Kudějová: Někdy to jede, někdy ne. Zase se zvednu a pokračuju dál
Příjemnou tečkou za nepříliš povedenou sezonou bylo pro kajakářku Kateřinu Kudějovou mistrovství světa. Ve francouzském Pau sice neobhájila dva roky starý světový titul z Londýna, ale pátou příčkou zaznamenala nejlepší výsledek roku. Potěšila ji hlavně semifinálová jízda. Přitom v průběhu roku Kudějová tápala. "Nejsem s tím moc spokojená, ale prostě takhle to je, někdy to jede a někdy ne. Někdy je prostě horší sezona a někdy lepší. Prostě ten člověk se z toho musí vždycky zvednout a pokračovat dál."
Do finále většího závodu poprvé pronikla až při finále Světového poháru v Seu d'Urguell, kde skončila šestá. Proto byla po pátém místě na světě nadmíru spokojená. "Po tom Seu už jsem si trošku říkala, že je to lepší a že by to mohlo jet. Prostě po té sezoně, co jsem měla, jsem fakt hrozně ráda za to finále," pochvalovala si.
Semifinálová jízda patřila k těm nejlepším, které letos předvedla. "I přesto, že někde jsem možná ztratila, byla jsem s ní hrozně spokojená. Byla určitě lepší než nominace na začátku roku. Pamatuju si, že jsem sice měla dobré výsledky, ale vím, že jsem dojela a nebyla jsem spokojená. Teď jsem spokojená byla," prohlásila.
Ve finále už jí nevyzpytatelná voda v kanále v Pau tolik nesedla. Celou jízdu se spíše trápila. "Ono už mi to nejelo od startu, už první protivoda byla špatná. Potom ta povoda tam v tom přejezdu, pak jsem to málem objela zleva tu povodu. A to mi vyšla fakt špatná voda, protože před tím jsem to jela úplně stejně a vyšlo mi to. Takže prostě spíš jsem měla smůlu a nejelo mi to," popisovala patálie, s nimiž se musela potýkat.
V pátek v hotelu viděla, jak většina ostatních členů českého týmu slaví titul kajakáře Ondřeje Tunky a stříbra kajakáře Víta Přindiše a kanoistky Terezy Fišerové. Aktuální obvyklý závodní program na velkých akcích je pro kajakářky i kanoisty nevděčný.
"Musím říct, že je to fakt strašné. Myslím si, že by se to mělo střídat a příští rok by zase měli dát nás jako první, protože tohle se nedá. Už během kvalifikace jsem se bála, že budu jediná, kdo v sobotu pojede. Naštěstí to dopadlo tak, že jsme jeli alespoň tři. Ale stejně to bylo strašné," posteskla si.
Zimu se chystá strávit u protinožců, 16. listopadu odlétá na Nový Zéland a vrátí se 12. března. "Hrozně se na to těším. Hlavou si odpočinu, bude to jiné. Ne pořád takové to bušení v zimě, bude to odreagování," plánovala.
