Karel Koželuh – Fred Astair tenisových kurtů, fotbalový střelec i hokejový šampion

Koželuh se narodil 7. března 1895 v Praze do velice početné a chudé pekařské rodiny. Téměř všichni jeho sourozenci měli sportovní nadání. Již jako čtrnáctiletý pracoval za byt a za stravu jako tenisový trenér v Mnichově a výrazněji na sebe poprvé upozornil v roce 1914, když coby devatenáctiletý mladík nastoupil za Spartu, kde se v útoku setkal se svým bratrem Františkem nebo s králem komiků Vlastou Burianem, který chytal.

V roce 1917 se stal členem rakouské reprezentace a po válce odehrál několik sezon v česko-německých klubech DFC Prag nebo Teplitzer FK. V roce 1923 se vrátil do Sparty a v té době si dvakrát zahrál v reprezentačním dresu Československa a vstřelil i gól. Ačkoliv za fotbalovou Spartu sehrál pouhých 46 utkání, nastřílel 34 branek. Brzy poté ale dal fotbalu vale a začal se věnovat hokeji a tenisu.

Profesionalita a hokej nešly dohromady

V roce 1923 získal s týmem, v němž působil mimo jiné také jeho fotbalový spoluhráč ze Sparty a další ze sportovních "obojživelníků" Karel Pešek-Káďa, bronz. O dva roky později se vítěznou brankou proti Švýcarům zasloužil o druhý československý titul mistrů Evropy. Brzy nato mezinárodní hokejová federace zakázala startovat na svých turnajích hráčům, kteří byli v nějakém sportu profesionály. A Koželuh už v té době vydělával slušné peníze hraním i vyučováním tenisu.

Perfektní fyzická kondice z fotbalu a hokeje se Koželuhovi na tenisových kurtech náramně hodila. Své soupeře na turnajích profesionálů ničil údery ze základní čáry, které neúnavně rozděloval k postranním čarám. V Evropě se nenašel profesionál, který by jej byl schopen porazit, a v roce 1925 se stal poprvé mistrem světa. Turnaj, později nazvaný Bristol Cup, vyhrál ještě šestkrát. Úspěšným tenistou se stal i jeho mladší bratr Jan, několikanásobný mistr ČSR ve dvouhře a čtyřhře a člen československého daviscupového týmu.

Ačkoliv se Koželuh neúčastnil amatérských turnajů včetně grandslamů, získával si stále větší obdiv a stal se celebritou. Vždyť za svou tenisovou kariéru vyhrál třikrát profesionální mistrovství USA (1929, 1932 a 1937) i obdobný turnaj ve Francii (1930). "Čím rychleji míček zamíří na Koželuhovu stranu kurtu, tím rychleji se vrátí," hlásal tisk v dobách jeho největší slávy. Americký tenista Vinnie Richards zase prohlásil, že je "Fredem Astairem tenisových kurtů, po nichž tančí s bezchybnými údery přes síť".

Porazit Koželuha bylo i snem trojnásobného vítěze Wimbledonu Billa Tildena. Dosáhl toho po přechodu k profesionálům v závěru roku 1930. Jejich utkání vyvolalo takový zájem obecenstva i žurnalistů, že bylo nutno uspořádat celé turné po USA i Evropě. Velké nadšení provázelo také sérii utkání, které Koželuh absolvoval po boku další hvězdy světového tenisu Suzanne Lenglenové. S oběma se představil divákům také v Praze.

Návrat domů a nešťastná nehoda

Od roku 1922 pobýval často na Floridě a po konci aktivní kariéry se naplno věnoval trénování. Jeho rukama prošel i vítěz všech čtyř grandslamových turnajů Don Budge nebo americký automobilový magnát Henry Ford. O jeho skvělé pověsti svědčí i fakt, že si spolupráci s ním vyžádaly daviscupové týmy několika zemí včetně Anglie. Během druhé světové války na žádost československé diplomacie trénoval a hrál ve prospěch červeného kříže a československých jednotek.

Po válce se vrátil do Československa. Otevřel si obchod se sportovním vybavením, hrál golf, nadále trénoval tenis a tři roky byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu. Po únoru 1948 byl nucen obchod zavřít a začal pracovat jako tělovýchovný referent v podniku Stavobet.