjasněná a později Předčasná úmrtí. Navazovaly na ně menší série Současné životy, Rodinné stříbro a jiné solitérní dokumenty. Od jara 2004 jej uvádíme pod názvem Příběhy slavných.

Sledujte na ČT1 vždy v úterý ve 21:45 hodin.

Podrobněji k jednotlivým dílům:
4. 9. 2007 O zelených očích Krásné paní
(Eva Jakoubková)
režie: Ján Novák
Od prvních dětských kroků, přes rodinné zázemí, až k herecké kariéře se v prvním ze série portrétních dokumentů rozkrývá osud krásné zelenooké herečky Evy Jakoubkové. Stanislav Zindulka přirovnal její duši k orosené pavučině, její přátelé mluvili o světle, které ji provázelo. Kontroverzní vztah k otci, okouzlení staršími muži, velká empatie vůči slabým a nemohoucím, důvěřivost a bohémství, které se nejvíc rozvinulo v manželství s Petrem Novákem – to jsou základní momenty její charakteristiky, ve svých vzpomínkách je zmiňují Hana a Petr Ulrychovi, John Bok, Eva Miláčková-Vildmanová, Radka Dulíková, Karel Richter, Stanislav Zindulka a další z řady přátel i kolegů.

11.9. 2007 Kila hrají
(Čestmír Řanda)
režie: Zdeněk Gawlik
Robustního herce, rybáře a celoživotního fanouška Slávie Čestmíra Řandu si prostřednictvím archivních ukázek i výpovědí syna, manželky, kolegů a přátel připomeneme v díle nazvaném Kila hrajou. Možná za to mohou stále živá filmová a televizní díla, která sledujeme v reprízách, že nám připadá neuvěřitelná více než dvacetiletá vzdálenost od jeho smrti. Všichni si dobře vybavujeme herecké prostředky, které jej charakterizovaly, je toho ale hodně, co uslyšíme poprvé. Hovoří syn Čestmír, manželka Dagmar, politik Čestmír Císař, režiséři František Filip a Jaromír Pleskot a další.

18.9. 2007 Mít štěstí na rendez-vous
(Jozef Króner)
režie: Kamila Vondrová
Název je odvozen od oblíbeného rčení slovenského herce Jozefa Krónera. V temperamentním hovoru to připomíná dcera Zuzana a přibližuje i další zážitky, postoje a názory. Kdo by si rád, právě pod tímto názvem, nepřipomněl úžasný herecký výkon z oscarového Obchodu na korze nebo ze ságy o rodu Pichandů v Tisícročné včele. Nesmrtelným zůstává i v rázovitých figurách venkovských chlapíků ze seriálů, které patří k televiznímu „rodinnému stříbru“. Navenek veselá kopa, ve skutečnosti smutný klaun, zádumčivý rybář i bujarý hostitel, pokorný vůči kumštu, vědomý si své vlastní ceny. Tak na něj vedle Zuzany Krónerové vzpomínají Bolek Polívka, Juraj Jakubisko, Oldo Hlaváček a Oldřich Velen.

25.9. 2007 Tiché kroky
(Libuše Geprtová)
režie: Tomáš Kábele
Její erbovní rolí byla Viktorka v televizním zpracování Babičky. Libuše Geprtová odešla navždy před dvěma lety. Rodinnou historii poznamenala brzká úmrtí na onkologická onemocnění, ani jí samotné se tento osud nevyhnul. Byla nekompromisní a nedokázala se podbízet. Pečlivě střežila své soukromí a citový život soustředila na jediného syna. Režisér Tomáš Kábele přisoudil příběhu o ní název Tiché kroky. Jakoby tím chtěl dát najevo všechno to, co přes temperament a exhibicionismus hereckého řemesla zůstalo většině lidí utajeno. O Libuši Geprtové hovoří Zuzana Meléřová, Jan Přeučil, Vlasta Peterková, Oldřich Vlach, Stanislav Zindulka, Jana Preissová, Cyril Höschl, Miloš Horanský a další.

2.10. 2007 O co tančil Nepela
(Ondrej Nepela)
režie: Kamila Vondrová
Štíhlý, elegantní, vždy trochu jakoby posmutnělý, nadaný talentem a obrovskou vnitřní kázní a úsilím. Takový byl Ondrej Nepela, jehož v československém ani českém krasobruslení dosud nikdo nepřekonal. Reprezentoval v období, kdy sportovci naplňovali nejen svou přirozenou touhu vítězit, ale i společenskou objednávku, často velmi nekompromisně prosazovanou. Málokdo si dovede představit, jakému náporu byl vystaven a jak velmi toužil po svobodném životě, ve kterém by mohl otevřeně přiznat i svou sexuální orientaci. Jeho příběh je příběhem o lidské identitě a o touze po svobodě projevit ji. Také o tom, jak krutě za ni musel zaplatit. V dokumentu O co tančil Nepela se s ním po letech znovu setkáme. O své zážitky a vzpomínky se podělí Hilda Múdra, Juraj Jakubisko, Jozef Žídek, Karol Divín, Karol Polák, Jiří Hromada, Eva Pilarová, František Pechar a další.

9.10. 2007 Návraty
(Václav Lohniský)
režie: Karel Čtveráček
Vyhublý, s vysokým čelem a pronikavým pohledem, obdařený démonickým úsměvem, podlézavý, úskočný, velmi obratně se pohybující v temných zákoutích lidské duše. Tyto charakteristiky převažují, když chceme na základě filmových rolí vykreslit obraz Václava Lohniského. Na druhé straně, ale národ český, téměř třicet let po jeho smrti, stále ve svém obecném slovníku používá některé fráze či gesta typické pro jeho figury z našich populárních komedií. Nejen 129 filmových rolí, ale i 105 divadelních režií - to je nejpřesnější účet Lohniského umění. Nabízí se otázka, jak velmi se ve svém soukromí podobal svým postavám? Co vlastně víme o tomto člověku? Mozaiku jeho charakteru, zálib i postojů skládají dcera Michaela Lohniská, Zora Jiráková, Radovan Lukavský, Vojtěch Jasný, Libuše Strachová, Jan Skopeček, Věra Tichánková, Jaromír Pleskot, Marie Drahokoupilová a další.

16.10. 2007 Promovaní chalupáři
(Antonín Hájek, Milan Dufek)
režie: Tomáš Váňa
V šedesátých letech se vkusu publika zalíbila hudba country a s ní skupina Rangers. Její popularita kulminovala, když přišel srpen 1968. Jako Plavci museli změnit nejen název, ale měnil se i jejich repertoár. Když se v nové společenské atmosféře vrátili k původnímu názvu, už to bylo o něčem jiném a už jich také bylo o jednoho míň. Antonín Hájek, kapelník a basista, přirozená autorita, dobrý táta i kamarád. Většinu času trávil na venkovské chalupě, se svým prostředím splynul i zálibami. Když na konci roku 1989 zemřel, doprovázeli ho i kamarádi-dobrovolní hasiči. Milan Dufek, zpěvák, flétnista, textař. Vždy byl v popředí, ale vždy jakoby si musel dokazovat, že je stejně dobrý muzikant jako ostatní. Chalupařil stejně jako Antonín Hájek, přilnul ke své Vysočině, až do zralého věku rozvíjel sportovní záliby i nové příležitosti pro kapelu. Rád cestoval a z jedné daleké cesty už se nikdy nevrátil. V dokumentu kromě manželek a synů obou muzikantů hovoří také Miroslav Černý, Petr Nárožný , Jan Vančura, Mirek Řihošek, Jiří Weisser, Radek Tomášek, Jiří Kaleš a další.

23. 10. 2007 Sesazený král
(Vlasta Burian)
režie: Petr Kotek
Kolik je v našich kulturních dějinách výjimečných lidí, které nakonec jejich publikum nemilosrdně odepsalo? Jen jeden z nich ovšem byl králem komiků a stále jím zůstává. O Burianovi bylo řečeno i natočeno mnohé, ale možná muselo od jeho odchodu uplynout právě tolik času, abychom byli sto vnímat jeho osud s odstupem a nemilosrdnost publika s odpovídající kritičností. Postavy, které Burian ztvárnil, mají všechny podobnou charakteristiku: výrazná gesta, oblibu v uniformách, dvornost a noblesu, humor bez hrubých slov, parodování hudebních nástrojů a cizích jazyků, některé oblíbené rekvizity. Své postavy oživil nejen na filmovém plátně, ale i v divadle nesoucím jeho jméno. Pro svou popularitu udělal maximum a uměl si ji i užít. Jen doba, do které v nejlepší síle vstoupil, byla nemilosrdná. Okupace jej postavila do situace, kdy zvolit mohl jen ze špatných možností, a období po osvobození jej třikrát postavilo před soud za kolaboraci. Ti, kteří mu předtím aplaudovali, jej šmahem zbavili cti. Na krále komiků vzpomínají Antonie Hegerlíková, Radovan Lukavský, Světlana Nálepková, Pavel Jiras, Zita Kabátová, Jaroslava Adamová a celým dokumentem provázejí Ondřej Suchý a Vladimír Just.

30.10. 2007 Zapomenutá hvězda
(Rudolf Cortés)
režie: Pavel Křemen
Elegantní, mužný a galantní majitel hlasu, který budil dojem,že zpívat je tak snadné a samozřejmé. Vystupoval s orchestrem Karla Vlacha i s menšími soubory, přátelil se s Janem Werichem a spolupracoval s celou řadou skvělých kumštýřů, kteří jsou dnes klasiky populární hudby a tenkrát byl jejich hlavní doménou jazz a swing. Spolu s Ondřejem Suchým listujeme v objemném sedmikilovém deníku, do kterého Rudolf Cortés zapisoval svoje dojmy, zážitky, názory a vlepoval si do něj fotografie, autogramy kolegů i jejich písemné výpovědi. Tato „kronika“ jednoho kočovného života je sama o sobě dokumentem své doby i lidí, kteří ji pomáhali dělat příjemnější. Vedle Ondřeje Suchého hovoří také dcera Dagmar Cortésová, Josef Zíma, Lubomír Dorůžka, Richard Adam, Karel Štědrý, syn David Cortés, Hana Talpová, manželka Alena Cortésová a další.

6.11. 2007 Život byl vlídný, místy drsný
(Karel Kachyňa)
režie: Ján Novák
Říkají o něm, že byl workoholik, který profilmoval život. Řada titulů české filmové klasiky, by bez něj nikdy nevznikla. I díla, která musel natočit na společenskou objednávku, mají vysokou filmařskou úroveň. Všude si nosil papír a tužku: všechno si zapisoval, nápady, lidi, situace i sny. Neskutečně střídmý člověk, spíš realista než optimista. Ze života osobního i tvůrčího odcházel v zápase s nemocí, nad kterou se nedá vyhrát. Za všechny jeho charakteristiky mluví tituly: Ucho, Kočár do Vídně, Už zase skáču přes kaluže, Vlak dětství a naděje, Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky, Kráva a další. V dokumentu o něm hovoří dcera Eliška Nová, manželka Alena Mihulová, Stanislav Zindulka, Zdeněk Troška, Jan Jiras, Michal Dlouhý, Radek Holub a další.

13.11. 2007 Moudrý šašek
(Jaroslav Štercl)
režie: Václav Kučera
Většinou jsme si jej spojovali s televizními Silvestry a zájezdovými estrádami. Charakterizovala jej velká gesta, hlučný projev, štiplavé poznámky, nenapodobitelný smích i zpěv operetních kupletů, případně trampských písniček. Kdekdo zůstal v úžasu, když se při jedné televizní vědomostní soutěži ukázalo, že tenhle šašek je moudrý a sečtělý chlapík, který svým výkonem přesvítil všechny ostatní účastníky. Kromě hudebního divadla, zájezdových programů, kabaretu a televize, naplňovala jeho život věčná romantika skautů, pro kterou neváhal využit možnosti a vyrazit na cestu do Dawsonu na bájnou Aljašku. Splnil si svůj sen, který spřádal v osadě Ztracenka i v chatě, kterou v pozdním věku postavil se svou druhou ženou. Vzpomínají na něj Ondřej Suchý, Vladimír Just, Lubomír Lipský, Pavlína Filipovská, Jan Vyčítal, Hana Šterclová, první manželka, Eva Šterclová,dcera, Bedřich Zelenka, Růžena Šterclová, druhá manželka, Zdena Hadrbolcová a další.

Od poloviny listopadu přijdou na řadu další osudy, z nichž některé se uzavřely teprve nedávno:
20.11. 2007 Tři životy Jaroslavy Moserové, režie: Ján Novák
27. 11. 2007 Vlado Müller (pracovní název), režie:Martin Františák
4. 12. 2007 Nataša Gollová (pracovní název) režie Jaroslav Rásocha
11. 12. 2007 Antonín Moskalyk (pracovní název), režie: Petr Lokaj

Jolanda Pilařová
oddělení koordinace vysílání a komunikace
Televizního studia Ostrava